Weldonville je poklidné městečko v Coloradu. Jako by se tu zastavil čas. Ale kousek za městem stojí pěkná moderní věznice, kam v poslední době přibyla spousta vězňů se zostřeným dohledem. Dvanáct z nich vymyslí a provede plán, jak se dostat ven. Aby se ztratili v davu, vypustí na svobodu přes tisícovku dalších zločinců, a ti, protože nemají kam jinam jít, přepadnou Weldonville a jako dobyvačná armáda znásilňují, kradou a vraždí.
Většina uprchlíků je pochytána, ale dvanáct strůjců útěku a následného masakru se ani po dvou letech o? ciálního pátrání nepodařilo dopadnout. Proto si Lea Hawkinsová, místní policistka vysoké postavy a skvělých kriminalistických schopností, požádá o roční volno. Její nadřízení i městská rada vědí, o co jí jde: chce těch dvanáct špinavců dostat. A tak jí z federálního grantu určeného pro město vyčlení část peněz, aby pro své pátrání měla prostředky. Netrvá dlouho, než Lea vypátrá prvního pachatele, a rázem z něho udělá svou první oběť.

Všechno o světě kolem nás se dozvídáme prostřednictvím smyslů. A zdaleka k tomu nevyužíváme jen známou pětici tvořenou zrakem, sluchem, chutí, hmatem a čichem. Někteří nevidomí lidé se orientují podle odražených zvuků podobně jako netopýři a je možné, že máme i vnitřní kompas. Zvířatům ovšem nabízejí jejich smysly takové vnímání světa, jaké si jen stěží dokážeme představit. Některé ryby vedou rozhovory prostřednictvím elektrických výbojů, zpěvní ptáci slyší blížící se bouři s několikadenním předstihem, želvy dovedou hmatat i přes tvrdý krunýř a sépie registrují pestré barvy, i když jsou barvoslepé. Při detailnějším pohledu je svět lidských a zvířecích smyslů plný podobných překvapení. Jaroslav Petr shromáždil neuvěřitelné množství různých anomálií, kuriozit a zvířecích přeborníků a jejich prostřednictvím nás zavádí do říše zvířecích smyslových vymožeností, nad kterými často zůstává rozum stát. Zároveň ale také upozorňuje na úskalí, která zvířatům, jejichž smysly se utvářely a evolučně cizelovaly po tisíciletí, způsobují násilné zásahy do přírody, ať již jde o světelné znečištění, ruch velkoměst či ohlušené velryby následkem lodní dopravy a sonarů pročesávajících mořské hlubiny.

V tomto svižném uvedení do moderního ateismu nám jeden z nejvýznamnějších vědců dneška vysvětluje, proč bychom neměli věřit v boha. Argumenty, které rozvíjel ve své dosavadní práci, představuje ve své nejnovější knize stručně, přehledně a působivě, se zřetelem na čtenáře, kteří nejsou zběhlí v soudobé evoluční biologii. Sám Dawkins byl v mládí natolik ohromen krásou a spletitostí stvoření, že věřil, že za ním musí stát nějaký tvůrce. Když se však seznámil s teorií evoluce, představu boha zavrhl. Ve své knize dává čtenářům možnost znovu promyslet zásadní otázky o životě a vesmíru.

Vydejte se s Lyrou za dobrodružstvím až do tajuplné Střední Asie se zastávkou v magické Praze.
Trojdílná série Jeho temné esence, tj. Zlatý kompas, Jedinečný nůž a Jantarové kukátko, se stala mezinárodním bestsellerem a předlohou divadelních, seriálových i filmových adaptací. Pullman se do světa, který trojicí knih stvořil, po čase znovu vrátil. Výsledkem je další úžasná trilogie, v níž se opět setkáváme s hrdinkou Lyrou a jejím daemonem Pantalaimonem. V první Knize Prachu s podtitulem La Belle Sauvage (Argo, 2019) byla Lyra teprve miminko, nicméně díky proroctví divoženek už tehdy nadmíru důležité. Druhý díl Knihy Prachu, Tajné společenství, zastihuje dospělou Lyru na studiích v Oxfordu. Její vztah s Pantíkem prochází krizí. Daemon se při jedné osamělé noční procházce stane svědkem vraždy neznámého muže. Do rukou se mu dostane jeho peněženka a s ní i přístup k deníku mrtvého, obsahující výbušné informace. A pak už události naberou turbulentní spád. Mezi Lyrou a Pantíkem dojde k prudké hádce, daemon od Lyry uteče a oba se, každý na vlastní pěst, vydávají na cestu přes celou Evropu až do Asie. Lyra se zastaví také v Praze, kde se seznámí s jistým Václavem Kubíčkem a podivným ohnivým mužem. Cílem Pantalaimonovy i Lyřiny cesty je tajuplné město ukryté v srdci pouště. Shledá se Lyra opět se svým daemonem a odhalí konečně tajemství Prachu? A proč po ní tak sveřepě pátrá mocné Magisterium?

„Pullmanův příběh nepřestává probouzet celou řadu otázek… V knize se elegantně mísí aktuální témata, od uprchlické krize v Evropě po problematiku pravdy v postpravdivé době. Pullmanovo vyprávění navíc nepozbývá nic ze své uhrančivosti.“
(The Times)

„Děj se řítí kupředu, plný nebezpečí a překvapení, a přináší výsostnou potěchu z četby. Pullmanova schopnost vystihnout pouhými několika řádky postavu, místo či motiv je téměř zázračná.“
(New Statesman)

„Dlouhá, vyčerpávající, spletitá cesta hrdinů je plná krásy, nebezpečí i filozofických myšlenek.“
(Metro)

První příběhy nejslavnější komiksové hrdinky steampunku vycházejí ve druhém vydání. Británie nabrala v 19. století ve vývoji poněkud jiný kurz a věda vládne celému společenství. Vzduch brázdí nejpodivnější letouny, nejmodernější města oplývají úchvatnou hromadnou dopravou a všichni znají krásnou a nebezpečnou Lady Mechaniku – napůl ženu, napůl stroj. Jinou takovou hříčku vědy a přírody svět neviděl. Až do chvíle, kdy se na nádraží objeví další napůl mechanická dívka v naprosto zuboženém stavu. Lady Mechanika se okamžitě pouští do pátrání. Jde totiž o hodně. Kromě odhalení nelidských experimentátorů hraje Mechanika také o tajemství vlastního původu.

Říká se, že irský a český smysl pro humor k sobě mají blízko. Novela velikána irskojazyčné literatury Máirtína Ó Cadhaina to potvrzuje. Věčná škoda, že si ji nemohl přečíst Franz Kafka, najisto by se rozveselil. Klíč pojednává o malém dublinském úředníčkovi, jehož život je naplněn přesouváním šanonů, lepením štítků a vyplňováním formulářů. Když však jednoho dne odjede jeho nadřízený na dovolenou a zamkne jej v kanceláři, dojde k existenciálnímu zápasu. Takový úřední klíč, to není žádná legrace, o jeho výrobu je třeba zažádat na příslušném lejstru orazítkovaném náležitými odbory. Vyvázne náš hrdina živ a zdráv?

Sledujeme „ženu ve fialové sukni“, jak mění zaměstnání, které obchody navštěvuje, jak neobratně komunikuje s lidmi, jak a co jí, kde sedává v parčíku nedaleko nákupní čtvrti. Vypravěčka drobnými úskoky zpovzdálí řídí její každodenní život. Nabydeme dojmu, že „žena ve fialové sukni“ je podivná, prakticky nesvéprávná, ale postupně názor měníme a jako zvláštní podivín nám začne připadat sama vypravěčka. Není to všechno nakonec jen její vlastní obsese? Vztah mezi oběma ženami je ještě mnohem složitější, než se původně zdálo.
Příběh stalkingu, který navzdory vážnému tématu nepostrádá zvláštní jemný japonský humor, při kterém se čtenář občas zasměje, ale většinou jen melancholicky pousměje. Děj zdánlivě plyne bez dramatických zápletek, vypravěčka však postupnou manipulací krok za krokem ovlivňuje život hlavní hrdinky způsobem, až občas zamrazí.

„Dnešní japonská literatura má ženské jméno – Imamura – , které září vlastním světlem.“
– El Universal

„Nový hlas v japonské literatuře, který podporuje rozmanitost a diverzitu v jinak tradicionalistické společnosti.“
– The Manila Times

František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora, jehož cílem bylo postihnout veškeré aspekty života vzorového města založeného v roce 1420. Výsledkem autorova bádání byl vznik více než desítky studií, jež zásadním způsobem ozřejmily nejen počátky táborské republiky, ale i dějiny husitské revoluce. Souborné vydání těchto textů však neobohacuje pouze naše poznání geneze české reformace, husitské revoluce a táborských dějin, ale zároveň je i průhledem do autorovy badatelské dílny, pro niž je příznačná precizní znalost pramenů, jejich originální interpretace, stejně jako úcta k bádání mnoha generací starších historiků, bez jejichž přispění by nebylo možné soudobé historické poznání.

Ve svém nejnovějším románu Vlčí růže nás Katja
Kettu opět zavede do prostředí, které je stejně tak
neznámé, jako fascinující – do indiánské rezervace
Fond du Lac v Minnesotě. Nežijí tam ale jen indiáni,
nýbrž i „Findiáni“ – potomci finských přistěhovalců
a původních obyvatel. Rose zmizela před pětačtyřiceti
lety, ale její příběh se dere na povrch. Místní šerif
Mike zavolá její dceři Lempi, aby jí oznámil, že Ettu,
Rosin manžel a Lempin otec, se začal probírat z letité
ztráty paměti a pořád dokola se nanovo trápí a chodí
na policii oznámit, že Rose zmizela.
Zjistí Lempi, co se tenkrát opravdu stalo s její
matkou? A kam zmizely všechny ostatní indiánské
dívky? Může láska přežít několik desítek let
odloučení? Ponořte se do strhujícího příběhu Katji
Kettu a vydejte se na jednu ze sedmi stezek života.

EXISTUJÍ SVĚTÉLKUJÍCÍ ŽIVOČICHOVÉ?
PŘEŽIJE ROZPŮLENÁ ŽÍŽALA?

Komiksový průvodce Zelená (se) Země tě zábavnou formou seznámí s přírodou kolem nás a ukáže ti, jak ji my lidé ovlivňujeme. Obsahuje spoustu zajímavostí ze světa rostlin a zvířat, srozumitelně vysvětluje nejpalčivější ekologické problémy a radí, co můžeš pro životní prostředí udělat i ty. Vyprav se spolu s novinářem Olem Mathismoenem a kreslířkou Jenny Jordahlovou na fascinující cestu do deštného pralesa, vzhůru do atmosféry i hluboko pod mořskou hladinu.

S přírodou je legrace! A všechny ekologické problémy mají řešení.

Kromě komiksů v knize najdeš kvízy a úkoly, kterými můžeš žhavit své mozkové závity.

POTŘEBUJE ZEMĚ SLUNEČNÍ BRÝLE?
CO JE TO VLASTNĚ TA ZMĚNA KLIMATU?
CO JI ZPŮSOBUJE A PROČ JE NEBEZPEČNÁ?
PRŠÍ DNES MÉNĚ NEŽ DŘÍV?
CO JSOU SKLENÍKOVÉ PLYNY?
PŘESTANEME JEZDIT AUTEM?
NENÍ PRO NAŠI PLANETU UŽ PŘÍLIŠ POZDĚ?

Vydání knihy podpořila Nadace norské literatury v zahraničí NORLA.