Bílá paní je thriller z neobvyklého prostředí, s neobvyklými hrdiny. Anebo právě naopak, protože slovenské Kysuce i školačka Miška jsou přece úplně všední… Kdo by čekal, že rozehrají příběh tak napínavý, že se vám nad ním bude tajit dech a bude vás mrazit v kostech, i kdybyste ho četli na pláži? Tím spíš, když si uvědomíte, že vychází ze skutečných událostí. V kulisách sněhové kalamity z roku 2012 sledujeme boj studentky Mišky o život. Při tom jí pomáhá Patrícia, operační důstojnice Hasičského a záchranného sboru v Žilině a profesionální i dobrovolní záchranáři. Ale kdo stojí proti nim? Je jednooká straka jen nebohý pták, nebo zlé znamení? Vybírá si někdo v horách lidské oběti?

Snili jste někdy o tom, že si koupíte zámek? Tedy… alespoň ruinu, ze které by se zámek dal časem vydobýt? Snili jste někdy o tom, že najdete místo v srdci venkova a založíte tam kulturní centrum, kde budete pořádat výstavy, koncerty, divadelní představení…? Snili jste někdy o tom, že změníte svůj život a stanete se třeba venkovským hoteliérem? Snili jste někdy o Provence? A napadlo vás všechny tyto své sny spojit – a pak je začít proměňovat ve skutečnost? Přesně to totiž udělali česká malířka a spisovatelka Lenka Horňáková-Civade a její francouzský manžel Jean Louis, tedy Honza Ludvík. O tom, jak se sny plní, zhmotňují, ale také jak se srážejí s realitou, mění se v minulost a uvolňují cestu snům novým, je tato vtipná, poetická a přemýšlivá kniha, která se ke čtenářům vrací v novém vydání.

Mlíkař je intimní příběh z dramatického období konfliktu v Severním Irsku. Osmnáctiletá hrdinka žije stejně jako všichni ostatní bez přestání pod drobnohledem okolí – všichni sledují, s kým mluvíte, kam chodíte, co čtete, protože každé sebemenší gesto má svůj význam a napovídá, jestli jste „náš“, nebo patříte „k nim“, nebo jste „zrádce“. Když se o ni začne zajímat o hodně starší ženatý muž, „mlíkař“, známý účastí v odboji, nemá úniku v doslovném ani přeneseném slova smyslu. Není kam odejít a nemůže už hledat útěchu ani v četbě za chůze, ani v běhu po místních parcích – „mlíkař“ je všude a zlé jazyky se nezastaví.

„Mlíkař je fantastický. Předčítala jsem si pasáže nahlas jen pro to potěšení z jazyka. Je to současně děsivé, srandovní, promyšlené i radostné.“
Lisa McInerneyová, autorka Nádherných kacířství

Kniha v roce 2018 obdržela prestižní Man Bookerovu cenu.

Steampunkový, pardon, parokokový Juraj Jánošík je zpět! Nové dobrodružství jej zavede z Terchové až do Paříže, Haagu a Londýna. Příběh však začíná v Praze, kde je Juro svědkem vraždy českého krále Hirama I. (dříve Františka II. Antonína hraběte Šporka), ba co hůř, je z atentátu okamžitě podezřelý. A tak musí náš hrdina nejen uprchnout na svém parním kempelenu před Janem Sladkým Kozinou, ale taktéž vypátrat, kdo za podlým útokem stojí, aby očistil svoje jméno. Druhý příběh parokokové ságy tajemného Svetozára Olovranta má ještě víc páry než ten předchozí. Vy se tak spolu s Jánošíkem můžete prohodovat, prosmilnit a probojovat Evropou poloviny 18. století, která sice taková nebyla, ale úplně klidně být mohla.

Nové Jánošíkovo dobrodružství vás tne valaškou ještě silněji než to první. Delikátní záležitost – po všech stránkách. Bujará oslava imaginace, hravé kreativity a radosti z vyprávění. Olovrant překračuje všechny literární hranice, které překročit lze. A ty, které překročit nelze, vynalézavě ohýbá, aby je překročil také. Zjevně se při tom až orgiasticky baví – a čtenář s ním. Dílo šílence, anebo génia, popřípadě šíleného génia. Důmyslně zamaskované nóbl literární umění a zároveň skvěle pokleslá zábava. Co více si přát?
Jozef Karika

Mlíkař je intimní příběh z dramatického období konfliktu v Severním Irsku. Osmnáctiletá hrdinka žije stejně jako všichni ostatní bez přestání pod drobnohledem okolí – všichni sledují, s kým mluvíte, kam chodíte, co čtete, protože každé sebemenší gesto má svůj význam a napovídá, jestli jste „náš“, nebo patříte „k nim“, nebo jste „zrádce“. Když se o ni začne zajímat o hodně starší ženatý muž, „mlíkař“, známý účastí v odboji, nemá úniku v doslovném ani přeneseném slova smyslu. Není kam odejít a nemůže už hledat útěchu ani v četbě za chůze, ani v běhu po místních parcích – „mlíkař“ je všude a zlé jazyky se nezastaví.

„Mlíkař je fantastický. Předčítala jsem si pasáže nahlas jen pro to potěšení z jazyka. Je to současně děsivé, srandovní, promyšlené i radostné.“
Lisa McInerneyová, autorka Nádherných kacířství

Kniha v roce 2018 obdržela prestižní Man Bookerovu cenu.

První případ, který se neodehrává v Londýně a který neřeší Peter Grant. Svižné dobrodružství, které si v ničem nezadá s eskapádami slavné partičky z Rozmaru a anglických říčních božstev. Tajnosti tentokrát obestírají řeku Moselu a jihoněmecké město Trevír, proslavené vínem a starověkými Římany. Právě zde je na vinici nalezena mrtvola muže pokrytého plísní. Místní policie s něčím takovým nemá zkušenosti, kolem případu se navíc vznáší aura nadpřirozena, a proto je na scénu pozván vyšetřovatel Tobias Winter, německá obdoba Petera Granta, který s pomocí trevírské policistky Vanessy Sommerové záhy odhalí propojení oběti se skupinkou místních mužů a čímsi, co město a jeho okolí prorůstá už pěkně dlouhou dobu. Případ se větví a nejde v něm pouze o plíseň a vraždu, nýbrž i o vlákna minulosti, sahající do dávné historie Trevíru.

Knižní řada Řeky Londýna se vydává do Německa!

Mukumú. Tajuplně znějící slovo, a přece se na maličkém ostrůvku ztraceném kdesi na severu ozývá každý den. Žije tady jen jedna rodina: táta, máma a holčička. A jsou tu ještě krávy. Z vody tu a tam vykoukne hlava tuleně. Holčička by si moc přála najít tu kamaráda. Podaří se jí to?
Celobarevná obrázková kniha s ilustracemi Pavly Baštanové a textem Lucie Šavlíkové má předchůdce v animovaném filmu, kterým Pavla ukončila studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Inspirací se jí stal pracovní pobyt na farmě na norském ostrově. Snímek si svou podmanivou poezií a zádumčivou atmosférou vydobyl přístup na řadu mezinárodních festivalů, sklidil pochvalné kritiky a pozitivní ohlasy dětí i dospělých.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

V roce 2001 ukončila tehdy třiašedesátiletá Madeleine Albrightová své působení ve funkci ministryně zahraničí Spojených států. Místo aby po náročném vládním angažmá trochu zvolnila, vrhla se po hlavě do nové kariéry, jež by vydala hned na několik životů: začala psát knihy a vyučovat na univerzitě, založila velkou konzultační firmu a investiční fond, a při tom všem nepřestávala působit ve prospěch demokratických institucí a hodnot doma i ve světě. Názorově se střetávala s prezidenty či premiéry, ve svých knihách varovala před plíživým návratem fašismu v mezinárodní politice, všemožně podporovala práva žen po celém světě, a především se snažila pomáhat těm, kteří nemají ani moc, ani prostředky na to, aby byli slyšet.
Madeleine Albrightová je matkou tří dcer, a tak do prvního zaměstnání na plný úvazek nastoupila až v devětatřiceti letech. „Začínala jsem pozdě,“ říká sama, „ale jakmile jsem jednou našla svůj hlas, byla jsem rozhodnutá nenechat se zase umlčet. Každá životní etapa by měla přinést ještě víc vzrušení než ta poslední.“
Její nová kniha, rozverně nazvaná Peklo a jiné destinace, nabízí nesmírně zábavnou, čtivou a osobně laděnou rekapitulaci autorčina „života po politické smrti“; někdejší ministryně zahraničí se tu ochotně dělí o důvěrné historky, a přitom zcela konkrétně a neuhýbavě píše o tom, že současnému světu chybí odvážní političtí lídři, že lži je třeba potírat ze všech sil a že starší generace jsou těm mladším leccos dlužny. Sebe sama považuje za „optimistu, který má plno obav“, a nabádá své čtenáře, aby si navzájem věřili. „Neměli bychom se bát našich sousedů,“ konstatuje, „nýbrž těch, kteří se nás pokoušejí rozeštvat.“
Kniha Peklo a jiné destinace je působivou kronikou naší doby a zároveň fascinujícím autoportrétem ženy, jež krom všech svých politických zásluh rovněž hrála na bubny před mnohatisícovým davem v Kennedyho centru, tančila ve svém obýváku s Robertem Redfordem a proměnila svou sbírku broží v nástroj mezinárodní diplomacie. Madeleine Albrightová se tu představuje se vším svým vtipem, šarmem, moudrostí a upřímností – a v oslnivé formě.

„Nesmírně pronikavá a zároveň vtipná kniha.“
– New York Times

„Humorná, sebeironická rekapitulace autorčiných dvou dekád v roli univerzitní profesorky, manažerky, matky a babičky.“
– Wall Street Journal

„V těchto upřímných a fakty naládovaných memoárech reflektuje bývalá ministryně zahraničí závěrečné fáze kariéry a přesvědčivě popisuje současný stav světa.“
– USA Today

„Bývalá ministryně zahraničí Madeleine Albrightová ve své nové knize splétá geopolitiku s příběhem svého života, a výsledkem jsou pozoruhodné, inteligentní memoáry… Autorka se ukazuje jako nadaná vypravěčka; mluví samozřejmě o svých úspěších, ale nevyhýbá se ani popisu svých neúspěchů a zklamání… Povinná četba pro všechny, kdo se zajímají o současnou politiku a roli žen v dnešním světě.“
– Publishers Weekly

Autobiografický román Big Sur z roku 1962 patří k tomu nejlepšímu, co Jack Kerouac napsal. Existenciální a tvůrčí krize, kterou prochází jeho románové alter ego Jack Duluoz, se promítá do rytmu prózy, jejíž účinky jsou místy až hypnotické. Jack, vyčerpaný věčným flámováním a dotěrnou pozorností fanoušků i novinářů, prchá přes celé Státy až k pobřeží Tichého oceánu, do chaty skryté na dně Ratonského kaňonu u Big Sur. Sám uprostřed divoké přírody chce najít ztracenou rovnováhu a soustředění na práci. Bukolické rozjímání však brzy vystřídá transcendentní děs… Big Sur je kniha o krajnosti, o zběsilé touze po životě, o děsuplné kráse světa, ale i o bolestném střetu s prázdnotou a příliš blízké hranici, za níž číhá zoufalství a šílenství. V tomto ohledu Kerouac bravurně a osobitě navazuje na ta největší témata básnického romantismu. A v závěrečné poemě „Moře“ lze zaslechnout ozvuky tradice, k níž se hlásí Eliotova „Pustá země“.

Kniha je věnována problematice sociálních a politických dějin českých zemí od konce 18. století do vzniku první československé republiky. V úvodních kapitolách autor zkoumá dopady osvícenského myšlení na proměnu městské i venkovské society a postupné společenské změny v době předbřeznové. Ve stěžejních částech knihy klade důraz na rozvoj občanské společnosti, na pozvolné pronikání liberalismu do politiky i do většinově konzervativního myšlení. Spolu s tím sleduje rozvoj českého, ale zároveň i německého národního a kulturního povědomí s důrazem na jeho dopady na ekonomické a politické otázky každodenního života. Stranou přitom nezůstávají ani témata dělnické otázky či ženské emancipace. Zásadní roli v procesu modernizace společnosti spatřuje v činnosti veřejných intelektuálů, kteří určovali společenský diskurz a formulovali nové ambice české society.

Vydání knihy podpořilo Hlavní město Praha.