Slunečního světla ubývá. Bohové opustili zemi a ztemnělou krajinou se plíží běsové. Vprostřed hvozdů se v osamocených chýších a osadách skrývají poslední lidé. Před spáry démonů je chrání chatrné hradby nebo bariéry z kouzel.
Kruté časy zde přečkává i lovec Mladen a dívka Dobrava, kterou vychoval starý čaroděj. Oba mladí lidé ještě netuší, že je jim předurčeno se setkat. V zemi, kde je člověk ohroženým druhem, budou muset přežít – a vydobýt si místo na světě nejen pro sebe. Dočkají se pomoci, nebo zůstanou ve své válce osamoceni?
Příběh Běsi z temného hvozdu se vrací desítky let před události v Ospalé slovanské díře. Kruh se uzavírá.

Temná fantasy z dob starých Slovanů.

V románu Tetička Julie a zneuznaný génius se autor po letech strávených v cizině a po řadě uměleckých úspěchů vrací k tomu, co bylo, když pracoval v redakci rozhlasové stanice v Limě a pokoušel se psát velkou literaturu a když se jako osmnáctiletý zamiloval do své mnohem starší vzdálené příbuzné a proti vůli rodičů se s ní potají oženil. Reálný příběh vypravěčovy lásky, líčený z ironického nadhledu, se prolíná s fiktivními příběhy rozhlasového génia Pedra Camacha, který se velice podobá jednomu scenáristovi, s nímž se autor v té době stýkal. Jsou to barvité historky a setkáváme se v nich se zločiny, nedovolenou láskou, šílenstvím a katastrofami všeho druhu. Zázračný psavec je chrlí z remingtonky jednu za druhou, sám je režíruje ve studiu, ale vlastní výtvory mu postupně začínají přerůstat přes hlavu.

Sbírka Kuřata v hadí kleci představuje rozsáhlý výběr povídek z filipínské literatury, u nás prakticky neznámé. Náměty povídek sahají od sociálních rozdílů přes válečná traumata až po nástrahy vztahu rodičů a dětí, milostné otazníky a ozvěny starých pověr a mýtů v moderním světě. Ve výběru pak figurují klasikové moderní filipínské literatury i autoři a autorky nejmladší generace. Většina povídek vychází v českém překladu úplně poprvé.

Překotný vývoj v oblasti umělé inteligence přinese dramatické změny dříve, než mnozí odborníci předpokládali. Motorem vývoje už nejsou ani tak samotné inovace, jako spíše velikost trhu generující obrovské objemy dat, s nimiž technologické firmy pracují. Směr proto začínají udávat dvě velmoci – Čína se svými strategiemi pobídek a vládních programů a Spojené státy, které stále ještě platí za lídra v oblasti technologií. Autor ve své knize na obě velmoci apeluje, aby s rostoucí technologickou mocí převzaly i odpovědnost za změny, kterými lidstvo v nejbližší budoucnosti bude procházet. Předvídá, že největší výzvou budoucnosti nebude převzetí lidské práce umělou inteligencí, ale otázka, co znamená být člověkem.

V tomto napínavém románu od úspěšného spisovatele Anthonyho Horowitze je literární legenda James Bond zpátky na vzestupu v padesátých letech minulého století. Píše se rok 1957 a James Bond (agent 007) jen tak tak přežil souboj s Auricem Goldfingerem v pevnosti Fort Knox. Po boku má až do konce Pussy Galorovou. Ani jeden z nich netuší, že se SSSR a Západ pouštějí do vražedného boje o technickou převahu. A ve hře je opět Směrš. Tyto zvláštní jednotky sovětské vojenské kontrarozvědky plánují sabotáž závodu formule 1 na Nürburgringu, nejnebezpečnějším okruhu v Evropě. Bond sedí v kokpitu, ale události nabírají nečekaný obrat, když je svědkem setkání člena Směrše s nečestným korejským milionářem Sin Čä-songem. Bond se záhy ocitá v úplně jiném závodě, jehož následky by mohly změnit svět. Osud ho svádí dohromady s Jeopardy Laneovou, americkou agentkou a vyšetřovatelkou finanční kriminality, a v situaci, kdy se úzkostí zastavuje srdce, odhaluje plán, který by mohl srazit Západ na kolena.

Tímto brilantně napsaným poutavým dobrodružstvím věhlasný autor splňuje všechny nároky a oprašuje zlatou éru bondovek, plných rychlosti, nebezpečí, silných žen a ďábelských ničemů. Znovu se setkáváme se známými tvářemi, jako jsou M a slečna Moneypennyová. Jde o první bondovku s využitím dosud neznámých podkladů, které napsal Bondův stvořitel Ian Fleming.

Agent 007 je zde takový, jak si ho představoval.

Příběh o zrození legendy v drsném podsvětí francouzské Riviéry v roce 1950. Bond vyšetřuje vraždu předešlého agenta 007 a plní úkol určit, co stojí za náhlým poklesem drogových aktivit v korsickém podsvětí.

Již po staletí putuje tajemná postava v rozevlátém tmavém šatu po celém světě, vyhledává ty, kdo se provinili činem či pouhou zbabělostí, a láká je do své společnosti. Třetí román Sary Perryové se odehrává v Praze, městě přetékajícím historií i tajemnými stíny, jež jsou pro cizince jak nesrozumitelné, tak děsivé. Anglická překladatelka Helena tu žije už léta poté, co prchla z Anglie, aby unikla trýznivým výčitkám svědomí. Když se však v Klementinu objeví písemnosti odkazující k dávné legendě prostupující dějinami i konkrétními lidskými životy, její pracně vybudovaná křehká existence se začne rozpadat…

„Mistrovské dílo… děsivé a inteligentně vystavěné, funguje jako horor, ale i filosofické zamyšlení nad povahou lidské vůle a lásky.“

Washington Post „Další gotická bomba… strašidelný román, nad kterým vás bude mrazit do morku kostí, i když směřuje k východisku, které je hřejivé a lidské…“ New York Times

Česko, leden 2018. Miloš Zeman byl právě podruhé zvolen prezidentem, venku mrzne, občanstvo si vylévá srdce na sociální sítě a v redakci nejmenovaného deníku nedobrovolně končí vyhořelý komentátor Jan „Johan“ Souček. Antihrdinou třetího románu Ondřeje Štindla lomcují bezmoc, vztek a strach – a když si pod svým článkem na webu přečte výsměšný komentář, udělá jedno nesmyslné, zoufalé rozhodnutí. Začíná temně groteskní příběh, v němž o sebe křísnou dva muži z opačných táborů společenského spektra a pak se začnou dít věci.
Štindlův román se odvíjí na pomezí satiry, hororu, psychodramatu i road movie. Je možné v něm vidět surovou a stísňující karikaturu rozdělené společnosti. A také obraz existenciální krize, strachu z nicoty a touhy uniknout. Johanovu cestu určují narcismus a zahořklost, znechucení okolím i sebou samým. V jeho světě existuje jistota trapnosti a jen vzdálená možnost katarze. Štindl příběh svého antihrdiny zachycuje s neutuchající intenzitou a hodně zblízka; v Johanových výlevech nechává zaznívat deformované echo základních životních otázek, které ovšem ani v pokřivené podobě neztrácejí vážnost a význam. A z nich probleskuje i smutek člověka schopného jen „hýčkat si tu díru v srdci, to svoje studený místo,“ a mučeného tušením, že to asi nestačí.

Ondřej Štindl (* 1966) je filmový a hudební kritik, literát, scenárista a DJ. Studoval na Pedagogické fakultě UK, po listopadu 1989 patřil k zakladatelům Radia 1, kde dodnes pravidelně vysílá. Coby kritik debutoval v Kritické Příloze Revolver Revue; působil v Lidových novinách, české sekci BBC či časopise Týden; nyní je komentátorem serveru Echo24 a Týdeníku Echo. Za své scénáře získal dvakrát cenu Český lev (v roce 2010 za film Pouta a v roce 2017 za seriál Svět pod hlavou). V roce 2020 byl za svou novinářskou práci vyznamenán Cenou Ferdinanda Peroutky. Je autorem románů Mondschein (2012) a K hranici (2016).

Jeden muž najde šťastnou náhodou na poušti v kabele pohádkovou hotovost, výsledek války drogových gangů. Od té chvíle ho i s jeho manželkou, která se odjede skrýt ke své matce, začne pronásledovat ten, kterému peníze patřily, a všem třem je na stopě celkem stoicky uvažující šerif – těm dvěma chce život zachránit, třetího dopadnout. Netradiční detektivní příběh ve stylu „noir“ z texasko-mexické hranice se ve svém průběhu plní policistovými meditacemi na téma láska, krev a občanská povinnost. K proslulosti díla přispělo i filmové zpracování bratří Coenů z roku 2007, které krom jiných ocenění získalo čtyři Oscary.

Příběh z Německa 16. století. Ústředním motivem je vášnivý a prudce se proměňující milostný vztah vypravěče s „posedlou“ dívkou, která zároveň miluje ohnivého anděla, jenž se jí zjevuje.
Představitel ruského symbolismu vydal svůj první román na počátku XX. století. Byl přívržencem okultních věd a zajímal se o spiritismus a démonologii. To se odráží i v jeho knize, jejíž příběh se odehrává ve třicátých letech XVI. století v Německu, dosud rozjitřeném nedávným vznikem reformace a selskou válkou. Ústředním motivem je vášnivý a prudce se proměňující milostný vztah vypravěče s „posedlou“ dívkou, která zároveň miluje ohnivého anděla, jenž se jí zjevuje, ale zůstává nejasné, zda je to duch dobrý nebo zlý. Hrdinka nakonec zemře v inkvizičním žaláři.