Cameron Harris narukoval hned po střední škole
do armády a z války v Afghánistánu se vrátil na
invalidním vozíku. O čtyři roky později žije se
sestrou Tanyou v rodném městečku napůl zbořeném
hurikánem Katrina a má dost monotónní život: kouká
na telku, hraje videohry, občas se s Tanyou vypraví do
místní večerky, aby nakoupili cigára, pivo a křupky…
Jenomže jednoho horkého srpnového odpoledne,
když čeká, až Tanya zaplatí a pojedou domů, jako by
jím projela nějaká vlna a… Cameron vstane! Nastane
cirkus: z večerky se stane poutní místo, kde se odehrál
zázrak, lékaři na Cameronovi testují všechno, co
je napadne, Vatikán vyšle zmocněnce, aby to celé
prozkoumal, a nakonec si ho všimne i Hollywood.
Ale co si s tím vším má počít on?
Chodící zázrak je třeskutě vtipná studie toho, jak
funguje současná americká společnost, jak vznikají
mýty a jak je snadné, aby se v tom člověk ztratil.

„ „Miles je tak virtuózní spisovatel, že čtenáři
sami pocítí, jak se během četby stávají lepšími,
všímavějšími lidmi.“
Los Angeles Review of Book

Zemi zničené obřími útočníky, jak jsme ji poznali v prvním díle Útok obrů, svítá naděje na odplatu. Najde se ale dost hrdinů? A kdo to vlastně je – hrdina?
Daryck měl svůj domov ve městě zničeném při nájezdu Kostních obrů. On a jeho skupina válečníků se teď touží pomstít za všechny milované, které ztratili.
Hanima patří k nové generaci mágů s mimořádným nadáním – dokáže hovořit s fantastickými zvířaty. Když její dar začne představovat hrozbu pro současné vládce, postaví se do čela hnutí, které chce pomocí její magie poskytnout moc všem.
Koesha je kapitánkou čistě ženské posádky lodi zkoumající nebezpečné a neznámé vody. Nehledá však pouze možnou cestu kolem světa – pátrá i po své sestře, která před dvěma lety zmizela na moři. Jenže tam, kde mapy končí, číhá něco mnohem nebezpečnějšího než bouře a mořské obludy!
Tito tři, a zdaleka nejen oni, se pokusí přinést naději do světa zmítaného válkou. Ale i hrdinové mívají strach…

V mrazivém příběhu komiksového velmistra Richarda Corbena se v lesích za Arkhamem potulují strašlivé věci! V díle, které kombinuje lovecraftovské prvky s indiánskými legendami, s námi můžete sledovat arogantního měšťáka, jenž se vydává odhalit původ tajemné dívky ze zapadákova. Ke svému zděšení nalézá město plné netušené a nevídané hrůzy.

V katastrofických filmech bývá konflikt mezi lidmi a inteligentními stroji líčen jako nevyhnutelný, navíc s deprimujícím výsledkem. Stuart Russell, jeden z nejvýznamnějších badatelů na poli umělé inteligence (AI), v této přelomové knize tvrdí, že se takovému scénáři můžeme vyhnout – ale pouze pokud koncept AI od základu znovu promyslíme. Předkládá přehled průlomových objevů, které je třeba na cestě k nadlidské AI ještě učinit. Pokud k nim však dojde a nadlidská AI vznikne, objeví se zde entity mnohem mocnější než lidé. Jak zařídit, aby nás neovládly? Inteligentní stroje mohou hrozivým způsobem převzít kontrolu nad rozhodováním v reálném světě a sledovat vlastní cíle vyplývající z jejich programového vybavení. Russell v této publikaci přichází s konceptem „prokazatelně prospěšné“ AI, o jejíchž algoritmech bude možné matematicky dokázat, že sledují cíle prospěšné pro jejich lidské uživatele. Deník The Guardian proto knihu Jako člověk označil za jeden z nejdůležitějších textů o umělé inteligenci.

Faerské ostrovy jsou malá země na půli cesty mezi
Norskem a Islandem. Historicky a politicky jsou
spřízněny s Dánskem, ale zachovaly si vlastní jazyk
a osobitou kulturu. Až do 19. století tam nevznikala
v podstatě žádná psaná literatura, ale rozvíjela
se bohatá ústní slovesnost – pověsti, pohádky
a dlouhé taneční balady. Příběhy zaznamenávají
dějiny jednotlivých rodů a míst a vyprávějí
hrdinské i vtipné příhody ze života významných
postav lokální historie.
Podstatnou roli v nich
hraje drsná severská příroda a moře i bytosti, které
v představách Faeřanů krajinu obývaly: skřítci,
álfové, trollové, obryně a mořské nestvůry. Dnešním
čtenářům otevírají faerské pověsti a pohádky dveře
do časově i prostorově vzdáleného světa. Navzdory
této vzdálenosti nás však dokážou rozesmát svým
bezprostředním humorem a okouzlit tím, s jakou
lehkostí spojují všední příhody s tajemnými
a nadpřirozenými prvky.
Tato kniha je poprvé
představuje českým čtenářům a nabízí pestrý
a rozmanitý výběr textů od drobných anekdot až po
vyprávění připomínající krátké staroseverské ságy.

Vydání knihy podpořil Faerský kulturní fond

Edice Mýty, pohádky a legendy nabízí procházku lidovou slovesností napříč celým
světem. Najdeme v ní knihy věnující se celým kontinentům – Americe Severní i Jižní,
Africe, Austrálii, ale i publikace zaměřené na menší, avšak zajímavé kouty Země –
Papuu-Novou Guieneu, Tibet, Nepál, Barmu či nám Evropanům blízké oblasti jako
např. Skotsko, Island, Laponsko, Balkán atd. Prostřednictvím překladů či původních
děl českých etnografů a cestovatelů máme možnost přiblížit se vnímání a myšlení
lidí, kteří si tyto příběhy předávají po generace, a ocitnout se ve světě tajemna, buď
blízkému našemu duchu, či zcela vzdálenému a překvapivému, někdy šokujícímu.
Řada oslovuje čtenáře malé i velké, neboť každá z knih nabízí příběhy určené
všem věkovým kategoriím. Každá publikace je bohatě ilustrována vždy jiným
výtvarníkem, čímž se celá řada také stává zajímavou sběratelskou edicí.

Kniha Bez zpěvu a bez zvonění se zabývá postupným procesem dekriminalizace sebevraždy od konce 17. do konce 19. století. Autorku přitom nezajímá pouze to, jak se změnil samotný trestní postih sebevraždy, ale především skutečnost, jak se proměnilo nazírání na trestní postižitelnost sebevraha, na jeho duševní stav, a co tyto změny vypovídají o proměnách společnosti a myšlení v českých zemích mezi barokem a „moderní“ dobou. Autorka rovněž zkoumá, jak soudní praxe odpovídala zákonným normám, jakým způsobem byla vnímána sebevrahova „vina“ a jeho i její mravní „škodlivost“, jak byla dokládána „vina“ či „nevina“ a jak se doboví aktéři z nejrůznějších různých společenských vrstev vyrovnávali s emocionálně vyhrocenou situací, již sebevražda pro komunitu představovala.

Beth Harmonová se v osmi letech dostane do sirotčince. Není to harmonické prostředí, a malá Beth si najde dvě cesty k úniku: malé zelené pilulky, které děti dostávají „na uklidnění“, a ŠACHY. Hra, s níž ji seznámí údržbář ve sklepě sirotčince, ji pohltí, a během několika let se ukáže, že Beth není jen „na holku dost dobrá“ – je prostě dobrá. Totiž nejlepší. V Americe rozhodně. Ale cestou na světový vrchol musí Beth překonat nejen nedůvěru okolí, ale i vlastní démony závislosti.
Strhující příběh Waltera Tevise o dospívání, šachách, feminismu a nebezpečných návycích vzbudil senzaci svým televizním zpracováním na Netflixu v r. 2020. Přesvědčte se, že knižní předloha vás pohltí úplně stejně.

„Skvělé“ – Time Out

Táta má starostí až nad hlavu. Vlastně se mu všechno tak trochu vymklo z ruky. A tak sebere dcerku a prchá. Před policií,
před přízraky, před sebou. Ale následkům svých činů člověk
neunikne.
Miroslav Pech, známý svými autobiografickými novelami Cobainovi žáci a Otec u porodu se tentokrát věnuje jinému žánru – psychothrilleru. Věrní čtenáři se však mají čeho chytit –
motivy rodiny, strachu z vlastního selhání a lásky k béčkovým
filmům zůstávají. Jenom té krve je o pár litrů víc.

Touha ovládnout psychotroniku přivedla Lucase k Aš~šádovi. Složil slib, stal se jeho učedníkem, a tím se naprosto vydal do jeho rukou. Emocím, které od začátku byly mezi nimi dvěma, už se nedá uniknout.
Jenže Lucase zároveň přitahuje most v mlhách: össenská cesta larhdökawöarů, po které kráčí celý svůj život a která ho vede úplně jinam, než kde se nachází racionální a logický systém fomalhiwské psychotroniky. Tam už Aš~šádova moc nesahá. Tam je temnota, astrální bytosti a Lodě.
V druhotných myceliálních strukturách Odrodilé se probouzí život, kterého se Církev tak děsí.
Pro Lucase je to výzva. A zároveň tajemství.
Tady je jeho minulost.

Brazilský autor P.Coelho (* 1947) se za necelých deset let své literární dráhy stal jedním z nejúspěšnějších světových autorů: v roce 1996 patřil mezi patnáct nejčtenějších, a to především díky bestseleru Alchymista. V nejnovějším románu se Paulo Coelho vrací do středověké Fénicie,