Dobrakovová píše s lehkostí o věcech neobyčejně těžkých a komplikovaných, ať už jsou to milenecké vztahy, nebo zvláštní rodinné vztahy a vazby či základní postoje k životu. V Matkách a kamioňácích popisuje pět rozdílných životních osudů mladých žen, jejich vztahy k mužům, dětem, vlastní sexualitě, k tělu a ke svému okolí, přičemž jejich hlediska a názory na různé životní zkušenosti se liší a jsou z velké části ovlivněny jejich minulostí. Všechny mají určující a někdy problematický vztah s matkou. Tři novely se odehrávájí v Bratislavě, další dvě v italském Turíně, volně na sebe navazují tématem nemoci a traumat. Jedna z novel pojednává o závislosti na internetu a virtuálních vztazích, které někdy mohou působit zhoubně, jelikož člověk může lehce ztratit zábrany a kontakt s realitou. Všechny hrdinky se marně snaží začlenit do normálního života, zatímco se jim

Dobrakovová píše způsobem, který jde daleko za obzor zkušeností běžného čtenáře. Příběhy překračují horizont každodenních starostí, protagonistky vedou rozhovory do prázdna a nicoty, způsobené ignorancí a lhostejností vnějšího světa. Čtenáře čeká opravdu mimořádný autentický zážitek.“

Cena Evropské unie za literaturu (2019)

Nejnovější velký opus velmistra komiksového média Alana Moora vrhá světlo na dodnes neprozkoumané hrůzyplné aspekty děl H. P. Lovecrafta. Opulentní hororový komiks je proto právem oslavován jako jedna z nejobsáhlejších knih věnujících se znepokojujícím motivům Lovecraftova díla. Dvanáctidílný epos představuje události předcházející napsání nejslavnějších povídek z mytologie HPL. Zároveň ukazuje důsledky jejich stvoření pro naši realitu a sny. Moore nenechal nic náhodě a podílel se na všech fázích výroby – od příběhu přes kresbu a lettering až po samotné vydání. Výsledkem je mistrovské dílo posouvající hranice žánru, které umožňuje znovu si prožít všechny příběhy klasického kánonu v nových, překvapujících souvislostech.

Kniha obsahuje opravu chybného tisku.

Tomas, řečený Tomi, problémový levák, palice dubová, drzoun a šikula, je v roce 1944 ve věku čtrnácti let s celou rodinou odvlečen z rodného Maďarska do koncentračního tábora. Posléze projde táborů několik, je s ním i jeho otec, pánský mistr krejčovský. Tomi, který otcovým povoláním na svobodě nepokrytě pohrdal, v koncentráku s bezstarostností vlastní mládí předstírá, že umí šít, aby se dostal do tepla krejčovské dílny. Zpočátku ale umí pouze navléknout nit do jehly, řemeslu se tajně, riskantně a postupně učí od ostatních dělníků v dílně. Tomiho zázračná pouť z malého, středoevropského města přes peklo koncentračních táborů do ráje francouzské módy je plná zákrutů historie, krásy i hrůzy, beznaděje, naděje, vzteku i humoru.

„Když jste vnučka, neteř nebo jiná příbuzná někoho, kdo byl deportován, cítíte potřebu příběh poslat dál.“ Véronique Mouginová

Největší mistr krejčí je sám život.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Soukromý detektiv Jackson Brodie nemá jednoduchý život. Manželka se s ním rozvedla a jeho dcerku teď vychovává cizí hejhula, bolí ho zuby a má protivnou sekretářku. Navíc většinu času tráví poněkud nudným sledováním (domněle) nevěrných manželek. Bezprostředně za sebou se ale objeví tři z policejního hlediska „mrtvé“ případy. Dvě excentrické sestry ho vyhledají kvůli pětatřicet let pohřešované mladší sestřičce, obézní právník jej žádá, aby po deseti letech našel brutálního vraha jeho milované dcery, a třetí případ mu připraví sestra ženy, která nezvládla mateřství a odloučený život na venkově a v zoufalství zabila manžela sekerou. Detektiv Brodie dovede všechny tři případy, které se začnou vzájemně prolínat, k rozuzlení. Není to happy end, ale příběh, který rozhodně zaujme čtenáře psychologických románů i detektivek.

Muž bez tváře, pachatel mnoha vražd, podvodů a zločinů proti lidskosti, byl demaskován a je na útěku. Peter Grant, londýnský detektiv a čarodějnický učeň, nyní hraje klíčovou roli v bezprecedentní operaci bezpečnostních sil, která má Muže bez tváře dostat před soud.
Peter mezitím zjišťuje, že Muž bez tváře není ještě ani zdaleka vyřízený a uskutečňuje poslední kroky jistého dlouhodobého plánu. Plánu, který má kořeny v dvoutisícileté londýnské historii a který může město na Temži doslova srazit na kolena.
Aby svou milovanou metropoli zachránil, bude Peter potřebovat pomoc své bývalé nejlepší kamarádky a kolegyně Leslie Mayové, která ho však už jednou zradila. A mnohem horší je, že se snad dokonce bude muset spojit se zlovolným nadpřirozeným zabijákem a agentem chaosu známým pod jménem Punch…

Cestovatelé již od dávných časů naráželi při svých poutích na podivuhodná stvoření, bytosti stejně fascinující jako děsivé. Hranice mezi imaginárním a skutečným světem je tenká a někdy mizí docela. Zvířata skutečná, byť exotická – velryby, vorvani, sloni –, se potkávají s monstry – baziliškem, drakem, Chimérou –, stvoření na samém pomezí lidskosti – Kafrové, Laponci, Niam Niamové, Patagonci, a tvorové na hranici lidské a zvířecí říše – orangutani a Hotentoti – se prolínají s bájnými bytostmi – sirénami, satyry, alpy. Fantastický bestiář shrnuje představy cestovatelů, jak se proměňovaly od starověku až po 20. století (objevují se zde např. tajemní Kimmerijci ve válečném Sarajevu) a je skutečným kabinetem cestovatelských kuriozit, který nás přenese za hranice skutečnosti i našich běžných představ.

Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.

Přestože nejmladší syn druhého českého krále Vladislava a jeho manželky Judity Durynské nepatří mezi nejznámější osobnosti českého středověku, nelze přehlédnout, že stál u zrodu královských Čech a že jsou s jeho vládou na Moravě (1197–1222) spojeny reformy, které daly vzniknout zemsky definovanému markrabství. Vladislav Jindřich přitom vystoupil z ústraní jen několikrát, čemuž odpovídá skromná pramenná základna. Odtud také otázka, jak vyprávět jeho příběh a čemu připsat mimořádně úspěšnou proměnu Moravy. Autor zvolil kombinaci chronologického výkladu činů markraběte Vladislava Jindřicha s analýzou jeho výrazných zásahů do dějin Čech a Moravy na konci 12. a v prvních desetiletích 13. století. Kniha představuje přepracované vydání původní edice, připravené Maticí moravskou v roce 2006.
Před třemi lety se knize dostalo i anglického vydání pod názvem Vladislaus Henry. The Formation of Moravian Identity. East Central and Eastern Europe in the Middle Ages 450–1450.

.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Třináctiletý Martin si pro svého mladšího brášku Charlieho vymyslel veliké překvapení: Tajně spolu vyrazí na dlouhatánskou cestu až na pobřeží Cornwallu. Opět se tam totiž objevil delfín, z kterého byl Charlie vloni v létě tak nadšený. Jenže takové dobrodružství není nic snadného. Zvlášť když máte bratra, jako je Charlie. A když vás na každém nádraží hledá policie, kterou zalarmovali vaši rodiče. A když potkáte holku, která u sebe očividně má vlastnoručně vyrobenou bombu! A ke všemu jste na pomoc téhle holky odkázaní. To je prostě zapeklitá situace. Charlie je nezvladatelný, drzý, přesto naprosto výjimečný kluk, jediný z milionu, a Martin mu chce být tím nejlepším bratrem na světě. Protože čas nemilosrdně běží…

Román byl nominován na CILIP CARNEGIE MEDAL 2019 a vysloužil si jen samou chválu kritiků i čtenářů. Překladová práva byla prodána do 9 zemí.

„Cesta obou hrdinů je praštěná, poetická, zábavná, smutná – a na závěr se ukáže, že všechno je jinak, než jste si mysleli. Tak moc jinak, že to člověku rve srdce.“ (Berliner Zeitung)

„Mark Lowery napsal střelený příběh s mnoha zápletkami a zádrhely – a s pořádnou dávkou humoru. Čtenář by si přál, aby tahle jízda nikdy neskončila. (…) Nádherný závěr. “ (Der Tagesspiegel)

„Skvělý román, zábavný a zároveň smutný … citlivý příběh o bratrské lásce i o velké ztrátě.“ (The Sunday Times)

„Silný a dojemný příběh… Charlie a já vypráví o lásce a rodině. Rozhodně stojí za přečtení.“ (North Somerset Teacher´s Book Award)

„Tenhle román je čtenářským potěšením… humorný, s překvapivým koncem, který vás chytne za srdce.“ (The School Librarian)

„Mark Lowery napsal výjimečný příběh. Jeho čtenáři budou plakat stejnou měrou smíchy i smutkem.“ (Books for Keeps)

Kniha poskytuje nejobsáhlejší v češtině dostupný přehled náboženství katarů. Autor na základě detailní práce s prameny, z nichž ty nejdůležitější zpřístupňuje čtenářům v komentovaném českém překladu, nastiňuje vývoj katarské náboženské kultury, zabývá se jednotlivými katarskými rituály, jež v sobě spojují raně křesťanské prvky s inovacemi vycházejícími z odmítnutí všech katolických obřadů, seznamuje čtenáře s životními zásadami a zvyklostmi katarských řeholníků a jejich pojetím sebe sama, objasňuje praktický chod katarských církví v čele s biskupy a uceleně představuje katarskou nauku, opírající se o pojetí duší jako andělů, kteří byli zlou mocností uvrženi do vězení těla.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Strhující román z blízké budoucnosti od autora oceňované trilogie Jižní Zóna se odehrává v nebezpečných rozvalinách někdejšího města, v nichž obezřetně shání obživu mladá Rachel. Ruiny se jen hemží výsledky biotechnologických experimentů, kterých se před svým pádem zbavila tajuplná Společnost, avšak nejhorší hrozbu představují zuřivé a nepředvídatelné útoky gigantického medvěda jménem Mord.
Do vylidněného obytného komplexu, kde žije spolu se svým partnerem Wickem, si Rachel z jedné ze svých výprav přinese malou zelenou hrudku, o které ani neví, zda je zárodkem rostliny, nebo živočicha. Přesto k ní od první chvíle cítí zvláštní náklonnost. Svého nového chráněnce pojmenuje Borne, postupně si k němu začne vytvářet stále silnější pouto a nechtěně tak uvede do pohybu události, které naruší – nebo spíše rozmetají – jemnou rovnováhu sil v celém nemilosrdném městě. Rachel tuší, kam události směřují, přesto se Borna nehodlá vzdát… a ten se zatím mění a roste.

„Trilogie Jižní Zóna Jeffa Vandermeera je lezavým zobrazením apokalypsy; románem Borne autor pokračuje ve svém zkoumání zlovolné podstaty světa a vede si naprosto úžasně.“ Colson Whitehead

„Jsem bytost, nebo zbraň?“ ptá se Borne v zoufalství Rachel.
„Jsi bytost. Ale protože jsi bytost, můžeš být také zbraň.“