Kniha Král Conan představuje slavného barbarského
válečníka stvořeného divokou fantazií texaského
spisovatele Roberta E. Howarda na samém vrcholu
jeho životní cesty plné krvavých bojů, troufalých
činů a lásky nespočtu žen. Conan musí jako vládce
nejmocnějšího království oné mytické doby zas
a znovu bránit svou zemi i své postavení proti
početným nepřátelům vně i uvnitř království.
Bojuje proti mečům i magii, šlechtickým intrikám
i pradávnému zlu s neutuchající odvahou a nezlomnou
vírou v sebe sama.
Sbírka obsahuje povídky Meč s fénixem, Šarlatová
citadela a román Hodina draka v revidovaném
překladu Jana Kantůrka.

Rok 1794, Stockholm. Matka oplakává dceru zavražděnou o svatební noci. Jejím podezřením však nikdo nenaslouchá, a tak poprosí o pomoc jediného, který zbyl: jednorukého drába truchlícího nad smrtí přítele. V nemocnici na periferii zatím mladého aristokrata mučí myšlenky na strašlivý čin, ze kterého je obviněn.
V 1794, druhém díle historické noir trilogie Niklase Natt och Daga, se čtenář opět setkává s Mickelem Cardellem, Annou Stinou Knappovou a chaotickým, prohnilým světem konce osmnáctého století. Stockholm čekají jeho nejtemnější dny – pozlátko starých časů se rozpadá a dává průchod temnotě skrývající se v městských zákoutích.

finalista the Swedish Storytel Awards

„Je to strašidelné – a strašidelně dobré.“ Dagens Nyheter, Sweden

„1794 je úžasně misantropický portrét utrpení z dávno zmizelého Stockholmu. Budete se tetelit strachy.“
BTJ, Sweden

Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada.

Mladá Slovinka Veronika se z omrzelosti nad stále stejným životem i z pocitu vlastní zbytečnosti rozhodne spáchat sebevraždu. Ve svém dosavadním životě se vždy snažila dělat to, co od ní očekávali druzí, neměla odvahu naplnit svou vnitřní touhu a riskovat neúspěch. Teprve když se v sanatoriu pro duševně choré dozví po nezdařené sebevraždě, že má poškozené srdce a že pomalu umírá, probudí se v ní instinktivní vůle k přežití a Veronika začne o svůj život bojovat v prostředí lidí, kteří jsou úředně potvrzenými „blázny”. Při vyprávění Veroničina příběhu se světoznámý brazilský autor opírá o vlastní zážitky z dospívání z riodejaneirské psychiatrické léčebny.

Rok 1968, palác Potála, Tibet. Bývalé sídlo dalajlamy obsadila skupinka zfanatizovaných členů rudých gard, studentů umění, vedená surovým mladíkem přezdívaným Vlk. Ničí všechno, co se vzpírá novému řádu, všechno, co už po staletí ztělesňuje Tibet. Kláštery, umělecká díla, archivy, thangky, posvátné knihy… A ještě víc chtějí pokořit tibetské myslitele, mnichy a umělce, jako je Tänpa, na kterého osobně zaměří svou pozornost Vlk. Tänpa, dalajlamův malíř, utíká z kruté reality do myšlenek na doby, kdy se učil od svého mistra, vzpomíná, jak se účastnil hledání tulkua, převtělení zesnulého dalajlamy, a se sílící Vlkovou brutalitou sílí i proud malířových vzpomínek.
Filmař a spisovatel Dai Sijie (* 1954, Fu-Ťiej, Čína) nechává čtenáře vstoupit do světa harmonie a meditace, do světa barev a tvarů, které spojují smyslové a duchovní roviny, do světa vytříbených staletých tradic, který dokonale zná. V mládí, za kulturní revoluce, byl poslán na převýchovu na venkov, odkud čerpal námět na svůj nejznámější román Balzac a čínská švadlenka (Balzac et la Petite Tailleuse chinoise, 2000), podle nějž později natočil úspěšný film, kniha byla přeložena do více než 25 jazyků včetně češtiny. Po smrti Mao Ce-tunga mohl pokračovat ve studiu dějin umění v Číně a poté odjel do Francie, kde navštěvoval IDHEC, Institut kinematografických studií. Po nějakou dobu žil a tvořil ve Francii, poté se opět vrátil do Číny. Kobky pod Potálou (Les Caves du Potala, 2020) jsou zatím jeho poslední knihou.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Kdysi dávno dávali rodiče svým dětem podobná jména, jaká mají postavy ze slavných románů. Dnes si však lidé sami dávají jména, jaká se jim zlíbí, a mezi milenci to chodí ještě trochu jinak. V takovém světě žije se svou přítelkyní jménem Zpěvník a kočkou Jindřichem IV. vypravěč románu Sbohem, Gangsteři, který pracuje jako učitel poezie ve Škole poezie. Kdo jsou tajemní Gangsteři, kteří tento svět bez přestání terorizují, a s jakými problémy se hrdina románu potýká v rámci svého netradičního zaměstnání? Gen’ičiró Takahaši stvořil ve svém románovém debutu svět, ve kterém míchá prózu s poezií, vážné s komickým, svět plný nespoutané imaginace a příběhu (možná lépe příběhů), který se dotýká všeho od lásky, politiky, médií, poezie, rodičovství, terorismu, komiksů, upírů až po samotný jazyk, kterým je vyprávěn.

„Sbohem, Gangsteři je román, který setřel hranice mezi vysokou a populární literaturou, a otevřel japonské literatuře dveře do nové doby, naplněné konzumem a popkulturou.

Vydání knihy podpořila Japan Foundation.

Útlou prózu Podzemníci prý Jack Kerouac napsal v benzedrinovém rauši za tři dny a noci. Ať už je to pravda, nebo ne, je nepochybné, že kniha dokonale naplňuje autorovu představu „spontánního psaní“, stylu, který Kerouac dle vlastních slov „sám objevil pro narativní umění; autor v něm klopýtá přes sebe sama, aby odvyprávěl svůj příběh, úplně bez dechu, jako když hospodský vypravěč vrazí do nacpaného lokálu a převypráví, co se zrovna stalo, a jakmile vyprávění dokončí, už nemá právo se k němu vrátit a smazat, co jeho ruka napsala.“
Stejně nepochybné je i to, že tato prostá, smutná, k nezdaru odsouzená love story vypravěče a černé krásky Mardou zasazená do San Franciska na počátku padesátých let 20. století patří k vrcholům autorova díla – mnozí literární kritici a historici ji dokonce označují za vůbec nejlepší Kerouacův text.

Uprostřed skotské Vysočiny, na farmě u vesničky
Kirrinfi ef, žije Nina. Vlastní pojízdné knihkupectví, ale
teď nutně potřebuje někoho, kdo by za ni práci na čas
převzal.
Na kopci nad vesnicí, přímo na břehu jezera Loch
Ness, stojí velké panské sídlo, v němž žije osamělý muž
se třemi dětmi, od kterých právě v slzách utekla už šestá
chůva.
Daleko na jihu se svobodná matka Zoe zuby nehty
snaží uživit sebe a svého čtyřletého němého syna. Pak
ovšem přijde dopis oznamující zvýšení nájmu a Zoe
nezbývá než sbalit sebe i syna a odjet do Skotska, kde
přijme místo Nininy pomocnice a au pair ve strašidelném
domě.
Je ale vůbec možné zapadnout do tak úzce semknuté
komunity, nahradit milovanou knihkupkyni, a navíc
zvládnout tři nezvladatelné děti, které o její péči ani
v nejmenší nestojí? A kam se vlastně poděla jejich matka?
Knihkupectví u jezera je volným pokračováním
Pojízdného krámku snů. Je to příběh o naději, víře, lásce
a o tom, že štěstí může člověk najít i tam, kde by je vůbec
nečekal.

0 TU je historickým životopisem pojednávajícím o strastiplné cestě kultury Talů na odlehlý skládkosvět Coraab a jeho následné kolonizaci. Ústřední postavou knihy je ctihodná Tal Kusa-Gammah, první z dlouhé linie coraabských Pánů Těžby, která se na sklonku života svěřuje čtenáři se svým pohnutým osudem. Díky jejímu autentickému svědectví dnes můžeme nahlédnout na události počátku coraabského letopočtu očima ženy, která se svými odvážnými činy navždy zapsala do historie.

Obsáhlý debutový román Jakuba Hussara je jednou z nejambicióznějších českých science fiction poslední dekády. Tvorbě svého fiktivního vesmíru se Jakub věnuje více než dvacet let a kniha, stejně jako dříve úspěšná karetní online hra ze stejného světa, plně dosvědčuje neuvěřitelnou propracovanost tohoto vesmíru i autorův poutavý smysl pro detail.

V této široce rozkročené práci o způsobech politického vedení politický historik Archie Brown zpochybňuje naše zakořeněné přesvědčení, že jedině silní lídři – myšleno ti, kteří nad svými kolegy rádi dominují v každodenní politické praxi – jsou také lídry úspěšnými a hodnými našeho obdivu. Na mnoha příkladech a velkých postavách politiky 20. století ukazuje, že ačkoli kolegiálnější styl vedení považujeme za projev slabosti, jsou to právě kooperativně založení jedinci, jejichž působení mělo nakonec největší dopad na rozvoj společnosti.

„Přesvědčivá analýza způsobů politického vedení.“

Independent

„Je potěšení, když se objeví kniha o politickém vedení, která pouze neaplikuje teoretické modely, ale studuje skutečné politické vůdce z různých zemí v historickém záběru sahajícím až do začátku 20. století.

Wall Street Journal

„Těžko najdeme lepšího průvodce než je Archie Brown, který žil a pracoval střídavě ve Velké Británii, Spojených státech a Rusku, a je jak výjimečným politologem, tak autorem píšícím vytříbeným a čtivým stylem.

Guardian

V roce 2016 výsledky referenda o brexitu šokovaly svět. Nikdo ale tehdy nevěděl, že se na tomto vítězství podílela také společnost Cambridge Analytica. Ta vznikla jako nástroj k zahájení ideologického útoku Steva Bannona na Ameriku a brexit, stejně jako předchozí operace v Africe či Karibiku, pro ni posloužil jako generální zkouška. Spojila psychologický výzkum se soukromými facebookovými daty a vytvořila tak neviditelnou zbraň, která měla moc měnit to, co voliči považovali za realitu. Stačilo odhalit dlouho potlačované napětí a přilít do něj trochu benzínu, aby došlo k explozi, jež v roce 2016 vyvrcholila americkými prezidentskými volbami.
Whistleblower a bývalý ředitel výzkumu Cambridge Analytica Christopher Wylie pomáhal tuto mocnou zbraň vybudovat. Nakonec ho ale výčitky svědomí přiměly, aby proti své firmě veřejně vystoupil, čímž odstartoval, byť za cenu velkých osobních obětí, nejrozsáhlejší vyšetřování nezákonného ovlivňování voleb v dějinách. Ve své zpovědi odhaluje skutečný příběh britského referenda o vystoupení z EU, Bannonovy americké revoluce a celosvětového zločinu proti demokracii. Mnohem více než o brexitu či Donaldu Trumpovi je ale tato kniha o tom, jak snadné je s pomocí osobních dat, jež o sobě neustále v online prostoru trousíme, nahlédnout do lidských myslí a prostřednictvím moderních technologií s nimi manipulovat.