Tento brilantní, strhující thriller od autora románů Moriarty, Dům hedvábí a bondovek Modrý diamant, Navždy a den propojuje klasickou detektivku hodnou Agathy Christie se stejně geniální moderní zápletkou, díky níž se čtenář stává detektivem.
Alan Conway je úspěšný autor detektivních románů. Jeho redaktorka Susan Ryelandová s ním pracuje už řadu let a důvěrně zná jeho detektiva Atticuse Pünda, který řeší případy narušující život v ospalých anglických vesničkách. Alanovo tradiční vyprávění je poctou královnám klasické britské detektivky, jako jsou Agatha Christie a Dorothy L. Sayersová a je nesmírně úspěšné. Tak úspěšné, že Susan musí dál snášet jeho problematické chování, pokud si chce svou práci udržet.
Když Susan dostane nejnovější Alanův rukopis, ve kterém Atticus Pünd vyšetřuje vraždu v anglickém panském domě Pye Hall, není důvod si myslet, že by se měl nějak lišit od ostatních. Jsou zde mrtvá těla, řada neobvyklých podezřelých a také množství falešných stop a vodítek. Ale čím víc Susan z románu přečte, tím víc si uvědomuje, že mezi řádky rukopisu je ukryt ještě další příběh plný žárlivosti, chamtivosti a bezohledných ambicí, který brzy povede k vraždě.
Rafinovaně temný, inteligentní a nemilosrdně napínavý román Magpie Murders je mistrovským pojednáním detektivky ze starých dob.

„Skutečně brilantní. Moc se mi ta kniha líbila.“
Sophie Hannahová, autorka detektivního románu Vraždy s monogramem

„Zlatý věk detektivek se v Magpie Murders prolíná se současnou záhadnou vraždou vylíčenou obratným vypravěčem Anthonym Horowitzem, Jen mistr žánru dokáže vytvořit takovou důmyslnou napodobeninu. Agatha Christie by byla nadšena (ačkoli by jí mohl běhat mráz po zádech nejen z obyčejné závisti)!“
Jacqueline Winspearová, New York Times, autorka populární série o Maisie Dobbsové

„Autor bestsellerů Horowitz přichází s příjemným překvapením pro fanoušky detektivek zlaté éry, s husarským kouskem, který vzdává hold tomuto žánru a zároveň si z něj tropí vtipy.“
Publishers Weekly

„Fanoušci Agathy Christie, kteří stále ještě truchlí nad její smrtí… přivítají tuto velmi nápaditou poctu autorce… a nejdůmyslnější hádanku – vlastně dvě hádanky – roku.“
Kirkus Reviews

„Geniální román v románu… Tento skvělý příběh, který je částečně detektivkou, částečně pastišem, si pohrává s detektivním žánrem, ale současně ho bere vážně.“
The Sunday Times

Kniha představuje jedinečný pokus o rekonstrukci slovanské mytologie a slovanského náboženství. Giesztor v ní zkoumá panteon slovanských bohů, rituály spojené s jejich uctíváním, včetně střetávání se slovanských náboženství s křesťanstvím, jež ve svém důsledku vedlo k přetransformování pohanské slovanské mytologie do její pokřesťanštěné podoby.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Vydání knihy podpořil Polský knižní institut.

Sussex, Anglie: vypravěč středního věku se kvůli pohřbu vrací do kraje svého dětství. Táhne ho to ke statku na konci vesnické cestičky, kde ve svých sedmi letech potkal nanejvýš pozoruhodnou dívku, Lettie Hempstockovou. Na Lettie si nevzpomněl několik desetiletí, ale jak sedí u rybníčku (o němž ona tvrdila, že je to oceán), zavalí ho příval zadržovaných vzpomínek.
Před čtyřiceti lety u tohoto statku na konci cesty spáchal jejich podnájemník v ukradeném autě sebevraždu. A jeho smrt jako by zažehla zápalnou šňůru, vyvolala nečekanou reakci a rezonovala nepředstavitelným způsobem. Uvolnila síly temnoty, něco hrůzného a pro malého kluka nepředstavitelného. A kouzelná a uklidňující Lettie, která je na svůj věk překvapivě moudrá, mu slíbila, že ho ochrání, ať se stane cokoli…

Tuto strhující, děsivou a elegickou báj, křehkou jako motýlí křídlo a hrozivou jako nůž ve tmě, bohatě ilustrovala talentovaná Elise Hurstová, jejíž kresby citlivě vystihují dětský úžas i drásavý pocit nebezpečí, jimiž je Gaimanův Oceán na konci cesty prodchnut.

Oslavou stého výročí slavné divadelní hry Karla Čapka R. U. R. je nový autorský komiks. Kateřina Čupová je kreslířka a animátorka, která se úkolu zhostila s bravurou a představuje Čapkův text ve svěžím pojetí určeném o sto let mladšímu publiku. R. U. R. je tedy zpět v jasných barvách a podání, kterým může po sto letech opět dobýt svět.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Krátký feministický manifest od oceňované autorky Mary Beard, ve kterém pátrá po kořenech misogynie od antické mytologie až po současnost.
Anotace: Profesorka antické literatury Mary Beardová je britské veřejnosti dobře známá, vedle akademické práce se věnuje také populárně naučným projektům a její hlas silně a často zaznívá ve veřejné debatě. Mary Beardová se však nevyjadřuje pouze k tématu tisíce let staré literatury a kultury. Promlouvá též o feministických tématech a problémy dneška dovede nejen brilantně analyzovat, ale také vysvětlit historické důvody jejich vzniku.
Ve dvou přednáškách, jejichž upravenou verzi přináší tento svazek, profesorka Beardová s precizností a vtipem analyzuje, jakým překážkám musely napříč historií ženy, a zejména ženy, jež usilovaly o jakoukoli veřejnou roli, čelit a dokumentuje to na příkladech sahajících od literární postavy Odysseovy věrné manželky Penelopy až po kandidátku na prezidentku USA Hillary Clintonovou.
Beardová zkoumá historické kořeny misogynie, ilustruje snahu o umlčení ženského hlasu na veřejnosti a rozebírá naše kulturní vzorce vnímání místa ženy ve společnosti a problematické vnímání žen v pozici moci.

S rozsahem jen něco přes sto stran mohou Ženy a moc vypadat jako drobné dílko, ale nenechte se zmást. Tato kniha vydá za tlusté svazky, a neumlčí ji ani Telemachos, ani nikdo jiný. – Sarah E. Bond, Forbes

Jasná výzva všem ženám, aby pozvedly hlas, převedly slova v činy a předefinovaly vlastní moc. – People Magazine

Vtipný a přesvědčivý manifest. – New York Times

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Brilantní minimalistická próza. Psychologická sonda ostrá jako břitva.
Tři ženy, tři generace, jeden příběh
Gully, Marianne, Annika. Tři ženy spojené rodinným poutem. Jejich příběhy na sebe navazují, činy matek ovlivňují životy dcer. A vlastně všechny tři „jenom“ hledají štěstí. Kdo by byl řekl, že je to tak těžké? A muži jim v tom také moc nepomáhají. Jak se vymanit ze začarovaného kruhu? Když vám v dětství něco chybí, může z vás vyrůst dobrý člověk?
Caroline Ringskog Ferrada-Noli tyto otázky zkoumá bez moralizování, často s černým humorem a používá k tomu úderně minimalistický jazyk.
Zdálo by se, že být ženou v jednadvacátém století ve Švédsku bude lehčí než v minulosti. Ale není to v jistém smyslu naopak těžší?

Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada.

Kdysi dali rodiče malého Felixe do odlehlého katolického sirotčince, aby jej zachránili před fašistickým zlem. Bylo mu šest. Po čase ze sirotčince utekl, aby našel maminku a tátu. Nenašel je, ale zachránil malou Zeldu. Potom oba uprchli z transportu jedoucího do koncentračního tábora a potkali statkářku Geniu, která jim vybělila vlasy, dala německá jména a nebála se starat o dvě židovské děti. Když nacisté Zeldu i Geniu zabili a statek, kde se teď už třináctiletý Felix schovával, shořel, dal se hrdina k partyzánům, aby pomohl nacisty porazit.
Brzy, doufá Felix, ta strašná válka skončí a on i jeho ochránce Gabriek budou žít v bezpečí. V poválečném zbědovaném Polsku však vládne chaos, hlad, bezpráví a krutost. Nikdo na nikoho nebere ohledy, platí tu pravidlo kdo s koho. Felix překonává obrovské zklamání i velká nebezpečí – často je v ohrožení života. Potkává Anyu, dívku skrývající neblahá tajemství. Přesto hrdinovo dobré já vždycky zvítězí a naděje ještě neumírá. Země se začne uzdravovat a lidé se budou cítit lépe… už BRZY!

Objevit v lidech to dobré, nenechat v sobě zvítězit zlo – to je naděje pro Felixe i ostatní. BRZY se odehrává těsně po druhé světové válce, ale je navýsost aktuální!

Kniha byla vyznamenána cenou Children’s Book Council of Australia, která patří k nejvýznačnějším australským literárním oceněním a uděluje se od roku 1945.

„Ta kniha se vám otiskne do srdce.“
Guardian

Každý ví, co je televize. Hodně lidí ji má doma a každý den se na ni dívá. Všichni tedy víte, jak televizor vypadá i co se v něm vysílá. Víte ale také, kdy televize vznikla a jak vlastně funguje? Jaké pořady vysílala v minulosti a jaké dnes? Co televize znamená pro vaše rodiče a prarodiče a jak ovlivňuje váš každodenní život? A má vůbec taková televize v době internetu nějakou budoucnost?
Knížka Co byla a co je televize volně navazuje na dvě předchozí: Jak vznikl film (Argo, 2017) a Jak se dělá film (Argo, 2019). Je určena pro všechny zvídavé děti od osmi let. Zajímavá ale může být i pro dospělé, rodiče, učitele nebo lektory kroužků. Stejně jako v předešlých dílech, i zde najdete část nazvanou Experimenty. Ta obsahuje inspirativní návody na vlastní pokusy s televizní technikou.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Čtvrtý a pátý díl ironické ságy o Patricku Melroseovi. V Mateřském mléce se s naším smutným hrdinou setkáváme jako s otcem. Patrickova minulost ovlivňuje jeho manželství, které je směsicí zmatků, příkoří, naschválů a nedorozumění. Určitá naděje se snad skrývá v jeho synkovi Robertovi. V posledním pátém dílu Konečně se příbuzní a přátelé sjíždějí na pohřeb Patrickovy matky Eleanor a Patrick jako už tolikrát zpytuje a bilancuje svůj život. Hledá odpověď na otázku, zda teď, když jsou oba rodiče po smrti, pro něj konečně přijde vysvobození a zacelení starých ran. Podle románů autor napsal scénář k pětidílné televizní minisérii nazvané podle jména hlavního hrdiny. Titulní roli bravurně ztvárnil Benedict Cumberbatch.

„Je úžasné, jak jsou St Aubynovy knihy zároveň extrémně temné a extrémně vtipné.“ The New York Times

„Hamlet na heroinu“ The Guardian

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Brilantní minimalistická próza. Psychologická sonda ostrá jako břitva.
Tři ženy, tři generace, jeden příběh
Gully, Marianne, Annika. Tři ženy spojené rodinným poutem. Jejich příběhy na sebe navazují, činy matek ovlivňují životy dcer. A vlastně všechny tři „jenom“ hledají štěstí. Kdo by byl řekl, že je to tak těžké? A muži jim v tom také moc nepomáhají. Jak se vymanit ze začarovaného kruhu? Když vám v dětství něco chybí, může z vás vyrůst dobrý člověk?
Caroline Ringskog Ferrada-Noli tyto otázky zkoumá bez moralizování, často s černým humorem a používá k tomu úderně minimalistický jazyk.
Zdálo by se, že být ženou v jednadvacátém století ve Švédsku bude lehčí než v minulosti. Ale není to v jistém smyslu naopak těžší?

Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada.