Oslavou stého výročí slavné divadelní hry Karla Čapka R. U. R. je nový autorský komiks. Kateřina Čupová je kreslířka a animátorka, která se úkolu zhostila s bravurou a představuje Čapkův text ve svěžím pojetí určeném o sto let mladšímu publiku. R. U. R. je tedy zpět v jasných barvách a podání, kterým může po sto letech opět dobýt svět.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Sussex, Anglie: vypravěč středního věku se kvůli pohřbu vrací do kraje svého dětství. Táhne ho to ke statku na konci vesnické cestičky, kde ve svých sedmi letech potkal nanejvýš pozoruhodnou dívku, Lettie Hempstockovou. Na Lettie si nevzpomněl několik desetiletí, ale jak sedí u rybníčku (o němž ona tvrdila, že je to oceán), zavalí ho příval zadržovaných vzpomínek.
Před čtyřiceti lety u tohoto statku na konci cesty spáchal jejich podnájemník v ukradeném autě sebevraždu. A jeho smrt jako by zažehla zápalnou šňůru, vyvolala nečekanou reakci a rezonovala nepředstavitelným způsobem. Uvolnila síly temnoty, něco hrůzného a pro malého kluka nepředstavitelného. A kouzelná a uklidňující Lettie, která je na svůj věk překvapivě moudrá, mu slíbila, že ho ochrání, ať se stane cokoli…
Tuto strhující, děsivou a elegickou báj, křehkou jako motýlí křídlo a hrozivou jako nůž ve tmě, bohatě ilustrovala talentovaná Elise Hurstová, jejíž kresby citlivě vystihují dětský úžas i drásavý pocit nebezpečí, jimiž je Gaimanův Oceán na konci cesty prodchnut.
Krátký feministický manifest od oceňované autorky Mary Beard, ve kterém pátrá po kořenech misogynie od antické mytologie až po současnost.
Anotace: Profesorka antické literatury Mary Beardová je britské veřejnosti dobře známá, vedle akademické práce se věnuje také populárně naučným projektům a její hlas silně a často zaznívá ve veřejné debatě. Mary Beardová se však nevyjadřuje pouze k tématu tisíce let staré literatury a kultury. Promlouvá též o feministických tématech a problémy dneška dovede nejen brilantně analyzovat, ale také vysvětlit historické důvody jejich vzniku.
Ve dvou přednáškách, jejichž upravenou verzi přináší tento svazek, profesorka Beardová s precizností a vtipem analyzuje, jakým překážkám musely napříč historií ženy, a zejména ženy, jež usilovaly o jakoukoli veřejnou roli, čelit a dokumentuje to na příkladech sahajících od literární postavy Odysseovy věrné manželky Penelopy až po kandidátku na prezidentku USA Hillary Clintonovou.
Beardová zkoumá historické kořeny misogynie, ilustruje snahu o umlčení ženského hlasu na veřejnosti a rozebírá naše kulturní vzorce vnímání místa ženy ve společnosti a problematické vnímání žen v pozici moci.
S rozsahem jen něco přes sto stran mohou Ženy a moc vypadat jako drobné dílko, ale nenechte se zmást. Tato kniha vydá za tlusté svazky, a neumlčí ji ani Telemachos, ani nikdo jiný. – Sarah E. Bond, Forbes
Jasná výzva všem ženám, aby pozvedly hlas, převedly slova v činy a předefinovaly vlastní moc. – People Magazine
Vtipný a přesvědčivý manifest. – New York Times
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Brilantní minimalistická próza. Psychologická sonda ostrá jako břitva.
Tři ženy, tři generace, jeden příběh
Gully, Marianne, Annika. Tři ženy spojené rodinným poutem. Jejich příběhy na sebe navazují, činy matek ovlivňují životy dcer. A vlastně všechny tři „jenom“ hledají štěstí. Kdo by byl řekl, že je to tak těžké? A muži jim v tom také moc nepomáhají. Jak se vymanit ze začarovaného kruhu? Když vám v dětství něco chybí, může z vás vyrůst dobrý člověk?
Caroline Ringskog Ferrada-Noli tyto otázky zkoumá bez moralizování, často s černým humorem a používá k tomu úderně minimalistický jazyk.
Zdálo by se, že být ženou v jednadvacátém století ve Švédsku bude lehčí než v minulosti. Ale není to v jistém smyslu naopak těžší?
Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada.
Kdysi dali rodiče malého Felixe do odlehlého katolického sirotčince, aby jej zachránili před fašistickým zlem. Bylo mu šest. Po čase ze sirotčince utekl, aby našel maminku a tátu. Nenašel je, ale zachránil malou Zeldu. Potom oba uprchli z transportu jedoucího do koncentračního tábora a potkali statkářku Geniu, která jim vybělila vlasy, dala německá jména a nebála se starat o dvě židovské děti. Když nacisté Zeldu i Geniu zabili a statek, kde se teď už třináctiletý Felix schovával, shořel, dal se hrdina k partyzánům, aby pomohl nacisty porazit.
Brzy, doufá Felix, ta strašná válka skončí a on i jeho ochránce Gabriek budou žít v bezpečí. V poválečném zbědovaném Polsku však vládne chaos, hlad, bezpráví a krutost. Nikdo na nikoho nebere ohledy, platí tu pravidlo kdo s koho. Felix překonává obrovské zklamání i velká nebezpečí – často je v ohrožení života. Potkává Anyu, dívku skrývající neblahá tajemství. Přesto hrdinovo dobré já vždycky zvítězí a naděje ještě neumírá. Země se začne uzdravovat a lidé se budou cítit lépe… už BRZY!
Objevit v lidech to dobré, nenechat v sobě zvítězit zlo – to je naděje pro Felixe i ostatní. BRZY se odehrává těsně po druhé světové válce, ale je navýsost aktuální!
Kniha byla vyznamenána cenou Children’s Book Council of Australia, která patří k nejvýznačnějším australským literárním oceněním a uděluje se od roku 1945.
„Ta kniha se vám otiskne do srdce.“
Guardian
Každý ví, co je televize. Hodně lidí ji má doma a každý den se na ni dívá. Všichni tedy víte, jak televizor vypadá i co se v něm vysílá. Víte ale také, kdy televize vznikla a jak vlastně funguje? Jaké pořady vysílala v minulosti a jaké dnes? Co televize znamená pro vaše rodiče a prarodiče a jak ovlivňuje váš každodenní život? A má vůbec taková televize v době internetu nějakou budoucnost?
Knížka Co byla a co je televize volně navazuje na dvě předchozí: Jak vznikl film (Argo, 2017) a Jak se dělá film (Argo, 2019). Je určena pro všechny zvídavé děti od osmi let. Zajímavá ale může být i pro dospělé, rodiče, učitele nebo lektory kroužků. Stejně jako v předešlých dílech, i zde najdete část nazvanou Experimenty. Ta obsahuje inspirativní návody na vlastní pokusy s televizní technikou.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Čtvrtý a pátý díl ironické ságy o Patricku Melroseovi. V Mateřském mléce se s naším smutným hrdinou setkáváme jako s otcem. Patrickova minulost ovlivňuje jeho manželství, které je směsicí zmatků, příkoří, naschválů a nedorozumění. Určitá naděje se snad skrývá v jeho synkovi Robertovi. V posledním pátém dílu Konečně se příbuzní a přátelé sjíždějí na pohřeb Patrickovy matky Eleanor a Patrick jako už tolikrát zpytuje a bilancuje svůj život. Hledá odpověď na otázku, zda teď, když jsou oba rodiče po smrti, pro něj konečně přijde vysvobození a zacelení starých ran. Podle románů autor napsal scénář k pětidílné televizní minisérii nazvané podle jména hlavního hrdiny. Titulní roli bravurně ztvárnil Benedict Cumberbatch.
„Je úžasné, jak jsou St Aubynovy knihy zároveň extrémně temné a extrémně vtipné.“ The New York Times
„Hamlet na heroinu“ The Guardian
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
První komiksové zpracování příběhu výjimečné ženy Věry Čáslavské zavede čtenáře do hlavního města Mexika i do léčebny v Bohnicích, na mistrovství světa i do vyšetřoven Státní bezpečnosti. Tragédií Věry Čáslavské bylo, že milovala výjimečné muže: svého prvního trenéra Vladimíra Proroka i armádního důstojníka Josefa Odložila, který byl sám držitelem stříbrné medaile z Tokia. První však byl ženatý a druhý se nikdy nevyrovnal se závratnou kariérou své ženy. Po sovětské invazi v roce 1968 odmítla Věra Čáslavská odvolat podpis pod provoláním „2000 slov“ a jako držitelka sedmi zlatých olympijských medailí raději šla uklízet činžáky. Tím ale příběh jejího života ani zdaleka neskončil.
Brilantní minimalistická próza. Psychologická sonda ostrá jako břitva.
Tři ženy, tři generace, jeden příběh
Gully, Marianne, Annika. Tři ženy spojené rodinným poutem. Jejich příběhy na sebe navazují, činy matek ovlivňují životy dcer. A vlastně všechny tři „jenom“ hledají štěstí. Kdo by byl řekl, že je to tak těžké? A muži jim v tom také moc nepomáhají. Jak se vymanit ze začarovaného kruhu? Když vám v dětství něco chybí, může z vás vyrůst dobrý člověk?
Caroline Ringskog Ferrada-Noli tyto otázky zkoumá bez moralizování, často s černým humorem a používá k tomu úderně minimalistický jazyk.
Zdálo by se, že být ženou v jednadvacátém století ve Švédsku bude lehčí než v minulosti. Ale není to v jistém smyslu naopak těžší?
Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada.
Píše se rok 1953 a Vladimír Vochoč, bývalý československý konzul v Marseille, je ponižujícím způsobem vyslýchán vyšetřovatelem komunistické policie. Tak začíná nová kniha Lenky Horňákové-Civade. Jejím hlavním tématem je opět cesta za svobodou. Tentokrát se ale za ní nevydává jen ženská hrdinka. Knihou se vinou příběhy dvou lidí, jejichž osudy se poprvé protnou v roce 1938: Božena, s dítětem v náručí, přichází do Marseille, aby se odtud dostala do Ameriky, do země zaslíbené. Vladimír je v Marseille nový konzul ještě mladé československé republiky. Československo ale záhy zaniká a Vladimír stojí před nesnadnou volbou mezi loajalitou a vzdorem. Lenka Horňáková-Civade ve svém románu vzdává hold nejen silným ženám, ale také muži, jenž dokázal využít chaos na počátku 2. světové války a zachránit stovky lidských životů.
Román, jímž poněkud nezvykle čtenáře provází hadrová panenka, se probojoval do druhého, užšího výběru prestižní literární ceny Prix Renaudot.
.