I obyčejná nudná fronta na vstupenky se může změnit v drama, když se kousek od vás rozhodne jeden řidič vyřídit si účty s jiným pomocí baseballové pálky. Jenže jsme v Edinburghu v době konání letního divadelního festivalu, a tak většina čekajících celou scénu považuje jen za další z mnoha pouličních performancí. Pouze Martin Canning, spisovatel krotkých detektivek, instinktivně zareaguje a šťastně vrženým laptopem zachrání napadenému život. Netuší ještě, že se právě připletl do cesty někomu velmi mocnému a bezohlednému a rozpoutal tím celou sérii vražd. A jednou z obětí může být i on. Naštěstí je však mezi přihlížejícími i Jackson Brodie, bývalý policista a soukromý detektiv s melancholickou náturou a nekonvenčním uvažováním.
Máte na uprchlickou (nebo i jakoukoli jinou) krizi jasný názor a nic už vás nemůže překvapit? Jak hluboce se mýlíte.
Kniha Hladoví a sytí je mimořádně aktuální společenská satira: Odhaluje cynickou senzacechtivost médií, která v zájmu vyšší sledovanosti a vyšších příjmů z reklamy manipulují čtenáři i událostmi. Pranýřuje politiky, kteří ukájejí své osobní ambice a sledují jen stranické cíle a volební preference. Hladoví a sytí začínají tam, kde končí veškerá legrace.
Německo uzavřelo svou jižní hranici, aby zabránilo přílivu azylantů. Na Sahaře vznikají obrovské uprchlické tábory, v nichž čekají miliony uprchlíků na vyřízení žádosti o azyl. Čekají a čekají… tak dlouho, že by vlastně celou trasu mohli urazit pěšky, kdyby to neznamenalo jistou smrt.
Když největší africký tábor navštíví hvězdná německá moderátorka, mladý uprchlík Lionel okamžitě zavětří jedinečnou příležitost: Spolu s dalšími 150 000 nešťastníky využije zájmu televizního publika a vyrazí na pěší pouť do Evropy. Kráska a uprchlíci se stanou hitem, soukromá televize jásá nad rekordní sledovaností a milionovými příjmy z reklamy. A co na to německá vláda a politici? Bezradně doufají, že se problém vyřeší sám od sebe. Uprchlíci se ale blíží a ministr vnitra se ocitá pod stále silnějším tlakem. Ať je nechá dojít až do zaslíbeného Německa, nebo je násilím zastaví, vše bude špatně. Co může způsobit jedno chybné rozhodnutí ctižádostivého politika? Jak média ovlivňují společenské dění a veřejné mínění?
Nový román autora knižního hitu Už je tady zas je mimořádně aktuální společenská satira, radikální, skličující i komická zároveň.
„Znamenitá kniha: vtipná, nepříjemná i smutná!“ (STERN)
„Timur Vermes pitvá současnost jemným, ale ostře nabroušeným nožem. Nešetří nikoho, jeho kniha je humorná i nepříjemně jízlivá – od první do poslední stránky.“ (Deutschladfunk Kultur).
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Je léto 1967, u jezera ztraceného v hloubi hustého quebeckého lesa zmizí děvče. Najdou ji mrtvou, s nohou rozervanou od zrezlé lovecké pasti. Vyšetřováním se dojde k závěru, že šlo o nehodu: Zaza Mulliganová se prý stala obětí tichého lesa. Když se ale ztratí další dívka, je všem jasné, že kolem jezera obchází zabiják. Vybroušený styl ve službách tísnivé atmosféry a jemné psychologické sondy – to mnohé kritiky i čtenáře vede ke srovnání s Twin Peaks Davida Lynche. Autorka za román Bandury (Bondrée, 2014) získala několik literárních ocenění, především prestižní kanadskou Cenu Generálního guvernéra.
Thriller z hlubin kanadských lesů.
Vydání knihy podpořil SODEC Québec.
Monika Zgustová v díle na pomezí románu a literatury faktu Oblečené k tanci na sněhu zachycuje autentická svědectví devíti „silných, vnímavých a statečných“ žen, které se dostaly do spárů jednoho z nejděsivějších totalitních režimů lidských dějin, a přece se nezlomily a dokázaly se vrátit do alespoň zčásti normálního života.
Zgustové hrdinky líčí nejen své děsivé zkušenosti s prostředím stalinských lágrů, ale také strázně onoho „návratu do civilu“, jenž byl nejednou stejně nesnadný jako pobyt v místech s běžným lidským životem skoro neslučitelných.
Všechny se shodnou na tom, že přežily zejména díky skutečnosti, že se upnuly na literaturu a poezii a nalezly krásu i ve zcela odlidštěných podmínkách a že jim pobyt v táborech pomohl si uvědomit, jaké hodnoty jsou skutečně důležité. Drásavému tématu navzdory je kniha oslavou života a vyznívá pozitivně v tom smyslu, že i takto drastickou zkušenost je možné přežít.
„Nikdo si nedovede představit, co pro vězně znamenala kniha – byla to spása! Byla to krása, svoboda a civilizace uprostřed barbarství!“
– Jelena Korybut-Daszkiewicz Markova
„Z četby Oblečených k tanci na sněhu vás bude mrazit, a nebude to jen ze zimy, která přichází z tundry, ale také z čirého strachu. Zgustová zprostředkovává skrze paměti a svědectví hrůzu, kterou prožívaly ženy v sovětských gulazích.“
– El País
„Je to velmi důležitá kniha a já doufám, že si ji lidé přečtou. Historie vyprávěná lidmi, kteří ji na vlastní kůži prožili, má mnohem větší účinek než předčítání anonymních příběhů z učebnice.“
– Larry Davidson Productions
„Monika Zgustová ve své sbírce Oblečené k tanci na sněhu popisuje příběhy žen, které přežily gulag. Hodnota těchto devíti osobních příběhů je nesporná… Pokud jste milovníkem bezprostředních svědectví a hledání krásy v prožitém traumatu, pak tuto knihu nemůžete minout.“
– Paperback Paris
„… výtečné. Zgustová zpodobňuje příběhy žen přeživších Stalinovy gulagy emotivním a působivým způsobem podobně jako Světlana Alexijevičová. Může vás překvapit vykreslení reality, která není tak bezútěšná, naopak, důraz je dáván na sílu, odolnost a přežití.“
– What’s Non-Fiction
„Monika Zgustová nám ve své knize předkládá důkladné osobní rozhovory s devíti ženami, které zázračně přežily Stalinovy gulagy. Ukazuje obrovskou sílu a houževnatost žen, které si navzdory nepředstavitelným a krutým podmínkám udržují svou lidskost. Jak to udělaly tváří v tvář otrocké práci, hladovění, nemocem, teplotám pod bodem mrazu a každodennímu násilí? Udržovaly hluboká přátelství, objevovaly krásu přírody i v sibiřských zimách, vyprávěly si příběhy, diskutovaly o umění a literatuře, psaly básně a věřily ve svou nevinu.“
– New York Journal Books
„Orální historie žen uvězněných Sověty v gulagu často překvapuje absencí sebelítosti… Nejvíce překvapující zprávy pocházejí od žen, které říkají věcně – bez zjevného soucitu –, že jejich utrpení mělo výhody. ‚Kdybych měla žít svůj život ještě jednou, nechtěla bych se této zkušenosti vyhnout,‘ říká Susanna Pečuro, která věnovala více než pět let anti-stalinistické činnosti. Hořký zážitek jí pomohl po jejím propuštění: ‚V gulagu se z člověka může stát lidská zrůda. Pokud ovšem člověk táborem projde a nestane se z něj netvor, ví, že se mu v životě už nemůže přihodit nic špatného. Je už obrněný. U zkoušky obstál.‘ “
– Kirkus Reviews
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Alt-Life je příběh z budoucnosti. Josiane a René patří do generace 50/50. Žijí napůl ve skutečnosti, napůl ve virtuální realitě. A lidstvo právě potřebuje uprchnout z umírajícího světa. Právě proto se přihlásí jako dobrovolníci pro pokus bez možnosti návratu. Stanou se průkopníky nového světa – na 100 % virtuálního. Čeká je svět řízený jejich touhami, svět bez bolesti a přirozených potřeb. Zde je možné vše (nebo téměř vše). Jejich dobrodružství narýsuje budoucnost dalších lidí, kteří se k nim rozhodnou připojit. Současný francouzský komiks, jehož kresba vychází z Moebiova vidění světa, zaujme jak originálním libretem, tak kreativním pojetím.
Steampunkový, pardon, parokokový Juraj Jánošík je zpět! Nové dobrodružství jej zavede z Terchové až do Paříže, Haagu a Londýna. Příběh však začíná v Praze, kde je Juro svědkem vraždy českého krále Hirama I. (dříve Františka II. Antonína hraběte Šporka), ba co hůř, je z atentátu okamžitě podezřelý. A tak musí náš hrdina nejen uprchnout na svém parním kempelenu před Janem Sladkým Kozinou, ale taktéž vypátrat, kdo za podlým útokem stojí, aby očistil svoje jméno. Druhý příběh parokokové ságy tajemného Svetozára Olovranta má ještě víc páry než ten předchozí. Vy se tak spolu s Jánošíkem můžete prohodovat, prosmilnit a probojovat Evropou poloviny 18. století, která sice taková nebyla, ale úplně klidně být mohla.
Nové Jánošíkovo dobrodružství vás tne valaškou ještě silněji než to první. Delikátní záležitost – po všech stránkách. Bujará oslava imaginace, hravé kreativity a radosti z vyprávění. Olovrant překračuje všechny literární hranice, které překročit lze. A ty, které překročit nelze, vynalézavě ohýbá, aby je překročil také. Zjevně se při tom až orgiasticky baví – a čtenář s ním. Dílo šílence, anebo génia, popřípadě šíleného génia. Důmyslně zamaskované nóbl literární umění a zároveň skvěle pokleslá zábava. Co více si přát?
Jozef Karika
První případ, který se neodehrává v Londýně a který neřeší Peter Grant. Svižné dobrodružství, které si v ničem nezadá s eskapádami slavné partičky z Rozmaru a anglických říčních božstev. Tajnosti tentokrát obestírají řeku Moselu a jihoněmecké město Trevír, proslavené vínem a starověkými Římany. Právě zde je na vinici nalezena mrtvola muže pokrytého plísní. Místní policie s něčím takovým nemá zkušenosti, kolem případu se navíc vznáší aura nadpřirozena, a proto je na scénu pozván vyšetřovatel Tobias Winter, německá obdoba Petera Granta, který s pomocí trevírské policistky Vanessy Sommerové záhy odhalí propojení oběti se skupinkou místních mužů a čímsi, co město a jeho okolí prorůstá už pěkně dlouhou dobu. Případ se větví a nejde v něm pouze o plíseň a vraždu, nýbrž i o vlákna minulosti, sahající do dávné historie Trevíru.
Knižní řada Řeky Londýna se vydává do Německa!
Mezi beletrií a historiografií vede nejasná hranice odnepaměti. Tradiční historický román vychází z premisy, že je coby román realistický, a tudíž že románové ztvárnění historie je realistické – liší se v detailech, nicméně základní linie historického vývoje zůstává nezpochybnitelná… stejně jako byla nezpochybnitelná tradiční historiografie. Obě tyto premisy byly ovšem ve 20. století zásadně zpochybněny, což znovu otevřelo prostor pro pohyb na této nejasně vytyčené hranici. Nová kniha respektovaného překladatele a anglisty Ladislava Nagye se pokouší postihnout různé aspekty tohoto pohybu a načrtnout cestu, po níž se historická próza vydala od romance k románu, načež se oklikou vrátila zpět k romanci, obohacena o poznání, že hlavní silou není kompatibilita s ověřitelnými fakty, nýbrž síla výpovědi.
Mordechaj není synem, jakého by si hodinář přál. V učení nevyniká, ve škole neprospívá, přesto ho dobrá nálada neopouští. Jenže když v otcově dílně nedopatřením upustí na zem vzácné rabínovy hodiny, rozbije s nimi i čas. A ten si pak s Mordechajem zahraje pořádně dobrodružnou hru. Chlapec se ocitne o tisíc let zpátky ve službách obchodníka Ibráhíma ibn Jákúba. A ejhle: sotva splní úkol, který mu kupec uloží, století poskočí. Každý další vykonaný čin přenese Mordechaje blíž jeho době.
Vydejte se s naším hrdinou napříč deseti stoletími a seznamte se s pozoruhodnými osudy Židů, kteří se usadili a žili v Čechách a na Moravě. Víte, co označují slova Pesach, košer nebo šabat? Zjistěte, proč se dávají na židovské hroby kamínky, co je tóra a kdo byl rabi Löw, jak vypadá židovská svatba a spoustu dalších zajímavostí ze života židovských sousedů.
Příběh doplňují celobarevné ilustrované dvoustrany (výtvarník Vojtěch Šeda), které představí významné osobnosti a historické události. Další doplňující informace o jazyku, školství, zvycích, tradicích a svátcích přinášejí infoboxy.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky a Nadační fond obětem holokaustu.
Bohatě ilustrovaná, chronologicky řazená kniha, svým pojetím navazující na Matematickou knihu a Knihu o fyzice, shrnuje nejdůležitější a nejpřevratnější vědecké objevy od astronomie po psychologii. První z nich datuje do období 18 tisíc let před naším letopočtem, poslední do roku 2017. Dotýká se nejrůznějších vědeckých oborů, ale i zemědělství a zpracování přírodních surovin. Kniha o vědě je přehlídkou největších úspěchů lidstva a dává čtenáři okusit úžas z rozmanitosti vědeckých objevů.