Příběh o zrození legendy v drsném podsvětí francouzské Riviéry v roce 1950. Bond vyšetřuje vraždu předešlého agenta 007 a plní úkol určit, co stojí za náhlým poklesem drogových aktivit v korsickém podsvětí.

V tomto napínavém románu od úspěšného spisovatele Anthonyho Horowitze je literární legenda James Bond zpátky na vzestupu v padesátých letech minulého století. Píše se rok 1957 a James Bond (agent 007) jen tak tak přežil souboj s Auricem Goldfingerem v pevnosti Fort Knox. Po boku má až do konce Pussy Galorovou. Ani jeden z nich netuší, že se SSSR a Západ pouštějí do vražedného boje o technickou převahu. A ve hře je opět Směrš. Tyto zvláštní jednotky sovětské vojenské kontrarozvědky plánují sabotáž závodu formule 1 na Nürburgringu, nejnebezpečnějším okruhu v Evropě. Bond sedí v kokpitu, ale události nabírají nečekaný obrat, když je svědkem setkání člena Směrše s nečestným korejským milionářem Sin Čä-songem. Bond se záhy ocitá v úplně jiném závodě, jehož následky by mohly změnit svět. Osud ho svádí dohromady s Jeopardy Laneovou, americkou agentkou a vyšetřovatelkou finanční kriminality, a v situaci, kdy se úzkostí zastavuje srdce, odhaluje plán, který by mohl srazit Západ na kolena.

Tímto brilantně napsaným poutavým dobrodružstvím věhlasný autor splňuje všechny nároky a oprašuje zlatou éru bondovek, plných rychlosti, nebezpečí, silných žen a ďábelských ničemů. Znovu se setkáváme se známými tvářemi, jako jsou M a slečna Moneypennyová. Jde o první bondovku s využitím dosud neznámých podkladů, které napsal Bondův stvořitel Ian Fleming.

Agent 007 je zde takový, jak si ho představoval.

Mnozí si myslí, že Ameriku znají, málokdo ale tuší, že ji za svůj život plně nepozná ani leckterý Američan. Experiment trvající už dvě a půl století zbytek světa fascinuje. Martin Řezníček se takřka každý večer po dobu pěti let pokoušel divákům přiblížit změny, jimiž země prochází a které jsou možná nejhlubší za několik posledních dekád. Na Manhattanu radil Henrymu Kissingerovi s výběrem kravaty před rozhovorem o Václavu Havlovi. V Texasu strávil během hurikánu týden v bahně a dešti s lidmi, kteří přišli o vše kromě naděje, že bude líp. Z kuloárů Kongresu informoval o testech pevnosti americké demokracie, ze Silicon Valley o bezprecedentní technologické dominanci. Z Baltimoru během rasových nepokojů referoval o tom, jak se společnost založená na pravidlech a zákonech dokáže během jednoho odpoledne přetavit v totální anarchii s násilnostmi a rabováním. Kniha přibližuje barvité příběhy, které dohromady tvoří americkou výjimečnost. Místy vyvrací, jinde potvrzuje stereotypy, jež o USA máme – prostřednictvím lidí s českými kořeny, ale i těch, kteří o Česku nikdy neslyšeli. Vše v době klíčových tektonických posunů symbolizovaných prezidenty Obamou a Trumpem.

„Elegantní, vždy precizně připravený a s buldočím tahem na novinářskou branku schovaným za milým úsměvem, těžká televizní váha Martin Řezníček se vrhá do světa literatury. Jeho americké brýle si budete chtít nasadit.“ Jakub Szántó

Pilot, mladá manažerka, pravicoví extremisté, postarší úřednice, nezaměstnaný dělník či cestovatelka – všichni tito Češi jsou hrdiny leckde mrazivých povídek s tak trochu ostřejší pointami. Díky prokresleným postavám si budete jisti, že někde – možná ne až tak daleko od vás – žijí. Tuhle pestrou, provokativní, zábavnou, vtipnou mozaiku plnou nečekaných rozuzlení přečtete jedním dechem. I když si bere na paškál i vážná témata.

„Povídky mají mnoho charakteristik, které je činí víc než zajímavými, nedočkavě čtenými a těžko odložitelnými před poslední stránkou knížky: věrohodný dialog, dramatický spád a překvapivou pointu. Něco mezi dobrou anekdotou a Roaldem Dahlem v originálním českém provedení.“

Radkin Honzák

Když už se rozhodnete, že chce psát, musíte vědět, o čem. A než se dostaví opravdová inspirace, je zapotřebí zvládnout řemeslo. Právě k tomu slouží naše „cvičební kniha“, která vám nabídne hned 365 krátkých stylistických cvičení. Pokud s námi budete psát celý rok, nezaručujeme Nobelovu cenu za literaturu, ale kvalitní trénink na váš velký román zcela jistě. A taky spoustu legrace. Pište, kde chcete a kdy chcete!

„Mít tuhle knihu, dostal jsem tu Nobelovku daleko dřív!“
– Ernest Hemingway

„Babička mohla být o tolik lepší kniha…“
– Božena Němcová

Již po staletí putuje tajemná postava v rozevlátém tmavém šatu po celém světě, vyhledává ty, kdo se provinili činem či pouhou zbabělostí, a láká je do své společnosti. Třetí román Sary Perryové se odehrává v Praze, městě přetékajícím historií i tajemnými stíny, jež jsou pro cizince jak nesrozumitelné, tak děsivé. Anglická překladatelka Helena tu žije už léta poté, co prchla z Anglie, aby unikla trýznivým výčitkám svědomí. Když se však v Klementinu objeví písemnosti odkazující k dávné legendě prostupující dějinami i konkrétními lidskými životy, její pracně vybudovaná křehká existence se začne rozpadat…

„Mistrovské dílo… děsivé a inteligentně vystavěné, funguje jako horor, ale i filosofické zamyšlení nad povahou lidské vůle a lásky.“

Washington Post „Další gotická bomba… strašidelný román, nad kterým vás bude mrazit do morku kostí, i když směřuje k východisku, které je hřejivé a lidské…“ New York Times

Vokolkův Dominový efekt můžeme vnímat jako rozmáchlé románové plátno, jako barevný karneval, jako bohatou hostinu o mnoha chodech. Můžeme se opájet chutěmi a vůněmi různých žánrových, tematických, jazykových a stylových poloh. Můžeme si užívat čirou radost z opulentního čtení, z pouti příběhem rozprostřeným mezi několika časovými pásmy a lidskými osudy. Ve světě tohoto Vokolkova románu jsou všechny hranice otevřené, všechny barvy, chutě a vůně vstupují do interakcí. Podobně jako v autorově téměř dvě desítky let staré próze Cesta do pekel – na niž Dominový efekt volně navazuje – se významový rozměr díla netříští na takzvaný obraz reality a na takzvaný sen. Minulost, přítomnost a budoucnost zde tvoří jeden celek, ve kterém se starým křivdám a zločinům nedá utéct a ve kterém je ďábel (lhostejno zda v masce klauna nebo fízla) přítomen napořád; bláznivá burleska je zde z podstaty totéž co nejvážnější tragédie. V tom je Vokolkova umělecká výpověď nejsilnější, nejpůsobivější – a nejpravdivější.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Česko, leden 2018. Miloš Zeman byl právě podruhé zvolen prezidentem, venku mrzne, občanstvo si vylévá srdce na sociální sítě a v redakci nejmenovaného deníku nedobrovolně končí vyhořelý komentátor Jan „Johan“ Souček. Antihrdinou třetího románu Ondřeje Štindla lomcují bezmoc, vztek a strach – a když si pod svým článkem na webu přečte výsměšný komentář, udělá jedno nesmyslné, zoufalé rozhodnutí. Začíná temně groteskní příběh, v němž o sebe křísnou dva muži z opačných táborů společenského spektra a pak se začnou dít věci.
Štindlův román se odvíjí na pomezí satiry, hororu, psychodramatu i road movie. Je možné v něm vidět surovou a stísňující karikaturu rozdělené společnosti. A také obraz existenciální krize, strachu z nicoty a touhy uniknout. Johanovu cestu určují narcismus a zahořklost, znechucení okolím i sebou samým. V jeho světě existuje jistota trapnosti a jen vzdálená možnost katarze. Štindl příběh svého antihrdiny zachycuje s neutuchající intenzitou a hodně zblízka; v Johanových výlevech nechává zaznívat deformované echo základních životních otázek, které ovšem ani v pokřivené podobě neztrácejí vážnost a význam. A z nich probleskuje i smutek člověka schopného jen „hýčkat si tu díru v srdci, to svoje studený místo,“ a mučeného tušením, že to asi nestačí.

Ondřej Štindl (* 1966) je filmový a hudební kritik, literát, scenárista a DJ. Studoval na Pedagogické fakultě UK, po listopadu 1989 patřil k zakladatelům Radia 1, kde dodnes pravidelně vysílá. Coby kritik debutoval v Kritické Příloze Revolver Revue; působil v Lidových novinách, české sekci BBC či časopise Týden; nyní je komentátorem serveru Echo24 a Týdeníku Echo. Za své scénáře získal dvakrát cenu Český lev (v roce 2010 za film Pouta a v roce 2017 za seriál Svět pod hlavou). V roce 2020 byl za svou novinářskou práci vyznamenán Cenou Ferdinanda Peroutky. Je autorem románů Mondschein (2012) a K hranici (2016).

Československo roku 1928. Dva kamarádi, maturanti z Ružomberku, Žid Viktor a Němec Karel, neúmyslně zastřelí syna místního podnikatele. Viktor utíká k příbuzným do New Yorku a stává se členem mafiánské organizace Murder, Inc. Karel studuje medicínu v Mnichově a pod vedením Reinharda Heydricha se mění v oddaného stoupence nacistické ideologie. Ocitají se tak na opačných stranách rodícího se válečného běsnění…

Na smrt je rozsahem a dějovým obloukem největší slovenský porevoluční román, čtenáři i kritikou vřele přijatý, propojující svět americké mafie s hrůzami nacismu. Detailně a čtivě přibližuje jak válku mafiánských rodin v Americe, tak vzestup nacismu v Německu, Noc dlouhých nožů, Křišťálovou noc, nacistické programy eutanazie, vyhlazovací operace na východní frontě, holocaust a fungování nacistických koncentračních táborů, především pak Osvětimi.
Na smrt, odehrávající se v letech 1928–1945 v Československu, Německu, Spojených státech, Polsku, na Ukrajině a v Pobaltí, a vrcholící v době Slovenského národního povstání je působivou a děsivou připomínkou toho, jak málo stačí k tomu, aby z nás spadla civilizační slupka a stali jsme se krutými, bezcitnými monstry.

Román Na smrt je unikátní žánrový mix historické ságy, thrilleru a hororu.

Jeden muž najde šťastnou náhodou na poušti v kabele pohádkovou hotovost, výsledek války drogových gangů. Od té chvíle ho i s jeho manželkou, která se odjede skrýt ke své matce, začne pronásledovat ten, kterému peníze patřily, a všem třem je na stopě celkem stoicky uvažující šerif – těm dvěma chce život zachránit, třetího dopadnout. Netradiční detektivní příběh ve stylu „noir“ z texasko-mexické hranice se ve svém průběhu plní policistovými meditacemi na téma láska, krev a občanská povinnost. K proslulosti díla přispělo i filmové zpracování bratří Coenů z roku 2007, které krom jiných ocenění získalo čtyři Oscary.