V románové tvorbě britského nobelisty Kazua Ishigura představují Neutěšenci (The Unconsoled, 1995) význačný předěl. Po světově úspěšném Soumraku dne (The Remains of the Day, 1989, č. 1997), jemuž předcházela dvě raná díla s japonskou tematikou, Vybledlá vyhlídka s kopci (A Pale View of Hills, 1982, č. 2018) a Malíř pomíjivého světa (An Artist of the Floating World, 1986, č. 1999), se autor rozhodl opustit tvůrčí jistoty, jimiž si vydobyl přední postavení na britské literární scéně: ať už jde o postkoloniální tematiku, „tichý“, ale vycizelovaný jazykový styl, realistický způsob vyprávění ve dvou prolínajících se časových rovinách či celkově melancholické ladění próz. Nově se pustil do odvážného experimentu: jeho výsledkem je osobitá románová tragikomedie, která si v mnohém nezadá s absurdní komikou Kafkova Zámku či Beckettova Čekání na Godota, případně se satirickým řízem próz Thomase Bernharda. Do nejmenované evropské metropole, připomínající složený portrét Prahy a Vídně, přijíždí světově proslulý klavírní virtuóz. Od jeho vystoupení si místní občané slibují nejen nevšední hudební zážitek, ale hlavně duchovní obrodu upadající obce. Právě hudba představuje ve světě alegorizujícího románu médium, v němž se odehrává veškerý kulturně-politický život – od tužeb a snů nadaných jedinců přes působení občanských spolků až po dění na radnici a krizové zvraty v politickém směřování společnosti. Podaří se klavírnímu géniovi naladit místní lid na kýženou hudebně-politickou notu dřív, než bude muset na další štaci? Dokáže tento duševně labilní spasitel najít v labyrintu neznámého města – kde je snadné zabloudit, nebo se s někým nepříjemně zaplést –, ten pravý klíč k nastartování obdoby „pražského jara“? Ishiguro získal za dílo, jež v době vydání vzbudilo rozporuplné ohlasy, cenu Cheltenhamského literárního festivalu. S odstupem času je čím dál tím jasnější, že zcela zaslouženě.

Slunečního světla ubývá. Bohové opustili zemi a ztemnělou krajinou se plíží běsové. Vprostřed hvozdů se v osamocených chýších a osadách skrývají poslední lidé. Před spáry démonů je chrání chatrné hradby nebo bariéry z kouzel.
Kruté časy zde přečkává i lovec Mladen a dívka Dobrava, kterou vychoval starý čaroděj. Oba mladí lidé ještě netuší, že je jim předurčeno se setkat. V zemi, kde je člověk ohroženým druhem, budou muset přežít – a vydobýt si místo na světě nejen pro sebe. Dočkají se pomoci, nebo zůstanou ve své válce osamoceni?
Příběh Běsi z temného hvozdu se vrací desítky let před události v Ospalé slovanské díře. Kruh se uzavírá.

Temná fantasy z dob starých Slovanů.

V románu Tetička Julie a zneuznaný génius se autor po letech strávených v cizině a po řadě uměleckých úspěchů vrací k tomu, co bylo, když pracoval v redakci rozhlasové stanice v Limě a pokoušel se psát velkou literaturu a když se jako osmnáctiletý zamiloval do své mnohem starší vzdálené příbuzné a proti vůli rodičů se s ní potají oženil. Reálný příběh vypravěčovy lásky, líčený z ironického nadhledu, se prolíná s fiktivními příběhy rozhlasového génia Pedra Camacha, který se velice podobá jednomu scenáristovi, s nímž se autor v té době stýkal. Jsou to barvité historky a setkáváme se v nich se zločiny, nedovolenou láskou, šílenstvím a katastrofami všeho druhu. Zázračný psavec je chrlí z remingtonky jednu za druhou, sám je režíruje ve studiu, ale vlastní výtvory mu postupně začínají přerůstat přes hlavu.

Sbírka Kuřata v hadí kleci představuje rozsáhlý výběr povídek z filipínské literatury, u nás prakticky neznámé. Náměty povídek sahají od sociálních rozdílů přes válečná traumata až po nástrahy vztahu rodičů a dětí, milostné otazníky a ozvěny starých pověr a mýtů v moderním světě. Ve výběru pak figurují klasikové moderní filipínské literatury i autoři a autorky nejmladší generace. Většina povídek vychází v českém překladu úplně poprvé.

Překotný vývoj v oblasti umělé inteligence přinese dramatické změny dříve, než mnozí odborníci předpokládali. Motorem vývoje už nejsou ani tak samotné inovace, jako spíše velikost trhu generující obrovské objemy dat, s nimiž technologické firmy pracují. Směr proto začínají udávat dvě velmoci – Čína se svými strategiemi pobídek a vládních programů a Spojené státy, které stále ještě platí za lídra v oblasti technologií. Autor ve své knize na obě velmoci apeluje, aby s rostoucí technologickou mocí převzaly i odpovědnost za změny, kterými lidstvo v nejbližší budoucnosti bude procházet. Předvídá, že největší výzvou budoucnosti nebude převzetí lidské práce umělou inteligencí, ale otázka, co znamená být člověkem.

Příběh o zrození legendy v drsném podsvětí francouzské Riviéry v roce 1950. Bond vyšetřuje vraždu předešlého agenta 007 a plní úkol určit, co stojí za náhlým poklesem drogových aktivit v korsickém podsvětí.

V tomto napínavém románu od úspěšného spisovatele Anthonyho Horowitze je literární legenda James Bond zpátky na vzestupu v padesátých letech minulého století. Píše se rok 1957 a James Bond (agent 007) jen tak tak přežil souboj s Auricem Goldfingerem v pevnosti Fort Knox. Po boku má až do konce Pussy Galorovou. Ani jeden z nich netuší, že se SSSR a Západ pouštějí do vražedného boje o technickou převahu. A ve hře je opět Směrš. Tyto zvláštní jednotky sovětské vojenské kontrarozvědky plánují sabotáž závodu formule 1 na Nürburgringu, nejnebezpečnějším okruhu v Evropě. Bond sedí v kokpitu, ale události nabírají nečekaný obrat, když je svědkem setkání člena Směrše s nečestným korejským milionářem Sin Čä-songem. Bond se záhy ocitá v úplně jiném závodě, jehož následky by mohly změnit svět. Osud ho svádí dohromady s Jeopardy Laneovou, americkou agentkou a vyšetřovatelkou finanční kriminality, a v situaci, kdy se úzkostí zastavuje srdce, odhaluje plán, který by mohl srazit Západ na kolena.

Tímto brilantně napsaným poutavým dobrodružstvím věhlasný autor splňuje všechny nároky a oprašuje zlatou éru bondovek, plných rychlosti, nebezpečí, silných žen a ďábelských ničemů. Znovu se setkáváme se známými tvářemi, jako jsou M a slečna Moneypennyová. Jde o první bondovku s využitím dosud neznámých podkladů, které napsal Bondův stvořitel Ian Fleming.

Agent 007 je zde takový, jak si ho představoval.

Jeden muž najde šťastnou náhodou na poušti v kabele pohádkovou hotovost, výsledek války drogových gangů. Od té chvíle ho i s jeho manželkou, která se odjede skrýt ke své matce, začne pronásledovat ten, kterému peníze patřily, a všem třem je na stopě celkem stoicky uvažující šerif – těm dvěma chce život zachránit, třetího dopadnout. Netradiční detektivní příběh ve stylu „noir“ z texasko-mexické hranice se ve svém průběhu plní policistovými meditacemi na téma láska, krev a občanská povinnost. K proslulosti díla přispělo i filmové zpracování bratří Coenů z roku 2007, které krom jiných ocenění získalo čtyři Oscary.

Česko, leden 2018. Miloš Zeman byl právě podruhé zvolen prezidentem, venku mrzne, občanstvo si vylévá srdce na sociální sítě a v redakci nejmenovaného deníku nedobrovolně končí vyhořelý komentátor Jan „Johan“ Souček. Antihrdinou třetího románu Ondřeje Štindla lomcují bezmoc, vztek a strach – a když si pod svým článkem na webu přečte výsměšný komentář, udělá jedno nesmyslné, zoufalé rozhodnutí. Začíná temně groteskní příběh, v němž o sebe křísnou dva muži z opačných táborů společenského spektra a pak se začnou dít věci.
Štindlův román se odvíjí na pomezí satiry, hororu, psychodramatu i road movie. Je možné v něm vidět surovou a stísňující karikaturu rozdělené společnosti. A také obraz existenciální krize, strachu z nicoty a touhy uniknout. Johanovu cestu určují narcismus a zahořklost, znechucení okolím i sebou samým. V jeho světě existuje jistota trapnosti a jen vzdálená možnost katarze. Štindl příběh svého antihrdiny zachycuje s neutuchající intenzitou a hodně zblízka; v Johanových výlevech nechává zaznívat deformované echo základních životních otázek, které ovšem ani v pokřivené podobě neztrácejí vážnost a význam. A z nich probleskuje i smutek člověka schopného jen „hýčkat si tu díru v srdci, to svoje studený místo,“ a mučeného tušením, že to asi nestačí.

Ondřej Štindl (* 1966) je filmový a hudební kritik, literát, scenárista a DJ. Studoval na Pedagogické fakultě UK, po listopadu 1989 patřil k zakladatelům Radia 1, kde dodnes pravidelně vysílá. Coby kritik debutoval v Kritické Příloze Revolver Revue; působil v Lidových novinách, české sekci BBC či časopise Týden; nyní je komentátorem serveru Echo24 a Týdeníku Echo. Za své scénáře získal dvakrát cenu Český lev (v roce 2010 za film Pouta a v roce 2017 za seriál Svět pod hlavou). V roce 2020 byl za svou novinářskou práci vyznamenán Cenou Ferdinanda Peroutky. Je autorem románů Mondschein (2012) a K hranici (2016).

Československo roku 1928. Dva kamarádi, maturanti z Ružomberku, Žid Viktor a Němec Karel, neúmyslně zastřelí syna místního podnikatele. Viktor utíká k příbuzným do New Yorku a stává se členem mafiánské organizace Murder, Inc. Karel studuje medicínu v Mnichově a pod vedením Reinharda Heydricha se mění v oddaného stoupence nacistické ideologie. Ocitají se tak na opačných stranách rodícího se válečného běsnění…

Na smrt je rozsahem a dějovým obloukem největší slovenský porevoluční román, čtenáři i kritikou vřele přijatý, propojující svět americké mafie s hrůzami nacismu. Detailně a čtivě přibližuje jak válku mafiánských rodin v Americe, tak vzestup nacismu v Německu, Noc dlouhých nožů, Křišťálovou noc, nacistické programy eutanazie, vyhlazovací operace na východní frontě, holocaust a fungování nacistických koncentračních táborů, především pak Osvětimi.
Na smrt, odehrávající se v letech 1928–1945 v Československu, Německu, Spojených státech, Polsku, na Ukrajině a v Pobaltí, a vrcholící v době Slovenského národního povstání je působivou a děsivou připomínkou toho, jak málo stačí k tomu, aby z nás spadla civilizační slupka a stali jsme se krutými, bezcitnými monstry.

Román Na smrt je unikátní žánrový mix historické ságy, thrilleru a hororu.