Než začala Hra o trůny… toulal se krajem ser Duncan Vysoký. Ale možná že to byl jen Dunk, co vypil truňk, z Blešího Zadku. To se teprve ukáže ve třech na sebe navazujících novelách odehrávajících se asi 80 let před Písní ledu a ohně a G. R. R. Martin zde na poměrně malé ploše dokazuje, jak skvělým spisovatelem je.
Rytíř Sedmi království obsahuje celkem tři příběhy Duncana Vysokého, který namísto jemných fines dvořanů používá daleko raději selský rozum a meč. Společníkem je mu panoš Egg, který je někým trochu jiným, než by se na první pohled mohlo zdát. G. R. R. Martin psal tyto novely pro různé antologie v průběhu řady let a dokládá na nich, jak detailně propracovaný je celý jeho svět. Děj je zasazen do období po Temnožárově vzpouře. Kdo je Temnožár? Levoboček Targaryena Aegona IV. Hanebného, jenž zdědil po otci meč, který jej podle mnohých opravňoval vládnout. Daeron II., právoplatný dědic, tak musel čelit vzpouře půlky Západozemí…

A právě v dobách po vzpouře, ale dávno před svržením Targaryenů, se odehrávají naše tři příběhy. Ač se v nich vypráví o potulném rytíři velmi nízkého původu, dostávají se hlavní hrdinové ve všech novelách daleko blíže temným intrikám, ne by jim bylo milé. G. R. R. Martin pomalu, ale nekompromisně odhaluje, oč šlo během vzpoury, a naivnímu mladému rytíři dává pořádně zabrat. Kdepak rytířské ctnosti! A pravda? Která z nich je ta pravá? S Rytířem Sedmi království se nebudete nudit ani chvíli.
První z uvedených novel už přitom česky bez většího povšimnutí (a v jiném překladu) vyšla… Ale to je již celá řada let a z G. R. R. Martina se mezitím stala spisovatelská hvězda první velikosti. Také díky seriálu Hra o trůny se dá očekávat, že tentokrát Dunk a jeho panoš Egg osloví podstatně větší okruh čtenářů.

M+B+M. Josef Mašín, Josef Balabán, Václav Morávek. Tři králové z doby nacistické okupace. Nezpochybnitelní hrdinové, kteří neváhali riskovat a položit životy za osvobození Československa. A přesto to byli i normální lidé toužící po obyčejných věcech jako láska, rodina nebo klidný večer beze strachu, kdo zaklepe na dveře konspiračního bytu…
Román Dalibora Váchy M+B+M vypráví o odbojové činnosti těchto tří velikých postav československé historie od roku 1939 až do jejich úplného konce. Barvitě popisuje všechny jejich dobrodružné a nebezpečné eskapády i postupně narůstající únavu ze života po konspiračních bytech, každodenně na hraně života a smrti, kdy nepřítel může stát za každým rohem a zrádcem bývá i blízký přítel.
Vše pak dokresluje ponurá, klaustrofobní atmosféra okupované Prahy plná gestapáků a špiclů, vylidněné ulice a strach ležící na tomto krásném městě jako tlustá deka. Svět, kde jste nevěděli dne ani noci, kdy vás gestapo zatkne a postaví ke zdi…

Krátký feministický manifest od oceňované autorky Mary Beard, ve kterém pátrá po kořenech misogynie od antické mytologie až po současnost.
Anotace: Profesorka antické literatury Mary Beardová je britské veřejnosti dobře známá, vedle akademické práce se věnuje také populárně naučným projektům a její hlas silně a často zaznívá ve veřejné debatě. Mary Beardová se však nevyjadřuje pouze k tématu tisíce let staré literatury a kultury. Promlouvá též o feministických tématech a problémy dneška dovede nejen brilantně analyzovat, ale také vysvětlit historické důvody jejich vzniku.
Ve dvou přednáškách, jejichž upravenou verzi přináší tento svazek, profesorka Beardová s precizností a vtipem analyzuje, jakým překážkám musely napříč historií ženy, a zejména ženy, jež usilovaly o jakoukoli veřejnou roli, čelit a dokumentuje to na příkladech sahajících od literární postavy Odysseovy věrné manželky Penelopy až po kandidátku na prezidentku USA Hillary Clintonovou.
Beardová zkoumá historické kořeny misogynie, ilustruje snahu o umlčení ženského hlasu na veřejnosti a rozebírá naše kulturní vzorce vnímání místa ženy ve společnosti a problematické vnímání žen v pozici moci.

S rozsahem jen něco přes sto stran mohou Ženy a moc vypadat jako drobné dílko, ale nenechte se zmást. Tato kniha vydá za tlusté svazky, a neumlčí ji ani Telemachos, ani nikdo jiný. – Sarah E. Bond, Forbes

Jasná výzva všem ženám, aby pozvedly hlas, převedly slova v činy a předefinovaly vlastní moc. – People Magazine

Vtipný a přesvědčivý manifest. – New York Times

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Jedné chladné listopadové noci v roce 1994 vyhoří jistý dům do základů. Uvnitř se najdou ostatky mladé ženy, zavražděné. Pro obyvatele jihošvédské vesničky Marbäck je to zlomový bod, od té chvíle se místní události dělí na ty „před požárem“ a „po požáru“. A pro malého Isaka Nyqvista a jeho rodinu se život změní navždy.
Policie se rychle zaměří na Edvarda Christenssona, přítele zavražděné dívky a Isakova milovaného strýčka. Nikoho v Marbäcku to moc nepřekvapí – vždycky byl černá ovce, tak jako před ním jeho otec. Důkazy mluví samy za sebe a Edvard je odsouzen na doživotí. Život ve vsi jde dál a mladý policista Vidar Jörgensson je pyšný, že svou troškou přispěl k vyřešení vraždy. To ještě netuší, že ho tento případ nepřestane pronásledovat ani po letech, až nakonec ohrozí jeho kariéru i rodinu.
Isaka, pokrevně spřízněného s vrahem, zločin poznamená – v očích místní komunity vyrůstá s cejchem zla. A Isak jej přijímá, jistě se i v něm skrývá temná hrozba…
O devět let později se cesty Isaka Nyqvista a Vidara Jörgenssona opět zkříží a starý případ znovu ožívá, ale bude zapotřebí ještě hodně času, než se všechny nitky rozpletou a všechny kousky skládanky zapadnou na svá místa.
20 000 prodaných výtisků ve Švédsku během prvního měsíce. Práva prodána do 10 zemí.

Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada.

Miliony dětských čtenářů v mnoha zemích, kteří se bavili nad Walliamsovými knihami o nejhorších dětech na světě, se můžou těšit na povedenou sbírku děsivých dospělých, ba co hůř, těch nejděsivějších dospělých vůbec: učitelů. Myslíte si, že vaši učitelé jsou příšerní? Jen počkejte, až poznáte tuhle sebranku! Desítka nádherně odporných pedagogů vás zaručeně donutí dát se na bezhlavý útěk ze školních vrat. Jeden z učitelů trpí nevýslovným strachem, no považte, z dětí! Jiná učitelka se věčně vzteká a nechá po škole každého, kdo se jí nestačí vyhnout, další učí přírodní vědy a je napůl člověk, napůl odporný smrdutý netvor… a to ještě zdaleka není všechno!

Lombarský spisovatel, historik a kronikář Pavel Jáhen (720–799), známější pod latinským jménem Paulus Diaconus, působil v Itálii na královském dvoře Langobardů jako vychovatel a učitel. Hojně cestoval a pobýval i na dvoře Karla Velikého v Cáchách. Po rozpadu langobardského království vstoupil do benediktinského kláštera v Monte Cassinu, kde napsal většinu svých děl. Jeho spis zachycuje dějiny Langobardů od mytického původu národa až po smrt krále Liutpranda (743) a uvádí řadu důležitých zpráv ohledně Byzance či Franků a jejich vzájemných vztahů. Pavlovo dílo byl hojně citováno pozdějšími autory a je právem pokládáno za zásadní pramen k historii severní Itálie v 8. století.

Poslední práce Františka Grause, kterou vydal v roce 1987 pod názvem Pest – Geissler – Judenmorde: das 14. Jahrhundert als Krisenzeit, reprezentuje autorův návrat k tématu krize pozdního středověku. Na podkladě ohromného množství pramenů sleduje krizové projevy především v městském prostředí, jež bylo laboratoří náboženského a sociálního napětí, které v západní Evropě vyvolala ničivá morová epidemie let 1347–1351. Novátorsky se rovněž zaměřil na problematiku protižidovských pogromů, jejichž příčina povětšinou tkvěla v reakcích na vypuknuvší mor a jež živil latentní středověkých antisemitismus. Vedle toho Graus detailně zkoumal proměnu náboženských a společenských představ zapříčiněných věroučnou krizí vyvolanou církevním schizmatem a rozrušením či podkopáním stávajících společenských vazeb. Mory a mrskači jsou barvitou freskou západní společnosti konce středověku, jež na řešení mnoha krizových jevů jen obtížně nacházela adekvátní odpovědi.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Přemyslovské Trojkrálovství stojí na osudové křižovatce – buď přijme nadvládu námořních velmocí Anglie a Holandska a zůstane jen druhořadou kontinentální mocností, nebo je vyzve na souboj pomocí převratně zkonstruovaného a novou bojovou látkou vyzbrojeného loďstva. To vše se odehrává v alternativním 17. století, kde existuje pod vládou Přemyslovců mocná říše táhnoucí se od Baltu až po Jadran a od Labe až po Dvinu. František Novotný přichází se strhujícím příběhem, v němž významnou roli hraje alchymistická magie (tzv. alchy-punk) realizovaná nikoli pouhými kouzelnými formulemi a prací na Velkém magistériu, ale stavbou magických přístrojů, plody nauky, kterou lze nejvýstižněji popsat jako alchymické inženýrství. K němu se pak pojí znalost míchání elixírů, mezi něž patří i Dryák nesmrtelnosti, a soupeření tajných služeb o pradávný recept na utajovanou bojovou látku. Jak dopadne boj mezi západními námořními velmocemi a českým Trojkrálovstvím a kdo je strážným duchem, který napříč staletími bdí nad osudem Přemyslova rodu? Jak je to s Maharalovými golemy a co na to mylady de Winter? A kde se tu vzala Elina Makropulos? To vše a mnohem více se dočtete v románu Dryják. Stačí jediný doušek a neodložíte jej, dokud jej nedočtete do dna.

V knize Doktor chudých najdeme příběhy dvou lékařů-průkopníků, kteří působili v českých zemích v 18. a 19. století, ale dnes už je kromě úzce vyhraněných odborníků málokdo zná. Johann Baptist Michael Sagar byl původem chudý pasáček z Kraňska (dnešního Slovinska), jenž se tvrdošíjnou pílí vypracoval až na „krajského fyzika“, působil zejména v Jihlavě a proslul svými poznatky v oboru epidemiologie. Jan Melič se v Praze věnoval porodnictví a prosazoval reformy v oblasti zdravotní péče pro chudé. Též v r. 1792 provedl v obtížných domácích podmínkách první doložený císařský řez na živé rodičce v českých zemích. Osudy těchto zapomenutých velikánů podává Alena Šubrtová nesmírně živě, a zpřístupňuje je tak široké čtenářské veřejnosti, aniž by to bylo na úkor faktografické správnosti. Autorka se dějinami lékařství po léta zabývala jako archivářka, díky čemuž text obohacuje o množství neotřelých, avšak autentických detailů, jež čtenáři vzdálenou dobu přibližují.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Latinsky psaný průvodce pro poutníky do Santiaga de Compostela z 12. století bývá po právu označován za nejstaršího průvodce do jednoho z nejvýznamnějších poutních míst křesťanské Evropy. Jeho anonymní autor promlouvá živým jazykem k dnešnímu čtenáři a prostřednictvím barvitého líčení jednotlivých úseků náročné pouti dává nahlédnout do mentalit obyvatel a poskytuje kulturně historické informace. Text rozdělený do jedenácti nestejně dlouhých kapitol popisuje mj. hlavní poutní cesty z Francie a zmiňuje jejich délku i náročnost. Poutníkům se dostane rovněž rady, kde najít nejdůležitější poutnické hospitály, z jakých řek lze pít, které ryby jsou jedlé, kde na cestě hrozí nebezpečí od místních obyvatel atp. Vedle těchto praktických informací upozorňuje spis na nejdůležitější poutní místa a kostely (kupř. sv. Martina v Toursu, sv. Jiljí v Aint-Gilles du Gard, sv. Foy v Conques, sv. Leonarda v Saint-Léonard-de-Noblat, sv. Saturnina v Toulouse či sv. Marie Magdaleny ve Vézelay), jejichž návštěvu by poutník neměl vynechat. V poslední kapitole se pak velmi detailně popisuje cíl putování, kostel zasvěcený apoštolu Jakubovi Většímu v Compostele s relikviemi světce. Zápis textu se nachází v rukopisu zvaném Codex Calixtinus, sestaveném do dnešní podoby zřejmě mezi léty 1139–1173, jenž obsahuje rovněž další spisy, které se pojí ke svatému Jakubovi a Santiagu de Compostela.

Vydání knih podpořilo hlavní město Praha.