V roce 2001 krátce po pádu Tálibánu přiletěla Deborah Rodriguezová, kadeřnice z Michiganu a matka dvou dětí, do Afghánistánu jako členka týmu, který obyvatelům této válkou zpustošené země přijel nabídnout humanitární pomoc. Po počátečním tápání se jí zrodil v hlavě nápad, jehož jedinečnost neměla v tom čase obdoby: navázala na kdysi hrdou tradici afghánských salonů krásy a díky podpoře mezinárodních sponzorů otevřela Kábulskou školu krásy, která by ženám zaručila schopnost zajistit rodině obživu.

Zájemkyně o studium se jen hrnuly a mezi učitelkou a jejími studentkami se i přes občasná nedorozumění a kulturní i jazykovou bariéru rychle vytvořilo přátelské pouto. Deborah tak měla možnost nahlédnout do nelehkých osudů žen, které se často musely vyrovnávat s následky válečné tragédie či osobního traumatu, ať šlo o dívku, kterou ve dvanácti prodali do manželství, protože její rodina potřebovala zaplatit dluhy, či manželku stoupence Tálibánu, který se bitím snažil ženu donutit, aby studium ukončila. Nevšední vyprávění, v němž autorka s vřelostí a humorem líčí životní příběhy žen, jež se sešly proto, aby si společně osvojily umění trvalé ondulace, přátelství a svobody.

Trujkuntem nazývá autor nejvýchodnější místo Česka. Jde o zvláštní region, kde lidé stále hovoří originálním těšínsko-jablunkovským nářečím zvaným „po naszymu“, tak odlišným od ostatních českých dialektů. Trujkunt, česky trojúhelník, jehož pomyslné vrcholy tvoří „werk“, hory a tradice, je zároveň prostor, kde život píše zajímavé příběhy. Vyšetřovatel ostravské kriminálky major Roman Saran opět řeší vraždy spáchané za podivných okolností. Příběhy Klasztor a Návrat plynule navazují na předchozí trilogii. Ukazuje se, že klášter nemusí být jen duchovním místem a že minulost je někdy lepší nechat nedořešenou. Přijde také chvíle, kdy pěsti svérázného policisty nestačí. Je třeba tasit zbraň…

Mnozí si myslí, že Ameriku znají, málokdo ale tuší, že ji za svůj život plně nepozná ani leckterý Američan. Experiment trvající už dvě a půl století zbytek světa fascinuje. Martin Řezníček se takřka každý večer po dobu pěti let pokoušel divákům přiblížit změny, jimiž země prochází a které jsou možná nejhlubší za několik posledních dekád. Na Manhattanu radil Henrymu Kissingerovi s výběrem kravaty před rozhovorem o Václavu Havlovi. V Texasu strávil během hurikánu týden v bahně a dešti s lidmi, kteří přišli o vše kromě naděje, že bude líp. Z kuloárů Kongresu informoval o testech pevnosti americké demokracie, ze Silicon Valley o bezprecedentní technologické dominanci. Z Baltimoru během rasových nepokojů referoval o tom, jak se společnost založená na pravidlech a zákonech dokáže během jednoho odpoledne přetavit v totální anarchii s násilnostmi a rabováním. Kniha přibližuje barvité příběhy, které dohromady tvoří americkou výjimečnost. Místy vyvrací, jinde potvrzuje stereotypy, jež o USA máme – prostřednictvím lidí s českými kořeny, ale i těch, kteří o Česku nikdy neslyšeli. Vše v době klíčových tektonických posunů symbolizovaných prezidenty Obamou a Trumpem.

„Elegantní, vždy precizně připravený a s buldočím tahem na novinářskou branku schovaným za milým úsměvem, těžká televizní váha Martin Řezníček se vrhá do světa literatury. Jeho americké brýle si budete chtít nasadit.“ Jakub Szántó

Sledujeme „ženu ve fialové sukni“, jak mění zaměstnání, které obchody navštěvuje, jak neobratně komunikuje s lidmi, jak a co jí, kde sedává v parčíku nedaleko nákupní čtvrti. Vypravěčka drobnými úskoky zpovzdálí řídí její každodenní život. Nabydeme dojmu, že „žena ve fialové sukni“ je podivná, prakticky nesvéprávná, ale postupně názor měníme a jako zvláštní podivín nám začne připadat sama vypravěčka. Není to všechno nakonec jen její vlastní obsese? Vztah mezi oběma ženami je ještě mnohem složitější, než se původně zdálo.
Příběh stalkingu, který navzdory vážnému tématu nepostrádá zvláštní jemný japonský humor, při kterém se čtenář občas zasměje, ale většinou jen melancholicky pousměje. Děj zdánlivě plyne bez dramatických zápletek, vypravěčka však postupnou manipulací krok za krokem ovlivňuje život hlavní hrdinky způsobem, až občas zamrazí.

„Dnešní japonská literatura má ženské jméno – Imamura – , které září vlastním světlem.“
– El Universal

„Nový hlas v japonské literatuře, který podporuje rozmanitost a diverzitu v jinak tradicionalistické společnosti.“
– The Manila Times

Manželský pár, Bohumil a Bohumila, se společně s mentálně postiženým synem přestěhuje z Prahy do malé vesnice v pohraničí, aby vyřešil svou manželskou krizi. V horkém létě se pokoušejí zapadnout mezi místní, drobná nedorozumění přisuzují nejprve své odlišnosti a neschopnosti pochopit venkovské prostředí. Avšak malých i velkých lží, podivných náhod a nepříjemných incidentů přibývá a pocit ohrožení sílí. Tušení, že jejich chalupu na dně rokle každou noc obchází velké zvíře, podivně koresponduje se záhadnými letáky s pohádkou o vlkovi, které nacházejí v místní nálevně. Jedné noci se Bohumil a Bohumila vracejí do prázdné chalupy – kluk zmizel.
Podivné události vyvrcholí třetí den po chlapcově zmizení, kdy se před chalupou manželů shromáždí všichni vesničané ve slavnostních úborech. Převrátila se bizarní hra místních vidláků v jakousi zvrácenou podobu moderního folkloru? Jde jim o život? A co se stalo s klukem?
Vesnický román, který chcete číst v bezpečí města.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Tvůrčí duo Zdeněk Ležák a Michal Kocián pokračují v komiksovém mapování českého odboje. Po úspěšném titulu Tři králové, v němž popisovali příběh trojice Mašín, Balabán, Morávek, přistupují ke komiksovému zpracování jednoho z nejhrdinštějších okamžiků novodobých českých dějin. Komiks vychází právě k výročí atentátu.
V pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Praze zemřelo v boji 18. června 1942 sedm československých parašutistů z pěti různých výsadků. Tím skončila jedna z nejvýznamnějších operací československého odboje, operace Anthropoid, jejímž cílem byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Přestože tento výsadek čítal pouhé dva muže, na přípravě operace se nakonec podíleli i další parašutisté a jejich společný osud se naplnil právě v kryptě pravoslavného kostela. Komiksová kniha, jejímž autorem je Zdeněk Ležák a výtvarníkem Michal Kocián, sleduje příběh parašutistů ze všech dotčených výsadků, od jejich seskoku až po hrdinskou smrt. Nejvýznamnější částí komiksového příběhu je vlastní atentát a poté bitva v prostorách chrámu.
Nalezneme zde ale také celou řadu dalších dějových linek, které příběh knihy propojují s již vydanou komiksovou knihou stejné autorské dvojice s názvem Tři králové (vyšla v nakladatelství Argo v roce 2017). Komiks Anthropoid velmi věrně popisuje historické události a klade si za cíl s tímto významným tématem seznámit především mladou generaci českých čtenářů.

Pět set kusů komiksu bude vytištěno s „oboustrannou obálkou“ – na druhé straně přebalu limitované verze naleznou fanoušci širokoúhlý plakát Heydrichova vozu. Tato verze bude k dostání pouze v distribuční síti Kosmas.

Limitovaná verze titulu Anthropoid vychází v pěti stech kusech – na druhé straně přebalu naleznou fanoušci širokoúhlý plakát Heydrichova vozu.
Tvůrčí duo Zdeněk Ležák a Michal Kocián pokračují v komiksovém mapování českého odboje. Po úspěšném titulu Tři králové, v němž popisovali příběh trojice Mašín, Balabán, Morávek, přistupují ke komiksovému zpracování jednoho z nejhrdinštějších okamžiků novodobých českých dějin. Komiks vychází právě k výročí atentátu.
V pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Praze zemřelo v boji 18. června 1942 sedm československých parašutistů z pěti různých výsadků. Tím skončila jedna z nejvýznamnějších operací československého odboje, operace Anthropoid, jejímž cílem byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Přestože tento výsadek čítal pouhé dva muže, na přípravě operace se nakonec podíleli i další parašutisté a jejich společný osud se naplnil právě v kryptě pravoslavného kostela. Komiksová kniha, jejímž autorem je Zdeněk Ležák a výtvarníkem Michal Kocián, sleduje příběh parašutistů ze všech dotčených výsadků, od jejich seskoku až po hrdinskou smrt. Nejvýznamnější částí komiksového příběhu je vlastní atentát a poté bitva v prostorách chrámu.
Nalezneme zde ale také celou řadu dalších dějových linek, které příběh knihy propojují s již vydanou komiksovou knihou stejné autorské dvojice s názvem Tři králové (vyšla v nakladatelství Argo v roce 2017). Komiks Anthropoid velmi věrně popisuje historické události a klade si za cíl s tímto významným tématem seznámit především mladou generaci českých čtenářů.

Jane, ukradené a zaměněné dítě, je uvězněná
v průmyslové Faerii ovládané elfí aristokracií. Dětští
nevolníci jsou zde zneužíváni pro výrobu mohutných
ozbrojených válečných strojů – kybernetických
magických draků – a Jane je mezi nimi jediný
smrtelný člověk. Když ji poškozený drak Melanchton
vyzve ke společnému útěku, je zaděláno na troufalý
podnik, jenž otřese samými základy existence…
V mnoha směrech převratná Dcera železného
draka v sobě netradičním způsobem spojuje alchymii
a techniku. Nejtemnější fantasy a drsný kyberpunk.
Příběh o dospívání, jaký jste ještě nikdy nečetli, se
odehrává na pozadí pochmurného nihilistického
světa plného neřešitelných problémů a třídních
střetů, v němž nic není tím, čím se zdá být, a za
všechno se platí vysoká, strašlivě vysoká cena.

Rok 1794, Stockholm. Matka oplakává dceru zavražděnou o svatební noci. Jejím podezřením však nikdo nenaslouchá, a tak poprosí o pomoc jediného, který zbyl: jednorukého drába truchlícího nad smrtí přítele. V nemocnici na periferii zatím mladého aristokrata mučí myšlenky na strašlivý čin, ze kterého je obviněn.
V 1794, druhém díle historické noir trilogie Niklase Natt och Daga, se čtenář opět setkává s Mickelem Cardellem, Annou Stinou Knappovou a chaotickým, prohnilým světem konce osmnáctého století. Stockholm čekají jeho nejtemnější dny – pozlátko starých časů se rozpadá a dává průchod temnotě skrývající se v městských zákoutích.

finalista the Swedish Storytel Awards

„Je to strašidelné – a strašidelně dobré.“ Dagens Nyheter, Sweden

„1794 je úžasně misantropický portrét utrpení z dávno zmizelého Stockholmu. Budete se tetelit strachy.“
BTJ, Sweden

Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada.

Otázku po původu a podstatě života si lidé pokládali odnepaměti, ale odpověď na ni se po většinu historie nesla v duchu domněnek a více či méně podložených spekulací. S rozvojem genetiky, evoluční, molekulární a buněčné biologie ale vědci získali nové nástroje, které jim umožnily hledat odpověď na tyto věčné otázky přímo na hranicích mezi živým a neživým a dovolily jim zkoumat nejzákladnější rysy, které činí život životem. Pokrok, jehož jsme na tomto poli dosáhli, se ve své populárně-naučné knize rozhodl přiblížit britský genetik a nositel Nobelovy ceny Paul Nurse, který se po schodech vybudovaných z pěti základních myšlenek biologie pokouší vystoupat až na vrchol a zodpovědět kardinální otázku: Co je život? Cílem jeho stručného a zároveň hlubokého pojednání protkaného řadou osobních vzpomínek není seznámit čtenáře pouze s některými nejnovějšími biologickými poznatky, nýbrž i s fungováním samotné vědy a výzkumu. Nurse se svou knihou zároveň snaží poukázat na to, jak je pozemský život úchvatný, jedinečný a provázaný, což by nás mělo přimět, abychom si jej vážili, pečovali o něj a nepřehlíželi problémy, jimž i kvůli nám čelí.