Životopis Jan Žižka vznikl v intelektuálně výbušné atmosféře roku 1968, vydán byl ale až po sovětské invazi. Na Žižkově
biografii je nejpřínosnější, jak autor pojímá jeho osobnost. Není
tolerantním utrakvistou, neuznává koexistenci různých pravd
či různých přístupů k poznání Boha.
Koná a chová se přímočaře. Poznaná víra má platit pro každého, pro posledního vojáka stejně jako pro vojevůdce. Žižka je přitom především voják,
jenž vyžaduje poslušnost a disciplínu. Veškeré úchylky od pravé víry tvrdě trestá. Zároveň však zůstává šlechticem, jenž ctí
uspořádání světa, daného od Boha, do společenských stavů
a řádů. V politické rovině však Žižka nebyl takovým radikálem
jako ve věcech víry. Velmi dobře věděl, že musí činit kompromisy a přizpůsobovat se odlišným názorům spřízněných stran.
Možná toužil po sjednocení země, po řádu, jenž by odpovídal
jeho představám, zároveň si ale uvědomoval faktickou nedosažitelnost této mety. V tom se patrně lišil od Jana Husa, s nímž
ho naopak spojovala omezená tolerance k názorům druhých.

Autor se v této esejisticky pojaté práci
zamýšlí nad jen zdánlivou moderností
současného světa. Na příkladech
středověkého a současného vnímání
času, prostoru, prožívání dětství a stáří,
eschatologie, vztahu k penězům,
k uzavírání manželství, k migracím na větší
vzdálenosti i uvnitř města ukazuje, jak
mnoho mají lidé současnosti společného
s lidmi středověku, jak se v mnoha ohledech
jen zdánlivě změnily každodenní mody
lidského chování a myšlení.
Mimo to si
detailně všímá stále rostoucí dohlížitelské
role státu, jenž člověka současnosti
v mnoha ohledech zbavuje dřívější
svobody, stejně jako ho ve svobodném
uvažování omezují společenské stereotypy
a předsudky.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

V románu Rudovláska Kejle nás jeho autor zavádí jak do židovské Varšavy, tak do Ameriky. K prostitutce Kejle zahoří láskou nepříliš počestný Jarme a hned po první společné noci se s ní ožení. K dvojici se však přihlásí šejdíř Max, jejich starý známý, který provozuje své pochybné obchody na obou stranách oceánu, a manželskou pohodu rozvrátí. Nešťastná Kerjle se zamiluje do rabínského synka Bunema a následuje ho do Ameriky.

Příběh anglické učitelky Harriet Leeové a její šestnáctileté dcery Perdity se zprvu zdá být zcela všední. Čtenář se však brzy ocitne uprostřed surreálného víru vyprávění, jež jej ze současného Londýna unese do (možná imaginární) země Harrietina dětství, kde její rodina peče neobyčejný perník. Nejraději ze všech jej má Harrietina přítelkyně Gretel, mysteriózní figura, jež Harriet zasahuje do života zcela nepředvídatelným způsobem a kvůli níž začne o dlouhá léta později Harrietina dcera pátrat po tajemství svého původu – a onen surreálný vír se roztočí ještě víc… Román Perník výmluvně dokládá, proč se Helen Oyeyemi řadí k nejuznávanějším britským spisovatelům současnosti: její fantaskní vyprávění se snovým nádechem čerpá inspiraci z pohádkových příběhů, staví na archetypech, odkazuje na klasickou literaturu i pop-kulturu, a to vše činí nesmírně vytříbeným jazykem a mimořádným stylem.

Perník je přenádherný a omamně originální román (…) Helen Oyeyemi jím prokazuje, že je jedním z nejlepších anglofonních autorů dneška.
– National Public Radio

Číst věty Helen Oyeyemi je jako chytit za ocas ohromné a nezkrotné živoucí stvoření, aniž by čtenář byť jen tušil, jaké že stvoření to vlastně je. Všechno v jejím psaní je tak živé, nepředvídatelné, místy vrtošivé, místy zlověstné, velmi často bizarní, a vždy zcela kouzelné (…) Hluboce inteligentní román postavený na nespoutané imaginaci.
– New York Times

Píše dnes vůbec někdo srovnatelně jako Oyeyemi? (…) Není nadsazené konstatovat, že Helen Oyeyemi je génius.
– Los Angeles Times

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

V románu Zrcadlo a světlo se završuje trilogie pojednávající o osudech Thomase Cromwella, chudého kovářského syna, který se vlastními schopnostmi vypracoval na pravou ruku anglického krále Jindřicha VIII.
První dva svazky – Wolf Hall a Předveďte mrtvé – líčí Cromwellův vzestup a okolnosti, za kterých se postupně stal Jindřichovým nepostradatelným rádcem. Zrcadlo a světlo navazuje přesně v okamžiku, kde druhý díl končil: kat si čistí krvavý meč, dvorní dámy ukládají do rakve bezhlavé tělo Anny
Boleynové. A Thomas Cromwell vyráží na závěrečný úsek své pouti, přes vrchol politické moci a pád z výsluní královy obliby až k popravčímu špalku.
Kritika označuje cromwellovskou trilogii Hilary Mantelové za největší anglicky psaný historický román, který zatím v tomto století vznikl.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Je stará legenda horských vůdců o nadpřirozené síle shazující lidi do hlubin jenom strašidelná fáma, nebo obsahuje zrnko pravdy?
Bývalý lezec trpící panickým strachem z výšek narazí na legendu o skalní plošině v Tatrách, kde neznámá síla nutí lidi, kteří tam zabloudí, skočit do propasti a zabít se. Neobvyklé množství smrtelných nehod v této oblasti mu nedá spát. Rozjede pátrání na vlastní pěst, jenže skutečnosti, které odhalí, se vymykají lidské představivosti a chápání. Za svou zvědavost krutě zaplatí – sám se ocitne na hraně propasti.

Propast je další mysteriózní thriller z pera Jozefa Kariky, autora románů Strach, Trhlina, Tma nebo Smršť.

Jozef Karika, narozený v roce 1978 v Ružomberku, je slovenský spisovatel a novinář, bestsellerový autor, který prodal v České republice a na Slovensku více než 350 000 výtisků svých knih. V největší knižní anketě na Slovensku – Martinus Kniha roku 2014 – se umístil na prvním místě mezi TOP 5 autory, o dva roky později skončil druhý. Za romány Propast a Černá hra je dvojnásobným držitelem Ceny literární kritiky Zlaté pero, dále pak osminásobným držitelem Zlaté knihy a trojnásobným Platinové knihy (za romány Ve stínu mafie, Trhlina a Propast). Román Strach se stal nejlepším hororem roku 2017 v Polsku, Trhlina pak v roce 2017 získala nejprestižnější slovenskou čtenářskou cenu Anasoft litera. Na motivy tohoto románu natočil v roce 2019 režisér Peter Bebjak stejnojmenný film, který svou návštěvností přepisoval na Slovensku historii.

Zloději štěstí jsou druhým románem Seana Michaelse
a řeší zajímavé otázky: Kde se bere štěstí? Co stojí?
A kolik je ho potřeba?
Hlavní hrdina Theo pracuje v rodinné
samoobsluze a po večerech dělá stand-up komika,
ovšem není nijak zvlášť úspěšný. Jeho přítelkyně
se momentálně hledá při meditacích na poušti na
druhé straně zeměkoule. A tak když v rodině dojde
k několika převratným událostem po sobě, rozhodne
se Theo zapomenout na staré sny a vzít štěstí do
vlastních rukou.
Tato snaha jej (spolu s čtenáři) odvede ze
známého světa polic s olejem a košů s ovocem za
dobrodružstvími v korporátních mrakodrapech,
tajných sklepeních a na tropických ostrovech. O co
jde matematickým géniům ze spolku Králičí pracka?
A po čem pasou členové Gangu beze jména? Čtěte
s námi a vsaďte se, že se nebudete nudit.

Vydání knihy podpořila Kanadská rada pro umění.

Jako většina děl Jacka Kerouaca je i útlá próza Tristessa založena na autorových zážitcích a spoluutváří onu „velkou knihu autorova života“, vedle tak slavných románů jako Na cestě, Dharmoví tuláci, Andělé zoufalství či Vize Codyho. Předobrazem hlavní hrdinky knihy, indiánské dívky Tristessy, byla prostitutka a narkomanka Esperanza, s níž se Kerouac seznámil v půli padesátých let 20. století při jednom ze svých pobytů v Mexico City a s níž navázal bolestný, k neúspěchu odsouzený vztah. Kerouac líčí klíčové okamžiky jejich setkávání a míjení v intenzivních obrazech na pomezí snu a skutečnosti; k přízračné atmosféře přispívá i to, že se události zaznamenané v knize se povětšinou odehrávají v noci. S tím kontrastuje fakt, že důležitou roli v textu hraje Kerouacovo studium buddhismu a usilování o osvícení – probuzení… Ale zatímco první část knihy připomíná sen, ze kterého je možné se probudit, ve druhé části se snová atmosféra prohloubí až k noční můře spolu s tím, jak s vypravěčem sledujeme úpadek jeho hrdinky i nevyhnutelný konec jejich vztahu.

Nejnovější Falconesův román je fascinující výpravou do Barcelony dvacátého století, do doby, kdy nejen v katalánské metropoli vládla secese a dala tam vzniknout tolika unikátním stavbám, které obdivujeme dodnes. Mladý nadějný tvůrce keramiky Dalmau Sala nás díky své práci nezavede jen do těchto úžasných budov, ale mnohem dál: do světa lidí, z jejichž potu a mnohdy i krve se tyto stavby rodily. Mezi dělníky, kteří dřou za nuznou mzdu a neustálými stávkami často marně bojují o pro nás dnes samozřejmá práva. Vypravíme se s ním do temného, bizarního světa šantánů mezi umělce, bohémy a ztroskotance, ale i do drsného prostředí dětí ulice. Malíř duší je silný příběh o lásce, vášni pro umění, sociální revoltě i pomstě.

Hrdinkou románu Hallgrímura Helgasona Žena na 1000° je osmdesátiletá Islanďanka Hera Björnssonová, která tráví své poslední dny v reykjavické garáži. Společnost jí dělá jen počítač a granát z druhé světové války, ukrytý pod peřinou. Helgason se při psaní románu inspiroval životem vnučky prvního islandského prezidenta Brynhildur Georgíy Björnssonové. Kniha vyvolala vlnu rozhořčených protestů žijících příbuzných prominentního politika i širší debatu o etických hranicích v literatuře. Helgasonova Hera navzdory blížící se smrti neztrácí životní jiskru a s notnou dávkou odvahy, cynismu a humoru se ohlíží nejen za svým životem, kdy cestovala po světě a hledala štěstí v náručí celé plejády mužů, ale i za dějinami své země i evropského kontinentu. Její osud odráží peripetie Evropy 20. století, v poutavém vyprávění se střídají zážitky z předválečného Islandu i z válečného kontinentu. Je to příběh plný smutku, zrady a zmařených nadějí, ale také smíchu, uštěpačných poznámek i brilantních postřehů. Helgason přináší čtenářům mistrně stylizovaný text vyprávěný silným, přesvědčivým hlasem.

Kniha byla v roce 2011 nominována na Islandskou literární cenu a v roce 2013 na Literární cenu Severské rady.

Vydání knihy podpořilo Centrum islandské literatury a Ministerstvo kultury České republiky.