Nat je veteránem britské tajné služby. V sedmačtyřiceti letech by čekal, že ho pošlou na odpočinek, ale on dostane nový tým a nový úkol: dohlížet na aktivitu ruských agentů řízených Moskvou. Nežije však jen svou prací; stará se o svou maželku, právničku a levicovou intelektuálku, a relaxuje u badmintonu, hry, v níž i přes svůj střední věk exceluje. Právě při badmintonu se seznámí s rozhněvaným mladým mužem, který nenávidí Brexit, Trumpa a vůbec celou post-reaganovskou a post-thatcherovskou konzervativní politiku. Nat mu představí manželku a mladík oba dva přesvědčí svými radikálními postoji, že současná pravicová agenda, jak britská, tak americká, jsou čiré zlo. Navíc Nat zjistí, že za Trumpovým vítězstvím v prezidentských volbách, stejně jako za Brexitem, není nikdo jiný než Putin…

Špionážní román Agent na cizím hřišti není jen napínavým vyprávěním osmaosmdesátiletého spisovatele, ale dílem tak aktuálním, že zcela neomylně drží prst na tepu doby – a ten prst se jedinkrát nezachvěje.

Nakladatelství Argo vydává autorovy starší i nové romány, naposledy kupř. i „memoár“ Holubí tunel v překladu Michaela Žantovského nebo špionážní román Malá bubenice v překladu Jiřího Hanuše.

„Přední špionážní autor své doby. Možná všech dob.“ – Time

Sussex, Anglie: vypravěč středního věku se kvůli pohřbu vrací do kraje svého dětství. Táhne ho to ke statku na konci vesnické cestičky, kde ve svých sedmi letech potkal nanejvýš pozoruhodnou dívku, Lettie Hempstockovou. Na Lettie si nevzpomněl několik desetiletí, ale jak sedí u rybníčku (o němž ona tvrdila, že je to oceán), zavalí ho příval zadržovaných vzpomínek.
Před čtyřiceti lety u tohoto statku na konci cesty spáchal jejich podnájemník v ukradeném autě sebevraždu. A jeho smrt jako by zažehla zápalnou šňůru, vyvolala nečekanou reakci a rezonovala nepředstavitelným způsobem. Uvolnila síly temnoty, něco hrůzného a pro malého kluka nepředstavitelného. A kouzelná a uklidňující Lettie, která je na svůj věk překvapivě moudrá, mu slíbila, že ho ochrání, ať se stane cokoli…

Tuto strhující, děsivou a elegickou báj, křehkou jako motýlí křídlo a hrozivou jako nůž ve tmě, bohatě ilustrovala talentovaná Elise Hurstová, jejíž kresby citlivě vystihují dětský úžas i drásavý pocit nebezpečí, jimiž je Gaimanův Oceán na konci cesty prodchnut.

Mukumú. Tajuplně znějící slovo, a přece se na maličkém ostrůvku ztraceném kdesi na severu ozývá každý den. Žije tady jen jedna rodina: táta, máma a holčička. A jsou tu ještě krávy. Z vody tu a tam vykoukne hlava tuleně. Holčička by si moc přála najít tu kamaráda. Podaří se jí to?
Celobarevná obrázková kniha s ilustracemi Pavly Baštanové a textem Lucie Šavlíkové má předchůdce v animovaném filmu, kterým Pavla ukončila studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Inspirací se jí stal pracovní pobyt na farmě na norském ostrově. Snímek si svou podmanivou poezií a zádumčivou atmosférou vydobyl přístup na řadu mezinárodních festivalů, sklidil pochvalné kritiky a pozitivní ohlasy dětí i dospělých.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Ve druhém příběhu o dobrodružstvích Athénina klubu se dcery šílených vědců vydávají na nebezpečnou cestu přes celou Evropu, aby zachránily další nestvůrnou dívku a jednou provždy zhatily nekalé plány Společnosti alchymistů.
Mary Jekyllová vedla od doby, kdy Sherlocku Holmesovi a doktoru Watsonovi pomohla vyřešit Whitechapelské vraždy, docela poklidný život. Pod střechu svého londýnského domu přijala Beatrici Rappacciniovou, Catherinu Moreauovou, Justinu Frankensteinovou i svou sestru Dianu Hydeovou, a přestože mezi nimi občas dochází ke sporům, vycházejí spolu členky Athénina klubu tak dobře, jak je to jen u pěti mladých žen natolik rozdílných povah možné. Jakmile však Mary obdrží telegram se zprávou o únosu Lucindy van Helsingové, musí se Athénin klub neprodleně vypravit do Rakousko-uherského císařství, aby zachránil další dívku, jež se stala obětí hrůzných pokusů.

Členky Athénina klubu tak čeká náročné cestování Evropou. V Paříži, Vídni i Budapešti si Mary a její přítelkyně najdou nové přátele, budou čelit starým protivníkům, a nakonec se postaví děsivé Společnosti alchymistů, neboť je nevyšší čas, aby nestvůrné mladé dámy překonaly minulost a začaly si samy utvářet vlastní osud.

Všechno o světě kolem nás se dozvídáme prostřednictvím smyslů. A zdaleka k tomu nevyužíváme jen známou pětici tvořenou zrakem, sluchem, chutí, hmatem a čichem. Někteří nevidomí lidé se orientují podle odražených zvuků podobně jako netopýři a je možné, že máme i vnitřní kompas. Zvířatům ovšem nabízejí jejich smysly takové vnímání světa, jaké si jen stěží dokážeme představit. Některé ryby vedou rozhovory prostřednictvím elektrických výbojů, zpěvní ptáci slyší blížící se bouři s několikadenním předstihem, želvy dovedou hmatat i přes tvrdý krunýř a sépie registrují pestré barvy, i když jsou barvoslepé. Při detailnějším pohledu je svět lidských a zvířecích smyslů plný podobných překvapení. Jaroslav Petr shromáždil neuvěřitelné množství různých anomálií, kuriozit a zvířecích přeborníků a jejich prostřednictvím nás zavádí do říše zvířecích smyslových vymožeností, nad kterými často zůstává rozum stát. Zároveň ale také upozorňuje na úskalí, která zvířatům, jejichž smysly se utvářely a evolučně cizelovaly po tisíciletí, způsobují násilné zásahy do přírody, ať již jde o světelné znečištění, ruch velkoměst či ohlušené velryby následkem lodní dopravy a sonarů pročesávajících mořské hlubiny.

Pierovo tajemství reprezentuje pokus přenést koncept mikrohistorie do světa umělců a humanistů italského 15. století. Ginzburg zde zkoumá společenské a kulturní vlivy, jež působily na malířské ztvárnění klasických biblických textů, Kristova křtu a Bičování Krista. Autorem všestranně analyzovaných desek byl italský renesanční malíř Piero della Francesca. Na základě rozboru korespondence vzdělanců a humanistů, mezi nimiž nechyběli ani vlivní kardinálové usilující o unii s řeckou církví, Ginzburg ukazuje, jak se představy zadavatelů promítaly do umělecké řeči renesančního malíře, jak se vzájemně ovlivňovaly a jak působily na to, že v Pierrově tvorbě představují tyto dvě deskové malby, doplněné cyklem fresek z katedrály Arezzu, zcela výjimečná díla. Prostřednictvím psaných textů se Ginzburg snaží proniknout do nitra obrazů a nápaditě přitom ukazuje cesty, jež mohou vést ke zcela novému čtení a chápání uměleckých děl, stejně jako k rozkrytí jejich druhého života, srozumitelného jen pro malou část vzdělaných dobových pozorovatelů.

Vydání knihy podpořilo Hlavní město Praha.

Hlavní hrdinkou románu je stárnoucí vdova, bývalá
učitelka základní školy, která nyní pracuje jako
ošetřovatelka v domově důchodců. Žije s dcerou
a její přítelkyní. Jako by nestačil fakt, že vdova musí
ve svém bytě trpět lesbický pár, dcera se zapojí do
demonstrace proti diskriminaci homosexuálních
kolegů na univerzitě. Vdova těžko snáší, že její
vzdělaná dcera protestuje v ulicích a je kvůli své
orientaci vystavena odsouzení společnosti. Přitom
je denně svědkem spolužití lesbiček, o kterém by
raději nevěděla.
Svůj hněv a zklamání si vylévá na
dceřině přítelkyni. Jak moc lze porozumět generaci
s odlišnými názory? Skrze konflikty se odhaluje
nepřekročitelný limit vzájemné tolerance
Autorka
knihy skvěle vystihla pocity nepatřičnosti stárnoucí
generace v rychle se rozvíjejícím světě, obzvláště
pak v zemi, kde překotné změny a rychlost životního
stylu, které od jedince vyžadují sílu a pružnost, nejsou
vyvážené určitým bezpečím, jež v našich končinách
poskytuje systémem zaručená jistota důchodu.
Generační míjení je pak o to bolestnější.

Proč zrovna moje dcera musí být na holky?!

Příběh o ženách, o násilné povaze diskriminace
a o iracionální nenávisti.

Sedmá kniha z řady historických detektivek o kapitánu Steinovi a notáři Barbaričovi.
V Praze zuří mor a císař Rudolf II. se s celým dvorem přestěhoval do Plzně. Pověst tohoto mravopočestného, panovníkovi oddaného města však ohrožuje série zločinů. Nejprve se záhadně ztratil synovec ruského velvyslance Vlasjeva, který přijel vyjednávat jménem cara Godunova. Kvůli hrozícímu skandálu pověří radnice hejtmana Leopolda Steina, aby mladíka našel. Případ je ale složitější a stopy vedou k osobám vysoce postaveným, a tak hejtman požádá o pomoc svého bratra, proslulého vyšetřovatele Joachima Steina.
Kapitán se v Plzni objeví se seržantem Jarošem po boku. Čekají tu na ně ale příšerné zprávy a rozbíhá se nebezpečné pátrání, ve kterém nescházejí umučení andělé, tajné bratrstvo zhýralých kacířů, alchymisté dvou tváří, vražední špióni a démon, jenž loví duše v labyrintu podzemních chodeb pod královskou Plzní.

Britský historik Christopher Hibbert vykresluje rozporuplnou osobnost italského fašistického vůdce Benita Mussoliniho s mimořádnou pečlivostí, zároveň čtivě a poučeně, jak je ostatně jeho zvykem. Mussolini se narodil v neděli odpoledne v roce 1888 ve středoitalské vesnici. V sobotu odpoledne v roce 1945 byl zastřelen komunistickými partyzány na břehu Comského jezera. Behem šedesáti dvou let mezi těmito dvěma osudovými odpoledni prožil italský duce život tak dramatický, že se mu v moderních dějinách málokdo vyrovná. Hibbert mapuje Mussoliniho nezastavitelnou cestu k moci a drobné nuance fašistické ideologie, již Mussolini stvořil. Zamýšlí se i nad stopami, které Mussolini zanechal v soudobém myšlení a ptá se, proč je tato osobnost v Itálii dodnes předmětem vypjatých vášní, zlořečení i úcty..

Hluboké rozpory trhají křehké předivo společnosti západního světa: prosperující města stojí proti odstrčenému venkovu, špičkově vzdělaná elita proti lidem, pro něž je kvalitní vzdělání finančně nedostupné, bohaté země proti chudým. Jak se tyto propasti rozšiřují, ztrácí se i náš smysl pro morální závazky vůči druhým lidem, na němž byl založen poválečný vzestup sociální demokracie. Kdekdo umí na současné společenské disproporce poukazovat, od populistů po intelektuály, ale zatím nikdo nepřišel s realistickým nápadem, jak situaci řešit. Oceňovaný sociolog zde načrtává vlastní uskutečnitelné vize a podrobně předvádí, jak lze kapitalismus zachránit před ním samým – a nás před myšlenkovými stereotypy 20. století.

„Skvěle napsaná a důležitá kniha. Přečtěte si ji.“

Martin Wolf, Financial Times

„Je to nejrevolučnější kniha v oblasti společenských věd od dob Keynese. Doufejme, že bude i stejně vlivná.“

George Akerlof

„Mistrovsky vyvážená kombinace osobní zkušenosti a nejpronikavějších analýz z různých oborů společenských věd. Ekonom Paul Collier se věnuje současnému rozdrolení ‚opěrných sloupů sounáležitosti‘ (rodiny, zaměstnání, národa) a frustraci, která otevřela dveře populismu všeho druhu. Vyzývá k prakticky založené politice, která by dokázala kočírovat kapitalismus (který nefunguje v zájmu většiny), přebudovala ‚obléhaný střed‘ politického spektra a obnovila cit pro ‚etiku komunity‘ současného společenského života.“ Kirkus Reviews