Román Pavly Horákové nabízí pozoruhodný dialog dvou vyprávěcích hlasů, které dělí více než sto let: z naší přítomnosti se ozývá učitelka Anežka, která se snaží vyznat ve vlastních zmatcích i ve zmatené době, a přitom přemýšlí nad rukopisnými paměťmi moravské venkovanky Kateřiny, svérázné, sebevědomé ženy, která nedostatek formálního vzdělání vynahrazuje vrozenou bystrostí a vnímavostí. Mezi mnoha tématy, jež obě roviny vyprávění spojují, vyniká jedno: fascinace, kterou obě ženy pociťují tváří v tvář Vídni, tomuto zvláštnímu amalgámu světáctví a provincialismu, hektické současnosti a nostalgie po nenávratně uplynulé minulosti, cizího a důvěrně známého – a svého času také druhému největšímu českému městu. Kateřina pobývala ve Vídni v roce 1912, tedy v době, kdy sláva pyšné císařské metropole vrcholila. V roce 2020 se do Vídně v jejích stopách vydává Anežka, aby se o své předchůdkyni dozvěděla víc. Přitom zjišťuje, jak pevně provázané jsou dějiny českých zemí a Rakouska, objevuje skutečnosti, o nichž se u nás příliš nemluví, či dokonce mluvit nesluší, do toho řeší svůj milostný život, a jakoby mimoděk přichází na to, kým vlastně je – a kým by chtěla být – ona sama.

Román Pavly Horákové nabízí pozoruhodný dialog dvou vyprávěcích hlasů, které dělí více než sto let: z naší přítomnosti se ozývá učitelka Anežka, která se snaží vyznat ve vlastních zmatcích i ve zmatené době, a přitom přemýšlí nad rukopisnými paměťmi moravské venkovanky Kateřiny, svérázné, sebevědomé ženy, která nedostatek formálního vzdělání vynahrazuje vrozenou bystrostí a vnímavostí. Mezi mnoha tématy, jež obě roviny vyprávění spojují, vyniká jedno: fascinace, kterou obě ženy pociťují tváří v tvář Vídni, tomuto zvláštnímu amalgámu světáctví a provincialismu, hektické současnosti a nostalgie po nenávratně uplynulé minulosti, cizího a důvěrně známého – a svého času také druhému největšímu českému městu. Kateřina pobývala ve Vídni v roce 1912, tedy v době, kdy sláva pyšné císařské metropole vrcholila. V roce 2020 se do Vídně v jejích stopách vydává Anežka, aby se o své předchůdkyni dozvěděla víc. Přitom zjišťuje, jak pevně provázané jsou dějiny českých zemí a Rakouska, objevuje skutečnosti, o nichž se u nás příliš nemluví, či dokonce mluvit nesluší, do toho řeší svůj milostný život, a jakoby mimoděk přichází na to, kým vlastně je – a kým by chtěla být – ona sama.

U dveří pařížského domu stárnoucího malíře se jednoho dne
objeví mladá žena. Oficiálně proto, aby slepému Edgaru Degasovi pomohla uspořádat jeho sbírku písemností a uměleckých
děl. Mluví přízvukem Francouzů z New Orleansu a svými neodbytnými dotazy otevře v zahořklém starém muži Pandořinu
skříňku vzpomínek na doby, kdy jeho život byl plný citů i světla. Při třídění nánosů minulosti se Degas ve svých myšlenkách
i vyprávění vrací do dob, kdy jako mladý umělec se svými slavnými současníky v polovině 19. století obíhal pařížské salony
umění, kreslil baletky v opeře i koňské dostihy, kdy se poprvé
a naposledy fatálně zamiloval a kdy ve své umělecké rozevlátosti nedokázal učinit to správné rozhodnutí.
Arthur Japin v životopisném románu Paní Degasová téměř vizuálně, na základě dopisů, deníkových záznamů, úředních dokladů, dobových
svědectví a skic slavného malíře strhujícím způsobem rekonstruuje Degasovo umělecké tápání i zrání, životní vítězství i prohry včetně jeho nezapomenutelné cesty do New Orleansu,
které se po americké občanské válce vzpamatovávalo z důsledků zrušení otroctví, a kde žila jediná žena jeho života, která
byť nesla jeho příjmení, jemu nikdy nepatřila.

Nové vydání výrazného debutu Michela Fabera. Stačilo mu psát si dvacet let do šuplíku, učit se řemeslo a nakonec se nechat svou ženou přesvědčit, že už by nemusel psát jen pro sebe. Povídkou Někdy prostě prší na první pokus vyhrál soutěž Iana St Jamese a téhož roku triumfoval povídkou Ryby v Macallanově ceně. Nadějného autora si záhy povšimlo edinburské nakladatelství Canongate a roku 1998 mu vydalo stejnojmennou sbírku povídek Někdy prostě prší, za niž obdržel Cenu ondřejského kříže za nejlepší prvotinu. Ve své povídkové sbírce prokázal Michel Faber výjimečně živou fantazii, lásku k jazyku i podivuhodnou všestrannost. Jeho povídky jsou hravé a zároveň hluboce dojemné, satirické, a přitom upřímně lidské. Setkáme se v nich s Bohem, který najde Zemi na skládce, s láskou v sexshopu i s rybami, které plují ve vzduchu a číhají v uličkách. Michel Faber bývá přirovnáván k Ianu McEwanovi či Roaldu Dahlovi.

Na podzim roku 2021 ukončí politickou kariéru Angela Merkelová. Německá kancléřka, označovaná za nejmocnější ženu světa, se loučí po šestnácti letech strávených v čele země.
Kniha Fenomén Angela Merkelová přináší osobitý pohled dlouholetého berlínského zpravodaje České televize na tuto zásadní osobnost světové politiky, a také na proměny, které Německo za její vlády prodělalo. Čtenářům nabízí souhrn klíčových okamžiků, které utvářely charakter kancléřky, stejně jako pohled do zákulisí mocenských metod této političky a jejích nejdůležitějších rozhodnutí v době migrační krize, přetlačování s Ruskem nebo boje za záchranu eura.

Kniha koriguje některé často tradované omyly o Angele Merkelové a její vládě. Čtenáři se dozvědí, proč nikdy nedošlo k údajnému pozvání uprchlíků do Německa, co na poslední chvíli odvrátilo střet migrantů s policií na německé hranici a proč není ekonomika našeho nejvýznamnějšího souseda připravená na 21. století. Zároveň zájemcům napoví, kde mohou odcházející kancléřku potkat u večeře, jak se rodila její pověstná gesta a proč se bojí psů.

Román S večerem přichází tíseň je kniha, na jakou se nezapomíná. Zadírá se pod kůži díky neotřelé obraznosti, s níž o svém soukromí a každodenním dění na mlékařské farmě vypovídá desetiletá dívka přezdívana Bunda. Poté co život rodiny rozvrátí tragická smrt nejstaršího ze sourozenců, je na prahu puberty ponechána na pospas vlastním nejistotám a neodbytným pocitům viny. Bez pomoci rodičů, kteří se neprostupně uzavřeli ve vlastním zármutku, se marně snaží vyznat sama v sobě a oddává se čím dál nebezpečnějším fantaziím.

Nekompromisní prozaický debut se stal v Nizozemsku literární senzací a dlouho se držel v čele bestsellerových žebříčků. Pochmurný lyrismus a unikátní jazyk oslovily i celou řadu zahraničních nakladatelů. Anglický překlad Michele Hutchinsonové vynesl mladé básnířce, jež se identifikuje jako nebinární osoba, prestižní Mezinárodní Bookerovu cenu za rok 2020. Je nejen nejmladší držitelkou této ceny, ale získala ji jako historicky první nizozemský spisovatel.
Vydání knihy podpořil Nizozemský literární fond.

Zdánlivě nudné Moldánkovské věže se opět stávají dějištěm záhad, napínavých pátrání a nemilosrdných slovních soubojů. Zdejší škola pro ne právě bystré syny ne právě bohatých rodičů je na mizině a hrozí jí zánik. Nemohl by ale situaci zachránit poklad piráta Zelenovouse, který kdysi sloužil v rodinném sídle Moldánků, později přeměněném na školu? Kde je ale poklad zakopán? Podaří se ho Rosolovi a Piškotovi najít? A proč je neustále sleduje jejich spolužák Pustoryl? Co má za lubem? Kam se poděly peníze z prodeje Školního diamantu ukryté v časohybném křesle? Když navíc záhadně zmizí celý učitelský sbor a ve škole se objeví horda pirátů převlečených za učitele, musejí Rosol a Piškot urychleně jednat…

Chris Priestley, autor populárních „Příšerných příběhů strýce Montaguea“ nebo „Příšerných příběhů z Černé lodi“, si v cyklu „Modlánkovské věže“ pohrává s motivy dobrodružné četby, uvolněně a s parodickou nadsázkou, která mu umožňuje vytvářet absurdní, komické zápletky a zvraty.
První díl řady, „Kletba vlkodlačího chlapce“, byl oceněn Zlatou stuhou za překlad.

Touha ovládnout psychotroniku přivedla Lucase k Aš~šádovi. Složil slib, stal se jeho učedníkem, a tím se naprosto vydal do jeho rukou. Emocím, které od začátku byly mezi nimi dvěma, už se nedá uniknout.
Jenže Lucase zároveň přitahuje most v mlhách: össenská cesta larhdökawöarů, po které kráčí celý svůj život a která ho vede úplně jinam, než kde se nachází racionální a logický systém fomalhiwské psychotroniky. Tam už Aš~šádova moc nesahá. Tam je temnota, astrální bytosti a Lodě.
V druhotných myceliálních strukturách Odrodilé se probouzí život, kterého se Církev tak děsí.
Pro Lucase je to výzva. A zároveň tajemství.
Tady je jeho minulost.

Píší se čtyřicátá léta 19. století a Spojené státy rozšiřují své území stále dále na západ. Mladého Bernarda posílá otec do Oregonu, aby u svého strýce přivykl tvrdému životu osadníka. Sedmnáctiletého mladíka tu potká nečekané dobrodružství: spolu se strýcem Evženem a lovcem Harveyem podnikne průzkumnou cestu po řece směrem k pobřeží, jejich člun je však stržen na moře a posléze ztroskotá. Posádka se zachrání, ale ocitá se v pustině a nezbývá jí, než se pěšky vydat zpátky k bělošským osadám. Sedmý den putování muži najdou na břehu mrtvého indiána. Sotva se k němu skloní, obklopí je indiáni z kmene Kwakiutl a obviní je z vraždy. Aby si běloši zachránili život, pokusí se vypátrat skutečného vraha, a aniž to tuší, ztrácejí se v labyrintu indiánského světa, tolik odlišného od jejich vlastního…
Zajatci Pána bouří jsou napsány jako fiktivní (nadmíru dobrodružné) paměti newyorského právníka českého původu Bernarda Konšela; knihu uzavírá obsáhlý doslov mj. o příslušné vzrušující partii dějin USA.

.

Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky

Druhá část dnes již klasického díla sci-fi literatury se odehrává na území fantastické galaktické Říše, která právě prožívá období úpadku.
Proroctví Hariho Seldona se naplnilo. Nastal Pád. Kdysi mohutná galaktická Říše se rozpadla; jejím troskám teď vládne poslední císař Kleon II. Nadace však důsledně plní Seldonův původní plán – co nejvíce zkrátit období třicetitisíc let předpokládaného období temna – a úspěšně překonává další krize. Na scénu však vstupuje činitel, s nímž nepočítal ani geniální psychohistorik: mutant s naprosto nepředvídatelnými biologickými vlastnostmi. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Triton.