V mrazivém příběhu komiksového velmistra Richarda Corbena se v lesích za Arkhamem potulují strašlivé věci! V díle, které kombinuje lovecraftovské prvky s indiánskými legendami, s námi můžete sledovat arogantního měšťáka, jenž se vydává odhalit původ tajemné dívky ze zapadákova. Ke svému zděšení nalézá město plné netušené a nevídané hrůzy.
Kniha představuje širokou paletu originální výtvarné
výzdoby pražských staveb, navržených významným
architektem Osvaldem Polívkou (1859–1931) v období
kolem roku 1900, tedy v éře pozdního historismu
a secese. Polívka je znám jako spoluautor Obecního
domu a projektant řady bankovních paláců v centru
české metropole, byl rovněž tvůrcem tzv. Nové
radnice na Mariánském náměstí. Méně už je známo,
že spolupracoval také s řadou pražských stavitelů, jako
byli např. Václav Havel nebo Antonín Novotný, na
projektech průčelí činžovních domů.
Podrobná fotografi cká dokumentace Pavla Hrocha
nás seznamuje s desítkami pozoruhodných detailů,
z nichž mnohých si návštěvník Prahy při zběžné
prohlídce nepovšimne.
Kniha představuje architekta Polívku a jeho nevšední
tvorbu a poté podrobně dokumentuje celky i detaily
výzdoby jeho pražských realizací z období 1891–1922.
V Dodatcích nechybí soupis všech jeho staveb,
curriculum vitae a slovníček jeho spolupracujících
výtvarníků a architektů.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Každá rodina má svá tajemství, mnohdy tíživá, a dobrat se pravdy je často složité. Zvláště když má být objasněna smrt rodinného příslušníka. Své o tom ví také rusko-židovská rodina, jejíž jednotliví členové postupně emigrovali na Západ, z Moskvy přes Prahu do Hamburku a Curychu. V novém románu se ze šesti úhlů pohledu vypráví příběh velké zrady. Obětí je vypravěčův dědeček, kterého na základě záhadného udání popravili sovětští komunisté. A podezřelým z udavačství je někdo z příbuzenstva. Jenže kdo? V bezmála detektivním pátrání mají své místo tajné složky KGB i StB, sexem posedlí kulturní aparátčíci a jejich intriky, osobnosti české kultury i rozvrácené milostné vztahy. Zároveň je to ale také příběh o životě tady a teď, o našem moderním, rozpolceném světě, v němž skoro nikdo není doma tam, kde se narodil a vyrostl.
„Ten román je jako krásný vybroušený diamant.“
Robert Menasse
Vydání knihy podpořil Goethe Institut.
V mrazivém příběhu komiksového velmistra Richarda Corbena se v lesích za Arkhamem potulují strašlivé věci! V díle, které kombinuje lovecraftovské prvky s indiánskými legendami, s námi můžete sledovat arogantního měšťáka, jenž se vydává odhalit původ tajemné dívky ze zapadákova. Ke svému zděšení nalézá město plné netušené a nevídané hrůzy.
Zemi zničené obřími útočníky, jak jsme ji poznali v prvním díle Útok obrů, svítá naděje na odplatu. Najde se ale dost hrdinů? A kdo to vlastně je – hrdina?
Daryck měl svůj domov ve městě zničeném při nájezdu Kostních obrů. On a jeho skupina válečníků se teď touží pomstít za všechny milované, které ztratili.
Hanima patří k nové generaci mágů s mimořádným nadáním – dokáže hovořit s fantastickými zvířaty. Když její dar začne představovat hrozbu pro současné vládce, postaví se do čela hnutí, které chce pomocí její magie poskytnout moc všem.
Koesha je kapitánkou čistě ženské posádky lodi zkoumající nebezpečné a neznámé vody. Nehledá však pouze možnou cestu kolem světa – pátrá i po své sestře, která před dvěma lety zmizela na moři. Jenže tam, kde mapy končí, číhá něco mnohem nebezpečnějšího než bouře a mořské obludy!
Tito tři, a zdaleka nejen oni, se pokusí přinést naději do světa zmítaného válkou. Ale i hrdinové mívají strach…
Cameron Harris narukoval hned po střední škole
do armády a z války v Afghánistánu se vrátil na
invalidním vozíku. O čtyři roky později žije se
sestrou Tanyou v rodném městečku napůl zbořeném
hurikánem Katrina a má dost monotónní život: kouká
na telku, hraje videohry, občas se s Tanyou vypraví do
místní večerky, aby nakoupili cigára, pivo a křupky…
Jenomže jednoho horkého srpnového odpoledne,
když čeká, až Tanya zaplatí a pojedou domů, jako by
jím projela nějaká vlna a… Cameron vstane! Nastane
cirkus: z večerky se stane poutní místo, kde se odehrál
zázrak, lékaři na Cameronovi testují všechno, co
je napadne, Vatikán vyšle zmocněnce, aby to celé
prozkoumal, a nakonec si ho všimne i Hollywood.
Ale co si s tím vším má počít on?
Chodící zázrak je třeskutě vtipná studie toho, jak
funguje současná americká společnost, jak vznikají
mýty a jak je snadné, aby se v tom člověk ztratil.
„ „Miles je tak virtuózní spisovatel, že čtenáři
sami pocítí, jak se během četby stávají lepšími,
všímavějšími lidmi.“
Los Angeles Review of Book
V této naprosto originální, fantasmagorické knize sleduje Edward Carey životní kroky Marie Grosholtzové, maličké Švýcarky, která se dostala do revoluční Paříže a nakonec se proměnila v legendární Madame Tussaud. Tento barvitý příběh o revoluci, paměti, ztrátě a lásce vás zavede do tří zemí, setkáte se se ztracenými dětmi, ztracenými rodiči, opičími duchy, krejčovskými pannami, králem, princeznami i doktory a s mužem, který prochodil celou Paříž. Budete se smát, plakat i kulit oči překvapením.
„Carey na každém kroku zvyšuje laťku.“ Jeff Vandermeer
„Jeden z nejkurióznějších spisovatelů, jakými se tato země může honosit. V jeho díle lze nalézt ozvuky dalších výstředníků, od Angely Carterové po Russella Hobana, ale on je svou ujetostí ještě překonává.“
Observer
V katastrofických filmech bývá konflikt mezi lidmi a inteligentními stroji líčen jako nevyhnutelný, navíc s deprimujícím výsledkem. Stuart Russell, jeden z nejvýznamnějších badatelů na poli umělé inteligence (AI), v této přelomové knize tvrdí, že se takovému scénáři můžeme vyhnout – ale pouze pokud koncept AI od základu znovu promyslíme. Předkládá přehled průlomových objevů, které je třeba na cestě k nadlidské AI ještě učinit. Pokud k nim však dojde a nadlidská AI vznikne, objeví se zde entity mnohem mocnější než lidé. Jak zařídit, aby nás neovládly? Inteligentní stroje mohou hrozivým způsobem převzít kontrolu nad rozhodováním v reálném světě a sledovat vlastní cíle vyplývající z jejich programového vybavení. Russell v této publikaci přichází s konceptem „prokazatelně prospěšné“ AI, o jejíchž algoritmech bude možné matematicky dokázat, že sledují cíle prospěšné pro jejich lidské uživatele. Deník The Guardian proto knihu Jako člověk označil za jeden z nejdůležitějších textů o umělé inteligenci.
Faerské ostrovy jsou malá země na půli cesty mezi
Norskem a Islandem. Historicky a politicky jsou
spřízněny s Dánskem, ale zachovaly si vlastní jazyk
a osobitou kulturu. Až do 19. století tam nevznikala
v podstatě žádná psaná literatura, ale rozvíjela
se bohatá ústní slovesnost – pověsti, pohádky
a dlouhé taneční balady. Příběhy zaznamenávají
dějiny jednotlivých rodů a míst a vyprávějí
hrdinské i vtipné příhody ze života významných
postav lokální historie.
Podstatnou roli v nich
hraje drsná severská příroda a moře i bytosti, které
v představách Faeřanů krajinu obývaly: skřítci,
álfové, trollové, obryně a mořské nestvůry. Dnešním
čtenářům otevírají faerské pověsti a pohádky dveře
do časově i prostorově vzdáleného světa. Navzdory
této vzdálenosti nás však dokážou rozesmát svým
bezprostředním humorem a okouzlit tím, s jakou
lehkostí spojují všední příhody s tajemnými
a nadpřirozenými prvky.
Tato kniha je poprvé
představuje českým čtenářům a nabízí pestrý
a rozmanitý výběr textů od drobných anekdot až po
vyprávění připomínající krátké staroseverské ságy.
Vydání knihy podpořil Faerský kulturní fond
Edice Mýty, pohádky a legendy nabízí procházku lidovou slovesností napříč celým
světem. Najdeme v ní knihy věnující se celým kontinentům – Americe Severní i Jižní,
Africe, Austrálii, ale i publikace zaměřené na menší, avšak zajímavé kouty Země –
Papuu-Novou Guieneu, Tibet, Nepál, Barmu či nám Evropanům blízké oblasti jako
např. Skotsko, Island, Laponsko, Balkán atd. Prostřednictvím překladů či původních
děl českých etnografů a cestovatelů máme možnost přiblížit se vnímání a myšlení
lidí, kteří si tyto příběhy předávají po generace, a ocitnout se ve světě tajemna, buď
blízkému našemu duchu, či zcela vzdálenému a překvapivému, někdy šokujícímu.
Řada oslovuje čtenáře malé i velké, neboť každá z knih nabízí příběhy určené
všem věkovým kategoriím. Každá publikace je bohatě ilustrována vždy jiným
výtvarníkem, čímž se celá řada také stává zajímavou sběratelskou edicí.
Kniha Bez zpěvu a bez zvonění se zabývá postupným procesem dekriminalizace sebevraždy od konce 17. do konce 19. století. Autorku přitom nezajímá pouze to, jak se změnil samotný trestní postih sebevraždy, ale především skutečnost, jak se proměnilo nazírání na trestní postižitelnost sebevraha, na jeho duševní stav, a co tyto změny vypovídají o proměnách společnosti a myšlení v českých zemích mezi barokem a „moderní“ dobou. Autorka rovněž zkoumá, jak soudní praxe odpovídala zákonným normám, jakým způsobem byla vnímána sebevrahova „vina“ a jeho i její mravní „škodlivost“, jak byla dokládána „vina“ či „nevina“ a jak se doboví aktéři z nejrůznějších různých společenských vrstev vyrovnávali s emocionálně vyhrocenou situací, již sebevražda pro komunitu představovala.