Příběh z jedné malé jihočeské vesnice o tom, že někdy na člověka čeká štěstí tam, kde by ho nikdy nehledal.

Blanka si vždycky představovala sama sebe jako ženu s oslnivou kariérou, neméně oslnivým manželem a třemi šikovnými a dokonale vychovanými dětmi. Škoda, že šlo jenom o představy. Škoda, že oslnivý muž po narození prvního potomka zpanikařil a teď hledá své pravé já na Novém Zélandu. Škoda, že její kariéra skončila dřív, než vůbec mohla začít a že jediné, co vlastně za posledních několik let úspěšně vybudovala, je obří tuková zásoba v oblasti pupku. A teď se k tomu všemu musí vrátit do rodné vsi, kam se vrátit už nikdy nechtěla. Vždyť tam bydlí její bývalý přítel Marek, který ji z mnoha oprávněných důvodů nenávidí, kamarádka Lucka, která její odchod nikdy nepochopila a vedle které si Blanka připadá jako zoufalec, ale také paní Kahounová, před níž nikdo nic neutají a která si nic nenechá pro sebe.

Příběh z jedné malé jihočeské vesnice o tom, že někdy na
člověka čeká štěstí tam, kde by ho nikdy nehledal.

Kosmolog Andrew Pontzen vysvětluje, jak nekonečný vesmír dostat do skladné a přenosné krabice – do počítače. Záhadné dění ve vesmíru, které přesahuje lidské chápání i lidská měřítka času a prostoru, je možné uchopit pomocí počítačových simulací; s pomocí simulací lze popsat vývoj galaxií, splývání černých děr či úlohu temné hmoty. Tato metoda byla vyvinuta pro modelování pochodů v zemské atmosféře a předpovídání počasí, od té doby se neustále zpřesňuje, zdokonaluje a nalézají se nové způsoby jejího využití. Autor, sám tvůrce simulací kosmu, vypráví příběh této metody, lidí, kteří ji rozvíjeli, i objevů, ke kterým přispěla.

Proměňuje a rozšiřuje naše porozumění vesmíru, to vše v podivuhodně lehkém podání. — The Times (London)

Elegantní podání… vzrušující zprávy bezprostředně z předních linií kosmologie. – The Wall Street Journal

Skutečná pokladnice podmanivých příběhů… přináší hluboké úvahy o lidské snaze porozumět vesmíru — Science

Splétá rigorózní vědu a nesnadnou teorii v podmanivé vyprávění… z komplikovaného dokáže udělat snadno pochopitelné. — New Scientist

Píše se rok 1926 a Británie se dosud vzpamatovává z první světové války. V nočních klubech londýnské čtvrti Soho to ale kypí životem, šlechta se tu potkává s hvězdami showbusinessu, zahraničními diplomaty i gangstery a za šilink si každý může koupit taneček s jednou z místních dívek.
Královnou tohohle nablýskaného polosvěta je Nellie Cokerová, žena, která je ochotná jít přes mrtvoly, jen aby zajistila rodinu – svých šest dětí, včetně tajemného prvorozeného Nivena, který si prošel peklem u Sommy. Jenže úspěch se neodpouští, a tak si musí své impérium hlídat před nepřáteli zvnějšku i zevnitř. Protože Soho, to nejsou jenom ohňostroje veselí, ale také temný labyrint, kde se člověk snadno může ztratit.

Kate Atkinsonová nás až s dickensovským zápalem nechává nahlédnout do ztraceného světa. Chrámy veselí vás pobaví, nadchnou smyslem pro detail a uchvátí napínavým dějem. Dokonale ilustrují všechny stránky talentu Kate Atkinsonové, díky němuž patří mezi nejuznávanější autory současné britské literatury

„Naproti Dantově soše vylézají každou noc z pekla transky, aby navrátily světu jaro.“
Za nocí se v Sarmientově parku, zeleném srdci argentinské Córdoby, schází skupina trans prostitutek. Ve skrytu městské divočiny svým kouzlem vábí klienty, sdílejí svoje životní příběhy i placatky s alkoholem, a především se v sesterské pospolitosti chrání před násilím, jež na ně číhá na každém kroku. Potvory jsou brutální i něžná pohádka plná podivných tvorů, oslava lidí, kteří jsou nuceni přežívat ve stínu, ale touží po světle; odvážná výprava do zákoutí autorčiny imaginace. V téhle knize se ukazuje vše, co tzv. „slušnou společnost“ na transkách nejvíc děsí, ale i přitahuje: jejich vzdorná jinakost, nepřehlédnutelná tělesnost, ale i zranitelnost, bída a ponížení. Silou literární výpovědi, za niž se ručí vlastním životem, Camila Sosa Villada připomene Reinalda Arenase, Marguerite Durasovou či Carson McCullersovou.

„Literární senzace… Sosa Villada stvořila svébytný jazyk jako vytržený ze sna, pohádek a dobrodružných románů.“ – Rolling Stone

„Záblesk budoucnosti.“ – Edouard Louis

„Fantastický svět, stejnou měrou brutální i něžný. Nesmírně barvitý jazyk… Tenhle literární debut konfrontuje soudobé úvahy o genderu, sexualitě a lásce s magickým kouzlem pohádek.“ – Wall Street Journal

„Divoce kouzelná kniha…“ – Guardian

Vydání podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Kniha líčí dějiny Prahy od časů českého národního obrození v první polovině 19. století až do současnosti. Činí tak neotřelou metodou: seznamuje nás se životem a dílem pěti různých osobností z různých časových úseků, ale i velice odlišného národnostního a sociálního původu (obrozenský autor Karel Vladislav Zap, novinář Egon Erwin Kisch, tesař a komunista Vojtěch Berger, herečka Hana Frejková, dcera Ludvíka Frejky, odsouzené v inscenovaném procesu s R. Slánským a Duong Jirásková, vietnamská dívka žijící v dnešní Praze. Autor se nevyhýbá kritice vypjatého nacionalismu na obou stranách a varuje před nebezpečím jeho recidivy i v současnosti. Příznačně tedy končí odkazem na nedávno instalovaný „Stolperstein“ jedné z obětí holokaustu v Praze.
Bryantova publikace je pohledem jak z vnějšku, tak zvnitřku, přináší neotřelé, čerstvé postřehy a soudy a nové vnímání nedávných i současných dějin Prahy.
Chad Bryant se dějinám Prahy věnuje dlouhodobě, v roce 2007 vyšla v Argu jeho publikace Praha v černém, pojednávající o české metropoli za druhé světové války.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Před mnoha lety Will Eisner marně hledal nakladatele pro své
revoluční dílo, Smlouvu s Bohem. Komiksový román nakonec
vyšel dosti nenápadně v roce 1978 a až později si získal obrovský věhlas, takže přinesl uspokojení nejen samotnému autorovi, ale také se stal inspirací pro celou generaci „sekvenčních
umělců“.
Will Eisner sám sebe popisuje jako „výtvarně nadaného svědka, který podává hlášení o životě, smrti, utrpení a nikdy nekončícím boji“. Smlouva s Bohem vyšla, když mu bylo už jedenašedesát let, a přesto se její vydání stalo zásadním okamžikem
jak pro něj osobně, tak pro komiksové médium. S touto knihou
se zrodil komiksový román jako takový, a tím začala éra, kdy
už byli seriózní autoři komiksu zbaveni otupujících sešitových
okovů.
Celá trilogie je hypnotickou fiktivní kronikou univerzální
americké životní zkušenosti a také Eisnerovým nejniternějším
a nejtrvalejším literárním odkazem.

„Tři komiksové romány sebrané
v tomto svazku představují zásadní
část mého díla. Je pro mě obrovsky
uspokojivé vědět, že se takto
dostanou k nové generaci čtenářů.“
Will Eisner

Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky

Kniha vychází z disertační práce, obhájené v roce 2020 na Masarykově univerzitě v Brně. Autor v ní analyzuje české dějepisectví v letech 1938–1945. Neomezuje se ale pouze na historiografii českou, neboť ji srovnávání i s dějepisectvím sudetoněmeckým a slovenským, s všestranným důrazem na jejich vzájemné vztahy. Pozornost přitom věnuje institucionálnímu provozu historie v období protektorátu, knižnímu trhu v této době či uplatňování se historických témat v rozhlasu a denním tisku. Vedle toho se na historiografii v letech 1938-1945 dívá i biografickým prizmatem osudů jednotlivých aktérů, jež se mnohdy diametrálně lišily. Cílem autorovy práce je rovněž odhalit, jaké obrazy dějinné paměti historici zprostředkovávali svým čtenářům a posluchačům. Spolu s tím se ale rovněž ptá, jak na to široká veřejnost v období protektorátu reagovala, jak historické obrazy recipovala a jak se sama často stávala aktivními tvůrci státní politiky paměti.

Kniha, která vyšla v roce 1848 pod názvem Mährens Burgen und ihre Sagen je posledním a nedokončeným dokladem celoživotního úsilí F. A. Hebera o zachycení historie hradů a tvrzí v českých a moravských zemích.

Někdy se říká, že praví majordomové se vyskytují pouze
v Anglii. V ostatních zemích mají – i když jsou nazýváni různě –
jenom sluhy. Já se k tomuto názoru přikláním. Evropané nemohou být majordomy, protože svou přirozeností nejsou schopni potlačovat city tak, jak to dokážou jen příslušníci anglické
rasy,“ říká o sobě majordom Stevens, vypravěč románu Soumrak dne, který celý svůj život zasvětil oddané službě na panství Darlington Hall. A jeho charakteristika trefně vystihuje především jeho samého: jeho loajalitu vůči pánovi i ochotu nevidět
znepokojivé dění na panství předčí právě jen jeho schopnost
potlačovat city, včetně těch milostných, jejichž adresátkou byla
po dlouhá léta společného zaměstnání hospodyně slečna Kentonová. Vytěsněné city i tužby se ovšem rády vracejí, a nejinak
tomu je i u Stevense: během šestidenní dovolené se mu jeho
minulost zpřítomní s nečekanou silou – a on se s ní musí chtě
nechtě vyrovnat.

Román Soumrak dne, oceněný prestižní Booker Prize, je obecně považován za vrcholné dílo Kazua Ishigura; k jeho nesmírné
popularitě nepochybně přispělo i mistrné filmové zpracování
s Anthony Hopkinsem a Emmou Thompsonovou.

Třetí a nejdelší část významné kroniky ze 14. století známé jako Gestes des Chiprois (Činy Kypřanů)
pojednává o dějinách východního Středomoří od 30. let 12. století až do počátku 14. století. Jejím autorem je anonymní kyperský rytíř tradičně zvaný Templář z Tyru, který se pohyboval v blízkosti templářského mistra Viléma z Beaujeu, jemuž sloužil coby překladatel z arabštiny. Kronika líčí významné
události v období od počátku 30. let 12. století až do roku 1309 na Východě, respektive 1314 na Západě. Autor často čerpá ze svých osobních zkušeností a věnuje se zejména posledním dnům pevninských křižáckých států, včetně pádu Akkonu v roce 1291 (jeho spis je jediným pramenem, v němž
se zachovala očitá svědectví této katastrofy), a podává informace také o období po roce 1291.
Dále
zmiňuje různé události na Západě, včetně válek Štaufů v Itálii, vzestupu a pádu Šimona z Montfortu
v Anglii či nekonečných válek Janova a Benátek ve Středomoří. V neposlední řadě se autor zabývá
i procesem s templáři ve Francii, který vyústil ve zrušení tohoto mocného řádu.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.