Tankerka se šťastně, i když dost složitě a divoce, po letech shledává s Ponorkou, svojí NKN – „nejlepší kámoškou nafurt“. Ta před lety padla při jisté zběsilé akci, nicméně svoji smrt přežila a je opět zde. Ale… je… nějaká… divná. Přežila svoji smrt – a poznamenalo ji to. V sérii vysokooktanových epizod se Tankerka, Pilotka a Ponorka nalézají, rozcházejí a opět scházejí, aby jedna z nich došla ke konci své cesty. Která z nich to bude tentokrát? I po třiceti letech jsou naše děvčata (a Booga také!) stále stejně šťavnatá, sexy a stejně šílená… Možná pijí méně piva, ale o to více střílejí. Policii mají rády asi stejně jako vy, o armádě nemluvě – a oběma pořádně zatopí. Jak, proč a co jim z toho kápne? To se dočtěte sami!
Svatohavelské příběhy zachycují ve formě stručných zpráv dějiny kláštera St. Gallen v dnešním Švýcarsku s občasnými exkurzy do širšího regionu. První část zahrnuje období 9. století, které zachytil analista Ratpert. Ten pojednává hlavně o chronologii opatů v Reichenau a St. Gallen a stručně zachycuje dějiny kostnické diecéze). Druhá část patří autorsky Ekkehardovi IV., vznikla v 11. století a je čtenářsky již mnohem přitažlivější. Edici doplňují hagiografie významných světců, především svatého Havla, patrona sanktgallenského kláštera.
br>
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Bílá paní je thriller z neobvyklého prostředí, s neobvyklými hrdiny. Anebo právě naopak, protože slovenské Kysuce i školačka Miška jsou přece úplně všední… Kdo by čekal, že rozehrají příběh tak napínavý, že se vám nad ním bude tajit dech a bude vás mrazit v kostech, i kdybyste ho četli na pláži? Tím spíš, když si uvědomíte, že vychází ze skutečných událostí. V kulisách sněhové kalamity z roku 2012 sledujeme boj studentky Mišky o život. Při tom jí pomáhá Patrícia, operační důstojnice Hasičského a záchranného sboru v Žilině a profesionální i dobrovolní záchranáři. Ale kdo stojí proti nim? Je jednooká straka jen nebohý pták, nebo zlé znamení? Vybírá si někdo v horách lidské oběti?
V roce 1977, po dvaceti letech od vydání Ginsbergovy přelomové básně Kvílení a Kerouacova kultovního románu Na cestě, se Allen Ginsberg rozhodl vyučovat kurs věnovaný literárním dějinám beatnické generace. Ginsberg znal všechny zásadní postavy beatnického hnutí osobně a sám výrazně ovlivnil veřejné mínění ohledně beatnických básníků a spisovatelů; těžko by se našel komentátor či historik, který by dokázal hovořit o počátcích i vývoji beatnické scény se srovnatelnou zasvěceností. Rozumí se samo sebou, že přednášky v podání této legendární osobnosti byly okořeněné necenzurovanými postřehy a k akademické suchopárnosti měly daleko. V knize Nejlepší hlavy mé generace Ginsberg vychází především z vlastní zkušenosti, popisuje svá první setkání s Kerouacem, Burroughsem i dalšími členy beat generation a nabízí vskutku neotřelý, kritický a přitom nesmírně živý pohled na jedno z nejvýznamnějších literárních hnutí dvacátého století.
Jsou katastrofy a masově páchané násilí těmi jedinými silami světových dějin, které dokážou snížit nerovnost? Sledováním tisíce let trvajících dějin nerovnosti od doby kamenné až k dnešku Walter Scheidel dochází k závěru, že na tuto otázku musíme odpovědět kladně, nerovnost nikdy neustoupila mírumilovnou cestou. Oslabovala tehdy, když zavládlo krveprolití a pohroma, v časech klidu a míru se vrátila v plné síle. Od těch dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace. Krátkodobou rovnováhu dokázal vždy přinést až jeden ze čtyř jezdců apokalypsy: válečná masová mobilizace, násilná revoluce, zhroucení státu nebo epidemie moru. Zdá se, že dnes už jsme dokázali nad těmito jezdci vyhrát, což je dobrá zpráva. Současně to však před nás staví vážnou otázku ohledně ekonomicky rovnovážné budoucnosti.
„Brilantní a erudovaná studie s omračujícím množstvím historických detailů přináší nepřeslechnutelné sdělení a pokládá jednu z největších otázek pro 21. století: Dokážeme najít lék na nerovnost, který by nebyl ničivější než samotná nemoc?“ Branko Milanovic, autor knihy Global Inequality: A New Approach for the Age of Globalization
Alice Wyndhamová celý život vídala podivné ptáky, pro všechny ostatní neviditelné… pak se ovšem od záhadného Crowleyho dozví, že je „aviaristka“ a jako taková vidí lelky, magické ptáky strážící lidské duše. Když Alicina nejlepší kamarádka Jenny upadne po tragické nehodě do kómatu, Alice stane před úkolem, který nikdo jiný nezvládne – musí najít a zachránit Jennyina lelka.
S Crowleyho pomocí se Alice vydává do Havranova, skrytého alternativního Londýna, jehož obyvatelé mají nejrůznější kouzelné schopnosti, aby tam zdokonalila svůj neobyčejný talent. Novou aviaristku však touží zničit skupina odhodlaná vyhladit z povrchu zemského všechny, kteří vládnou magií. Alice musí riskovat vše, aby svou nejlepší kamarádku zachránila – a aby odhalila pravdu o sobě samé. Debutový román Deborah Hewittové je strhující městskou fantasy o nám neznámém Londýně, kouzelném světě skrytém za dobře známým uspěchaným moderním městem.
Alice Wyndhamová celý život vídala podivné ptáky, pro všechny ostatní neviditelné… pak se ovšem od záhadného Crowleyho dozví, že je „aviaristka“ a jako taková vidí lelky, magické ptáky strážící lidské duše. Když Alicina nejlepší kamarádka Jenny upadne po tragické nehodě do kómatu, Alice stane před úkolem, který nikdo jiný nezvládne – musí najít a zachránit Jennyina lelka.
S Crowleyho pomocí se Alice vydává do Havranova, skrytého alternativního Londýna, jehož obyvatelé mají nejrůznější kouzelné schopnosti, aby tam zdokonalila svůj neobyčejný talent. Novou aviaristku však touží zničit skupina odhodlaná vyhladit z povrchu zemského všechny, kteří vládnou magií. Alice musí riskovat vše, aby svou nejlepší kamarádku zachránila – a aby odhalila pravdu o sobě samé. Debutový román Deborah Hewittové je strhující městskou fantasy o nám neznámém Londýně, kouzelném světě skrytém za dobře známým uspěchaným moderním městem.
Bílá paní je thriller z neobvyklého prostředí, s neobvyklými hrdiny. Anebo právě naopak, protože slovenské Kysuce i školačka Miška jsou přece úplně všední… Kdo by čekal, že rozehrají příběh tak napínavý, že se vám nad ním bude tajit dech a bude vás mrazit v kostech, i kdybyste ho četli na pláži? Tím spíš, když si uvědomíte, že vychází ze skutečných událostí. V kulisách sněhové kalamity z roku 2012 sledujeme boj studentky Mišky o život. Při tom jí pomáhá Patrícia, operační důstojnice Hasičského a záchranného sboru v Žilině a profesionální i dobrovolní záchranáři. Ale kdo stojí proti nim? Je jednooká straka jen nebohý pták, nebo zlé znamení? Vybírá si někdo v horách lidské oběti?
Snili jste někdy o tom, že si koupíte zámek? Tedy… alespoň ruinu, ze které by se zámek dal časem vydobýt? Snili jste někdy o tom, že najdete místo v srdci venkova a založíte tam kulturní centrum, kde budete pořádat výstavy, koncerty, divadelní představení…? Snili jste někdy o tom, že změníte svůj život a stanete se třeba venkovským hoteliérem? Snili jste někdy o Provence? A napadlo vás všechny tyto své sny spojit – a pak je začít proměňovat ve skutečnost? Přesně to totiž udělali česká malířka a spisovatelka Lenka Horňáková-Civade a její francouzský manžel Jean Louis, tedy Honza Ludvík. O tom, jak se sny plní, zhmotňují, ale také jak se srážejí s realitou, mění se v minulost a uvolňují cestu snům novým, je tato vtipná, poetická a přemýšlivá kniha, která se ke čtenářům vrací v novém vydání.
Mlíkař je intimní příběh z dramatického období konfliktu v Severním Irsku. Osmnáctiletá hrdinka žije stejně jako všichni ostatní bez přestání pod drobnohledem okolí – všichni sledují, s kým mluvíte, kam chodíte, co čtete, protože každé sebemenší gesto má svůj význam a napovídá, jestli jste „náš“, nebo patříte „k nim“, nebo jste „zrádce“. Když se o ni začne zajímat o hodně starší ženatý muž, „mlíkař“, známý účastí v odboji, nemá úniku v doslovném ani přeneseném slova smyslu. Není kam odejít a nemůže už hledat útěchu ani v četbě za chůze, ani v běhu po místních parcích – „mlíkař“ je všude a zlé jazyky se nezastaví.
„Mlíkař je fantastický. Předčítala jsem si pasáže nahlas jen pro to potěšení z jazyka. Je to současně děsivé, srandovní, promyšlené i radostné.“
Lisa McInerneyová, autorka Nádherných kacířství
Kniha v roce 2018 obdržela prestižní Man Bookerovu cenu.