Komiksový román staví proti sobě dvě stránky židovského života: diasporu a návrat do Svaté země. Skrze osudy Ilji Brodského, který spolu s nespočtem dalších musel po vlně pogromů emigrovat z carského Ruska, sledujeme osudy evropského židovstva v prvních dekádách dvacátého století. Iljovým životem se vine jeho fascinace osobou a myšlenkami Theodora Herzla. Tuto kapitolu evropských dějin poněkud překryly pozdější strašlivé události, ale i vzhledem k současnému vzestupu antisemitismu je dobře ji znát.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Jalmari je starý mládenec žijící poklidným pomalým životem. Bydlí se stařičkou matkou ve starém rozvrzaném dřevěném domě a zabíjí čas výrobou hodin ze stromových nádorů. Avšak pod nehybným povrchem je Jalmariho život plný dobrodružství: v duchu se stává mladým hrdinou, neporazitelným dobrodruhem, který se vydává na jednu tajnou misi za druhou. Když se do domu vetře sama Smrt, Jalmariho představy se srazí se zklamáními z minulosti. Brloh je úžasný grafický román Katji Kettu a Jana Anderssona, vyprávějící o souboji mezi silou fantazie a nemilosrdným sevřením vzpomínek. Podmanivý vizuální styl vytváří magické prostředí, které nedostanete z hlavy.

„Vzrušující grafický román o osvobozující síle fantazie.“

Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.

Grafologie a všímavost je přelomová publikace, která staví celou praxi psychologie rukopisu na kvalitativně novou, vyšší úroveň. Paralelní studium grafologie a všímavosti (mindfulness) má totiž významný vliv, jak na validitu práce grafologa, tak i na její etiku. Popsaná praxe, která je dobře využitelná rovněž pro další projektivní psychodiagnostické metody, postupně prohlubuje úroveň sebepoznání a učí nás vědomě zacházet se svou myslí, což od základu proměňuje naši osobnost i celkový životní pocit.

Publikace je určena jak zájemcům o psychologii písma, tak i pedagogům, psychoterapeutům, sociálním pracovníkům a všem, kteří chtějí žít hlubší a kvalitnější život. Součástí publikace budou nahrávky praktických cvičení.

Než začala Hra o trůny… toulal se krajem ser Duncan Vysoký. Ale možná že to byl jen Dunk, co vypil truňk, z Blešího Zadku. To se teprve ukáže ve třech na sebe navazujících novelách odehrávajících se asi 80 let před Písní ledu a ohně a G. R. R. Martin zde na poměrně malé ploše dokazuje, jak skvělým spisovatelem je.
Rytíř Sedmi království obsahuje celkem tři příběhy Duncana Vysokého, který namísto jemných fines dvořanů používá daleko raději selský rozum a meč. Společníkem je mu panoš Egg, který je někým trochu jiným, než by se na první pohled mohlo zdát. G. R. R. Martin psal tyto novely pro různé antologie v průběhu řady let a dokládá na nich, jak detailně propracovaný je celý jeho svět. Děj je zasazen do období po Temnožárově vzpouře. Kdo je Temnožár? Levoboček Targaryena Aegona IV. Hanebného, jenž zdědil po otci meč, který jej podle mnohých opravňoval vládnout. Daeron II., právoplatný dědic, tak musel čelit vzpouře půlky Západozemí…

A právě v dobách po vzpouře, ale dávno před svržením Targaryenů, se odehrávají naše tři příběhy. Ač se v nich vypráví o potulném rytíři velmi nízkého původu, dostávají se hlavní hrdinové ve všech novelách daleko blíže temným intrikám, ne by jim bylo milé. G. R. R. Martin pomalu, ale nekompromisně odhaluje, oč šlo během vzpoury, a naivnímu mladému rytíři dává pořádně zabrat. Kdepak rytířské ctnosti! A pravda? Která z nich je ta pravá? S Rytířem Sedmi království se nebudete nudit ani chvíli.
První z uvedených novel už přitom česky bez většího povšimnutí (a v jiném překladu) vyšla… Ale to je již celá řada let a z G. R. R. Martina se mezitím stala spisovatelská hvězda první velikosti. Také díky seriálu Hra o trůny se dá očekávat, že tentokrát Dunk a jeho panoš Egg osloví podstatně větší okruh čtenářů.

Podle představ mnohých reformátorů měla policie fungovat automaticky. Není proto náhodou, že ke stroji byl v 18. století připodobňován i stát. Ve druhé polovině 18. století již policie neznamenala obecně řádnou správu země či obce jako v dřívějších stoletích, ale ani to ještě nebyl orgán dohlížející na pořádek a bezpečnost, jak ho známe dnes. Prostřednictvím policie stát spravoval své vnitřní záležitosti, a tím jim a také sobě také dával jasnější obrysy. Zatímco dosavadní literatura se věnovala především kontrole a represi, jejímž prostřednictvím habsburská monarchie reagovala na společenský vývoj po Francouzské revoluci, předmětem zájmu této knihy je policie ve smyslu rodící se veřejné správy, která vědění o obyvatelstvu státu vytvářela, zároveň však na jeho základě život obyvatel regulovala a také stimulovala. Ve Vídni, Praze i v menších českých městech sleduje práce kromě institucionálního vývoje policie především genezi úřední komunikační sítě, identifikační praktiky, ale také to, jak se prostřednictvím dohledu (re)definoval „veřejný pořádek“ či „veřejná mravnost“.

Kniha představuje jedinečný pokus o rekonstrukci slovanské mytologie a slovanského náboženství. Giesztor v ní zkoumá panteon slovanských bohů, rituály spojené s jejich uctíváním, včetně střetávání se slovanských náboženství s křesťanstvím, jež ve svém důsledku vedlo k přetransformování pohanské slovanské mytologie do její pokřesťanštěné podoby.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Vydání knihy podpořil Polský knižní institut.

Mladý učitel Martin přijíždí do provensálského pohoří Luberon, které na první pohled připomíná ráj jako z pohlednice. Martin, nadaný zvláštním talentem, sem následuje tajemnou vůni ještě tajemnějších lanýžů, o nichž zatím jen sní… Co když ale hlavním motorem jeho hledání není pouze touha najít „černý diamant“? V pátrání téměř detektivním nás autorka tentokrát seznamuje s méně známou stránkou života jihofrancouzského venkova a z poněkud jiného úhlu pohledu… Vychází ve druhém, autorkou upraveném vydání.

Ve druhém příběhu o dobrodružstvích Athénina klubu se dcery šílených vědců vydávají na nebezpečnou cestu přes celou Evropu, aby zachránily další nestvůrnou dívku a jednou provždy zhatily nekalé plány Společnosti alchymistů.
Mary Jekyllová vedla od doby, kdy Sherlocku Holmesovi a doktoru Watsonovi pomohla vyřešit Whitechapelské vraždy, docela poklidný život. Pod střechu svého londýnského domu přijala Beatrici Rappacciniovou, Catherinu Moreauovou, Justinu Frankensteinovou i svou sestru Dianu Hydeovou, a přestože mezi nimi občas dochází ke sporům, vycházejí spolu členky Athénina klubu tak dobře, jak je to jen u pěti mladých žen natolik rozdílných povah možné. Jakmile však Mary obdrží telegram se zprávou o únosu Lucindy van Helsingové, musí se Athénin klub neprodleně vypravit do Rakousko-uherského císařství, aby zachránil další dívku, jež se stala obětí hrůzných pokusů.

Členky Athénina klubu tak čeká náročné cestování Evropou. V Paříži, Vídni i Budapešti si Mary a její přítelkyně najdou nové přátele, budou čelit starým protivníkům, a nakonec se postaví děsivé Společnosti alchymistů, neboť je nevyšší čas, aby nestvůrné mladé dámy překonaly minulost a začaly si samy utvářet vlastní osud.

Autorka ve své původně disertační práci řeší otázky sociálního zabezpečení v období Protektorátu Čechy a Morava. V analytických kapitolách zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy. Na pozadí vzestupu českého a německého nacionalismu a formování se nové české státní ideologie ve 30. a 40. letech 20. století se rovněž zabývá systémem, institucemi a nástroji, které vytvářely sociálně ochranný rámec péče o české a německé obyvatelstvo v protektorátu. Na příkladech politiky práce, zdraví a rodiny definuje dva základní znaky státního sociálního systému v protektorátu: princip rasismu a princip segregace péče podle národní příslušnosti. Dané téma pak Šustrová zasazuje do širší problematiky kolaborace, legitimity režimu a české národní ideologie.

Kniha vychází ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR, v. v. i.

Kyslík je symbolem života. Má ovšem i druhou, mnohem temnější tvář. Vedle oživujícího elixíru se totiž stává i jedem, s nímž musí každý živý organismus bojovat nejrůznějšími prostředky, od antioxidantů až po důmyslné fyziologické adaptace. Kyslík je podle všeho zapleten do stárnutí našich těl, nemocí spjatých s vysokým věkem i se smrtí, která je, zdá se, nevyhnutelným důsledkem jeho celoživotní konzumace. Alespoň to ve své fascinující, přelomové a ohromným množstvím faktů nabité knize tvrdí britský biochemik a autor několika populárně-naučných knih Nick Lane, jenž v patnácti kapitolách odkrývá nezastupitelnou roli kyslíku v pozemské evoluci a v životě každého z nás.