Slavný režisér ve svých pamětech nic neskrývá a jeho pohled na vlastní bouřlivé životní osudy nepostrádá humor. Popisuje dětství v Brooklynu, jak získával autorské ostruhy, vypráví, jak se těžce protloukal jako komik na standupových pódiích. Svým šťavnatým vypravěčským stylem vykládá, jak došlo k tomu, že posléze přeběhl k filmu; provede nás celou svou dlouhou režisérskou kariérou, od komediálního debutu Seber prachy a vypadni přes klasické filmy jako Annie Hallová či Manhattan až po poslední snímky. Průběžně se přitom vyjadřuje ke svým manželstvím, láskám a velkým přátelstvím, hovoří o jazzu, knihách a divadelních hrách, kterých má za půl století na kontě pěknou řádku. Odhalí před čtenáři své démony a omyly, ale i to, nač je nejvíc hrdý, seznámí nás s lidmi, které miloval, s nimiž pracoval a od nichž se přitom mnohému naučil.
Woody Allen, vlastním jménem Allen Stewart Konigsberg (*1. prosince 1935 v Bronxu), je světově proslulý režisér, scenárista, spisovatel, herec a komik. Patří k hrstce amerických filmařů, kteří se dokázali prosadit coby tvůrci ryze autorských snímků. Vděčil za to široké škále svých talentů. Ačkoli nedokončil ani první semestr na Newyorské univerzitě, bezesporu se řadí k významným intelektuálům své doby, se zvláštní citlivostí pro neuralgické body moderní společnosti. Jeho osobní život byl a je plný výstřelků a eskapád, ale i díky tomu se mohl stát inspirací pro Allenovou nadobyčej bohatou tvůrčí kariéru. S obojím se vyrovnává v rozsáhlé vzpomínkové knize, která vyvolala pořádný rozruch ještě před vydáním.
V horské osadě v Beskydech je nalezena brutálně zavražděná dívka. Vše nasvědčuje tomu, že se stala obětí sexuálního maniaka. Šéf ostravské mordparty Miroslav Lada rychle dojde k přesvědčení, že vrahem musí být někdo z místních. Jeho tým i s novým operativcem Romanem Nitkou rozplétá vztahy mezi sousedy a souvislost s drogovým byznysem. Postupně se seznamují se všemi obyvateli osady, zneuznaným hudebníkem, věčně nemytým pasákem koz nebo váženým, ale nerudným architektem a jeho slabomyslným synem. Do vyšetřování se brzy začnou promítat osobní životy kriminalistů. Všichni mají stejný cíl, ale každý jinou motivaci k dopadení vraha. Dokážou se sjednotit a zbavit odlehlý kraj monstra? A stihnou to dřív, než vrah udeří znovu?
František Šmehlík (* 1995) pochází z Ostravy. Od dětství se věnoval sportu, především judu, v němž získal tři tituly mistra republiky, startoval na mistrovství Evropy, mistrovství světa i na evropské olympiádě mládeže. V současnosti žije se snoubenkou a synkem v Olomouci, kde dokončuje studium bohemistiky na Univerzitě Palackého a zároveň pracuje jako trenér sportovního střediska pro žákovské kategorie. Vedle juda jsou jeho dávnou vášní knihy, mezi své největší oblíbence řadí Milana Kunderu, Bohumila Hrabala či Ladislava Fukse. V roce 2015 vydal soubor hororových povídek Temné znamení. Jeho první kriminální román Slyšet jeleny zpívat se vyznačuje promyšlenou zápletkou, ale především schopností postihnout spletité vazby v malé komunitě, kde skoro každý může být vrah. V současnosti pracuje na prvním dílu série s olomouckou vyšetřovatelkou Laurou Arou.
Když kraji vládne démon větru…
Noční jízda autem, okolo jen tma a liduprázdná pustina. A za tebou se žene vražedný, děsivý přízrak stařeny v pohřebních šatech, který je blíž, kdykoli zastavíš. Stačí chvíle, a máš ji zase v patách. Fenomén halného větru je v Polsku dobře známý a zdokumentovaný. Když fouká, stoupá počet násilností, nehod, vražd i sebevražd. Jak ale tento vítr souvisí s nebezpečným silničním úsekem na úpatí Západních Tater? A má něco společného s přízrakem stařeny v černém svrchníku, sukni a šátku na hlavě, který se tam zjevuje? Hrdinové nového mysteriózního thrilleru známého slovenského spisovatele Jozefa Kariky, autora bestsellerů Trhlina, Strach nebo Tma, zažívají tu nejhorší noční můru. V pustém regionu polsko-slovenského pohraničí, blízko přehrad Liptovská Mara a Orava, je pronásleduje větrný démon, před kterým není úniku…
Fenomén halného větru je v Polsku dobře známý a zdokumentovaný. Když fouká, stoupá počet násilností, nehod, vražd i sebevražd. Jak to ale souvisí s nebezpečným silničním úsekem na úpatí Západních Tater? Hrdinové mysteriózního thrilleru zažívají tu nejhorší noční můru, pronásleduje je větrný démon, před kterým není úniku…
Jozef Karika, narozený v roce 1978 v Ružomberku, je slovenský spisovatel a novinář, bestsellerový autor, který prodal v České republice a na Slovensku více než 350 000 výtisků svých knih. V největší knižní anketě na Slovensku – Martinus Kniha roku 2014 – se umístil na prvním místě mezi TOP 5 autory, o dva roky později skončil druhý. Za romány Propast a Černá hra je dvojnásobným držitelem Ceny literární kritiky Zlaté pero, dále pak osminásobným držitelem Zlaté knihy a trojnásobným Platinové knihy (za romány Ve stínu mafie, Trhlina a Propast). Román Strach se stal nejlepším hororem roku 2017 v Polsku, Trhlina pak v roce 2017 získala nejprestižnější slovenskou čtenářskou cenu Anasoft litera. Na motivy tohoto románu natočil v roce 2019 režisér Peter Bebjak stejnojmenný film, který svou návštěvností přepisoval na Slovensku historii.
V nakladatelství Argo již vyšlo:
Černá hra
Na smrt
Strach
Tma
Trhlina
Nový strhující pohled na dějiny berlínské zdi, především slavného hraničního přechodu Charlie, jenž se stal symbolem studené války, střetu o moc mezi Západem a Východem. V důkladně zdokumentovaném a přitom čtivém příběhu tohoto místa vystupují významné postavy světové politiky jako D. Eisenhower, J. V. Stalin, J. F. Kennedy, N. S. Chruščov, Mao Ce-tung, a další. Na přesvědčivosti mu dodává řada působivých svědectví získaných z rozhovorů s lidmi, kteří zeď stavěli a bourali, s dětmi, které ji překonaly, s příbuznými a přáteli, jejichž blízcí zahynuli při pokusu o průnik do západní zóny, s příslušníky vojenské policie a vojáky strážícími kontrolní stanoviště, s agenty CIA, MI6 a Stasi, kteří dohlíželi na přeshraniční akce. Tři desetiletí po pádu berlínské zdi nám tato kniha připomíná, kolik lidských osudů zasáhla a jaké to bylo žít v rozděleném světě.
„Povinná četba pro každého, kdo chce porozumět Evropě, jakou jsme zdědili.“ – Jon Snow, moderátor britského televizního kanálu Channel 4 New
„MacGregor vdechuje berlínské zdi nový život díky rozhovorům s lidmi, kteří ji stavěli, bránili či žili v jejím stínu.“ – Whashington Post
„Bohatá sbírka příběhů z Berlína v době studené války zachycuje zběsilou komplexitu tohoto města.“ – Observer
Iain MacGregor se jako redaktor či editor věnuje literatuře faktu již více než pětadvacet let. Své bohaté zkušenosti zúročil i v knize o berlínském hraničním přechodu Checkpoint Charlie. Jeho otec sloužil s britskou armádou na Rýně v 50. letech a poté byl poslán na zotavenou do Západního Berlína. Sám MacGregor během studií v první polovině 80. let navštívil Pobaltí i Sovětský svaz, se zájmem sledoval dění v Berlíně v noci z 9. na 10. listopadu 1989, kdy padla berlínská teď. Později procestoval bývalé země Varšavské smlouvy a vrátil se i do Berlína, kde zavítal ke stále netknutému hraničnímu přechodu Charlie. Žije v Londýně s manželkou a dvěma dětmi. Checkpoint Charlie je jeho druhá kniha.
Slavný režisér ve svých pamětech nic neskrývá a jeho pohled na vlastní bouřlivé životní osudy nepostrádá humor. Popisuje dětství v Brooklynu, jak získával autorské ostruhy, vypráví, jak se těžce protloukal jako komik na standupových pódiích. Svým šťavnatým vypravěčským stylem vykládá, jak došlo k tomu, že posléze přeběhl k filmu; provede nás celou svou dlouhou režisérskou kariérou, od komediálního debutu Seber prachy a vypadni přes klasické filmy jako Annie Hallová či Manhattan až po poslední snímky. Průběžně se přitom vyjadřuje ke svým manželstvím, láskám a velkým přátelstvím, hovoří o jazzu, knihách a divadelních hrách, kterých má za půl století na kontě pěknou řádku. Odhalí před čtenáři své démony a omyly, ale i to, nač je nejvíc hrdý, seznámí nás s lidmi, které miloval, s nimiž pracoval a od nichž se přitom mnohému naučil.
Woody Allen, vlastním jménem Allen Stewart Konigsberg (*1. prosince 1935 v Bronxu), je světově proslulý režisér, scenárista, spisovatel, herec a komik. Patří k hrstce amerických filmařů, kteří se dokázali prosadit coby tvůrci ryze autorských snímků. Vděčil za to široké škále svých talentů. Ačkoli nedokončil ani první semestr na Newyorské univerzitě, bezesporu se řadí k významným intelektuálům své doby, se zvláštní citlivostí pro neuralgické body moderní společnosti. Jeho osobní život byl a je plný výstřelků a eskapád, ale i díky tomu se mohl stát inspirací pro Allenovou nadobyčej bohatou tvůrčí kariéru. S obojím se vyrovnává v rozsáhlé vzpomínkové knize, která vyvolala pořádný rozruch ještě před vydáním.
V horské osadě v Beskydech je nalezena brutálně zavražděná dívka. Vše nasvědčuje tomu, že se stala obětí sexuálního maniaka. Šéf ostravské mordparty Miroslav Lada rychle dojde k přesvědčení, že vrahem musí být někdo z místních. Jeho tým i s novým operativcem Romanem Nitkou rozplétá vztahy mezi sousedy a souvislost s drogovým byznysem. Postupně se seznamují se všemi obyvateli osady, zneuznaným hudebníkem, věčně nemytým pasákem koz nebo váženým, ale nerudným architektem a jeho slabomyslným synem. Do vyšetřování se brzy začnou promítat osobní životy kriminalistů. Všichni mají stejný cíl, ale každý jinou motivaci k dopadení vraha. Dokážou se sjednotit a zbavit odlehlý kraj monstra? A stihnou to dřív, než vrah udeří znovu?
František Šmehlík (* 1995) pochází z Ostravy. Od dětství se věnoval sportu, především judu, v němž získal tři tituly mistra republiky, startoval na mistrovství Evropy, mistrovství světa i na evropské olympiádě mládeže. V současnosti žije se snoubenkou a synkem v Olomouci, kde dokončuje studium bohemistiky na Univerzitě Palackého a zároveň pracuje jako trenér sportovního střediska pro žákovské kategorie. Vedle juda jsou jeho dávnou vášní knihy, mezi své největší oblíbence řadí Milana Kunderu, Bohumila Hrabala či Ladislava Fukse. V roce 2015 vydal soubor hororových povídek Temné znamení. Jeho první kriminální román Slyšet jeleny zpívat se vyznačuje promyšlenou zápletkou, ale především schopností postihnout spletité vazby v malé komunitě, kde skoro každý může být vrah. V současnosti pracuje na prvním dílu série s olomouckou vyšetřovatelkou Laurou Arou.
Když kraji vládne démon větru…
Noční jízda autem, okolo jen tma a liduprázdná pustina. A za tebou se žene vražedný, děsivý přízrak stařeny v pohřebních šatech, který je blíž, kdykoli zastavíš. Stačí chvíle, a máš ji zase v patách. Fenomén halného větru je v Polsku dobře známý a zdokumentovaný. Když fouká, stoupá počet násilností, nehod, vražd i sebevražd. Jak ale tento vítr souvisí s nebezpečným silničním úsekem na úpatí Západních Tater? A má něco společného s přízrakem stařeny v černém svrchníku, sukni a šátku na hlavě, který se tam zjevuje? Hrdinové nového mysteriózního thrilleru známého slovenského spisovatele Jozefa Kariky, autora bestsellerů Trhlina, Strach nebo Tma, zažívají tu nejhorší noční můru. V pustém regionu polsko-slovenského pohraničí, blízko přehrad Liptovská Mara a Orava, je pronásleduje větrný démon, před kterým není úniku…
Weldonville je poklidné městečko v Coloradu. Jako by se tu zastavil čas. Ale kousek za městem stojí pěkná moderní věznice, kam v poslední době přibyla spousta vězňů se zostřeným dohledem. Dvanáct z nich vymyslí a provede plán, jak se dostat ven. Aby se ztratili v davu, vypustí na svobodu přes tisícovku dalších zločinců, a ti, protože nemají kam jinam jít, přepadnou Weldonville a jako dobyvačná armáda znásilňují, kradou a vraždí.
Většina uprchlíků je pochytána, ale dvanáct strůjců útěku a následného masakru se ani po dvou letech o? ciálního pátrání nepodařilo dopadnout. Proto si Lea Hawkinsová, místní policistka vysoké postavy a skvělých kriminalistických schopností, požádá o roční volno. Její nadřízení i městská rada vědí, o co jí jde: chce těch dvanáct špinavců dostat. A tak jí z federálního grantu určeného pro město vyčlení část peněz, aby pro své pátrání měla prostředky. Netrvá dlouho, než Lea vypátrá prvního pachatele, a rázem z něho udělá svou první oběť.
Se světem se stalo cosi divného. Lidé přebývají v truhlách, v nichž neplyne čas, a čekají na lepší budoucnost. Města zarostla lesem, ulicemi se potulují vlci a v obchodních domech řádí medvědi. Co se přihodilo? Odpověď zná jen stará paní, která se jediná nezavřela do truhly. Místo toho pátrala po příčině toho všeho a objevila příběh o princezně a jejím otci králi Dimonovi, jenž kdysi dávno dobyl svět a pokusil se zvítězit nad časem. A teď tu legendu stařenka vypráví skupince dětí vysvobozených z truhel. Na nich je, aby zrušily dávnou kletbu a daly svět zase do pořádku.
Příběh, v němž se mísí scifi, fantasy a aktuální téma životního prostředí, je jednou z nejoceňovanějších islandských knih posledních let. Kniha byla přeložena do osmnácti jazyků.
„Ten, kdo nezvítězí nad časem, svět nepřemůže!“
„Svěží a napínavý dobrodružný příběh se odehrává ve dvou časových rovinách a má jasné poselství, přesto se nikdy neuchyluje k moralizování.“ (Fréttabladid)
„Nikdy jsem nečetl příběh, v němž se tak dokonale snoubí pohádka se žánry scifi, fantasy i se současným dramatem. Vůbec mě nepřekvapuje, že kniha získala tolik cen.“ (Weekendavisen, Dánsko)
Vydání knihy podpořilo Centrum islandské literatury.
Děj Kryptonomikonu se odvíjí souběžně ve dvou časových rovinách: za druhé světové války a na přelomu tisíciletí. V kapitolách ze starší doby vystupuje mimo jiné Lawrence Pritchard Waterhouse, matematický génius, který má za úkol zamaskovat skutečnost, že Spojenci prolomili proslulou německou šifru Enigma. Protagonistou současné linie je Lawrenceův vnuk Randy Waterhouse, programátor a spolutvůrce „datového ráje“ v sultanátu Kinakuta. Oba příběhy ruku v ruce osvětlují dva různé světy, přičemž jeden přímo vyrůstá z vyhraných bitev druhého.
Kryptonomikon je epos naší doby, někdy děsí, často rozesměje a hlavně chrlí informace ze všech oborů od kryptoanalýzy přes hledání pokladů po správnou metodu konzumace křupek s mlékem. Na jedné úrovni poskytuje strhující a navýsost originální pohled na svět zmítaný válkou. Na druhé jde o provokativní úvahu, jak věda a technika utvářejí a proměňují běh dějin. Autorova nesmírná erudice a stejně mohutná imaginace daly vzniknout jednomu ze zásadních literárních děl moderního věku.