Po smrti pětiletého synka se venkovský dům
Richarda a Juliette Willoughbyových promění
k nepoznání, namísto radosti a smíchu příbytek
na okraji vřesoviště zaplní smutek a neodbytné
přízraky.
Juliette je přesvědčená, že Ewan v nějaké
jiné podobě stále žije, a pomoc hledá u místní
okultistické skupiny. Richard se pokouší zbavit
tíživých vzpomínek na chlapce tím, že umanutě
překopává pusté políčko naproti domu a snaží se najít
pozůstatky prastarého dubu.
Avšak některá místa je
lépe nechat na pokoji. Hladový lán možná skrývá víc
než jen staré kořeny.
„Kabát a kabelka, hm, a co s nimi?“ řeknete si. To byste ale nevěřili, jaká úžasná dobrodružství může taková dámská růžová kabelka nebo pánský zimní kabát prožít. Zvlášť když jsou ulice liduprázdné, hospody zavřené… no ano, je vyhlášen nouzový stav! Jenže na lásku je čas vždycky. A tak když se kabelka poprvé potká s kabátem, přeskočí jiskra… Než se ti dva ale dají opravdu dohromady, zažijí jízdu jako na tobogánu.
Marka Míková, hudebnice, divadelnice a spisovatelka čtyřikrát nominovaná na Magnesii Literu, a Galina Miklínová, oceňovaná režisérka a výtvarnice, jejíž ilustrace se objevily např. v sérii Lichožrouti, se sešly v jedné skvělé knize pro všechny generace.
Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky
Kniha je věnována problematice sociálních a politických dějin českých zemí od konce 18. století do vzniku první československé republiky. V úvodních kapitolách autor zkoumá dopady osvícenského myšlení na proměnu městské i venkovské society a postupné společenské změny v době předbřeznové. Ve stěžejních částech knihy klade důraz na rozvoj občanské společnosti, na pozvolné pronikání liberalismu do politiky i do většinově konzervativního myšlení. Spolu s tím sleduje rozvoj českého, ale zároveň i německého národního a kulturního povědomí s důrazem na jeho dopady na ekonomické a politické otázky každodenního života. Stranou přitom nezůstávají ani témata dělnické otázky či ženské emancipace. Zásadní roli v procesu modernizace společnosti spatřuje v činnosti veřejných intelektuálů, kteří určovali společenský diskurz a formulovali nové ambice české society.
Vydání knihy podpořilo Hlavní město Praha.
Kniha reprezentuje soubor autorových studií, v nichž se v posledních dvou desetiletích z mnoha úhlů a perspektiv věnoval problematice především české historiografie. Vedle metodologických studií, jež se zaobírají tragickým koncem české poznámky, interpretováním morových epidemiemi či husitské revoluce se v knize nacházejí texty zkoumající pojetí národních dějin Jana Slavíka, historickou paměť ve středověku i moderní paměť ve vztahu k holokaustu a totalitním společnostem. Samostatnou kapitolu knihy tvoří zamyšlení o stavu českého dějepisectví a jeho perspektivách či o nedozírných škodách, jež by pro českou společnost znamenala rezignace na uvědomování si a reflexi vlastní minulosti. Poslední část knihy zahrnují biografické črty významných historiků, kteří zásadním způsobem ovlivnili moderní historické myšlení (Fernand Braudel, Georges Duby, Bronisław Geremek, František Graus).
Vydání knihy podpořilo Hlavní město Praha.
František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora, jehož cílem bylo postihnout veškeré aspekty života vzorového města založeného v roce 1420. Výsledkem autorova bádání byl vznik více než desítky studií, jež zásadním způsobem ozřejmily nejen počátky táborské republiky, ale i dějiny husitské revoluce. Souborné vydání těchto textů však neobohacuje pouze naše poznání geneze české reformace, husitské revoluce a táborských dějin, ale zároveň je i průhledem do autorovy badatelské dílny, pro niž je příznačná precizní znalost pramenů, jejich originální interpretace, stejně jako úcta k bádání mnoha generací starších historiků, bez jejichž přispění by nebylo možné soudobé historické poznání.
Ve svém první románu pro mládež kombinuje známá autorka prvky fantasy s dobrodružným příběhem a alternativní historií.
„Opravdu jsem v naší koupelně viděl lišku?“ pomyslí si třináctiletý Eda, když se mu zvíře poněkolikáté mihne před očima. Se sestrou Zuzkou, svým dvojčetem, políčí na šelmu granule. Ráno je v koupelně čeká další překvapení. Granule jsou pryč a v podlaze zeje veliká hluboká díra. Když do ní Zuzka vleze, najednou se kamsi propadne a Eda musí za ní, aby jí pomohl ven. Netuší, že se ocitli v tunelu vedoucím do jiné doby. Po pražských silnicích duní ruské vojenské kolony, ale děti se vojáků bát nemusí – staly se neviditelnými. Z náhodně získaných novin pak zjistí, že je 22. srpna 1968. Děti se rozhodnou vyhledat babičku, která celý život bydlí na stejné adrese. A když ji najdou, začíná dobrodružství, v němž se dostanou k lidem, o jakých dosud četli jen v učebnicích dějepisu, a na místa, kam se jen tak někdo nepodívá. Co kdyby se jim podařilo změnit běh dějin? Pomůže jim liška?
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
První novočeské vydání dvou nejobsáhlejších dopisů (Cartas de Relación) španělského conquistadora, dobyvatele říše Aztéků Hernána Cortése (1485–1547), které zaslal svému králi a císaři Karlu V., které ačkoli jsou pojímany jako zprávy o postupu výbojů, nelze jim upřít jistou literární hodnotu. Oba dopisy jsou nejen kultivovaně podaným svědectvím o historických událostech, k nimž došlo na počátku 16.sloletí, a o dnes již zaniklé civilizaci. Vypovídají také o výjimečné osobnosti Hernána Cortése, jenž na rozdíl od většiny svých současníků dokázal nejen chápat, ale i popsat kulturu zcela odlišnou od kultury jeho rodného Španělska.
Třetí pokračování detektivních příběhů Trujkunt čtenáře opět zavede do nejvýchodnějšího regionu České republiky vklíněného mezi Těšínské a Moravskoslezské Beskydy na česko-polsko-slovenském Trojmezí. Trujkunt není jen zajímavým místem, kde lidé hovoří originálním nářečím „po naszymu“, je také prostorem, kde dochází k vraždám, které řeší svérázný vyšetřovatel major Roman Saran. Spolu s novou parťačkou Karolínou zvanou Muška pátrá na Třinecku a Jablunkovsku po sériovém vrahovi mladých žen. Rozpolcený historický Těšín – Cieszyn je kulturním centrem regionu, zároveň však místem časté trestné činnosti. Ohrožení svých blízkých i kolegů ze strany tamního podsvětí řeší malý sporý blonďák tvrdě a nekompromisně. Teče krev…
Nové dobrodružství Petera Granta… a zároveň nový rozjezd! Jsme stále v Londýně, ale Peter už nepracuje u metropolitní policie. Po uzavření případu Muže bez tváře a dalších peripetiích se Peter usazuje, připravuje se na otcovskou roli a zároveň čelí poněkud nejisté budoucnosti. Nastupuje do soukromého sektoru, do IT firmy Terrence Skinnera, kde věci nejsou takové, jaké se zdají být. V rámci zaměstnání se musí naučit splynout s civilisty, kteří jsou ještě větší geekové než on, byť nadále zůstává v kontaktu se starými známými, jež ho provázeli při dřívějších vyšetřováních, ať operují v Rozmaru nebo třeba v Americe. A i zde má samozřejmě slovo magie. Pracoviště skrývá tajemství, technologii, která je sice high-tech a zkoumá možnosti umělé inteligence, ale má kořeny u Ady Lovelaceové a Charlese Babbage.
V pořadí osmý román série Řeky Londýna má všechno, na co jsme byli zvyklí z dřívějších částí – humor i svérázný pohled na svět – a také něco navíc: třeba to, že firma, kde teď Peter působí, nese silný otisk světa Stopařova průvodce po galaxii!
Když přebíral v roce 2019 Miroslav Hampl Cenu Paměti národa,
proběhl mu hlavou nejtěžší úsek jeho života, na který se snažil
celou dobu zapomenout. Jáchymov, komunistický lágr, kam ho
odsoudili k těžké dřině a ponižování.
Vyučený žák Baťovy školy se v padesátých letech musel na
dobu jednoho roku povinně zapojit do těžkého průmyslu.
Stavba mládeže, ostravské doly, nebo Jáchymov? Vybral si
třetí možnost v domnění, že se mu odsud podaří uskutečnit
tajný sen, prchnout přes hranice na Západ. Na šachtě pomohl k útěku vězni Bohuslavu Pánkovi, akce byla odhalena
a s ostatními, kteří se zapojili, byl odsouzen ke třem letům na
práci v uranových dolech. Po odpykání poloviny trestu byl
díky amnestii v roce 1953 propuštěn. Strastiplný život vězňů
i pozdější zařazení do obyčejného života se stalo námětem
”
jáchymovské“ novely.
Žádná rehabilitace, Pamětní odznak účastníka odboje a odporu proti komunismu z r. 2013, ani poslední Cena Paměti národa nezmírní Miroslavu Hamplovi děsivé zážitky a těžce poškozené zdraví.