Táta má starostí až nad hlavu. Vlastně se mu všechno tak trochu vymklo z ruky. A tak sebere dcerku a prchá. Před policií,
před přízraky, před sebou. Ale následkům svých činů člověk
neunikne.
Miroslav Pech, známý svými autobiografickými novelami Cobainovi žáci a Otec u porodu se tentokrát věnuje jinému žánru – psychothrilleru. Věrní čtenáři se však mají čeho chytit –
motivy rodiny, strachu z vlastního selhání a lásky k béčkovým
filmům zůstávají. Jenom té krve je o pár litrů víc.

Beth Harmonová se v osmi letech dostane do sirotčince. Není to harmonické prostředí, a malá Beth si najde dvě cesty k úniku: malé zelené pilulky, které děti dostávají „na uklidnění“, a ŠACHY. Hra, s níž ji seznámí údržbář ve sklepě sirotčince, ji pohltí, a během několika let se ukáže, že Beth není jen „na holku dost dobrá“ – je prostě dobrá. Totiž nejlepší. V Americe rozhodně. Ale cestou na světový vrchol musí Beth překonat nejen nedůvěru okolí, ale i vlastní démony závislosti.
Strhující příběh Waltera Tevise o dospívání, šachách, feminismu a nebezpečných návycích vzbudil senzaci svým televizním zpracováním na Netflixu v r. 2020. Přesvědčte se, že knižní předloha vás pohltí úplně stejně.

„Skvělé“ – Time Out

Brazilský autor P.Coelho (* 1947) se za necelých deset let své literární dráhy stal jedním z nejúspěšnějších světových autorů: v roce 1996 patřil mezi patnáct nejčtenějších, a to především díky bestseleru Alchymista. V nejnovějším románu se Paulo Coelho vrací do středověké Fénicie,

Touha ovládnout psychotroniku přivedla Lucase k Aš~šádovi. Složil slib, stal se jeho učedníkem, a tím se naprosto vydal do jeho rukou. Emocím, které od začátku byly mezi nimi dvěma, už se nedá uniknout.
Jenže Lucase zároveň přitahuje most v mlhách: össenská cesta larhdökawöarů, po které kráčí celý svůj život a která ho vede úplně jinam, než kde se nachází racionální a logický systém fomalhiwské psychotroniky. Tam už Aš~šádova moc nesahá. Tam je temnota, astrální bytosti a Lodě.
V druhotných myceliálních strukturách Odrodilé se probouzí život, kterého se Církev tak děsí.
Pro Lucase je to výzva. A zároveň tajemství.
Tady je jeho minulost.

Modlitba za Owena Meanyho, sedmá kniha Johna
Irvinga, je obecně považována za vrchol autorova
díla: nabízí strhující příběh, vypravěčské mistrovství
a osobitý humor, nad nímž čtenář jednou vybuchne
smíchy, podruhé zatrne úzkostí.
Titulní hrdina Owen Meany (o němž v románu
vypráví jeho přítel z dětství John Wheelwright a své
vzpomínky na něj prokládá aktuálními deníkovými
záznamy ze své současnosti) je prazvláštně nadaný
chlapec nepřirozeně malého vzrůstu s protivným
hlasem, který v mnohém připomíná jiného
malého velkého antihrdinu světové literatury,
Oskara Matzeratha z Plechového bubínku Güntera
Grasse (Irving ostatně tuto inspiraci rád přiznává
a Grasse považuje za svého přítele).
Na rozdíl
od monstrózního Oskara je ovšem Owen Meany
postavou až kristovských rozměrů, postavou, jež si
nepravděpodobným způsobem vybuduje auru proroka
a nakonec se obětuje pro druhé.

U dveří pařížského domu stárnoucího malíře se jednoho dne
objeví mladá žena. Oficiálně proto, aby slepému Edgaru Degasovi pomohla uspořádat jeho sbírku písemností a uměleckých
děl. Mluví přízvukem Francouzů z New Orleansu a svými neodbytnými dotazy otevře v zahořklém starém muži Pandořinu
skříňku vzpomínek na doby, kdy jeho život byl plný citů i světla. Při třídění nánosů minulosti se Degas ve svých myšlenkách
i vyprávění vrací do dob, kdy jako mladý umělec se svými slavnými současníky v polovině 19. století obíhal pařížské salony
umění, kreslil baletky v opeře i koňské dostihy, kdy se poprvé
a naposledy fatálně zamiloval a kdy ve své umělecké rozevlátosti nedokázal učinit to správné rozhodnutí.
Arthur Japin v životopisném románu Paní Degasová téměř vizuálně, na základě dopisů, deníkových záznamů, úředních dokladů, dobových
svědectví a skic slavného malíře strhujícím způsobem rekonstruuje Degasovo umělecké tápání i zrání, životní vítězství i prohry včetně jeho nezapomenutelné cesty do New Orleansu,
které se po americké občanské válce vzpamatovávalo z důsledků zrušení otroctví, a kde žila jediná žena jeho života, která
byť nesla jeho příjmení, jemu nikdy nepatřila.

Jak získal Thor své proslavené kladivo Mjölnir? Kolik světů spojuje vždyzelený jasan Yggdrasil? Kdo postavil zeď kolem Ásgardu a co bude následovat po konci světa zvaném Ragnarök? Severská mytologie převyprávěná Neilem Gaimanem nejenže odpovídá na všechny tyto otázky, ale navíc je váže do souvislého, obšírného vyprávění, v němž ožívají bohové i obři, medovina teče proudem, vlci mluví a jabloně rodí jablka nesmrtelnosti. Naprosto nepostradatelná kniha pro všechny milovníky severských mýtů, seriálu Američtí bohové i tvorby Neila Gaimana obecně.

Kniha představuje širokou paletu originální výtvarné
výzdoby pražských staveb, navržených významným
architektem Osvaldem Polívkou (1859–1931) v období
kolem roku 1900, tedy v éře pozdního historismu
a secese. Polívka je znám jako spoluautor Obecního
domu a projektant řady bankovních paláců v centru
české metropole, byl rovněž tvůrcem tzv. Nové
radnice na Mariánském náměstí. Méně už je známo,
že spolupracoval také s řadou pražských stavitelů, jako
byli např. Václav Havel nebo Antonín Novotný, na
projektech průčelí činžovních domů.
Podrobná fotografi cká dokumentace Pavla Hrocha
nás seznamuje s desítkami pozoruhodných detailů,
z nichž mnohých si návštěvník Prahy při zběžné
prohlídce nepovšimne.
Kniha představuje architekta Polívku a jeho nevšední
tvorbu a poté podrobně dokumentuje celky i detaily
výzdoby jeho pražských realizací z období 1891–1922.
V Dodatcích nechybí soupis všech jeho staveb,
curriculum vitae a slovníček jeho spolupracujících
výtvarníků a architektů.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Teresa a Angelina jsou dvě sestry, které nemůžou být odlišnější. Jedna jemná, plachá a tichá, druhá živá a zvídavá. Jsme na začátku čtyřicátých let minulého století na italském jihu v Apulii. Kraji stejně tak krásném, jako chudém. Obyčejní venkované svádějí marný boj s bohatou šlechtou, která je vykořisťuje. Když otec odejde od rodiny do války, matka Caterina zůstane sama s krásnými dcerami a dává se do služeb bohatého barona. Od té doby se do osudu celé rodiny jako jed vpíjí hanba a pomluvy a drží se jí jako klíště. Ostuda se ještě více prohlubuje, když se Angelina zamiluje do baronova syna a uteče z domu. Silný příběh o hanbě jedné rodiny se prolíná s dějinami Itálie a je podpořen vynikajícím evokativním a sugestivním psaním.

„Nový ženský hlas italské literatury, který zaujal nakladatele z celého světa.“

Elle

„Vypravěčský talent, jaký mají jen velcí spisovatelé.“

Il Foglio

„Rosa Ventrella je nový hlas italského jihu.“

La Presse, Kanada

Po smrti pětiletého synka se venkovský dům
Richarda a Juliette Willoughbyových promění
k nepoznání, namísto radosti a smíchu příbytek
na okraji vřesoviště zaplní smutek a neodbytné
přízraky.
Juliette je přesvědčená, že Ewan v nějaké
jiné podobě stále žije, a pomoc hledá u místní
okultistické skupiny. Richard se pokouší zbavit
tíživých vzpomínek na chlapce tím, že umanutě
překopává pusté políčko naproti domu a snaží se najít
pozůstatky prastarého dubu.
Avšak některá místa je
lépe nechat na pokoji. Hladový lán možná skrývá víc
než jen staré kořeny.