: V roce 2001 krátce po pádu Tálibánu přiletěla Deborah Rodriguezová, kadeřnice z Michiganu a matka dvou dětí, do Afghánistánu jako členka týmu, který obyvatelům této válkou zpustošené země přijel nabídnout humanitární pomoc. Po počátečním tápání se jí zrodil v hlavě nápad, jehož jedinečnost neměla v tom čase obdoby: navázala na kdysi hrdou tradici afghánských salonů krásy a díky podpoře mezinárodních sponzorů otevřela Kábulskou školu krásy, která by ženám zaručila schopnost zajistit rodině obživu.

Zájemkyně o studium se jen hrnuly a mezi učitelkou a jejími studentkami se i přes občasná nedorozumění a kulturní i jazykovou bariéru rychle vytvořilo přátelské pouto. Deborah tak měla možnost nahlédnout do nelehkých osudů žen, které se často musely vyrovnávat s následky válečné tragédie či osobního traumatu, ať šlo o dívku, kterou ve dvanácti prodali do manželství, protože její rodina potřebovala zaplatit dluhy, či manželku stoupence Tálibánu, který se bitím snažil ženu donutit, aby studium ukončila. Nevšední vyprávění, v němž autorka s vřelostí a humorem líčí životní příběhy žen, jež se sešly proto, aby si společně osvojily umění trvalé ondulace, přátelství a svobody.

Trujkuntem nazývá autor nejvýchodnější místo Česka. Jde o zvláštní region, kde lidé stále hovoří originálním těšínsko-jablunkovským nářečím zvaným „po naszymu“, tak odlišným od ostatních českých dialektů. Trujkunt, česky trojúhelník, jehož pomyslné vrcholy tvoří „werk“, hory a tradice, je zároveň prostor, kde život píše zajímavé příběhy. Vyšetřovatel ostravské kriminálky major Roman Saran opět řeší vraždy spáchané za podivných okolností. Příběhy Klasztor a Návrat plynule navazují na předchozí trilogii. Ukazuje se, že klášter nemusí být jen duchovním místem a že minulost je někdy lepší nechat nedořešenou. Přijde také chvíle, kdy pěsti svérázného policisty nestačí. Je třeba tasit zbraň…

Cílem Hyacintova díla je načrtnout ve formě komiksu dějiny vesmíru, prvním zábleskem světla počínaje a vznikem života na Zemi konče. Hyacinthus tyto dějiny vypráví pomocí svých úžasných kreseb a citací z antické mytologie a z děl starověkých filozofů a dramaturgů. Od velkého třesku k prvním pozemským živočichům, přes náhlé zvraty při vzniku naší planety nám předkládá ke čtení dvojjazyčné úryvky z děl Sofoklových, Vergiliových, Lucretiových, Eurípidových, Ovidiových, Aristofanových, Hésiodových a mnohých dalších. Obrázky text spíše doplňují, než ilustrují. Postřehnutelný posun mezi dvěma časovými obdobími – mezi současnou popularizací dějin vesmíru a texty starými několik století – nabízí díky své důvtipnosti nový a poetický pohled na tajemství, které od nepaměti fascinuje lidstvo: na tajemství zrození našeho světa.

Nový strhující pohled na dějiny berlínské zdi, především slavného hraničního přechodu Charlie, jenž se stal symbolem studené války, střetu o moc mezi Západem a Východem. V důkladně zdokumentovaném a přitom čtivém příběhu tohoto místa vystupují významné postavy světové politiky jako D. Eisenhower, J. V. Stalin, J. F. Kennedy, N. S. Chruščov, Mao Ce-tung, a další. Na přesvědčivosti mu dodává řada působivých svědectví získaných z rozhovorů s lidmi, kteří zeď stavěli a bourali, s dětmi, které ji překonaly, s příbuznými a přáteli, jejichž blízcí zahynuli při pokusu o průnik do západní zóny, s příslušníky vojenské policie a vojáky strážícími kontrolní stanoviště, s agenty CIA, MI6 a Stasi, kteří dohlíželi na přeshraniční akce. Tři desetiletí po pádu berlínské zdi nám tato kniha připomíná, kolik lidských osudů zasáhla a jaké to bylo žít v rozděleném světě.

„Povinná četba pro každého, kdo chce porozumět Evropě, jakou jsme zdědili.“ – Jon Snow, moderátor britského televizního kanálu Channel 4 New

„MacGregor vdechuje berlínské zdi nový život díky rozhovorům s lidmi, kteří ji stavěli, bránili či žili v jejím stínu.“ – Whashington Post

„Bohatá sbírka příběhů z Berlína v době studené války zachycuje zběsilou komplexitu tohoto města.“ – Observer

Iain MacGregor se jako redaktor či editor věnuje literatuře faktu již více než pětadvacet let. Své bohaté zkušenosti zúročil i v knize o berlínském hraničním přechodu Checkpoint Charlie. Jeho otec sloužil s britskou armádou na Rýně v 50. letech a poté byl poslán na zotavenou do Západního Berlína. Sám MacGregor během studií v první polovině 80. let navštívil Pobaltí i Sovětský svaz, se zájmem sledoval dění v Berlíně v noci z 9. na 10. listopadu 1989, kdy padla berlínská teď. Později procestoval bývalé země Varšavské smlouvy a vrátil se i do Berlína, kde zavítal ke stále netknutému hraničnímu přechodu Charlie. Žije v Londýně s manželkou a dvěma dětmi. Checkpoint Charlie je jeho druhá kniha.

Když kraji vládne démon větru…

Noční jízda autem, okolo jen tma a liduprázdná pustina. A za tebou se žene vražedný, děsivý přízrak stařeny v pohřebních šatech, který je blíž, kdykoli zastavíš. Stačí chvíle, a máš ji zase v patách. Fenomén halného větru je v Polsku dobře známý a zdokumentovaný. Když fouká, stoupá počet násilností, nehod, vražd i sebevražd. Jak ale tento vítr souvisí s nebezpečným silničním úsekem na úpatí Západních Tater? A má něco společného s přízrakem stařeny v černém svrchníku, sukni a šátku na hlavě, který se tam zjevuje? Hrdinové nového mysteriózního thrilleru známého slovenského spisovatele Jozefa Kariky, autora bestsellerů Trhlina, Strach nebo Tma, zažívají tu nejhorší noční můru. V pustém regionu polsko-slovenského pohraničí, blízko přehrad Liptovská Mara a Orava, je pronásleduje větrný démon, před kterým není úniku…

Jozef Karika, narozený v roce 1978 v Ružomberku, je slovenský spisovatel a novinář, bestsellerový autor, který prodal v České republice a na Slovensku více než 350 000 výtisků svých knih. V největší knižní anketě na Slovensku – Martinus Kniha roku 2014 – se umístil na prvním místě mezi TOP 5 autory, o dva roky později skončil druhý. Za romány Propast a Černá hra je dvojnásobným držitelem Ceny literární kritiky Zlaté pero, dále pak osminásobným držitelem Zlaté knihy a trojnásobným Platinové knihy (za romány Ve stínu mafie, Trhlina a Propast). Román Strach se stal nejlepším hororem roku 2017 v Polsku, Trhlina pak v roce 2017 získala nejprestižnější slovenskou čtenářskou cenu Anasoft litera. Na motivy tohoto románu natočil v roce 2019 režisér Peter Bebjak stejnojmenný film, který svou návštěvností přepisoval na Slovensku historii.

V nakladatelství Argo již vyšlo:
Černá hra
Na smrt
Strach
Tma
Trhlina

Slavný režisér ve svých pamětech nic neskrývá a jeho pohled na vlastní bouřlivé životní osudy nepostrádá humor. Popisuje dětství v Brooklynu, jak získával autorské ostruhy, vypráví, jak se těžce protloukal jako komik na standupových pódiích. Svým šťavnatým vypravěčským stylem vykládá, jak došlo k tomu, že posléze přeběhl k filmu; provede nás celou svou dlouhou režisérskou kariérou, od komediálního debutu Seber prachy a vypadni přes klasické filmy jako Annie Hallová či Manhattan až po poslední snímky. Průběžně se přitom vyjadřuje ke svým manželstvím, láskám a velkým přátelstvím, hovoří o jazzu, knihách a divadelních hrách, kterých má za půl století na kontě pěknou řádku. Odhalí před čtenáři své démony a omyly, ale i to, nač je nejvíc hrdý, seznámí nás s lidmi, které miloval, s nimiž pracoval a od nichž se přitom mnohému naučil.

Woody Allen, vlastním jménem Allen Stewart Konigsberg (*1. prosince 1935 v Bronxu), je světově proslulý režisér, scenárista, spisovatel, herec a komik. Patří k hrstce amerických filmařů, kteří se dokázali prosadit coby tvůrci ryze autorských snímků. Vděčil za to široké škále svých talentů. Ačkoli nedokončil ani první semestr na Newyorské univerzitě, bezesporu se řadí k významným intelektuálům své doby, se zvláštní citlivostí pro neuralgické body moderní společnosti. Jeho osobní život byl a je plný výstřelků a eskapád, ale i díky tomu se mohl stát inspirací pro Allenovou nadobyčej bohatou tvůrčí kariéru. S obojím se vyrovnává v rozsáhlé vzpomínkové knize, která vyvolala pořádný rozruch ještě před vydáním.

Nový strhující pohled na dějiny berlínské zdi, především slavného hraničního přechodu Charlie, jenž se stal symbolem studené války, střetu o moc mezi Západem a Východem. V důkladně zdokumentovaném a přitom čtivém příběhu tohoto místa vystupují významné postavy světové politiky jako D. Eisenhower, J. V. Stalin, J. F. Kennedy, N. S. Chruščov, Mao Ce-tung, a další. Na přesvědčivosti mu dodává řada působivých svědectví získaných z rozhovorů s lidmi, kteří zeď stavěli a bourali, s dětmi, které ji překonaly, s příbuznými a přáteli, jejichž blízcí zahynuli při pokusu o průnik do západní zóny, s příslušníky vojenské policie a vojáky strážícími kontrolní stanoviště, s agenty CIA, MI6 a Stasi, kteří dohlíželi na přeshraniční akce. Tři desetiletí po pádu berlínské zdi nám tato kniha připomíná, kolik lidských osudů zasáhla a jaké to bylo žít v rozděleném světě.

„Povinná četba pro každého, kdo chce porozumět Evropě, jakou jsme zdědili.“ – Jon Snow, moderátor britského televizního kanálu Channel 4 New

„MacGregor vdechuje berlínské zdi nový život díky rozhovorům s lidmi, kteří ji stavěli, bránili či žili v jejím stínu.“ – Whashington Post

„Bohatá sbírka příběhů z Berlína v době studené války zachycuje zběsilou komplexitu tohoto města.“ – Observer

Iain MacGregor se jako redaktor či editor věnuje literatuře faktu již více než pětadvacet let. Své bohaté zkušenosti zúročil i v knize o berlínském hraničním přechodu Checkpoint Charlie. Jeho otec sloužil s britskou armádou na Rýně v 50. letech a poté byl poslán na zotavenou do Západního Berlína. Sám MacGregor během studií v první polovině 80. let navštívil Pobaltí i Sovětský svaz, se zájmem sledoval dění v Berlíně v noci z 9. na 10. listopadu 1989, kdy padla berlínská teď. Později procestoval bývalé země Varšavské smlouvy a vrátil se i do Berlína, kde zavítal ke stále netknutému hraničnímu přechodu Charlie. Žije v Londýně s manželkou a dvěma dětmi. Checkpoint Charlie je jeho druhá kniha.

Slavný režisér ve svých pamětech nic neskrývá a jeho pohled na vlastní bouřlivé životní osudy nepostrádá humor. Popisuje dětství v Brooklynu, jak získával autorské ostruhy, vypráví, jak se těžce protloukal jako komik na standupových pódiích. Svým šťavnatým vypravěčským stylem vykládá, jak došlo k tomu, že posléze přeběhl k filmu; provede nás celou svou dlouhou režisérskou kariérou, od komediálního debutu Seber prachy a vypadni přes klasické filmy jako Annie Hallová či Manhattan až po poslední snímky. Průběžně se přitom vyjadřuje ke svým manželstvím, láskám a velkým přátelstvím, hovoří o jazzu, knihách a divadelních hrách, kterých má za půl století na kontě pěknou řádku. Odhalí před čtenáři své démony a omyly, ale i to, nač je nejvíc hrdý, seznámí nás s lidmi, které miloval, s nimiž pracoval a od nichž se přitom mnohému naučil.

Woody Allen, vlastním jménem Allen Stewart Konigsberg (*1. prosince 1935 v Bronxu), je světově proslulý režisér, scenárista, spisovatel, herec a komik. Patří k hrstce amerických filmařů, kteří se dokázali prosadit coby tvůrci ryze autorských snímků. Vděčil za to široké škále svých talentů. Ačkoli nedokončil ani první semestr na Newyorské univerzitě, bezesporu se řadí k významným intelektuálům své doby, se zvláštní citlivostí pro neuralgické body moderní společnosti. Jeho osobní život byl a je plný výstřelků a eskapád, ale i díky tomu se mohl stát inspirací pro Allenovou nadobyčej bohatou tvůrčí kariéru. S obojím se vyrovnává v rozsáhlé vzpomínkové knize, která vyvolala pořádný rozruch ještě před vydáním.

V horské osadě v Beskydech je nalezena brutálně zavražděná dívka. Vše nasvědčuje tomu, že se stala obětí sexuálního maniaka. Šéf ostravské mordparty Miroslav Lada rychle dojde k přesvědčení, že vrahem musí být někdo z místních. Jeho tým i s novým operativcem Romanem Nitkou rozplétá vztahy mezi sousedy a souvislost s drogovým byznysem. Postupně se seznamují se všemi obyvateli osady, zneuznaným hudebníkem, věčně nemytým pasákem koz nebo váženým, ale nerudným architektem a jeho slabomyslným synem. Do vyšetřování se brzy začnou promítat osobní životy kriminalistů. Všichni mají stejný cíl, ale každý jinou motivaci k dopadení vraha. Dokážou se sjednotit a zbavit odlehlý kraj monstra? A stihnou to dřív, než vrah udeří znovu?

František Šmehlík (* 1995) pochází z Ostravy. Od dětství se věnoval sportu, především judu, v němž získal tři tituly mistra republiky, startoval na mistrovství Evropy, mistrovství světa i na evropské olympiádě mládeže. V současnosti žije se snoubenkou a synkem v Olomouci, kde dokončuje studium bohemistiky na Univerzitě Palackého a zároveň pracuje jako trenér sportovního střediska pro žákovské kategorie. Vedle juda jsou jeho dávnou vášní knihy, mezi své největší oblíbence řadí Milana Kunderu, Bohumila Hrabala či Ladislava Fukse. V roce 2015 vydal soubor hororových povídek Temné znamení. Jeho první kriminální román Slyšet jeleny zpívat se vyznačuje promyšlenou zápletkou, ale především schopností postihnout spletité vazby v malé komunitě, kde skoro každý může být vrah. V současnosti pracuje na prvním dílu série s olomouckou vyšetřovatelkou Laurou Arou.

V horské osadě v Beskydech je nalezena brutálně zavražděná dívka. Vše nasvědčuje tomu, že se stala obětí sexuálního maniaka. Šéf ostravské mordparty Miroslav Lada rychle dojde k přesvědčení, že vrahem musí být někdo z místních. Jeho tým i s novým operativcem Romanem Nitkou rozplétá vztahy mezi sousedy a souvislost s drogovým byznysem. Postupně se seznamují se všemi obyvateli osady, zneuznaným hudebníkem, věčně nemytým pasákem koz nebo váženým, ale nerudným architektem a jeho slabomyslným synem. Do vyšetřování se brzy začnou promítat osobní životy kriminalistů. Všichni mají stejný cíl, ale každý jinou motivaci k dopadení vraha. Dokážou se sjednotit a zbavit odlehlý kraj monstra? A stihnou to dřív, než vrah udeří znovu?

František Šmehlík (* 1995) pochází z Ostravy. Od dětství se věnoval sportu, především judu, v němž získal tři tituly mistra republiky, startoval na mistrovství Evropy, mistrovství světa i na evropské olympiádě mládeže. V současnosti žije se snoubenkou a synkem v Olomouci, kde dokončuje studium bohemistiky na Univerzitě Palackého a zároveň pracuje jako trenér sportovního střediska pro žákovské kategorie. Vedle juda jsou jeho dávnou vášní knihy, mezi své největší oblíbence řadí Milana Kunderu, Bohumila Hrabala či Ladislava Fukse. V roce 2015 vydal soubor hororových povídek Temné znamení. Jeho první kriminální román Slyšet jeleny zpívat se vyznačuje promyšlenou zápletkou, ale především schopností postihnout spletité vazby v malé komunitě, kde skoro každý může být vrah. V současnosti pracuje na prvním dílu série s olomouckou vyšetřovatelkou Laurou Arou.