Čerstvě zfilmovaný šestý román Třetí svatba (Het derde huwelijk, 2006) jednoho z nejčtenějších a nejocěňovanějších vlámských spisovatelů je nejspíš aktuálnější než kdy jindy: autor v něm svým bravurním, komickým i podmanivým stylem vykresluje problematiku evropského přistěhovalectví a lidi uvízlé v jejím soukolí.
Stárnoucí a stále více nemohoucí homosexuál Maarten už není ve filmovém byznysu na výsluní, jak býval, před nějakou dobou mu zemřel životní partner a navíc ho tíží dluhy. V této situaci mu kdosi nabídne výhodnou nabídku: když u sebe ubytuje mladou černošku Tamaru a na oko se s ní ožení, aby získala povolení k pobytu, obdrží tučnou sumu. Sám zadavatel této fušky je totiž v hledáčku policie, protože v dobré víře už dvakrát vdavekchtivým ženám z cizích krajů naletěl, a i když tohle má být opravdu láska jako trám, pro belgické orgány je každý jeho další sňatek s cizinkou už předem odsouzený jako fingovaný.
Maarten obývá dům, kdysi secesně zdobný a elegantní, nyní však stejně sešlý jako je jeho majitel. Přitakání bývalého bonvivána finančně lákavé nabídce nevychází jen z obav o jeho materiální zabezpečení – mladá společnice by mohla v domě zastat i lecjakou práci a o chřadnoucího stárnoucího muže se postarat. Soužití takto dvou rozličných charakterů logicky naráží na spoustu peripetií, z nichž Lanoye s humorem sobě vlastním dokáže vykřesat zářivě zábavné jiskry, přesto v jeho líčení obou osamělých lidských osudů je mnoho pochopení pro ty, jimž osud do vínku nedal jen jednoduché výzvy. Na pozadí příběhu, který neodvratně graduje k nečekanému finále, autor velice výstižně líčí upadající slávu kdysi bohaté země a touhy a očekávání, které do ní vkládají ti, jimž kvůli povolení k pobytu stojí za to pokusit se obejít zákon. Stejně bravurně popisuje snahu státních orgánů podobným scénářům zamezit i za cenu nabourání soukromí občanů.
„Lanoy bortí iluze o multikulturních Flandrech a pevnosti Evropě v románu, který místy připomíná komickou burlesku a místy sklouzává ke žlučovité trudomyslnosti, nicméně s jemnocitem pro melodrama popisuje postupný pád hrdiny Maartena Seebregse. Ztělesňuje dvojice Tamara-Maarten rozkol mezi kontinenty? Mnozí čtenáři v tom každopádně vidí konfrontaci mezi vyhořelou Evropou a životem kypící Afrikou.“
(De Morgen)
„V této knize si beru na paškál samozřejmost, s níž smýšlíme o národnostech a hranicích. Imigranti, ale také úředníci jako vymahatelé zákona boří jednu hranici po druhé a zastaví se až v Maartenově ložnici. A Maarten sám ke konci příběhu boří svoji poslední hranici, tu, která definuje jeho nemocné tělo.“
(Tom Lanoye)
Vydání knihy podpořil Fond vlámské literatury.
Knihkupec Dan Mayrock je sympatický neurotik sžíraný mnoha vnitřními nejistotami. Na radu psychologa si svůj svět začal organizovat do seznamů, a tak životem prochází s tužkou v ruce a neustále si všechno katalogizuje: svoje obavy, že ho jeho skvělá žena Jill přestane mít ráda, závratné tempo, kterým se tenčí rodinné úspory, hrůzu z toho, že selže coby živitel rodiny, tajnou paniku, kterou ho plní jeho bigotní zaměstnankyně, i naprosto pitomé dotazy zákazníků.
Pokud vám připadá, že seznam je coby románová forma zcela nepoužitelný, autor vás brzy vyvede z omylu: už po pár stránkách se z pečlivě organizovaných sloupečků začne formovat šíleně vtipný i dojemný příběh nejroztomilejšího knihkupce pod sluncem, který zoufale zbožňuje svoji ženu, bankrot mu dýchá na krk a v honbě za záchranou rodiny, která se má co nevidět rozrůst, se nezdráhá vykřesat v sobě značně sebedestruktivní sklony. Pokud máte rádi hrdiny typu Adriana Molea a Bridget Jonesové, je tohle kniha pro vás.
Nechápu, jak Matthew Dicks dokázal, aby příběh zredukovaný do seznamu působil tak lidsky, ale právě takový tento příběh je – upřímný, křehký, komický a hluboce lidský.
– Taylor Jenkins Reid, New York Times bestselling author of Daisy Jones and the Six
Často dojemné, občas šokující a po celou dobu zábavné skvěle napsané dílo ukazuje nevyčíslitelné množství možností románové tvorby. – Booklist
Dějiny smrti jsou jedním z vrcholných děl moderní francouzské historiografie. Philippe Aries je sepsal po dvacetiletém shromažďování literárních, archeologických, obrazových i liturgických pramenů stejně jako spisů úřední provenience. Výsledek jeho snažení představují fascinující dějiny vztahu člověka ke smrti, jenž se zformoval na rozhraní antického a křesťanského světa a přetrval hluboko do 19.
Aries plasticky a téměř vyčerpávajícím způsobem zachytil historické proměny evropské mentality ve vztahu k různým podobám umírání. V centru jeho zájmu stála problematika dějin pohřebního ritu, vzniku hřbitovů a jejích vizuálních proměn, vztahu člověka k mrtvému tělo či lékařských přístupů ke smrtelné agónii. V duchu francouzského dějepisectví školy Annales podrobně zkoumal způsoby jednání a uvažování v posledních okamžicích života, a to jak v elitním prostředí panovníků a aristokracie, tak ve světě měšťanů a venkovanů. Barvitým pramenem pro zachycení těchto mentálních představ mu byly testamenty a pro mladší období nejrůznějších deníky a jiná memoárová literatura.
Protože v křesťanském světě smrtí život nekončí, musel se systematicky dotknout i dobových názorů – a jejich proměn – na posmrtný život: poslední soud, očistec a naděje na věčnou spásu. Ačkoli je nejrozsáhlejší část Ariesova textu je věnována dějinám středověku a raného novověku, přesto jeho kniha nepostrádá ani úvahy o podobách smrti v moderním světě. Srovnávání předmoderních a dnešních představ vyznívá poněkud tristně, neboť během mnoha staletí došlo k výraznému odindividuálnění smrti, k zatlačení smrti a umírání na okraj zájmu společnosti a k „uvěznění“ smrti do neosobních nemocnic.
Pročítání Dějin smrti rozhodně není snadnou záležitostí. V mnoha ohledech nás totiž nutí přemýšlet o podstatě lidského života a ztrátě úcty k jeho bolestné podobě – ke smrti, jež uzavřením nemocnic v době koronavirové epidemie získalo netušený rozměr.
I obyčejná nudná fronta na vstupenky se může změnit v drama, když se kousek od vás rozhodne jeden řidič vyřídit si účty s jiným pomocí baseballové pálky. Jenže jsme v Edinburghu v době konání letního divadelního festivalu, a tak většina čekajících celou scénu považuje jen za další z mnoha pouličních performancí. Pouze Martin Canning, spisovatel krotkých detektivek, instinktivně zareaguje a šťastně vrženým laptopem zachrání napadenému život. Netuší ještě, že se právě připletl do cesty někomu velmi mocnému a bezohlednému a rozpoutal tím celou sérii vražd. A jednou z obětí může být i on. Naštěstí je však mezi přihlížejícími i Jackson Brodie, bývalý policista a soukromý detektiv s melancholickou náturou a nekonvenčním uvažováním.
Ostrov Tisíce hvězd odjakživa spočíval pod sametovou hvězdnatou oblohou. Jenže teď noc co noc přichází Stín a hvězdy jedna po druhé hasnou.
Jedenáctiletá Tigris se s tatínkem stěhuje do nového bytu. Vůbec ji to ale netěší, v tom starém bylo tolik drobných památek na její mámu a ten nový je prostě jen prázdný. Jednoho dne Tigris objeví mezi stěhovacími krabicemi dřevěnou truhlu s nápisem „Lyřiny věci“. Lyra bylo jméno její maminky. Holčička si do truhly vleze a usne. Když se zase probudí, ocitne se na ostrově Tisíce hvězd. Setká se na něm s laskavou Ariann a klukem Leem. Jenže na ostrově žije také Stín – tvor, který zhasíná životodárné hvězdy. A je tam i hrozivý Zkamenělý les, v němž zmizela Tigridina maminka…
Ostrov Tisíce hvězd je dobrodružný příběh o přátelství, ztrátě někoho blízkého, o rodinném tajemství, které nakonec vyjde najevo, i o tom, že o pocitech je lépe hovořit než je skrývat.
„Jak nepomyslet při četbě tohoto kouzelného, dojemného dobrodružného příběhu na knihu Astrid Lindgrenové Mio, můj Mio. Hrdinčina touha po matce je prodchnuta vroucností i obavami.“ (Vi Läser)
„Ostrov Tisíce hvězd vás zasáhne přímo do srdce.“ (Skolfamiljen)
„V Ostrovu Tisíce hvězd autorka výstižně zachycuje hloubku smutku ze ztráty nejbližších a zároveň přináší strhující příběh o záchraně těch, které milujeme.“ (BTJ)
Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada
Knihkupec Dan Mayrock je sympatický neurotik sžíraný mnoha vnitřními nejistotami. Na radu psychologa si svůj svět začal organizovat do seznamů, a tak životem prochází s tužkou v ruce a neustále si všechno katalogizuje: svoje obavy, že ho jeho skvělá žena Jill přestane mít ráda, závratné tempo, kterým se tenčí rodinné úspory, hrůzu z toho, že selže coby živitel rodiny, tajnou paniku, kterou ho plní jeho bigotní zaměstnankyně, i naprosto pitomé dotazy zákazníků.
Pokud vám připadá, že seznam je coby románová forma zcela nepoužitelný, autor vás brzy vyvede z omylu: už po pár stránkách se z pečlivě organizovaných sloupečků začne formovat šíleně vtipný i dojemný příběh nejroztomilejšího knihkupce pod sluncem, který zoufale zbožňuje svoji ženu, bankrot mu dýchá na krk a v honbě za záchranou rodiny, která se má co nevidět rozrůst, se nezdráhá vykřesat v sobě značně sebedestruktivní sklony. Pokud máte rádi hrdiny typu Adriana Molea a Bridget Jonesové, je tohle kniha pro vás.
Nechápu, jak Matthew Dicks dokázal, aby příběh zredukovaný do seznamu působil tak lidsky, ale právě takový tento příběh je – upřímný, křehký, komický a hluboce lidský.
– Taylor Jenkins Reid, New York Times bestselling author of Daisy Jones and the Six
Často dojemné, občas šokující a po celou dobu zábavné skvěle napsané dílo ukazuje nevyčíslitelné množství možností románové tvorby. – Booklist
Rádžní, Džesmín, Širín, tři sestry paňdžábského původu narozené v Británii, sice vyrůstaly spolu, ale nikdy si nebyly zvlášť blízké. Jak by taky mohly, když jedna je puntičkářská učitelka, druhá se touží stát herečkou a třetí se provdala za velice bohatého muže, s nímž žije život jako z obrázkového katalogu? Na smrtelné posteli ale vysloví jejich matka poslední přání: všechny tři mají společně vykonat pouť na posvátné místo v Indii a rozprášit tam její popel. Na cestu, kterou žádná ze sester nechce podniknout, si vezou i bolestná tajemství, jež budou muset být předtím, než dospějí k cíli, odhalena. Kniha je příběhem o síle rodiny a lásky a o odvaze, která se v nás rodí, když nakonec staneme tváří v tvář rozhodnutí, před nímž jsme dlouho utíkali.
„Autorka nabízí neotřelý pohled na nespočet dobře známých témat o složitých otázkách ženství, imigrace a smutku. Zkoumá rodinné vztahy a minulost s elegancí, humorem a citem.“
Kirkus Reviews
Rádžní, Džesmín, Širín, tři sestry paňdžábského původu narozené v Británii, sice vyrůstaly spolu, ale nikdy si nebyly zvlášť blízké. Jak by taky mohly, když jedna je puntičkářská učitelka, druhá se touží stát herečkou a třetí se provdala za velice bohatého muže, s nímž žije život jako z obrázkového katalogu? Na smrtelné posteli ale vysloví jejich matka poslední přání: všechny tři mají společně vykonat pouť na posvátné místo v Indii a rozprášit tam její popel. Na cestu, kterou žádná ze sester nechce podniknout, si vezou i bolestná tajemství, jež budou muset být předtím, než dospějí k cíli, odhalena. Kniha je příběhem o síle rodiny a lásky a o odvaze, která se v nás rodí, když nakonec staneme tváří v tvář rozhodnutí, před nímž jsme dlouho utíkali.
„Autorka nabízí neotřelý pohled na nespočet dobře známých témat o složitých otázkách ženství, imigrace a smutku. Zkoumá rodinné vztahy a minulost s elegancí, humorem a citem.“
Kirkus Reviews
Ostrov Tisíce hvězd odjakživa spočíval pod sametovou hvězdnatou oblohou. Jenže teď noc co noc přichází Stín a hvězdy jedna po druhé hasnou.
Jedenáctiletá Tigris se s tatínkem stěhuje do nového bytu. Vůbec ji to ale netěší, v tom starém bylo tolik drobných památek na její mámu a ten nový je prostě jen prázdný. Jednoho dne Tigris objeví mezi stěhovacími krabicemi dřevěnou truhlu s nápisem „Lyřiny věci“. Lyra bylo jméno její maminky. Holčička si do truhly vleze a usne. Když se zase probudí, ocitne se na ostrově Tisíce hvězd. Setká se na něm s laskavou Ariann a klukem Leem. Jenže na ostrově žije také Stín – tvor, který zhasíná životodárné hvězdy. A je tam i hrozivý Zkamenělý les, v němž zmizela Tigridina maminka…
Ostrov Tisíce hvězd je dobrodružný příběh o přátelství, ztrátě někoho blízkého, o rodinném tajemství, které nakonec vyjde najevo, i o tom, že o pocitech je lépe hovořit než je skrývat.
„Jak nepomyslet při četbě tohoto kouzelného, dojemného dobrodružného příběhu na knihu Astrid Lindgrenové Mio, můj Mio. Hrdinčina touha po matce je prodchnuta vroucností i obavami.“ (Vi Läser)
„Ostrov Tisíce hvězd vás zasáhne přímo do srdce.“ (Skolfamiljen)
„V Ostrovu Tisíce hvězd autorka výstižně zachycuje hloubku smutku ze ztráty nejbližších a zároveň přináší strhující příběh o záchraně těch, které milujeme.“ (BTJ)
Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada
Čtvrtý svazek obsahuje vedle základní taoistické triády (Laozi, Zhuangzi, Liezi) i jejich filosofické a náboženské rozpracování v komentářích (Han Fei, Wang Bi, Guo Xiang, Xiang´er a další), kosmologické kapitoly z knihy Guanzi, ukázky lékařských a alchymistických textů, příběhy o nesmrtelných a odraz taoismu v literatuře Číny, Koreje a Japonska. Většina překladů celkem 15 autorů je v češtině publikována poprvé.