Zuřivá náboženská válka mezi husitským vojskem a křižáky pokračuje. Vojevůdce Jan Žižka ale prohrává bitvu a husité se dostávají do zoufalé situace. Během honu na otroky se kumánské jezdectvo pokouší unést bojovnici Šárku a její druhy. Husité, opakovaně pobouření krutostí nepřítele, shromáždí vojsko na jejich záchranu. Jak se tato bitva bude vyvíjet dále?

Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno mrtví. Tento pesimistický pohled na lidstvo nejpozději od dob Hobbese prosákl do západního uvažování, v souladu s ním budujeme naše veřejné instituce a politické i ekonomické systémy. Co když je ale toto přesvědčení mylné nebo minimálně přežité? Je rozumné, aby právě očekávání toho nejhoršího mělo rozhodující dopad na naše jednání i na volbu našich politických představitelů? Autor postupně zkoumá manipulace slavných studií a předsudky vnášené do historických událostí, ať už jde o stanfordský vězeňský experiment nebo o skutečný příběh z knihy Pán much, a přináší povzbudivou zprávu. Že to je naopak laskavost a spolupráce, která se reálně všude projevila jako evolučně nejúspěšnější strategie. Možná je načase, aby se lidstvo přiklonilo k optimističtějšímu pohledu na sebe sama.

Instant New York Times Bestseller.
„Tohle je Sapiens roku 2020.“ —The Guardian

„Humankind mě donutilo podívat se na podstatu lidskosti novým pohledem.“ —Yuval Noah Harari, author of the #1 bestseller Sapiens

„Rutger Bregman si razí vlastní cestu a za vydatné pomoci historie nám dodává naději, že jako lidstvo máme vyhlídky mnohem lepší, než si momentálně umíme představit.“ Timothy Snyder, #1 New York Times bestselling author of On Tyranny and Bloodlands

„Jsou knihy, při jejichž četbě přehodnocujeme své zažité myšlenky. Po přečtení této knihy budeme přehodnocovat samotnou premisu, na které je většina našich myšlenek založena. Neotřelými a přesvědčivými argumenty nás nutí znovu od základu přemýšlet o povaze společnosti, demokracii a lidské přirozenosti. Svět teď potřebuje právě takovou nepotopitelnou loď života, na níž bez ztroskotání propluje mořem současného cynismu“ Daniel H. Pink, #1 New York Times bestselling author of When and A Whole New Mind

Vydání knihy podpořil Nizozemský literární fond.

Když dobrodružně opouštěli naši republiku, už se nad ní stahovala válečná mračna. A právě v oblacích se potom odehrávaly důležité bitvy, které pomohly ukončit válku a osvobodit jejich okupovanou vlast. Nemalou měrou k tomu přispěli i oni – veteráni a veteránky britské Royal Air Force. Stíhací esa, piloti bombardérů, ale i radistky a mechaničky. Za co bojovali? Co riskovali ve službě na nebi i na zemi? Stýskalo se jim po domově? A co je čekalo po návratu?

Pětice pamětníků (František Peřina, Imrich Gablech, Alois Šiška, Edith Weitzenová-Nettl a Margita Schneiderová-Rytířová) vyprávěla o svém životě pro sbírku Paměť národa. Pět scenáristů (Tereza Verecká, Dalibor Vácha, Tomáš Baldýnský, Marek Toman a Jan Blažek) a výtvarníků (Richard Fischer, Martin Schütz, Michal Kocián, Stanislav Setinský a Kristýna Plíhalová) teď jejich nezapomenutelné příběhy převedlo do komiksu plného letadel, odvahy, ale i lidského smutku a nesmrtelné touhy po svobodě.

Ve spolupráci vydává Argo a Paměť národa

V současnosti jsme svědky přelomového období, v němž plíživě končí svět globalizované ekonomiky, tak jak jsme ho dosud znali – to tvrdí ve své knize Koncem světa to teprve začne americký spisovatel a geopolitický stratég Peter Zeihan. Globalizací propojený svět hojnosti, který vznikl po druhé světové válce a vzkvétal zejména od devadesátých let, symbolicky skončil covidem a válkou na Ukrajině. Tento poválečný globalizovaný řád vytvořily a zaštiťovaly Spojené státy, nyní však o jeho udržení ztrácejí zájem. Nový, deglobalizovaný svět bude charakterizován geopolitickou nejistotou, rozpadem světového obchodu, demografickým propadem, stárnoucí populací a snahami o návrat k ochranářství a soběstačnosti. To vše povede k celospolečenskému úpadku a dnes zatím nepředstavitelné globální chudobě. Peter Zeihan ve své knize ukazuje, které regiony by si mohly udržet stabilitu a co pro to musí udělat.

Gillian Anderson v této přelomové knize uvádí sbírku anonymních dopisů stovek žen z celého světa, včetně svého vlastního.

Co chcete, když se nikdo nedívá?
Co chcete, když je zhasnuto?
Co chcete, když jste anonymní?

Když mluvíme o sexu, mluvíme o ženství a mateřství, nevěře
a zneužívání, souhlasu a respektu, spravedlnosti a rovnostářství, lásce a nenávisti, rozkoši a bolesti.

A přesto o něm z nejrůznějších důvodů (některých složitých,
a jiných vůbec ne) řada z nás nemluví. Své nejhlubší a nejintimnější obavy i fantazie skrýváme uzamčené v sobě, dokud se
neobjeví někdo s klíčem.

Ten klíč je tady.
Co chcete vy?

V roce 1934 vyšla v Anglii Torquemadova kniha hádanek. Jejím autorem byl Edward Powys Mathers (1892–1939), literárně
vzdělaný a nesmírně sečtělý autor slovních rébusů a různých
jazykových legrácek, který v roce 1924 začal pro list Observer
vymýšlet kryptické křížovky. Čtenáři a luštitelé si stěžovali, že
jeho hádanky jsou nevyluštitelné, ovšem když už se někomu
podařilo záhadu rozplést, radost byla o to větší. Posledních sto
stran Torquemadovy knihy hádanek zaujímala právě detektivka Kainova čelist, soubor očíslovaných lístků, který je třeba
podle nápovědy na každém z nich seřadit do celku, který dává
smysl. Větší šanci na rozpoznání, kdo a kdy tu zavraždil koho,
má člověk s literárním rozhledem – Mathers byl výjimečným
znalcem anglické poezie a prózy a mimo jiné přeložil do angličtiny Pohádky tisíce a jedné noci.
Dnešní čtenář má oproti těm
prvním před téměř sto lety výhodu internetu. Může nejen hledat verše a literární odkazy, které neznal, ale dokonce se může
dobrat i správného výsledku detektivního pátrání. To by však
nebyla žádná hra! A Kainova čelist hra je – sofistikovaná, vtipná a ďábelsky rozčilující. Ono však není nutné seřadit správně
úplně všechny lístky. Kdo jich dá ve správném pořadí za sebe
třicet, je dobrý. Kdo padesát, je hodně dobrý. O stovce si mohou zdát jen ti nejlepší a nejtrpělivější.

Složíte si detektivku ve správném pořadí?

Poprvé od vydání v roce 1931 se českým čtenářům dostává do rukou Kästnerovo nejzásadnější dílo v podobě, jak ho autor zamýšlel publikovat. V období vzmáhajícího se národního socialismu si však původní nakladatel na Kästnerovi vynutil řadu úprav a změn, které se týkaly zejména explicitních erotických scén, politických narážek a nekompromisní kritiky společenského úpadku výmarské republiky. Neprošel tehdy ani název Cesta do záhuby. Navzdory této cenzuře nacisti román později zakázali a veřejně pálili. A proč tolik humbuku? Román se odehrává v kulisách Berlína, kdy na město tvrdě dopadala realita hospodářské krize. Hlavní hrdina Fabian prochází demoralizovaným městem plným putyk a bordelů, nezaměstnaných, nácků i komunistů, hochštaplerů i záletných paniček a propadá deziluzi ze ztráty zaměstnání, přítelovy sebevraždy a milenčiny zrady.

Vydání knihy podpořil Goethe Institut

Příběh Draculy, nejslavnějšího upíra všech dob, fascinuje čtenáře už po staletí. Je to krev i láska, spravedlnost a smrt, sen o věčnosti, vše, co spočívá na dně duše každého z nás.

Vydejme se tedy na cestu zpět časem do středověké Transylvánie, kde rod vládnoucího knížete právě očekává narození vytouženého dědice. Všechno ale dopadne trochu jinak.

Vlada Draculu provázíme dětstvím až k dospělosti a náhle zjišťujeme, že obraz zavrženíhodné stvůry se nám rozpadá před očima a místo toho vidíme muže, který se přes všechno, čím se stal, za cenu osobního utrpení snaží bojovat se svými démony a zůstat alespoň zčásti lidskou bytostí. Napínavý, hluboce lidský příběh o lásce silnější než smrt, o vině a odpuštění je barvitou mozaikou rytířského středověku. Skoro slyšíte třesk mečů, ryk bitev a cval koní, cítíte prach a krev, dotýkáte se kamenných hradních zdí…
Fiktivní události se mísí se skutečnou historií a vtahují nás hluboko do dávných časů, dávných slz i dávného štěstí.

Hussarova druhá velká „historická“ science fiction X-TAL nás zavede na Coraab, skládku prastarých civilizací, aby nás formou osobních deníků seznámila s osudy Tala Makarda, příslušníka páté
generace těžebních Pánů. Jak se samotářský mladík vypořádá se smrtí matky a s tím spojeným
novým úkolem, jenž mu byl zadán? Dokáže přijmout zodpovědnost, překonat četná úskalí a dokončit stavbu největšího inženýrského projektu všech dob, jenž ponese jeho jméno?
X-TAL je umně vycizelovanou kombinací survivalu, politického románu a epické odysey, vykreslující dobové kontexty i místní reálie v mimořádně sugestivních konturách. Kniha potěší nejen Hussarovy věrné čtenáře, ale je rovněž ideální příležitostí pro první seznámení s kultovním nehostinným
skládkosvětem a jeho svéráznými obyvateli.

V českém prostředí je Milan Rastislav Štefánik nahlížen téměř
výhradně v souvislosti s jeho podílem na vzniku Československa v roce 1918. Ve skutečnosti byl ale jeho život mnohem bohatší. V biograficky pojaté monografii se Michal Kšiňan snaží
postihnout všechny aspekty Štefánikovy osobnosti. První velký Štefánikův životopis je založen na zevrubném studiu dochovaných pramenů, včetně dobového tisku, fotografií i intimních egodokumentů. Na rozdíl od většiny politiků přelomu
19. a 20. století získal M. R. Štefánik kvalitní technické vzdělání, které si následně doplnil všestranným studiem fyziky a astronomie. Díky nim mohl před první světovou válkou navštívit téměř všechny světadíly. Jako skutečný světoběžník získal
ohromné zkušenosti, jež uplatnil jak během první světové války, tak především při poválečných vyjednáváních ve prospěch
nově se rodícího Československa.
Autor v této souvislosti ukazuje, v čem se Štefánikovy politické
názory lišily od představ Masarykových a Benešových. Oproti Benešovi byl ale Štefánik skutečně
charizmatickým mužem, jenž dokázal okouzlit nejen nejvýznamnější evropské politiky, ale i jejich
manželky. Vedle politických aktivit ale Kšiňan věnuje nemenší pozornost i Štefánikovu podílu na
utváření se slovenské národní identity na konci 19. století, resp. v prvních desetiletích století následujícího. Stranou přitom nenechává ani Štefánikův druhý život v podobě zneužívání jeho osobnosti
v ideologických střetech předválečného i poválečného Československa, jež v mnoha ohledech zatemnily jeho pravou tvář.

Vydání knihy podpořilo Slovenské literární centrum.