Představte si, že žijete docela normální život, máte staršího bratra, kterého obdivujete, bezva kamarádku, prima rodiče. Chodíte do školy, koukáte na americké filmy, rádi zpíváte a sníte o tom, že z vás jednou bude slavná herečka. A náhle se všechno změní. Dvanáctiletá Jude musí opustit svůj domov. V její zemi se rozhořela válka, a ona i její těhotná maminka odjíždějí přes oceán za strýcem. Filmy hrdinku na život v Americe nepřipravily – všechno je tu moc rychlé a hlučné. Jude si musí zvyknout na novou školu, na věčný strach o příbuzné doma v Sýrii i na novou identitu imigrantky ze Středního východu. Ale život jí přinese i jiná, příjemnější překvapení – nové kamarády a taky konkurz na roli v muzikálu. Možná je Amerika místo, kde Jude může být taková, jaká opravdu je…

„Mimořádně talentovaná mladá autorka zachycuje proměnu rodinného života v důsledku syrské války… Její volný verš jde k podstatě… a konfrontuje čtenáře s obtížnou realitou života Arabky a muslimky ve Spojených státech. Poetické, plastické a plné naděje.“ (Kirkus Reviews)

„Kniha okamžitě chytne čtenáře za srdce a nepustí ho až do konce.“ (Booklist)

„Příběh skvěle dokládá to, o čem Wargaová píše v doslovu, totiž že děti, které prchají z válečných zón, touží po tom, po čem touží kdokoli z nás – po lásce, porozumění, bezpečí a štěstí.“ (Publishers Weekly)

Od tajemné smrti svého přítele Jima Beatrice se svými někdejšími kamarády z drahé internátní školy nepromluvila. Je přesvědčená, že jeden z nich ví, co se tehdy Jimovi doopravdy stalo. Znova se s nimi setkává až po roce, ale hned při návratu z prvního společného flámu jejich auto v bouřlivé noci havaruje. Z nehody sice vyváznou, vzápětí však zabuší na jejich dveře zlověstně vypadající muž a oznámí jim šokující zprávu: všichni jsou mrtví, jeden z nich však má šanci žít dál. Stačí, aby se shodli, kdo to má být… Tak začíná jejich hlídka v Bezčasí. Během neustále se opakující časové smyčky se roztáčí kolotoč obviňování a podezírání. Přitom postupně vychází najevo i to, co se stalo s Jimem a jak jeho smrt jejich současnou situaci ovlivnila.

Oceňovaná americká autorka bestselleru Vybrané okruhy z mechaniky pohrom věnovala svou novou knížku mladým čtenářům.

„Nádherně děsivý příběh… (The New York Times)

„Provokativní a napínavý debut známé autorky na poli literatury pro mládež hledá odpověď na otázku, do jaké míry můžeme poznat a pochopit své nejbližší přátele.“ (Publisher Weekly)

„Temný a spletitý psychologický thriller.“ (Bustle)

V tomhle světě se už od středověku zvířata domáhají a domohla svých práv, protože prokázala stejnou inteligenci a city jako lidé. Komiksů s antropomorfními zvířaty je hodně, ale těch, ve kterých taková zvířata nejen žijí promíšeně s lidmi, ale kde se také řeší problémy z podobného soužití plynoucí, je už mnohem méně.
Jack Wolfgang je elegantní vlk, ale co víc, je také špion – a jeho krytím je osobnost kulinárního kritika (protože v tomhle světě se samozřejmě už zvířata nejedí!, takže otázka, co jíst jiného, se stala tou hlavní).
Někteří zvláštní agenti jsou prostě ještě zvláštnější než ostatní!
Thriller z paralelního světa?
Noirová detektivka či špionážní příběh?
Ezopovská bajka?
Možná to všechno, ale hlavně působivý příběh s výtečnou kresbou a nápaditým koloringem.

Rok 2004. Na severu země dojde k sérii vražd, jejichž oběťmi jsou starší muži. Pavel Werens, mladý novinář jednoho z varšavských deníků, dostane úkol o těchto otřesných událostech napsat reportáž. Počáteční honba za senzací se brzy změní v souboj s démony minulosti. Jakou souvislost mají současné brutální vraždy s mučednickou smrtí prvních křesťanů? Dokáže novinářské pátrání vedené Werensem vyřešit záhadu a zadržet zločince před dokončením šíleného plánu, nebo zafunguje jako katalyzátor a způsobí další oběti? A co znamenají motýli, nalezení v ústech mrtvých?
Białkowski svým příběhem dokáže vyděsit, probudit zájem i nadchnout. Nalezneme zde to, co máme v příbězích plných napětí nejraději: tajemství, spletité intriky, rafinované zločiny a dokonalé plánování. Stojí za to ponořit se do tohoto místy
„Tajné společnosti, mýty, náboženství. Vzrušující thriller z Polska.“ – Lovelybooks

„Je to kniha, která se dobře čte a pritom je i rozdílná od mainstream krimi knih.“ – Amazon

„Je to pravá kriminalka. Čtivá, po celou dobu napínavá, a logicky srozumitelná.“ – Amazon

Autor, přední teoretický fyzik, spolutvůrce smyčkové kvantové gravitace, ale také výtečný spisovatel, se ve své nejnovější knize zabývá tajemstvím času, možná vůbec největší záhadou světa. V první části srozumitelným způsobem shrnuje, co o čase zjistila moderní fyzika. Vysvětluje, že fyzikální čas vůbec není unikátní, všude stejný a stejně plynoucí, dokonce není ani spojitý, a na kvantové úrovni se úplně vytrácí. Do tohoto podivuhodného světa zbaveného vší časovosti nás Rovelli zavádí ve druhé části knihy, aby nás ve třetí části své dobrodružné výpravy dovedl zpátky k nám, k lidským bytostem. Je totiž nutné vysvětlit, odkud se vlastně bere náš intenzivní pocit plynoucího času. Během pátrání po pachateli Rovelli přichází s odvážnou myšlenkou, totiž že pachatelem může být sám detektiv. Neboť tajemství času možná ve své podstatě netkví v základech v kosmu, ale v nás samotných.

V románu Tetička Julie a zneuznaný génius se autor po letech strávených v cizině a po řadě uměleckých úspěchů vrací k tomu, co bylo, když pracoval v redakci rozhlasové stanice v Limě a pokoušel se psát velkou literaturu a když se jako osmnáctiletý zamiloval do své mnohem starší vzdálené příbuzné a proti vůli rodičů se s ní potají oženil. Reálný příběh vypravěčovy lásky, líčený z ironického nadhledu, se prolíná s fiktivními příběhy rozhlasového génia Pedra Camacha, který se velice podobá jednomu scenáristovi, s nímž se autor v té době stýkal. Jsou to barvité historky a setkáváme se v nich se zločiny, nedovolenou láskou, šílenstvím a katastrofami všeho druhu. Zázračný psavec je chrlí z remingtonky jednu za druhou, sám je režíruje ve studiu, ale vlastní výtvory mu postupně začínají přerůstat přes hlavu.

Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek. Účel jeho díla sahajícího do roku 1422 byl vrcholně propagandistický a stal se zdrojem informací a argumentů pro mnohé pozdější protihusitské i protireformační polemiky. Překlad kroniky je doplněn poznámkovým aparátem a úvodní studií.
Vydání

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

První opravdu velký případ Petera Granta, policisty a čaroděje, je uzavřený a v krabici. Pokud vás zajímá, jak se dnes můžete stát čarodějem v Londýně, je tohle knižní řada přesně pro vás. Řeky Londýna jsou možná nejúspěšnější městskou fantasy posledního desetiletí. Ben Aaronovitch v prvních osmi knihách krom obvyklých případů, v nichž se vyskytují zlovolní duchové, masožraví jednorožci či černošská vodní božstva, stíhá prostřednictvím svých hrdinů zejména Muže bez tváře – zlovolného mága, který využívá magii pouze pro svoje nekalé cíle. Dárkový box kořeněný magií stejně jako pokrmy Peterovy mámy, je konečně zde.

Všech osm prvních knih skvělé městské fantasy Řeky Londýna v jediném dárkovém boxu.

Tajemství a mravy, soubor přednášek a esejů věhlasné jižanské prozaičky Flannery O’Connorové, který po její smrti sestavili její přátelé Robert a Sally Fitzgeraldovi, působí i dnes jako pronikavá sonda odhalující nešvary spisovatelů, čtenářů i učitelů literatury. O’Connorová se sžíravou ironií kritizuje čtenářský vkus, který se od přelomu 50. a 60. let 20. století, kdy její texty vznikaly, nijak nepozvedl, vtipně vysvětluje začínajícím autorům, čeho se mají při psaní povídek a románů vyvarovat, a na příkladech ukazuje, že se učitelé literatury nejvíce ze všeho bojí literatury samé. Kniha, z níž v jednom ze svých sporadických rozhovorů citoval i Cormac McCarthy, je jedním ze zásadních amerických literárněvědných textů a to, že jeho autorka nebyla profesí literární teoretička, je jen ku prospěchu věci: jednotlivé texty se vyznačují stejnou živostí podání a ostrým, průrazným stylem jako autorčiny prózy.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

V malé obci Franken se stalo něco, co bylo do té doby nemyslitelné. V neděli v místním kostele se ve výroční den komunistického puče v únoru 1948 odehrála zcela neuvěřitelná věc: kostel byl plný českých exulantů ze všech koutů západní Evropy i z Ameriky. U oltáře promlouval česky kněz, benediktinský opat Anastáz Opasek a před ním klečel bývalý tajemník ÚV KSČ z roku 1968 Zdeněk Mlynář, který se v 50. letech, když byl Opasek v komunistickém vězení, cítil být coby komunistický svazák naopak na vrcholu dějin. Oba vyhnala do exilu sovětská okupace v roce 1968. Pro Opaska to bylo jen potvrzení dosavadního vývoje, zatímco pro Mlynáře pád ze slonovinové věže do tvrdé reality… napsal spisovatel Ota Filip o celoexilovém setkání pořádaném v roce 1978 (a pak každoročně) katolickou laickou organizací Opus bonum v čele s opatem Anastázem Opaskem, která dokázala do té doby skutečně „nemyslitelné“: v odporu proti normalizaci „ducha“ (kultury, náboženství, politiky, veřejného života …) v tehdejším komunistickém Československu spojila v exilu vítěze s poraženými z roku 1948, katolíky a evangelíky s ateisty, konzervativce s liberály, pravičáky s exkomunisty, socialisty a zelenými, aristokraty s členy čs. undergroundu…

Petr Placák ve své práci, založené na rozsáhlém archivním výzkumu, nastínil peripetie, obtíže či kontroverze, které vznik a působení této organizace provázely v rozjitřeném prostředí exilu, aby celý příběh velkého zápalu pro českou (československou) věc zakončil happyendem: obnovením prastarého benediktinského opatství v Břevnově a Opaskovým návratem do vlasti po pádu komunismu v roce 1989.