Volné, dlouho očekávané pokračování mezinárodního bestselleru Klub nenapravitelných optimistů (prestižní Prix Goncourt des lycéens, přeloženo do 11 jazyků, 14 tisíc prodaných výtisků českého překladu).

Po deseti letech, která uplynula od vydání úspěšného románu Klub nenapravitelných optimistů, se opět setkáváme s jeho hrdiny na jejich cestě za láskou, poznáním a pochopením, při hledání jejich zaslíbených zemí.
Michelovi Marinimu je už sedmnáct let a právě odmaturoval. Poflakuje se po Paříži, hraje fotbálek, hledá sám sebe a chystá se zapsat na univerzitu. Další plány? Odjet do Izraele za Camille, která tam žije v kibucu, s Leicou v ruce objevovat svět a najít Cécile, milou svého bratra Francka. Ten dezertoval z armády, skrývá se, a k tomu řeší, zda vyměnit rudou hvězdu za mnišský hábit.
Poslední „nenapravitelní optimisté“ se točí ve víru svých lásek a tajností, a srdce jim plní všechny naděje převratné doby, v níž žijí. Paříž se svými kluby, Alžírsko v čase vyhlášení nezávislosti, Florencie v době nebývalé pohromy, ale i Tel Aviv, Praha, Petrohrad – závratné víření kultur, idejí a snů…
A čtyři desetiletí mezi roky 1964 a 2007, mezi rozkladem koloniálních říší a pádem železné opony, desetiletí plná příslibů a nadějí, to je rámec, do nějž Jean-Michel Guenassia zasadil intimní epopej o jedné generaci, vzrušující a barvitý obraz doby, velkolepé vyprávění o našich iluzích.

Dílo Jacka Kerouaca lze rozdělit na romány
„ze silnice“ a na romány popisující jeho dětství
a dospívání v rodném Lowellu – a právě z druhé
zmíněné skupiny pochází román Doktor Sax, jedno
z autorových vrcholných, ale zároveň nejméně
typických děl. Melancholické vzpomínání se tu
zvláštním způsobem mísí s bizarním, fantaskním
příběhem o doktoru Saxovi, který bojuje s Hadem,
jenž chce pohltit svět.
Vyprávění plné pečlivě
zaznamenaných detailů z každodenního života,
ve kterých vystupují Kerouacovi rodiče a dětští
kamarádi, prostupují groteskní, snové pasáže plné
upírů a vlkodlaků, které jako by parodovaly gotické
romány nebo historky z šestákových magazínů;
obrazy povodně, která zaplavila Lowell v autorově
dětství, se střídají s líčením zla, které hrozí zaplavit
svět.

Svatý Wilfrid je významná osobnost northumbrijské církve 7. století. Proslul jako zastánce římského způsobu křesťanské praxe na církevní synodě ve Whitby roku 664, jako zakladatel a opat celé skupiny klášterů a také jako vlivný a majetný biskup chovající se po vzoru galských biskupů. Nejstarší wilfridovská legenda Vita s. Wilfridi obsahuje řadu biografických a historiografických prvků, je však bezesporu především dílem hagiografickým, o čemž svědčí její struktura a konvenční hagiografické prvky.
Monografie uvádí legendu o sv. Wilfridovi do historických souvislostí, zabývá se důvody vzniku textu, jeho datací i rozdílnými názory na osobnost autora. Podává přehled událostí Wilfridova života, o nichž máme zprávu z uvedené legendy, z Bedových Církevních dějin národa Anglů a i z pozdějších pramenů. Analyzuje různé pohledy na legendu i osobnost světce v současném bádání a zasazuje spis jazykového a literárního kontextu, mj. oponuje recepci legendy jako neobjektivního textu s nejasnou chronologií a řadou nepřesností. Součástí studie je komentovaný překlad Vita Wilfridi do češtiny.

Sarkasticky laděné příběhy psané formou povídkového komiksu vycházejí ze života současných třicátníků žijících v Bratislavě. Společně, i když každý sám, prožívají internetovou dospělost, ačkoliv neměli internetové dětství. Autorka bujaře píše a čtenář se bujaře směje – dokud nezjistí, že tu jde o důležité věci. A potom… potom se směje dál. V této knize není třeba nic brát vážně – ani sám život! Eklektik Bastard s humorem vypráví o frustracích, seberealizaci, nadváze, stárnutí, práci v korporátech a single životě po třicítce. Osvobozující kniha, ve které zdánlivě neplatí žádná pravidla. Míchají se v ní žánry, témata, vědomá povrchnost s intuitivní hloubkou. Jediným pravidlem je tu styl. Ano, je to kniha nepřehlédnutelného stylu – literárního i životního.

Extrémně vtipná kniha, čtivá, na nic si nehraje, a to je dobře, strašně mě
baví tento jazyk a styl humoru. Bavila jsem se od začátku do konce!
Martinus.sk

Eklektik Bastard je zatím nejlepší kniha Ivany Gibové a jedna
z nejvtipnějších knih současné slovenské literatury.
litcentrum.sk

Vydání knihy podpořilo Literárně informační centrum v Bratislavě.

Edvard chce rozluštit rodinné tajemství svých předků, rodiči počínaje. Pátrání ho zavede z rodného Norska na Shetlandy, kde doufá na – jít stopy po svém prastrýci, který se za druhé světové války zapojil do odboje proti Němcům. Přitom Edvardův dědeček, u nějž vnuk vyrostl, byl zcela opačného smýšlení než jeho bratr, podporoval nacisty. Edvard se noří stále hlouběji do historie, až dospěje k dějišti tragických bitev první světové války u řeky Sommy ve Francii, kde padlo víc než milion vojáků. Přeživší britští vojáci vzpomínali, že na bojišti jako zázrakem zůstala stát skupina šestnácti ořešáků. Reálný a uvěřitelný příběh nepostrádá tajemství a napětí a čte se jako detektivka pro náročné v tom nejlepším slova smyslu.

„Lars Mytting píše s hlubokou obeznámeností, vcítěním a poctivostí, jako málokdo jiný. “
– Jo Nesbo

„Spletitý příběh o válce, rodině, tajemství, a ano, o dřevě. Poutavé a příjemné čtení.“
– The Times

„Šestnáct stromů na Sommě je romantický historický thriller, který je zároveň strhujícím trhákem a reflexivní cestou k sobě, k dějinám, ke smyslu života a k individuální morální zodpovědnosti.“
– Bookanista

Vydání knihy podpořila Nadace norské literatury v zahraničí NORLA.

Symetrická kompozice nového románu Václava Vokolka Krajiny zjevení je inspirována středověkými tabulovými oltáři: střed knihy tvoří hlavní výjev, podstatný střed díla, základní téma odehrávající se v roce 1849. Levá a pravá strana jsou tvořeny dvěma křídly se současnými výjevy. Jednotlivé epizody knihy, které se odehrávají v současnosti, jsou se středem propojeny nesčetnými nitkami nečekaných souvislostí. Aby čtenář onu symetrii nahlédl, musí se vydat na cestu mezi krajinami zázračných zjevení: děj se proto odehrává ve středočeských Celích, v bývalém vojenském prostoru v Milovicích, v italském Bolzanu a v imaginárním americkém městečku Twin Peaks Davida Lynche. Zdánlivě vzdálené krajiny spojuje jediné – možnost zázraku uprostřed drtivé reality.
Hlavním příběhem, umístěným ve středu pomyslného oltáře, je skutečná událost, která se odehrála roku 1849 v Mcelích u Nymburka. Třem dívkám se tu opakovaně zjevila Matka Boží,
rozmlouvala s nimi, zjevila jim údajně mnohá tajemství. Celou situaci zaznamenal místní kostelník; zázračné zjevení mělo v regionu značnou odezvu, konaly se poutě, byl vydán poutní obrázek; církev se ovšem od zázraku záhy zcela distancovala a úřady rezolutně zakročily. Dívky byly označeny za podvodnice a na zázrak se zapomnělo. Nikomu se nehodil. Za několik let ovšem došlo prakticky se stejnými kulisami a osobami k zázraku v Lourdech…
Z těchto a dalších historických faktů autor vychází, jeho cílem však není objasnit historickou událost, ta je mu pouze prostředkem k rozehrání nečekaných dějů. Hlavní hrdina románu Jakub Choc chce realizovat televizní dokument o zapomenutém zázraku, získává informace, zaplétá se do děje a stává se jeho součástí. Příběh se stává labyrintem, v jehož středu místo Mínotaura čeká další zjevení.
Václav Vokolek se v Krajinách zjevení nesnaží otázky zodpovídat, nýbrž klást, a přitom ukázat, že nic není zapomenuto. Že propojit minulost se současností je v krajině zjevení snadnější, než se zdá. A že vždy prožíváme daleko více, než tušíme.

Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury České republiky.

Komiksový román, který spíše připomíná ohňostroj vizuální imaginace. Dravec přeskakuje mezi dvěma světy a dvěma podivnými osudy: zatímco Sokol se toulá po podivné staré krajině a loví netvory pro toho, kdo zaplatí nejvíc, Arthur, autor nadpřirozených příběhů žijící ve Walesu devatenáctého století, oplakává ztrátu manželky a zkouší magické rituály v marné naději, že ji znovu uvidí. Oba existují kdesi v šeru mezi pravdou a lží, životem a smrtí, realitou a fantazií.

Bývalý detektiv Cal Hooper je k smrti unavený a útěk z rušného Chicaga do odlehlé vesničky na západě Irska mu připadá
jako dokonalý nápad. Koupí si polorozpadlý dům, plánuje jeho
rekonstrukci a procházky po nekonečně zelených kopcích. Pro
změnu povede klidný život.
Jenomže pak ho jeden z místních kluků požádá o pomoc. Jeho
bratr zmizel a celé vesnici, včetně policie, je to zřejmě úplně
fuk. Calovy policejní instinkty se probudí k životu a nedají mu
pokoj. S tím místem je totiž něco špatně a on zkrátka musí zjistit
co, i kdyby to znamenalo, že na nějaký odpočinek může zapomenout.

Nová Tana Frenchová je vždy důvodem k radosti… Přečtěte si ji jednou kvůli
zápletce, a pak znovu kvůli jejímu krásnému a chytrému stylu.
The New York Times

Nenápadně gradující vyprávění o zmařených snech o útěku je možná to nejlepší,
co Frenchová zatím napsala… Je to svého druhu mistrovské dílo.
The Washington Post

„Propracované charakteristiky, dokonce i nedůležitých postav, a devastující odhalení pomáhají Slídilovi vyniknout. Fanoušci detektivních románů si tenhle rozhodně nechtějí nechat ujít.“ Publishers Weekly

Kniha uznávaného amerického psychoterapeuta, ve které se autor zabývá novou psychologií lásky, tradičních hodnot a duchovního růstu.

Miliónový jeep vyšel poprvé anglicky jako The Willys Dream Kit
v roce 1985 v uznávaném americkém nakladatelství Harcourt,
Brace, Jovanovich. Kniha se dočkala nadšených recenzí v listech jako New York Times či Chicago Tribune, získala Cenu Carla Sandburga za prózu, a byla dokonce nominována na Pulitzerovu cenu. Do češtiny ji za autorovy asistence o tři roky později
brilantně převedl Jaroslav Kořán a ve svém torontském nakladatelství ’68 Publishers ji vydali Josef Škvorecký a Zdena Salivarová. U nás mohl Novákův román vyjít až po listopadu 1989,
v polistopadovém víru událostí se mu však nedostalo pozornosti, jakou by zasluhoval – což by naše reedice ráda napravila,
kniha totiž nepochybně patří k vrcholům autorova díla i vrcholným prózám poválečné české literatury. Jan Novák v ní svým
nenápadným, neokázalým, ale nesmírně působivým vypravěčským stylem plným staccatových vět a ostře vypointovaných
kapitol líčí životní pouť svého hlavního hrdiny (jehož předlohou
byl autorův otec) od dětství prožitého za německé okupace
přes všemožné ponižující protloukání se komunistickým režimem a krátké intermezzo v rakouském utečeneckém táboře
až po tragický konec v americkém exilu. Protagonista je – podle zvolené autostylizace – představován postupně jako básník, dělnický vůdce, bankéř, milionář, Američan, mystik, filantrop či pyroman; ať už však na sebe bere jakoukoli roli, zůstává
outsiderem, jenž se se systémem doma i ve světě střetává se
vší vervou a všemi prostředky, jež má k dispozici, a vždy znovu a znovu fatálně selhává. Ani v onom selhávání ovšem není
prost – díky autorovu nesentimentálnímu, a přitom pozornému
a empatickému podání – jisté velikosti.