Mezi Lovecraftovy nejzajímavější práce patří povídky z období, kdy byl trýznivou finanční situací nucen psát pro jiné, ať už jako utajený, anonymní autor, přepisovatel nebo přiznaný spolutvůrce, vesměs rozvíjející náměty a leckdy i sny platících zákazníků. I do všech těchto děl se však otiskovaly jeho svébytné vize a styl a občas se do nich vkradly děsivé bytosti z jeho slavného panteonu.
S. T. Joshi, známý znalec a badatel autorova díla, ty nejlepší spolupráce a revize sebral do dvousvazkového vydání, v němž jsou všechny povídky opatřeny zasvěcenými poznámkami a komentáři a uvedeny do souvislosti se zbytkem Lovecraftovy tvorby. Výsledkem je dvousvazkový soubor, jenž jistě potěší všechny příznivce tohoto klíčového představitele moderního hororu.

Patrně nejslavnějším textem tohoto prvního svazku je novela „Pod pyramidami“, kterou Lovecraft napsal pro iluzionistu Harryho Houdiniho. Neméně proslulá, byť poněkud neblaze, je morbidní povídka „Milovaní mrtví“. A v povídce „Yigova kletba“ se poprvé objevuje hadí božstvo Yig, které figuruje v dalších Lovecraftových revizích a proniklo i do jeho autorské tvorby a děl jeho četných následovníků.

Rozsáhlý výbor z esejistiky a publicistiky Thomase Stearnse Eliota poskytne reprezentativní průřez jeho kritickými a interpretačními úvahami k evropské literatuře od Vergilia přes Shakespeara až po Dickense, Joyce, Ezru Pounda a Djunu Barnesovou, ale představí jej též jako náboženského myslitele a zahrne texty k politickému dění třicátých a čtyřicátých let. Eliot patřil mezi nejvýznamnější veřejné intelektuály 20. století, předmětem jeho uvažování a tématem jeho publikací zdaleka nebyla jen poezie, ale také role křesťanství ve společnosti, otázky moderní výchovy a státu, vztah filosofie a dobového mínění či triviální kultura.
Náš rozsáhlý výbor jednak rozšíří představu o záběru Eliotových literárněkritických analýz, jednak v odpovídajícím rozsahu představí tyto ostatní oblasti jeho uvažování a poskytne též (ve výběru) dokumentární podklady pro ošemetné otázky typu Eliotova antisemitismu, vztahu k Maurrasově Action Française nebo k předválečným totalitním režimům.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Tajemství a mravy, soubor přednášek a esejů věhlasné jižanské prozaičky Flannery O’Connorové, který po její smrti sestavili její přátelé Robert a Sally Fitzgeraldovi, působí i dnes jako pronikavá sonda odhalující nešvary spisovatelů, čtenářů i učitelů literatury. O’Connorová se sžíravou ironií kritizuje čtenářský vkus, který se od přelomu 50. a 60. let 20. století, kdy její texty vznikaly, nijak nepozvedl, vtipně vysvětluje začínajícím autorům, čeho se mají při psaní povídek a románů vyvarovat, a na příkladech ukazuje, že se učitelé literatury nejvíce ze všeho bojí literatury samé. Kniha, z níž v jednom ze svých sporadických rozhovorů citoval i Cormac McCarthy, je jedním ze zásadních amerických literárněvědných textů a to, že jeho autorka nebyla profesí literární teoretička, je jen ku prospěchu věci: jednotlivé texty se vyznačují stejnou živostí podání a ostrým, průrazným stylem jako autorčiny prózy.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Mary Jekyllová, po smrti rodičů osamělá a bez peněz, se začne zajímat o záhadnou minulost svého otce. Objeví stopu, která naznačuje, že Edward Hyde, otcův někdejší přítel a vrah, je možná stále nablízku. Na informace vedoucí k jeho dopadení je vypsána odměna… Odměna, jež by vyřešila všechny její tísnivé finanční potíže. Pátrání ji dovede k Hydeově dceři Dianě, divokému dítěti, zanechanému na výchovu u jeptišek. S pomocí Sherlocka Holmese a doktora Watsona se Mary dál snaží najít tajemného Hydea, a zakrátko se spřátelí s dalšími ženami, které jsou poznamenané děsivými experimenty svých stvořitelů – s Beatricí Rappacciniovou, Catherine Moreauovou a Justinou Frankensteinovou. Když spolu odhalí tajnou společnost nemorálních vědců posedlých touhou po moci, hrůzy jejich minulosti se vracejí v plné síle. A nyní je na nestvůrách, aby zvítězily nad nestvůrnými…

Okouzlující a duchaplný příběh o nepředstavitelné síle přátelství vynesl autorce nejen zaslouženou přízeň mnoha čtenářů, ale také cenu Locus pro nejlepší románový debut a nominace na prestižní žánrová ocenění Nebula a World Fantasy Award.

Přestože nemůžeme vyloučit, že se život v nějaké primitivní podobě nachází i jinde ve sluneční soustavě, pouze na Zemi se jedná o fenomén takřka všudypřítomný. V nejrůznějších formách jej najdeme na souši i v oceánech, ve vzduchu i pod zemí, v termálních pramenech i na vrcholcích hor. O životě víme mnohé, ale řešení té nejdůležitější otázky nám nadále uniká. Kdysi si ji v knize Co je život? (1944) položil i slavný fyzik Erwin Schrödinger a jeho příkladu následovaly celé zástupy vědců. Kdy se neživot změnil v život? Kde se to stalo? Co k tomu bylo potřeba? Co mají všechny živé formy společné? A konečně, měli bychom řešení této otázky hledat v biologii, nebo spíše v chemii a fyzice, popřípadě někde úplně jinde?
S definitivní odpovědí dosud nikdo nepřišel, ale možná je to i tím, že si neklademe ty správné otázky. Další a potenciálně zásadní střípek do této skládačky přidává chemik Addy Pross, který se snaží hledat spojnice mezi chemií a biologií a ukazuje, že řada biologických jevů vychází z chemických a fyzikálních principů. A když si jejich podstatu uvědomíme, možná nám konečně pomohou zodpovědět otázku: Co je život?

Kniha Marxismus a skok do království svobody je jedinečným pokusem o analýzu marxismu jako filozofického a sociologického systému, založeného na utopickém myšlení směřování k individuální svobodě. Walicki tímto prizmatem zkoumá myšlenkové koncepty Marxe, Engelse, Kautského, Plechanova a Rosy Luxemburgové, jejich přerod v totalitární komunismus leninského a stalinského typu, včetně pokusů o jejich demontář v sovětském, polském a maďarském prostředí.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Vydání knihy podpořil Polský knižní institut.

Představte si, že žijete ve světě, kde si lidé pomáhají, jsou ke všem soucitní a laskaví. A pak se to zvolna a nenápadně začne měnit. Zdá se, že zlobu, bezcitnost a lakotu sousedů mají na svědomí divné obchody, takzvané handly. Nehandluje se ale o věci, nýbrž o něco, co není vidět…

Uplynulo šest let od doby, kdy malý rošťák Matty dorazil do Vesnice uzdravení. Pod laskavým dohledem Jasnovidce dospěl v spolehlivého mladíka, který pro vesnickou komunitu obstarává kontakt s okolním světem. Jen on totiž dokáže ve zdraví projít záludným lesem, který obklopuje vesnici. Doufá, že díky této jedinečné schopnosti si vyslouží označení všemi ctěného Posla. Jenže do vesnice, ve které dosud nacházeli útočiště lidé vyhnaní pro tělesné postižení či pokročilý věk ze sousedních osad, začíná prosakovat zlověstná síla – mezi obyvateli se šíří nesváry, laskavost a soucit se vytrácejí. Vesničané se rozhodnou nepřijímat další příchozí. Pro Mattyho tak začíná závod s časem. Musí projít lesem a přivést Jasnovidcovu dceru Kiru dřív, než se vesnice zcela uzavře. Les se však mezitím změnil a klade mu jednu nástrahu za druhou…
Ve třetím dílu tetralogie se čtenáři znovu setkají nejen s Mattym, Jasnovidcem a Kirou z Hledání modré, ale také s Jonasem z Dárce.

Pokračování Dárce, vyznamenaného prestižní Newbery Medal za literaturu pro děti

Prodáno přes 12 milionů výtisků. Překladová práva prodána do 41 zemí a přeloženo do 23 jazyků. Celá tetralogie se po tři roky držela na seznamu bestsellerů sestavovaném v New York Times.

„Jednoduchý, silný, působivý příběh lze číst samostatně, bez znalosti předchozích dílů.“ (KIRKUS REVIEWS)

„Ve svém třetím románu, volně navazujícím na knihy Dárce a Hledání modré, přináší bytostná vypravěčka Lois Lowryová dalši napínavý příběh, který čtenáře vybízí k zamyšlení.“ (Publishers Weekly)

„… šokující závěr čtenáři vyrazí dech a ten bude ještě dlouho po dočtení o knize přemýšlet.“ (BookPage)

Kniha zve čtenáře do intimního světa rodinné paměti, dokumentovaného rozhovory s příslušníky tří generací vybraných rodin. Jejich společným rysem je zkušenost příslušníků nejstarší generace s dobrovolnou nebo nucenou mezinárodní migrací po druhé světové válce.
Autoři pro tento účel vybrali rodiny Němců v České republice a nuceně vysídlených Němců z České republiky, Čechů žijících v Chorvatsku a českých reemigrantů z Chorvatska.
Velkou pozornost věnovali účasti jednotlivých generací na rodinném vyprávění, shodám a změnám v mezigeneračním předávání vzpomínek a způsobu přijetí významných historických událostí souvisejících s poválečnou migrací.
Kniha přináší cenné poznatky o strategiích přenosu vzpomínek v rodinném prostředí, o vzpomínkové kultuře a migraci jako důležitém historickém procesu 20. století.

Město Grimm – ponurá, oblaky mastné černoty zahalená metropole je místem, kde je spravedlnost stejně vzácná, jako bezmračná obloha. Vystavěná na těle obra, živená jeho smolnatou krví a úlomky uhelného srdce dlouho žila v dávno ustanoveném řádu. Až doteď. Na zločineckou scénu právě nekompromisně vstupuje Nový hráč, a policejní důstojník Wolf je brutálně zavražděn ve vlastním bytě. Mají tato fakta spojitost? A červený plášť s kapucí, viděný u hlavní podezřelé z vraždy, činí z případu zločin s náboženským pozadím?

Ćwiek vytvořil vlastní svět, vycházející z pohádek bratří Grimmů. Město Grimm je postaveno na mrtvém těle obra shozeného z oblak „nějakými bratry Grimmovými“ a je poháněno jeho krví, která se těží jako u nás ropa. Město je ponuré, špinavé, připomíná americká města 30. let, prosáklé zločinem. Bibli zde nahradily Pohádky, bohem je Vypravěč (Andersen je považován za apokryfního autora) a Obchodník je Ďáblem. Život každého člověka je příběh, který má smysl, jen pokud je uzavřen a vyprávěn.

Jakub Ćwiek nám nabízí hořkou, brutální noirovou detektivku v nezvyklém světě inspirovaném americkým zločineckým podsvětím dvacátých a třicátých let. Ve městě, kterému vládne strach a… příběh.

Překotný vývoj v oblasti umělé inteligence přinese dramatické změny dříve, než mnozí odborníci předpokládali. Motorem vývoje už nejsou ani tak samotné inovace, jako spíše velikost trhu generující obrovské objemy dat, s nimiž technologické firmy pracují. Směr proto začínají udávat dvě velmoci – Čína se svými strategiemi pobídek a vládních programů a Spojené státy, které stále ještě platí za lídra v oblasti technologií. Autor ve své knize na obě velmoci apeluje, aby s rostoucí technologickou mocí převzaly i odpovědnost za změny, kterými lidstvo v nejbližší budoucnosti bude procházet. Předvídá, že největší výzvou budoucnosti nebude převzetí lidské práce umělou inteligencí, ale otázka, co znamená být člověkem.