Nový svazek díla Umberta Eca je určen všem čtenářům, kteří chtějí poznat různé stránky televize jakožto svébytného jevu. Zahrnuje autorovy práce na dané téma z let 1956–2015 – eseje, příspěvky přednesené na kongresech i novinové články. Úvahy v nich obsažené pokrývají rozsáhlé časové období od prvních vysílaných pořadů až do dnešních dob, kdy se k televizi přidružuje internet a sociální sítě. Gianfranco Marrone, editor svazku, ve svém doslovu rozlišuje šest fází v autorově zkoumání televizního fenoménu, charakterizovaných různým pohledem i metodou. Masmédia nepřenášejí ideologie, ona sama jsou ideologiemi, shrnuje své poznatky autor.
Čtvrtý a pátý díl ironické ságy o Patricku Melroseovi. V Mateřském mléce se s naším smutným hrdinou setkáváme jako s otcem. Patrickova minulost ovlivňuje jeho manželství, které je směsicí zmatků, příkoří, naschválů a nedorozumění. Určitá naděje se snad skrývá v jeho synkovi Robertovi. V posledním pátém dílu Konečně se příbuzní a přátelé sjíždějí na pohřeb Patrickovy matky Eleanor a Patrick jako už tolikrát zpytuje a bilancuje svůj život. Hledá odpověď na otázku, zda teď, když jsou oba rodiče po smrti, pro něj konečně přijde vysvobození a zacelení starých ran. Podle románů autor napsal scénář k pětidílné televizní minisérii nazvané podle jména hlavního hrdiny. Titulní roli bravurně ztvárnil Benedict Cumberbatch.
„Je úžasné, jak jsou St Aubynovy knihy zároveň extrémně temné a extrémně vtipné.“ The New York Times
„Hamlet na heroinu“ The Guardian
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Josef Wünsch podnikl v letech 1881–1883 expedici do Arménie a Kurdistánu, tehdy okrajových oblastí jihovýchodní části Osmanské říše. Jeho výprava přinesla řadu zeměpisných objevů a zjištění, ať již to byl objev pramenů Východního Tigridu nebo popis dosud neznámých kurdských provincií Dersim a Çabakçúr. Zatímco své předchozí evropské a balkánské cesty vydal autor za svého života knižně, popis cesty do Arménie a Kurdistánu nebyl nikdy zkompletován, zůstal pouze v podobě fragmentů roztroušených po beletristických časopisech. Cestopisy z Arménie a Kurdistánu přesto tvoří celistvý soubor, který dobře mapuje Wünschovu výpravu. Soustředí zajímavé poznatky geografické, historické, kulturně-antropologické či etnografické (např. popisy běžného života Kurdů a Arménů).
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Nejznámější letecká tragédie v Československu si vyžádala 76 lidských životů. To letní dopoledne 28. 7. 1976 nikdo z rekreantů, kteří odpočívali u jezera Zlaté písky, netušil, že se brzy stane svědkem náhlého pádu letadla ČSA a následné zoufalé snahy zaměstnanců letiště o záchranu možných přeživších. Komunistický režim nikdy nezveřejnil závěry vyšetřovací zprávy. Pozůstali dodnes netuší, co se v kokpitu letadla odehrálo během posledních sekund letu nad Bratislavou. Směsice článků a svědectví přinesla po roce 1989 pravdivé i konspirační teorie. Autor této knihy strávil rok studiem dokumentů v archivech i rozhovory s pamětníky a s odborníky na dobové letectví, aby mohl případ letu číslo 001 uzavřít a odpovědět na otázku: Proč letadlo Il-18 OK-NAB havarovalo?
Tereza by ráda byla nejen vzornou dcerou, ale také dokonalou milenkou, a nakonec i bezchybnou manželkou a matkou. Prostě tak, jak si to její nejbližší okolí představuje. Ale už od dětství tuší, že jí to dá pořádně zabrat. Zvlášť když radši leze po stromech, sukním se vyhýbá obloukem, nohy se jí nevejdou do lodiček a žádný z chlapů, co se kolem ní točí, se nikdy nevyrovná Ludvíku Vaculíkovi. A ona se vážně snaží – peče, bojuje s pletacími jehlicemi, zkouší rtěnku či sukni, občas i boty na podpatkách. A pořád to nestačí. Hlasy žen jejího rodu nedají se svými nároky pokoj a dál jí sedí za krkem. Řešení přichází nečekaně – porodí syny a dosud tak pevná pouta babiček, matek a dcer se začínají trhat.
Ve vtipné, svižné, autobiograficky laděné próze Terezy Límanové se najde nejen každá nedokonalá dcera, milenka, manželka nebo matka.
Drzá líná neschopná je opatřena autorskými ilustracemi a fotografiemi z autorčina archivu.
CHVÁLA DOMEČKU:
„Domeček je vzpomínková a reflexivní kniha o dětství prožitém v pražském podhradí, o tom, že tento věk je garantem shovívavosti, laskavým i prozíravým svojí naivitou. Tereze Límanové se podařilo výborně zachytit atmosféru. Nesoudí ji, popisuje. Díky své empatii to činí sympaticky a přitažlivě. Proto je lákavé „vstoupit“ do jejího Domečku a číst.“ Milena M. Marešová, ČRo Vltava
„Četba zaměstnává všechna čidla – tak krásně popsané rány padajících hrušek na zahradě, odbíjení hodin, serepetičky v lékařské pracovně dědy primáře, obrazy na zdech a tátovy dopisy z Kuvajtu… Všechny ty chutě, zvuky, barvy života malého vnímavého dítěte za totality důvěrně známe, všechno jsme to taky zažili.“ Kateřina Kadlecová, Reflex
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Když George Orwell vydal v roce 1949 dystopický román Devatenáct set osmdesát čtyři, získala nejen anglická, ale i světová literatura dílo nadané neobyčejnou intelektuální vizí. Britská společnost žije v roce 1984 pod neprůstřelnou nadvládou všemocné Strany, hlavní hrdina Winston Smith se potácí ve všeobecné mizérii a zmůže se na jedinou formu odporu: vede si tajný podvratný deník. Naděje na změnu se mu naskytne, když se seznámí s mladou, vzpurnou Julií – nejprve oba pouze sní o boji proti systému, ale nakonec seberou odvahu a připojí se ke stínovému hnutí odporu.
George Orwell přesně a pronikavě popisuje manipulaci, špiclování, tělesné mučení i psychický teror, které jsou všem totalitním režimům z podstaty vlastní. V osobní rovině se však dotýká také niternějších témat, jako je láska, důvěra a zrada, a v abstraktní rovině si klade filozofické otázky o povaze a poznání světa. Román Devatenáct set osmdesát čtyři vychází v novém překladu Petry Martínkové.
Nejznámější letecká tragédie v Československu si vyžádala 76 lidských životů. To letní dopoledne 28. 7. 1976 nikdo z rekreantů, kteří odpočívali u jezera Zlaté písky, netušil, že se brzy stane svědkem náhlého pádu letadla ČSA a následné zoufalé snahy zaměstnanců letiště o záchranu možných přeživších. Komunistický režim nikdy nezveřejnil závěry vyšetřovací zprávy. Pozůstali dodnes netuší, co se v kokpitu letadla odehrálo během posledních sekund letu nad Bratislavou. Směsice článků a svědectví přinesla po roce 1989 pravdivé i konspirační teorie. Autor této knihy strávil rok studiem dokumentů v archivech i rozhovory s pamětníky a s odborníky na dobové letectví, aby mohl případ letu číslo 001 uzavřít a odpovědět na otázku: Proč letadlo Il-18 OK-NAB havarovalo?
Píše se rok 1953 a Vladimír Vochoč, bývalý československý konzul v Marseille, je ponižujícím způsobem vyslýchán vyšetřovatelem komunistické policie. Tak začíná nová kniha Lenky Horňákové-Civade. Jejím hlavním tématem je opět cesta za svobodou. Tentokrát se ale za ní nevydává jen ženská hrdinka. Knihou se vinou příběhy dvou lidí, jejichž osudy se poprvé protnou v roce 1938: Božena, s dítětem v náručí, přichází do Marseille, aby se odtud dostala do Ameriky, do země zaslíbené. Vladimír je v Marseille nový konzul ještě mladé československé republiky. Československo ale záhy zaniká a Vladimír stojí před nesnadnou volbou mezi loajalitou a vzdorem. Lenka Horňáková-Civade ve svém románu vzdává hold nejen silným ženám, ale také muži, jenž dokázal využít chaos na počátku 2. světové války a zachránit stovky lidských životů.
Román, jímž poněkud nezvykle čtenáře provází hadrová panenka, se probojoval do druhého, užšího výběru prestižní literární ceny Prix Renaudot.
.
Přemyslovské Trojkrálovství stojí na osudové křižovatce – buď přijme nadvládu námořních velmocí Anglie a Holandska a zůstane jen druhořadou kontinentální mocností, nebo je vyzve na souboj pomocí převratně zkonstruovaného a novou bojovou látkou vyzbrojeného loďstva. To vše se odehrává v alternativním 17. století, kde existuje pod vládou Přemyslovců mocná říše táhnoucí se od Baltu až po Jadran a od Labe až po Dvinu. František Novotný přichází se strhujícím příběhem, v němž významnou roli hraje alchymistická magie (tzv. alchy-punk) realizovaná nikoli pouhými kouzelnými formulemi a prací na Velkém magistériu, ale stavbou magických přístrojů, plody nauky, kterou lze nejvýstižněji popsat jako alchymické inženýrství. K němu se pak pojí znalost míchání elixírů, mezi něž patří i Dryák nesmrtelnosti, a soupeření tajných služeb o pradávný recept na utajovanou bojovou látku. Jak dopadne boj mezi západními námořními velmocemi a českým Trojkrálovstvím a kdo je strážným duchem, který napříč staletími bdí nad osudem Přemyslova rodu? Jak je to s Maharalovými golemy a co na to mylady de Winter? A kde se tu vzala Elina Makropulos? To vše a mnohem více se dočtete v románu Dryják. Stačí jediný doušek a neodložíte jej, dokud jej nedočtete do dna.
Přílivový ostrůvek Mount Polbearne v Cornwallu a Polly Watefordová, která se na něj po krachu předchozího vztahu a podnikání odstěhovala, aby tam začala nový život, jsou už mnohým čtenářkám známé z předešlých volných pokračování Ostrov s vůní čerstvého chleba a Léto s vůní čerstvého chleba. Do nové knihy se ovšem může pustit každý, nehledě na to, jestli už o Polly četl, nebo ne. Tento příběh nás vtáhne do zdánlivě poklidného předvánočního času, kdy se z Pollyny pekárničky linou i jiné vůně než tradiční vůně chleba. Pod povrchem však bobtnají problémy a odkrývají se dosud nevyřčená rodinná tajemství. Je, nebo není nutné je sdílet se svými nejbližšími, anebo do jaké míry? Mají v opravdovém kamarádství či partnerství tajnosti své místo? Jak mohou tyto situace narušit vztahy? S tímhle vším se potýkají Polly s přítelem Hucklem i jejich kamarádi, manželé Kerensa a Reuben. A jak je u Jenny Colganové zvykem, v závěru knihy čtenáře opět naláká na několik neodolatelných receptů.