Světový bestseller, jehož se prodalo přes milion výtisků, román jednohlasně oceňovaný literárními kritiky i zástupy čtenářů, dílo v nejužší nominaci na prestižní Booker Prize, vítěz nespočetných anket o knihu roku – to vše je román Normální lidi od irské autorky Sally Rooneyové.
Jeho hlavní hrdinové Marianne a Connell vyrůstají na malém městě, ale tím jejich podobnost končí: na střední škole patří Connell ke hvězdám a Marianne je outsider. Když se spolu jednou dají do řeči, změní to jejich život. O rok později už oba studují na vysoké škole v Dublinu. Z Marianny se mezitím stala královna večírků, zatímco nejistý Connell jen velmi těžko nachází své místo ve společnosti. Ačkoliv se oba pohybují v rozdílných kruzích, přitahují se k sobě jako dva magnety. Marianne čím dál víc propadá sebedestrukci a Connell hledá svůj smysl života jinde, oba jsou však konfrontování tím, jak daleko dokáží zajít, aby druhého zachránili.
Román Normální lidi je příběh o vzájemné fascinaci, přátelství a lásce. Stejně jako ve své veleúspěšné prvotině Rozhovory s přáteli i zde Sally Rooneyová prokazuje nesmírnou otevřenost, vhled do hloubky a složitosti lidského života, a zároveň břitký vtip a sarkastický nadhled.
Trujkunt je zvláštní místo. Trujkunt je i titul kriminální trilogie. Její autor tak nazývá nejvýchodnější cíp naší země, trojmezí Česka, Polska a Slovenska, kde prolnutím sousedských jazyků vzniklo originální nářečí zvané po naszymu. Srdcem Jablunkovska a Třinecka – právě o téhle oblasti je totiž řeč – jsou Třinecké železárny, zvané werk. Tady pracuje značná část obyvatel silně religiózního kraje, dodnes poznamenaného rozdělením Těšínska po první světové válce. Žijí zde potomci mladých mužů, kteří kdysi museli narukovat do wehrmachtu, a zdejší lidé ctí a udržují staleté gorolské tradice. Protagonistou knihy je major ostravské kriminálky Roman Saran, stejně svérázný jako kraj, kde žije. Spletité případy, které provázejí velmi neobvyklé okolnosti, řeší v příbězích nazvaných Dwur, Kruhy a Čtverka.
Ve své druhé knize se ostřílený reportér a laureát ceny Magnesia Litera vyznává z hluboké náklonnosti k Izraeli, Palestině a jejich obyvatelům. S pomocí výrazných příběhů, barvitého popisu čtvrtstoletí orientálních zkušeností i líčení historického kontextu usiluje o nabourání leckdy schematického vnímání neklidného regionu.
Výrazná osobnost televizního zpravodajství odmítá vnímat izraelsko-palestinské vztahy jako výhradně konfliktní. Nabízí naopak názor, že vybírat stranu si není třeba, protože oba národy jsou obdivuhodné, a přitom odsouzené k tomu žít bok po boku.
Zároveň Jakub Szántó vůbec poprvé odhaluje vlastní hluboké pouto k Blízkému východu a odhaluje své city k exotické, a přece blízké oblasti, jejím lidem, historii, kultuře nebo přírodě. Nechybí jeho osobitý sarkastický a sebeironizující tón ani bohatá příloha snímků, které za léta života a práce v Orientu nashromáždil.
Světový bestseller, jehož se prodalo přes milion výtisků, román jednohlasně oceňovaný literárními kritiky i zástupy čtenářů, dílo v nejužší nominaci na prestižní Booker Prize, vítěz nespočetných anket o knihu roku – to vše je román Normální lidi od irské autorky Sally Rooneyové.
Jeho hlavní hrdinové Marianne a Connell vyrůstají na malém městě, ale tím jejich podobnost končí: na střední škole patří Connell ke hvězdám a Marianne je outsider. Když se spolu jednou dají do řeči, změní to jejich život. O rok později už oba studují na vysoké škole v Dublinu. Z Marianny se mezitím stala královna večírků, zatímco nejistý Connell jen velmi těžko nachází své místo ve společnosti. Ačkoliv se oba pohybují v rozdílných kruzích, přitahují se k sobě jako dva magnety. Marianne čím dál víc propadá sebedestrukci a Connell hledá svůj smysl života jinde, oba jsou však konfrontování tím, jak daleko dokáží zajít, aby druhého zachránili.
Román Normální lidi je příběh o vzájemné fascinaci, přátelství a lásce. Stejně jako ve své veleúspěšné prvotině Rozhovory s přáteli i zde Sally Rooneyová prokazuje nesmírnou otevřenost, vhled do hloubky a složitosti lidského života, a zároveň břitký vtip a sarkastický nadhled.
Trujkunt je zvláštní místo. Trujkunt je i titul kriminální trilogie. Její autor tak nazývá nejvýchodnější cíp naší země, trojmezí Česka, Polska a Slovenska, kde prolnutím sousedských jazyků vzniklo originální nářečí zvané po naszymu. Srdcem Jablunkovska a Třinecka – právě o téhle oblasti je totiž řeč – jsou Třinecké železárny, zvané werk. Tady pracuje značná část obyvatel silně religiózního kraje, dodnes poznamenaného rozdělením Těšínska po první světové válce. Žijí zde potomci mladých mužů, kteří kdysi museli narukovat do wehrmachtu, a zdejší lidé ctí a udržují staleté gorolské tradice. Protagonistou knihy je major ostravské kriminálky Roman Saran, stejně svérázný jako kraj, kde žije. Spletité případy, které provázejí velmi neobvyklé okolnosti, řeší v příbězích nazvaných Dwur, Kruhy a Čtverka.
Tankerka se šťastně, i když dost složitě a divoce, po letech shledává s Ponorkou, svojí NKN – „nejlepší kámoškou nafurt“. Ta před lety padla při jisté zběsilé akci, nicméně svoji smrt přežila a je opět zde. Ale… je… nějaká… divná. Přežila svoji smrt – a poznamenalo ji to. V sérii vysokooktanových epizod se Tankerka, Pilotka a Ponorka nalézají, rozcházejí a opět scházejí, aby jedna z nich došla ke konci své cesty. Která z nich to bude tentokrát? I po třiceti letech jsou naše děvčata (a Booga také!) stále stejně šťavnatá, sexy a stejně šílená… Možná pijí méně piva, ale o to více střílejí. Policii mají rády asi stejně jako vy, o armádě nemluvě – a oběma pořádně zatopí. Jak, proč a co jim z toho kápne? To se dočtěte sami!
Svatohavelské příběhy zachycují ve formě stručných zpráv dějiny kláštera St. Gallen v dnešním Švýcarsku s občasnými exkurzy do širšího regionu. První část zahrnuje období 9. století, které zachytil analista Ratpert. Ten pojednává hlavně o chronologii opatů v Reichenau a St. Gallen a stručně zachycuje dějiny kostnické diecéze). Druhá část patří autorsky Ekkehardovi IV., vznikla v 11. století a je čtenářsky již mnohem přitažlivější. Edici doplňují hagiografie významných světců, především svatého Havla, patrona sanktgallenského kláštera.
br>
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Bílá paní je thriller z neobvyklého prostředí, s neobvyklými hrdiny. Anebo právě naopak, protože slovenské Kysuce i školačka Miška jsou přece úplně všední… Kdo by čekal, že rozehrají příběh tak napínavý, že se vám nad ním bude tajit dech a bude vás mrazit v kostech, i kdybyste ho četli na pláži? Tím spíš, když si uvědomíte, že vychází ze skutečných událostí. V kulisách sněhové kalamity z roku 2012 sledujeme boj studentky Mišky o život. Při tom jí pomáhá Patrícia, operační důstojnice Hasičského a záchranného sboru v Žilině a profesionální i dobrovolní záchranáři. Ale kdo stojí proti nim? Je jednooká straka jen nebohý pták, nebo zlé znamení? Vybírá si někdo v horách lidské oběti?
Alice Wyndhamová celý život vídala podivné ptáky, pro všechny ostatní neviditelné… pak se ovšem od záhadného Crowleyho dozví, že je „aviaristka“ a jako taková vidí lelky, magické ptáky strážící lidské duše. Když Alicina nejlepší kamarádka Jenny upadne po tragické nehodě do kómatu, Alice stane před úkolem, který nikdo jiný nezvládne – musí najít a zachránit Jennyina lelka.
S Crowleyho pomocí se Alice vydává do Havranova, skrytého alternativního Londýna, jehož obyvatelé mají nejrůznější kouzelné schopnosti, aby tam zdokonalila svůj neobyčejný talent. Novou aviaristku však touží zničit skupina odhodlaná vyhladit z povrchu zemského všechny, kteří vládnou magií. Alice musí riskovat vše, aby svou nejlepší kamarádku zachránila – a aby odhalila pravdu o sobě samé. Debutový román Deborah Hewittové je strhující městskou fantasy o nám neznámém Londýně, kouzelném světě skrytém za dobře známým uspěchaným moderním městem.
V roce 1977, po dvaceti letech od vydání Ginsbergovy přelomové básně Kvílení a Kerouacova kultovního románu Na cestě, se Allen Ginsberg rozhodl vyučovat kurs věnovaný literárním dějinám beatnické generace. Ginsberg znal všechny zásadní postavy beatnického hnutí osobně a sám výrazně ovlivnil veřejné mínění ohledně beatnických básníků a spisovatelů; těžko by se našel komentátor či historik, který by dokázal hovořit o počátcích i vývoji beatnické scény se srovnatelnou zasvěceností. Rozumí se samo sebou, že přednášky v podání této legendární osobnosti byly okořeněné necenzurovanými postřehy a k akademické suchopárnosti měly daleko. V knize Nejlepší hlavy mé generace Ginsberg vychází především z vlastní zkušenosti, popisuje svá první setkání s Kerouacem, Burroughsem i dalšími členy beat generation a nabízí vskutku neotřelý, kritický a přitom nesmírně živý pohled na jedno z nejvýznamnějších literárních hnutí dvacátého století.