Lombarský spisovatel, historik a kronikář Pavel Jáhen (720–799), známější pod latinským jménem Paulus Diaconus, působil v Itálii na královském dvoře Langobardů jako vychovatel a učitel. Hojně cestoval a pobýval i na dvoře Karla Velikého v Cáchách. Po rozpadu langobardského království vstoupil do benediktinského kláštera v Monte Cassinu, kde napsal většinu svých děl. Jeho spis zachycuje dějiny Langobardů od mytického původu národa až po smrt krále Liutpranda (743) a uvádí řadu důležitých zpráv ohledně Byzance či Franků a jejich vzájemných vztahů. Pavlovo dílo byl hojně citováno pozdějšími autory a je právem pokládáno za zásadní pramen k historii severní Itálie v 8. století.

Říká se, že irský a český smysl pro humor k sobě mají blízko. Novela velikána irskojazyčné literatury Máirtína Ó Cadhaina to potvrzuje. Věčná škoda, že si ji nemohl přečíst Franz Kafka, najisto by se rozveselil. Klíč pojednává o malém dublinském úředníčkovi, jehož život je naplněn přesouváním šanonů, lepením štítků a vyplňováním formulářů. Když však jednoho dne odjede jeho nadřízený na dovolenou a zamkne jej v kanceláři, dojde k existenciálnímu zápasu. Takový úřední klíč, to není žádná legrace, o jeho výrobu je třeba zažádat na příslušném lejstru orazítkovaném náležitými odbory. Vyvázne náš hrdina živ a zdráv?

Grafický román V hlavní roli Tomáš Holý Oty Karse originálně zpracovává Tomášův životní příběh propojený se životy jeho blízkých. Zároveň vykresluje, jak těžké je zůstat sám sebou pod tlakem slávy a očekáváním druhých. Všemu ovšem Tomáš čelí s energií, chutí, vynalézavostí a humorem jemu i mládí vlastním.
Kniha kombinuje několik výrazných kresebných stylů odlišujících, zda se jedná o vzpomínku, filmové záběry, nebo přelomové životní téma. Zda jde o dětství a filmování, dospívání a lásky, nebo život po životě. Výrazně prolíná Tomášův příběh s příběhem jeho maminky a také autora knihy.
Komiks vytvořený Otou Karsem a nakreslený výtvarnicí Czinou – Kristýnou Plíhalovou je počinem, který jen částečně navazuje na knihu Jmenuju se Tomáš, která získala Magnesii Literu – Kosmas cenu čtenářů.

V roce 2001 krátce po pádu Tálibánu přiletěla Deborah Rodriguezová, kadeřnice z Michiganu a matka dvou dětí, do Afghánistánu jako členka týmu, který obyvatelům této válkou zpustošené země přijel nabídnout humanitární pomoc. Po počátečním tápání se jí zrodil v hlavě nápad, jehož jedinečnost neměla v tom čase obdoby: navázala na kdysi hrdou tradici afghánských salonů krásy a díky podpoře mezinárodních sponzorů otevřela Kábulskou školu krásy, která by ženám zaručila schopnost zajistit rodině obživu.

Zájemkyně o studium se jen hrnuly a mezi učitelkou a jejími studentkami se i přes občasná nedorozumění a kulturní i jazykovou bariéru rychle vytvořilo přátelské pouto. Deborah tak měla možnost nahlédnout do nelehkých osudů žen, které se často musely vyrovnávat s následky válečné tragédie či osobního traumatu, ať šlo o dívku, kterou ve dvanácti prodali do manželství, protože její rodina potřebovala zaplatit dluhy, či manželku stoupence Tálibánu, který se bitím snažil ženu donutit, aby studium ukončila. Nevšední vyprávění, v němž autorka s vřelostí a humorem líčí životní příběhy žen, jež se sešly proto, aby si společně osvojily umění trvalé ondulace, přátelství a svobody.

Trujkuntem nazývá autor nejvýchodnější místo Česka. Jde o zvláštní region, kde lidé stále hovoří originálním těšínsko-jablunkovským nářečím zvaným „po naszymu“, tak odlišným od ostatních českých dialektů. Trujkunt, česky trojúhelník, jehož pomyslné vrcholy tvoří „werk“, hory a tradice, je zároveň prostor, kde život píše zajímavé příběhy. Vyšetřovatel ostravské kriminálky major Roman Saran opět řeší vraždy spáchané za podivných okolností. Příběhy Klasztor a Návrat plynule navazují na předchozí trilogii. Ukazuje se, že klášter nemusí být jen duchovním místem a že minulost je někdy lepší nechat nedořešenou. Přijde také chvíle, kdy pěsti svérázného policisty nestačí. Je třeba tasit zbraň…

Mnozí si myslí, že Ameriku znají, málokdo ale tuší, že ji za svůj život plně nepozná ani leckterý Američan. Experiment trvající už dvě a půl století zbytek světa fascinuje. Martin Řezníček se takřka každý večer po dobu pěti let pokoušel divákům přiblížit změny, jimiž země prochází a které jsou možná nejhlubší za několik posledních dekád. Na Manhattanu radil Henrymu Kissingerovi s výběrem kravaty před rozhovorem o Václavu Havlovi. V Texasu strávil během hurikánu týden v bahně a dešti s lidmi, kteří přišli o vše kromě naděje, že bude líp. Z kuloárů Kongresu informoval o testech pevnosti americké demokracie, ze Silicon Valley o bezprecedentní technologické dominanci. Z Baltimoru během rasových nepokojů referoval o tom, jak se společnost založená na pravidlech a zákonech dokáže během jednoho odpoledne přetavit v totální anarchii s násilnostmi a rabováním. Kniha přibližuje barvité příběhy, které dohromady tvoří americkou výjimečnost. Místy vyvrací, jinde potvrzuje stereotypy, jež o USA máme – prostřednictvím lidí s českými kořeny, ale i těch, kteří o Česku nikdy neslyšeli. Vše v době klíčových tektonických posunů symbolizovaných prezidenty Obamou a Trumpem.

„Elegantní, vždy precizně připravený a s buldočím tahem na novinářskou branku schovaným za milým úsměvem, těžká televizní váha Martin Řezníček se vrhá do světa literatury. Jeho americké brýle si budete chtít nasadit.“ Jakub Szántó

Sledujeme „ženu ve fialové sukni“, jak mění zaměstnání, které obchody navštěvuje, jak neobratně komunikuje s lidmi, jak a co jí, kde sedává v parčíku nedaleko nákupní čtvrti. Vypravěčka drobnými úskoky zpovzdálí řídí její každodenní život. Nabydeme dojmu, že „žena ve fialové sukni“ je podivná, prakticky nesvéprávná, ale postupně názor měníme a jako zvláštní podivín nám začne připadat sama vypravěčka. Není to všechno nakonec jen její vlastní obsese? Vztah mezi oběma ženami je ještě mnohem složitější, než se původně zdálo.
Příběh stalkingu, který navzdory vážnému tématu nepostrádá zvláštní jemný japonský humor, při kterém se čtenář občas zasměje, ale většinou jen melancholicky pousměje. Děj zdánlivě plyne bez dramatických zápletek, vypravěčka však postupnou manipulací krok za krokem ovlivňuje život hlavní hrdinky způsobem, až občas zamrazí.

„Dnešní japonská literatura má ženské jméno – Imamura – , které září vlastním světlem.“
– El Universal

„Nový hlas v japonské literatuře, který podporuje rozmanitost a diverzitu v jinak tradicionalistické společnosti.“
– The Manila Times

Manželský pár, Bohumil a Bohumila, se společně s mentálně postiženým synem přestěhuje z Prahy do malé vesnice v pohraničí, aby vyřešil svou manželskou krizi. V horkém létě se pokoušejí zapadnout mezi místní, drobná nedorozumění přisuzují nejprve své odlišnosti a neschopnosti pochopit venkovské prostředí. Avšak malých i velkých lží, podivných náhod a nepříjemných incidentů přibývá a pocit ohrožení sílí. Tušení, že jejich chalupu na dně rokle každou noc obchází velké zvíře, podivně koresponduje se záhadnými letáky s pohádkou o vlkovi, které nacházejí v místní nálevně. Jedné noci se Bohumil a Bohumila vracejí do prázdné chalupy – kluk zmizel.
Podivné události vyvrcholí třetí den po chlapcově zmizení, kdy se před chalupou manželů shromáždí všichni vesničané ve slavnostních úborech. Převrátila se bizarní hra místních vidláků v jakousi zvrácenou podobu moderního folkloru? Jde jim o život? A co se stalo s klukem?
Vesnický román, který chcete číst v bezpečí města.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Neuvěřitelný, ale pravdivý příběh nejstrašnější zbraně, jaká kdy vznikla.
6. srpna 1945 zničila atomová bomba Hirošimu. Desítky tisíc lidí se v jediném okamžiku vypařily. A celý svět zděšeně zjistil, že už existuje první zbraň hromadného ničení. Ale za jakých podmínek vznikala a kdo za jejím zrodem stál?
Tento komiksový román, to je sága o 450 stranách, která vznikla ze spolupráce jednoho francouzského a jednoho belgického scenáristy s kanadským výtvarníkem se zkušenostmi z DC i Marvelu. Popisuje klíčové osoby a kulisy historické události, od níž v roce 2020 uplynulo 75 let. Od uranových dolů v Katanze či Jáchymově, přes Německo, Norsko, SSSR a Nové Mexiko až po Japonsko zachycuje jednu za druhou neuvěřitelné, ale skutečné události.
Setkáme se tu s mnoha osobnostmi, které za vznikem Bomby stály: ať už to byli politici (Roosevelt, Truman), slavní vědci (Einstein, Oppenheimer, Fermi…) nebo lidé stejně významní, ale kupodivu dnes méně známí, jako je Leo Szilard (hlavní postava knihy, vědec, který měl lví podíl na tom, že si USA bombu opravdu opatřily, ale potom se ze všech sil zasazoval o to, aby ji nepoužily), a také lidé zcela zapomenutí, jako byl Ebb Cade (černý stavební dělník, kterému bez jeho vědomí vstřikovali do těla plutonium, aby mohli studovat jeho dopady na organismus). Také se seznámíme s vojáky, jako byl generál Leslie Groves, který železnou rukou řídil Projekt Manhattan – a v neposlední řadě i s obyvateli města Hirošima.
Dílo, které stojí na pečlivých rešerších a historických faktech, ale přitom se čte jako dobrodružný, ba fantastický příběh; přestože ve Francii vyšlo poměrně nedávno, už teď je z něj důležitá (a několikrát dotiskovaná) kniha pro všechny, kdo chtějí mít jasnou představu o zrodu atomové bomby.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Tvůrčí duo Zdeněk Ležák a Michal Kocián pokračují v komiksovém mapování českého odboje. Po úspěšném titulu Tři králové, v němž popisovali příběh trojice Mašín, Balabán, Morávek, přistupují ke komiksovému zpracování jednoho z nejhrdinštějších okamžiků novodobých českých dějin. Komiks vychází právě k výročí atentátu.
V pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Praze zemřelo v boji 18. června 1942 sedm československých parašutistů z pěti různých výsadků. Tím skončila jedna z nejvýznamnějších operací československého odboje, operace Anthropoid, jejímž cílem byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Přestože tento výsadek čítal pouhé dva muže, na přípravě operace se nakonec podíleli i další parašutisté a jejich společný osud se naplnil právě v kryptě pravoslavného kostela. Komiksová kniha, jejímž autorem je Zdeněk Ležák a výtvarníkem Michal Kocián, sleduje příběh parašutistů ze všech dotčených výsadků, od jejich seskoku až po hrdinskou smrt. Nejvýznamnější částí komiksového příběhu je vlastní atentát a poté bitva v prostorách chrámu.
Nalezneme zde ale také celou řadu dalších dějových linek, které příběh knihy propojují s již vydanou komiksovou knihou stejné autorské dvojice s názvem Tři králové (vyšla v nakladatelství Argo v roce 2017). Komiks Anthropoid velmi věrně popisuje historické události a klade si za cíl s tímto významným tématem seznámit především mladou generaci českých čtenářů.

Pět set kusů komiksu bude vytištěno s „oboustrannou obálkou“ – na druhé straně přebalu limitované verze naleznou fanoušci širokoúhlý plakát Heydrichova vozu. Tato verze bude k dostání pouze v distribuční síti Kosmas.