Co má společného filosofie a jazykový vtip? A co G. W. F Hegel a Felix Holzmann? Na tyto otázky stručně, leč se vší akribií odpovídá tato kniha. Slouží tak jako úvod do filosofie a jejích problémů prostřednictvím jazykové komiky, ale předkládá také filosofický výklad humoru na bázi kontrastu a negativního pojetí zkušenosti. („I ta zlodějna musí bejt,“ řekl Švejk, ukládaje se na slamník, „jestli by to všichni lidi mysleli s druhými dobře, tak by se potloukli co nejdřív navzájem.“) Prostředkem k traktování obojího jsou jí kromě Hegelových spisů především scénky a dialogy Felixe Holzmanna.
Noc, v níž lze spolu s Holzmannem pořádat medvědí hony na zajíce, je totiž noc, v níž jsou všechny krávy černé, tedy Hegelovo Absolutno. V něm mohou snadno zmizet všechny pojmové rozdíly, nejen ten mezi medvědem a zajícem, ale obecněji, mezi pravdivým a nepravdivým, krásným a ošklivým či dobrým a špatným, nedoceníme-li komplikovaný vztah jazyka a světa. Jazyk není totiž jen prostředkem arbitrárního pojmenování toho, jak se věci ve světě mají (Engelsovo: „Jestliže do jednoty savec zahrnu kartáč na boty, nedostane proto ještě kartáč mléčné žlázy.“), ale médiem jejich smyslu. Jazykový vtip nám tuto pravdu, která je vlastně pravdou o pravdě, zpřítomňuje a odkrývá.

: Hluboké rozpory trhají křehké předivo společnosti západního světa: prosperující města stojí proti odstrčenému venkovu, špičkově vzdělaná elita proti lidem, pro něž je kvalitní vzdělání finančně nedostupné, bohaté země proti chudým. Jak se tyto propasti rozšiřují, ztrácí se i náš smysl pro morální závazky vůči druhým lidem, na němž byl založen poválečný vzestup sociální demokracie. Kdekdo umí na současné společenské disproporce poukazovat, od populistů po intelektuály, ale zatím nikdo nepřišel s realistickým nápadem, jak situaci řešit. Oceňovaný sociolog zde načrtává vlastní uskutečnitelné vize a podrobně předvádí, jak lze kapitalismus zachránit před ním samým – a nás před myšlenkovými stereotypy 20. století.

„Skvěle napsaná a důležitá kniha. Přečtěte si ji.“

Martin Wolf, Financial Times

„Je to nejrevolučnější kniha v oblasti společenských věd od dob Keynese. Doufejme, že bude i stejně vlivná.“

George Akerlof

„Mistrovsky vyvážená kombinace osobní zkušenosti a nejpronikavějších analýz z různých oborů společenských věd. Ekonom Paul Collier se věnuje současnému rozdrolení ‚opěrných sloupů sounáležitosti‘ (rodiny, zaměstnání, národa) a frustraci, která otevřela dveře populismu všeho druhu. Vyzývá k prakticky založené politice, která by dokázala kočírovat kapitalismus (který nefunguje v zájmu většiny), přebudovala ‚obléhaný střed‘ politického spektra a obnovila cit pro ‚etiku komunity‘ současného společenského života.“ Kirkus Reviews

Kateřina Čupová a Marek Steininger získali za příběh Druhý břeh cenu Muriel 2020 – nejlepší krátký komiks.

7+1 komiksových příběhů podle scénáře Marka Steiningera inspirovaných skautskou historií a nakreslených sedmi ilustrátory (Š. Jislová, K. Čupová. T. Chlud, E. Bartošová, V. Velický, J. Gruml, T. Vovsík a V. Strejček)

Sedm komiksových povídek, sedm přelomových událostí českých moderních dějin a sedm hrdinů. Jsou to obyčejní lidé. Mají ale jedno společné: Jsou to skautky a skauti, kteří v těžké životní zkoušce prokážou neobyčejnou odvahu.

Od počátků českého skautingu přes zakládání prvních dívčích oddílů, vypjaté okamžiky za nacistické okupace či komunistickou perzekuci až po dnešek: to vše v sedmi komiksech.

Parta kamarádů zakládá ještě za Rakouska-Uherska v maličké obci první skautský oddíl a naráží na nedůvěru spoluobčanů. Zdenka se přidá ke skautům v době, kdy se od žen očekává jen péče o rodinu a domácnost, ale rozhodně ne svobodná mysl a vlastní názor. Jak se zachová třináctiletý Marek, když se jeho vedoucí postaví na stranu nacistů? Podvolí se Jakub komunistickému režimu – co je v sázce?

Čtěte a zjistěte, co obnáší hrdinství a jakou má cenu. Objevte odvahu ve vlastním srdci.

Třicátník Leo tráví celé dny tím, že se nazdařbůh poflakuje po římských ulicích a náměstích, vysedává po kavárnách s náhodnými známými a marně čeká na svou příležitost… Nemá žádnou stálou práci ani přátele, jedinou jistotu mu v neukotveném životě dává pronajatý byt a ojeté auto. Z existenciální letargie ho vytrhne temperamentní Arianna, ale i ta zakrátko zase zmizí. Významnou roli v románu, který atmosférou připomíná Felliniho Sladký život, hraje Řím; metropole, do jejíž omamné náruče se hrdina s nadějí vrhá, ale namísto splněných snů ho čeká jen tvrdá a bezútěšná realita. Město s potutelným odstupem přihlíží alkoholovým excesům a nočnímu víření, dobře ví, že noční příslib radosti s ránem vyprchá a znovu se vrátí osamělost a nahořklý pocit nenávratně ztraceného času…

Calligarich zobrazuje život jedince, jenž je jako vytržený z filmu Sladký život Federica Felliniho nebo Velké nádhery Paola Sorrentina.

„Příjemně melancholický a ponurý román.“
– De Standaard

„Každá krásná věta chutná jako dokonalý Negroni.“
– Focus Knack

„Žádná lepší kniha na rozloučení s létem není.“
– De Morgen

„Nejkrásnější příběh lásky tohoto roku.“

„Existenciální, emotivní román. Jedním slovem: potřebný.“
– Gli stati generali

„Snažím se psát příběhy, které by se mně samotnému líbilo číst. Vycházejí z jakési vnitřní potřeby. Jen tak je možné zasáhnout čtenáře až na těch nejintimněších místech.“
– Gianfranco Calligarich

Řím má v sobě zvláštní omamnost, která spaluje vzpomínky. Víc než město je to vaše skrytá tvář, číhající šelma.
Ostatně je to tak vždycky. Člověk dělá všechno pro to, aby se držel stranou, a pak se jednoho krásného dne, aniž ví proč, ocitne uvnitř historie, která ho dovede přímo na konec.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Mezi nejznámější básnické skladby Allena Ginsberga patří vedle Kvílení i Kadiš, velkolepý žalozpěv na básníkovu zesnulou matku, jejíž duševní choroba silně poznamenala jeho dětství a dospívání.
Zárodky básně vznikly v Paříži v roce 1957, kde si Ginsberg společně s beatnickými tvůrci Gregorym Corsem, Peterem Orlovskym a později i Williamem S. Burroughsem prostřednictvím halucinogenů „rozšiřoval sféru vědomí“. V Kadiši se mu časem podařilo vypsat se z hlubokých traumat, přičemž k odemknutí bran podvědomí použil divotvorné klíče: valná část Kadiše vznikla pod vlivem morfinu a metamfetaminu a konečnou revizi provedl až po návratu z Peru, kde k tomu účelu požil ayahuasku neboli yagé.
Výmluvné jsou názvy dalších básní ve sbírce, například „Meskalin“, „Kyselina lysergová“, „Ether“ či „Rajský plyn“; autor v nich opět vymítá ducha Naomi Ginsbergové, lamentuje nad iluzorností univerza, zakouší pocity tvůrčího zmaru i extázi z duchovního prozření a v psychedelickém proudu vědomí ze sebe nechává volně řinout vize, nářky, chvalozpěvy i obavy ze zániku smrtelného těla – aby k nám po šedesáti letech skrze ony širokodeché verše stále živě promlouval jeho duch.
Básnická sbírka Kadiš a jiné básně (Kaddish and Other Poems), kterou Allen Ginsberg vydal v roce 1961 u Lawrence Ferlinghettiho v nakladatelství City Lights Books, obsahuje jeho básně z konce padesátých let (1958–1960) v již klasickém překladu Jana Zábrany. Čtyři dosud nepřeložené básně pak přeložil Bob Hýsek.

Komiksový román staví proti sobě dvě stránky židovského života: diasporu a návrat do Svaté země. Skrze osudy Ilji Brodského, který spolu s nespočtem dalších musel po vlně pogromů emigrovat z carského Ruska, sledujeme osudy evropského židovstva v prvních dekádách dvacátého století. Iljovým životem se vine jeho fascinace osobou a myšlenkami Theodora Herzla. Tuto kapitolu evropských dějin poněkud překryly pozdější strašlivé události, ale i vzhledem k současnému vzestupu antisemitismu je dobře ji znát.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Grafologie a všímavost je přelomová publikace, která staví celou praxi psychologie rukopisu na kvalitativně novou, vyšší úroveň. Paralelní studium grafologie a všímavosti (mindfulness) má totiž významný vliv, jak na validitu práce grafologa, tak i na její etiku. Popsaná praxe, která je dobře využitelná rovněž pro další projektivní psychodiagnostické metody, postupně prohlubuje úroveň sebepoznání a učí nás vědomě zacházet se svou myslí, což od základu proměňuje naši osobnost i celkový životní pocit.

Publikace je určena jak zájemcům o psychologii písma, tak i pedagogům, psychoterapeutům, sociálním pracovníkům a všem, kteří chtějí žít hlubší a kvalitnější život. Součástí publikace budou nahrávky praktických cvičení.

Jalmari je starý mládenec žijící poklidným pomalým životem. Bydlí se stařičkou matkou ve starém rozvrzaném dřevěném domě a zabíjí čas výrobou hodin ze stromových nádorů. Avšak pod nehybným povrchem je Jalmariho život plný dobrodružství: v duchu se stává mladým hrdinou, neporazitelným dobrodruhem, který se vydává na jednu tajnou misi za druhou. Když se do domu vetře sama Smrt, Jalmariho představy se srazí se zklamáními z minulosti. Brloh je úžasný grafický román Katji Kettu a Jana Anderssona, vyprávějící o souboji mezi silou fantazie a nemilosrdným sevřením vzpomínek. Podmanivý vizuální styl vytváří magické prostředí, které nedostanete z hlavy.

„Vzrušující grafický román o osvobozující síle fantazie.“

Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.

Než začala Hra o trůny… toulal se krajem ser Duncan Vysoký. Ale možná že to byl jen Dunk, co vypil truňk, z Blešího Zadku. To se teprve ukáže ve třech na sebe navazujících novelách odehrávajících se asi 80 let před Písní ledu a ohně a G. R. R. Martin zde na poměrně malé ploše dokazuje, jak skvělým spisovatelem je.
Rytíř Sedmi království obsahuje celkem tři příběhy Duncana Vysokého, který namísto jemných fines dvořanů používá daleko raději selský rozum a meč. Společníkem je mu panoš Egg, který je někým trochu jiným, než by se na první pohled mohlo zdát. G. R. R. Martin psal tyto novely pro různé antologie v průběhu řady let a dokládá na nich, jak detailně propracovaný je celý jeho svět. Děj je zasazen do období po Temnožárově vzpouře. Kdo je Temnožár? Levoboček Targaryena Aegona IV. Hanebného, jenž zdědil po otci meč, který jej podle mnohých opravňoval vládnout. Daeron II., právoplatný dědic, tak musel čelit vzpouře půlky Západozemí…

A právě v dobách po vzpouře, ale dávno před svržením Targaryenů, se odehrávají naše tři příběhy. Ač se v nich vypráví o potulném rytíři velmi nízkého původu, dostávají se hlavní hrdinové ve všech novelách daleko blíže temným intrikám, ne by jim bylo milé. G. R. R. Martin pomalu, ale nekompromisně odhaluje, oč šlo během vzpoury, a naivnímu mladému rytíři dává pořádně zabrat. Kdepak rytířské ctnosti! A pravda? Která z nich je ta pravá? S Rytířem Sedmi království se nebudete nudit ani chvíli.
První z uvedených novel už přitom česky bez většího povšimnutí (a v jiném překladu) vyšla… Ale to je již celá řada let a z G. R. R. Martina se mezitím stala spisovatelská hvězda první velikosti. Také díky seriálu Hra o trůny se dá očekávat, že tentokrát Dunk a jeho panoš Egg osloví podstatně větší okruh čtenářů.

Podle představ mnohých reformátorů měla policie fungovat automaticky. Není proto náhodou, že ke stroji byl v 18. století připodobňován i stát. Ve druhé polovině 18. století již policie neznamenala obecně řádnou správu země či obce jako v dřívějších stoletích, ale ani to ještě nebyl orgán dohlížející na pořádek a bezpečnost, jak ho známe dnes. Prostřednictvím policie stát spravoval své vnitřní záležitosti, a tím jim a také sobě také dával jasnější obrysy. Zatímco dosavadní literatura se věnovala především kontrole a represi, jejímž prostřednictvím habsburská monarchie reagovala na společenský vývoj po Francouzské revoluci, předmětem zájmu této knihy je policie ve smyslu rodící se veřejné správy, která vědění o obyvatelstvu státu vytvářela, zároveň však na jeho základě život obyvatel regulovala a také stimulovala. Ve Vídni, Praze i v menších českých městech sleduje práce kromě institucionálního vývoje policie především genezi úřední komunikační sítě, identifikační praktiky, ale také to, jak se prostřednictvím dohledu (re)definoval „veřejný pořádek“ či „veřejná mravnost“.