Nový strhující pohled na dějiny berlínské zdi, především slavného hraničního přechodu Charlie, jenž se stal symbolem studené války, střetu o moc mezi Západem a Východem. V důkladně zdokumentovaném a přitom čtivém příběhu tohoto místa vystupují významné postavy světové politiky jako D. Eisenhower, J. V. Stalin, J. F. Kennedy, N. S. Chruščov, Mao Ce-tung, a další. Na přesvědčivosti mu dodává řada působivých svědectví získaných z rozhovorů s lidmi, kteří zeď stavěli a bourali, s dětmi, které ji překonaly, s příbuznými a přáteli, jejichž blízcí zahynuli při pokusu o průnik do západní zóny, s příslušníky vojenské policie a vojáky strážícími kontrolní stanoviště, s agenty CIA, MI6 a Stasi, kteří dohlíželi na přeshraniční akce. Tři desetiletí po pádu berlínské zdi nám tato kniha připomíná, kolik lidských osudů zasáhla a jaké to bylo žít v rozděleném světě.

„Povinná četba pro každého, kdo chce porozumět Evropě, jakou jsme zdědili.“ – Jon Snow, moderátor britského televizního kanálu Channel 4 New

„MacGregor vdechuje berlínské zdi nový život díky rozhovorům s lidmi, kteří ji stavěli, bránili či žili v jejím stínu.“ – Whashington Post

„Bohatá sbírka příběhů z Berlína v době studené války zachycuje zběsilou komplexitu tohoto města.“ – Observer

Iain MacGregor se jako redaktor či editor věnuje literatuře faktu již více než pětadvacet let. Své bohaté zkušenosti zúročil i v knize o berlínském hraničním přechodu Checkpoint Charlie. Jeho otec sloužil s britskou armádou na Rýně v 50. letech a poté byl poslán na zotavenou do Západního Berlína. Sám MacGregor během studií v první polovině 80. let navštívil Pobaltí i Sovětský svaz, se zájmem sledoval dění v Berlíně v noci z 9. na 10. listopadu 1989, kdy padla berlínská teď. Později procestoval bývalé země Varšavské smlouvy a vrátil se i do Berlína, kde zavítal ke stále netknutému hraničnímu přechodu Charlie. Žije v Londýně s manželkou a dvěma dětmi. Checkpoint Charlie je jeho druhá kniha.

Weldonville je poklidné městečko v Coloradu. Jako by se tu zastavil čas. Ale kousek za městem stojí pěkná moderní věznice, kam v poslední době přibyla spousta vězňů se zostřeným dohledem. Dvanáct z nich vymyslí a provede plán, jak se dostat ven. Aby se ztratili v davu, vypustí na svobodu přes tisícovku dalších zločinců, a ti, protože nemají kam jinam jít, přepadnou Weldonville a jako dobyvačná armáda znásilňují, kradou a vraždí.
Většina uprchlíků je pochytána, ale dvanáct strůjců útěku a následného masakru se ani po dvou letech o? ciálního pátrání nepodařilo dopadnout. Proto si Lea Hawkinsová, místní policistka vysoké postavy a skvělých kriminalistických schopností, požádá o roční volno. Její nadřízení i městská rada vědí, o co jí jde: chce těch dvanáct špinavců dostat. A tak jí z federálního grantu určeného pro město vyčlení část peněz, aby pro své pátrání měla prostředky. Netrvá dlouho, než Lea vypátrá prvního pachatele, a rázem z něho udělá svou první oběť.

Se světem se stalo cosi divného. Lidé přebývají v truhlách, v nichž neplyne čas, a čekají na lepší budoucnost. Města zarostla lesem, ulicemi se potulují vlci a v obchodních domech řádí medvědi. Co se přihodilo? Odpověď zná jen stará paní, která se jediná nezavřela do truhly. Místo toho pátrala po příčině toho všeho a objevila příběh o princezně a jejím otci králi Dimonovi, jenž kdysi dávno dobyl svět a pokusil se zvítězit nad časem. A teď tu legendu stařenka vypráví skupince dětí vysvobozených z truhel. Na nich je, aby zrušily dávnou kletbu a daly svět zase do pořádku.
Příběh, v němž se mísí scifi, fantasy a aktuální téma životního prostředí, je jednou z nejoceňovanějších islandských knih posledních let. Kniha byla přeložena do osmnácti jazyků.

„Ten, kdo nezvítězí nad časem, svět nepřemůže!“

„Svěží a napínavý dobrodružný příběh se odehrává ve dvou časových rovinách a má jasné poselství, přesto se nikdy neuchyluje k moralizování.“ (Fréttabladid)

„Nikdy jsem nečetl příběh, v němž se tak dokonale snoubí pohádka se žánry scifi, fantasy i se současným dramatem. Vůbec mě nepřekvapuje, že kniha získala tolik cen.“ (Weekendavisen, Dánsko)

Vydání knihy podpořilo Centrum islandské literatury.

Děj Kryptonomikonu se odvíjí souběžně ve dvou časových rovinách: za druhé světové války a na přelomu tisíciletí. V kapitolách ze starší doby vystupuje mimo jiné Lawrence Pritchard Waterhouse, matematický génius, který má za úkol zamaskovat skutečnost, že Spojenci prolomili proslulou německou šifru Enigma. Protagonistou současné linie je Lawrenceův vnuk Randy Waterhouse, programátor a spolutvůrce „datového ráje“ v sultanátu Kinakuta. Oba příběhy ruku v ruce osvětlují dva různé světy, přičemž jeden přímo vyrůstá z vyhraných bitev druhého.

Kryptonomikon je epos naší doby, někdy děsí, často rozesměje a hlavně chrlí informace ze všech oborů od kryptoanalýzy přes hledání pokladů po správnou metodu konzumace křupek s mlékem. Na jedné úrovni poskytuje strhující a navýsost originální pohled na svět zmítaný válkou. Na druhé jde o provokativní úvahu, jak věda a technika utvářejí a proměňují běh dějin. Autorova nesmírná erudice a stejně mohutná imaginace daly vzniknout jednomu ze zásadních literárních děl moderního věku.

Svazek z pera Umberta Eca zahrnuje dvě autorovy práce: Migrace a nesnášenlivost a Věčný fašismus. V první z uvedených prací najdeme část Ecovy přednášky přednesené v rámci sympozia uspořádaného ve Valencii na téma perspektivy třetího tisíciletí, dále úvod k Mezinárodnímu fóru o nesnášenlivosti uspořádaného v Paříži, část proslovu na univerzitě v Nijmegenu a úvod k antologii textů o reciproční antropologii, uveřejněné v Paříži. Všechny tyto texty se nesou v duchu autorova přesvědčení, že zvítězit nad rasismem znamená pochopit a přijmout odlišnost toho druhého. Ve druhé uvedené práci si autor všímá fašismu přežívajícího v nových formách dodnes.

Náhlá smrt hlavy jedné z mafiánských rodin znamená porušení dohody. Grimm City hrozí totální válka. Na pozadí těchto událostí a snad nejvýznamnějšího soudního procesu v historii města se dokonce i chycení nebezpečného psychopata zvaného Drvoštěp zdá čímsi druhořadým. Inspektor Evans má tu smůlu, že tato záležitost je svěřena právě jemu a že se jí musí zabývat společně se samozvaným strážcem práva z chudinských čtvrtí na druhé straně mostu Emethem Braddockem, bývalým boxerem, Bestií. Druhý příběh o Grimm City je opět černou detektivkou, tentokrát obsahující prvky soudního dramatu. Především je to však příběh města jiného než všechna ostatní – ale možná úplně stejného.

TRILOGIE: Město Grimm je ponurá, mastnými, černými mraky zahalená metropole vystavěná na těle obra, poháněná jeho dehtovou krví a kousky uhelného srdce, ovládaná několika mafiánskými rodinami spolupracujícími úzce s policií. Cwiekova trilogie Grimm City je pak hořký, brutální, noir z postapokalyptického světa inspirovaného americkým mafiánským podsvětím z dvacátých a třicátých let minulého století. Ze světa, kde vše řídí strach… a taky Příběh založený na nejznámějších legendách a mýtech. Zde se však tyto mýty podobají spíš hororům než pohádkám pro děti.

Opět zavítáme do spletité budoucnosti, jež se zrodila z chaosu po zániku lidské Hegemonie, budoucnosti ovládané katolickou církví a umělými inteligencemi Technojádra. Znovu nás pohltí propletené příběhy Raula Endymiona a Aeney, mladé ženy zrozené ze spojení lidské matky – Browne Lamie – a reinkarnace Johna Keatse v těle kybrida. Aenea je ve vesmíru něčím novým, bodem, v němž se stýkají odlišné formy existence. Byla pověřena mimořádně obtížným úkolem – přesměrovat vývoj lidského druhu.

Autobiografický román Big Sur z roku 1962 patří k tomu nejlepšímu, co Jack Kerouac napsal. Existenciální a tvůrčí krize, kterou prochází jeho románové alter ego Jack Duluoz, se promítá do rytmu prózy, jejíž účinky jsou místy až hypnotické. Jack, vyčerpaný věčným flámováním a dotěrnou pozorností fanoušků i novinářů, prchá přes celé Státy až k pobřeží Tichého oceánu, do chaty skryté na dně Ratonského kaňonu u Big Sur. Sám uprostřed divoké přírody chce najít ztracenou rovnováhu a soustředění na práci. Bukolické rozjímání však brzy vystřídá transcendentní děs… Big Sur je kniha o krajnosti, o zběsilé touze po životě, o děsuplné kráse světa, ale i o bolestném střetu s prázdnotou a příliš blízké hranici, za níž číhá zoufalství a šílenství. V tomto ohledu Kerouac bravurně a osobitě navazuje na ta největší témata básnického romantismu. A v závěrečné poemě „Moře“ lze zaslechnout ozvuky tradice, k níž se hlásí Eliotova „Pustá země“.

Pět kratších próz z pera známého francouzského autora 18. a počátku 19. století. Jde o texty, které Sade – na rozdíl od velké části svého díla – podepsal vlastním jménem. Člověk v jeho pojetí je předurčen ke zlu a snaha o ctnost je trestána; v povídkách shromážděných do tohoto svazku však dodává příběhům jistý moralistní rámec: útrapy způsobené nevinnosti neřestí jsou prezentovány jako výstraha. Kultivovaný styl příběhů staví markýze de Sade do zcela jiného světla, než v jakém jsme ho dosud znali. Svazek uzavírá zasvěcený doslov Jindřicha Veselého.

Rozšířené, aktualizované vydání úspěšného titulu. Mnozí si myslí, že Ameriku znají, málokdo ale tuší, že ji za svůj život plně nepozná ani leckterý Američan. Experiment trvající už dvě a půl století zbytek světa fascinuje. Martin Řezníček se takřka každý večer po dobu pěti let pokoušel divákům přiblížit změny, jimiž země prochází a které jsou možná nejhlubší za několik posledních dekád. Na Manhattanu radil Henrymu Kissingerovi s výběrem kravaty před rozhovorem o Václavu Havlovi. V Texasu strávil během hurikánu týden v bahně a dešti s lidmi, kteří přišli o vše kromě naděje, že bude líp. Z kuloárů Kongresu informoval o testech pevnosti americké demokracie, ze Silicon Valley o bezprecedentní technologické dominanci. Z Baltimoru během rasových nepokojů referoval o tom, jak se společnost založená na pravidlech a zákonech dokáže během jednoho odpoledne přetavit v totální anarchii s násilnostmi a rabováním. Kniha přibližuje barvité příběhy, které dohromady tvoří americkou výjimečnost. Místy vyvrací, jinde potvrzuje stereotypy, jež o USA máme – prostřednictvím lidí s českými kořeny, ale i těch, kteří o Česku nikdy neslyšeli. Vše v době klíčových tektonických posunů symbolizovaných prezidenty Obamou a Trumpem.

Druhé vydání je rozšířené o kapitolu, jež přináší pohled na dramatický konec mandátu prezidenta Donalda Trumpa.

Řezníčkův kolega Michal Kubal v předmluvě zdůraznil, že dobrá kniha musí mít zajímavý příběh a dobrého vypravěče. Rozpojené státy mají obojí, a proto jsou čtivé a zajímavé i pro ty, které americké reálie běžně příliš neinteresují.
Jan Šída, novinky.cz

Je zřejmé a zároveň velice chvályhodné, že se Řezníček jako čert kříži vyhýbá stigmatizaci protivníka beze snahy o jeho pochopení.
Hana Ulmanová, ceskapozice.lidovky.cz

Pokud jsou čeští reportéři někdy zatracováni, že nedokážou přicházet s tématy tak světovými jako autoři polské reportážní školy, pak ve zmíněné kapitole [o Bohdanu Pomahačovi a Carmen Tarletonové] snad můžeme najít jeden z protiargumentů.
Jan Lukavec, iliteratura.cz

„Elegantní, vždy precizně připravený a s buldočím tahem na novinářskou branku schovaným za milým úsměvem, těžká televizní váha Martin Řezníček se vrhá do světa literatury. Jeho americké brýle si budete chtít nasadit.“ Jakub Szántó