Stručná historie času se stala světovým bestsellerem a byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků. Jaká je povaha prostoru a času? Kde se vzal vesmír a kam směřuje? Mohl se na jeho vzniku podílet Bůh? Dá se cestovat časem? Co se stane astronautovi v černé díře? Na takové otázky se pokouší co nejsrozumitelněji odpovědět jeden z nejvýznamnějších vědců současnosti, britský matematik a astrofyzik Stephen Hawking.

V knize Vítěz je sám se Paulo Coelho vrací k důležitým myšlenkám z románů Jedenáct minut a Záhir. Předkládá čtenářům román plný napětí, věrný obraz světa, v němž žijeme a kde se natolik upínáme k bohatství a úspěchu za každou cenu, že mnohdy neslyšíme, co nám říká naše vlastní srdce.
V románu Vítěz je sám nás Paulo Coelho zavádí na Filmový festival v Cannes, kde se schází takzvaná Supertřída – lidé, kteří se proslavili ve vysněném světě módy a filmu. Někteří z nich se dostali až na samotný vrchol a obávají se, že své skvělé postavení ztratí. V sázce jsou peníze, moc a sláva – tedy hodnoty, pro které je většina lidí ochotna udělat cokoliv a za jakoukoliv cenu.
Na tomto moderním „jarmarku marnosti“ se setkávají ruský milionář Igor, král módy Hamid, původem z Blízkého východu, americká herečka Gabriela, dychtící po hlavní roli, ctižádostivý policejní vyšetřovatel Savoy, který doufá, že vyřeší největší případ svého života, a Yasmine, modelka stojící na počátku úspěšné kariéry.
Komu z nich se podaří v některém z mnoha snů, které jim okolní svět nabízí, rozpoznat svůj vlastní sen a uskutečnit ho?

Nový román Martyny Bundy, autorky oceňovaného debutu Bezcitnost, zachovává epičnost vyprávění a nepostrádá ani výrazné postavy, které se tentokrát pohybují v časovém oblouku sedmi století na území mezi kašubskými jezery. Prolínají se zde světy sakrální a světské, spiritualita s racionálnem, osud postav je tiše sledován modrými kočkami, které ochraňují a hřejí ty, kteří to potřebují. Mnohovrstevnatý román dává život několika různorodým hrdinům, mnichům, jeptiškám, zahalených tajemstvím, bábám bylinkářkám, silným ženám i chudákům. Druhý román Martyny Bundy jistě potěší milovníky kvalitní literatury a magického realismu.

„Není možné přečíst knihu Martyny Bundy a zůstat k ní lhostejný. Jsem si jistá, že každý v ní objeví nějaký prvek, který ho bude zajímat. Ať už dobrodružství hrdinů, historické pozadí, nebo hluboké moudré poselství, které vybízí k zamyšlení.“
– Beata Igielska

„Není zde tajemství vraždy jak ve Jménu růže Umberta Eca, ale kniha má podobnou atmosféru; zároveň připomíná prózy Olgy Tokarczukové, ale především je to polský, kašubský příběh, jehož pronikavý působivý příběh bude srozumitelný čtenářům kdekoliv na světě. Modrá kočka vás zavede na úžasnou cestu staletími.“
– Jerzy Doroszkiewicz, Kurier Poranny

„Modrá kočka vypráví o tom, jak věda, racionálno a materiálno vstoupí do světa ovládaného přírodou, do světa plného magie, spirituality a pověr.“
– It Fell Off My Bookcase (blog)

„Modrá kočka je skvostný román o zvratech a obratech lidského štěstí v průběhu staletí; strach, radost, hřích, pokání, hrdost, chamtivost, lhostejnost, odplata, vášeň a další emoce, které provázejí lidské životy od nepaměti.
– Every Day Magic (blog)

Vydání knihy podpořil Polský knižní institut.

Rok 1968, palác Potála, Tibet. Bývalé sídlo dalajlamy obsadila skupinka zfanatizovaných členů rudých gard, studentů umění, vedená surovým mladíkem přezdívaným Vlk. Ničí všechno, co se vzpírá novému řádu, všechno, co už po staletí ztělesňuje Tibet. Kláštery, umělecká díla, archivy, thangky, posvátné knihy… A ještě víc chtějí pokořit tibetské myslitele, mnichy a umělce, jako je Tänpa, na kterého osobně zaměří svou pozornost Vlk. Tänpa, dalajlamův malíř, utíká z kruté reality do myšlenek na doby, kdy se učil od svého mistra, vzpomíná, jak se účastnil hledání tulkua, převtělení zesnulého dalajlamy, a se sílící Vlkovou brutalitou sílí i proud malířových vzpomínek.
Filmař a spisovatel Dai Sijie (* 1954, Fu-Ťiej, Čína) nechává čtenáře vstoupit do světa harmonie a meditace, do světa barev a tvarů, které spojují smyslové a duchovní roviny, do světa vytříbených staletých tradic, který dokonale zná. V mládí, za kulturní revoluce, byl poslán na převýchovu na venkov, odkud čerpal námět na svůj nejznámější román Balzac a čínská švadlenka (Balzac et la Petite Tailleuse chinoise, 2000), podle nějž později natočil úspěšný film, kniha byla přeložena do více než 25 jazyků včetně češtiny. Po smrti Mao Ce-tunga mohl pokračovat ve studiu dějin umění v Číně a poté odjel do Francie, kde navštěvoval IDHEC, Institut kinematografických studií. Po nějakou dobu žil a tvořil ve Francii, poté se opět vrátil do Číny. Kobky pod Potálou (Les Caves du Potala, 2020) jsou zatím jeho poslední knihou.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Jane, ukradené a zaměněné dítě, je uvězněná
v průmyslové Faerii ovládané elfí aristokracií. Dětští
nevolníci jsou zde zneužíváni pro výrobu mohutných
ozbrojených válečných strojů – kybernetických
magických draků – a Jane je mezi nimi jediný
smrtelný člověk. Když ji poškozený drak Melanchton
vyzve ke společnému útěku, je zaděláno na troufalý
podnik, jenž otřese samými základy existence…
V mnoha směrech převratná Dcera železného
draka v sobě netradičním způsobem spojuje alchymii
a techniku. Nejtemnější fantasy a drsný kyberpunk.
Příběh o dospívání, jaký jste ještě nikdy nečetli, se
odehrává na pozadí pochmurného nihilistického
světa plného neřešitelných problémů a třídních
střetů, v němž nic není tím, čím se zdá být, a za
všechno se platí vysoká, strašlivě vysoká cena.

Útlou prózu Podzemníci prý Jack Kerouac napsal v benzedrinovém rauši za tři dny a noci. Ať už je to pravda, nebo ne, je nepochybné, že kniha dokonale naplňuje autorovu představu „spontánního psaní“, stylu, který Kerouac dle vlastních slov „sám objevil pro narativní umění; autor v něm klopýtá přes sebe sama, aby odvyprávěl svůj příběh, úplně bez dechu, jako když hospodský vypravěč vrazí do nacpaného lokálu a převypráví, co se zrovna stalo, a jakmile vyprávění dokončí, už nemá právo se k němu vrátit a smazat, co jeho ruka napsala.“
Stejně nepochybné je i to, že tato prostá, smutná, k nezdaru odsouzená love story vypravěče a černé krásky Mardou zasazená do San Franciska na počátku padesátých let 20. století patří k vrcholům autorova díla – mnozí literární kritici a historici ji dokonce označují za vůbec nejlepší Kerouacův text.

Soubor novel nazvaný Nokturna a opatřený podtitulem Pět příběhů o hudbě a soumraku patří k vrcholům Ishigurova díla. Pětice volně propojených příběhů, odehrávajících se v Benátkách,
Londýně, západoanglickém Herefordshire a Beverly Hills, vypráví o lásce, hudbě, úspěchu a životních selháních – a Ishigurovy
postavy se nám v nich představují ve chvílích náhlého prozření
či formativní životní krize. Autor tu znovu osvědčuje svůj jedinečný cit pro střídání nálad, zachycení nejjemnějších emocí a především pro plynutí času; to vše je přitom podáno vytříbeným,
soustředěným stylem, prosyceným stoicismem a nostalgickou
rezervovaností.
Jednotlivé příběhy knihy nejsou nijak vyhrocené, spíše zvláštně
zklidněné, komorní – jde skutečně o nokturna, tedy kompozice
spíše poklidné povahy, částečně smířené s tím, že den už uplynul, že za chvíli vše pohltí noc. Přesto jako by v těch uspávajících
tónech probleskovala jakási naděje: že až nazítří přijde nový den,
bude jiný než ten, který se právě skončil.

Když v roce 2020 získal Ewald Murrer cenu Litera za poezii, odůvodnila porota své rozhodnutí mj. tím, že se v jeho poezii „potkává imaginace a zájem o tajemno s groteskní, místy až naturalistickou hyperbolou“ a že autor v tomto ohledu navazuje na poetiku „melancholického a bizarního snění, kterým zaujal čtenáře už na počátku devadesátých let v knize Zápisník pana Pinkeho“. Vše řečené platí i o jeho nové sbírce Hlasy ryb; oproti dřívější Murrerově tvorbě se tu však stále intenzivněji ozývá posmutnělý, stísněný tón, svíravé vědomí smrti a nebytí, vytvářející působivý kontrast s autorovým nenápadným, nevtíravým, ale o to poťouchlejším vtipem: „Rybář smrt / loví v našem rybníku. // (…) Slyším, co jsem dříve neslyšel. / Šepot kamenů, duté zvuky převracených brázd. / Hlasy ryb, / které po deštích / z kaluží se ozývají.“

Kniha Král Conan představuje slavného barbarského
válečníka stvořeného divokou fantazií texaského
spisovatele Roberta E. Howarda na samém vrcholu
jeho životní cesty plné krvavých bojů, troufalých
činů a lásky nespočtu žen. Conan musí jako vládce
nejmocnějšího království oné mytické doby zas
a znovu bránit svou zemi i své postavení proti
početným nepřátelům vně i uvnitř království.
Bojuje proti mečům i magii, šlechtickým intrikám
i pradávnému zlu s neutuchající odvahou a nezlomnou
vírou v sebe sama.
Sbírka obsahuje povídky Meč s fénixem, Šarlatová
citadela a román Hodina draka v revidovaném
překladu Jana Kantůrka.

Na počátku roku 2021 vyšlo ve Francii pět komiksových adaptací slavné dystopie George Orwella 1984. Uplynulo 70 let od autorovy smrti, práva jsou volná a nic nebrání převodu jeho nejslavnějšího díla do světa komiksových bublin. Vybrali jsme pro vás nejpovedenější z francouzských adaptací. Kreslíř Xavier Coste se při své práci nechal inspirovat nejen Orwellem, ale také brutalistickou architekturou, což dodává celému projektu přesně ten správný rozměr majestátní obludnosti, jenž dokonale podtrhuje myšlenky tohoto nesmrtelného románu. Je to tu znovu. Hlavní hrdina Winston Smith se potácí ve všeobecné mizérii nastolené vládou všemocné Strany a zmůže se na jedinou formu odporu: vede si tajný podvratný deník…

Kreslíř Xavier Coste se při své práci nechal inspirovat nejen Orwellem, ale také brutalistickou architekturou, což dodává celému projektu přesně ten správný rozměr majestátní obludnosti, jenž dokonale podtrhuje myšlenky tohoto nesmrtelného románu.