Německý šlechtic Hermann von Pückler-Muskau (1785–1871), proslul jako vynikající zahradní architekt a světoběžník (své cesty po Evropě, Africe i Asii vylíčil v řadě cestopisů, v nichž vystupuje pod pseudonymem Semilasso). Když jej jeho nákladné záliby přivedly na mizinu, vydal se na britské ostrovy, aby tam hledal bohatou dědičku. Dopisy, které psal své bývalé ženě Lucii (plán na rozvod a bohatou nevěstu z ciziny, která zachrání rodinné panství, pocházel ostatně z její hlavy), vyšly souborně pod názvem Briefe eines Verstorbenen (Dopisy zesnulého) v letech 1830–1831. Barvité popisy (Walesu, Anglie, Irska a Francie či Německa a Nizozemska z pera proslulého bohéma a floutka měly nečekaný a senzační úspěch. Dílo, které Pücklerova žena mezitím nechala anonymně vydat, autorovi, přestože se vrátil domů nejen bez nevěsty, ale i bez haléře, přineslo částečné finanční zajištění a zároveň se – dle literárního historika Güntera J. Vaupela – staly nejčtenější německy psanou knihou 19. století.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

V románu Zrcadlo a světlo se završuje trilogie pojednávající o osudech Thomase Cromwella, chudého kovářského syna, který se vlastními schopnostmi vypracoval na pravou ruku anglického krále Jindřicha VIII.
První dva svazky – Wolf Hall a Předveďte mrtvé – líčí Cromwellův vzestup a okolnosti, za kterých se postupně stal Jindřichovým nepostradatelným rádcem. Zrcadlo a světlo navazuje přesně v okamžiku, kde druhý díl končil: kat si čistí krvavý meč, dvorní dámy ukládají do rakve bezhlavé tělo Anny
Boleynové. A Thomas Cromwell vyráží na závěrečný úsek své pouti, přes vrchol politické moci a pád z výsluní královy obliby až k popravčímu špalku.
Kritika označuje cromwellovskou trilogii Hilary Mantelové za největší anglicky psaný historický román, který zatím v tomto století vznikl.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Nejdůležitější věci se odehrají vskrytu. To je prastaré össenské přísloví, které provází celou osmidílnou ságu Mycelium. Jantarové oči jsou její první částí a představí se vám v ní nejen charismatický a ctižádostivý hrdina Lucas Hildebrandt, ale hned tři mimozemské civilizace, o jejichž existenci neměli obyvatelé Země ještě před pár desítkami let ani tušení. Nejzáhadněji ze všech působí fanatická Össe ovládaná nejen kněžími, ale také pěticí psychoaktivních hub, posvátných drog… ovšem jenom do okamžiku, kdy se na scéně objeví Aš~šád z Fomalhiwy, člověk vychovaný na planetě, kde je psychotronika na nebývalé úrovni součástí každodenního života. Ocitli jste se na začátku ságy, která již získala tisíce věrných fanoušků. Vydejte se spolu s nimi odhalit, co se odehrálo vskrytu…

Kniha Rady synovi (Liber manualis ad filium), jejíž autorkou je francká šlechtična Dhuoda, vzniká ve druhé fázi karolinské renesance, kdy je aktivní znalost latiny a literární činnost téměř výhradní doménou církevních kruhů. Představuje výjimečný příklad laické literární tvorby 9. století a je zároveň důkazem pozvolného pronikání karolinské latinské vzdělanosti mezi aristokratické vrstvy. Poskytuje cenné informace o životě a smýšlení západofrancké aristokracie, především o jejích etických principech a vnímání vlastní role v raně středověké společnosti. Dílo, které Dhuoda věnovala staršímu synovi, se námětem a morálně-etickým pojetím blíží k ve středověku oblíbenému žánru zrcadla, avšak v určitých aspektech se od jiných známých středověkých zrcadel odlišuje. Neobvyklá je především jeho geneze – Liber manualis vzniká jako bezprostřední reakce na autorčinu bolestnou životní zkušenost matky odloučené od dětí. Není adresována anonymnímu šlechtici, ale vlastnímu synovi a v důsledku toho je, na rozdíl od jiných zrcadel, obohacena o autobiografický prvek a silný citový rozměr.

Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky

Vítejte na jednom zvláštním ostrově…
Je malý, hezký, jen kdyby tu nebydlela ta spousta příšerných
dospělých. Školu, park, ba i hračkářství mají na starost lidé, kterým nic neudělá větší radost, než když můžou nějakému dítěti znepříjemnit život. Dokonce i místní zmrzlinářské auto patří
zlotřilému manželskému páru, který dětem zmrzlinu… jen si to
představte… krade! A celý ostrov vlastní ta nejhorší osoba ze
všech – teta Hilda Hamižná!
Někdo tomu už musí udělat přítrž! Ale kdo najde dost odvahy?
Jedině Ned – je sice na vozíčku, ale jinak vládne neobyčejnou
superschopností. SLIZOMOCÍ!

David Walliams je úkaz: děti jeho knihy milují,
z každé se stane okamžitě bestseller.

Dvě hlavní historická díla cremonského biskupa Liutpranda (920-972), který působil v diplomatické službě římsko-německého císaře Oty I. Velikého, pojednávají o západo- i východo-římských dějinách, tj. o Svaté říše římsko-německé a Byzance.Odplata (Antapodosis) je namířena proti italskému (langobardskému) králi Berengarovi II., zatímco Kniha o činech krále Oty velebí politické dílo Oty I. Součástí Odplaty je rovněž proslulý spis Zpráva o poselstvu do Konstantinopole, který obsahuje sarkastický výklad o bezvýsledném jednání o císařově sňatku s byzantskou princeznu a kritizuje poměry v byzantském císařství.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Zřejmě jediný kostel na světě, na jehož věži se narodil světově proslulý hudební skladatel. Chrám, který se nachází uvnitř jednoho z nejzachovalejších prstenců středověkých hradeb u nás. Důkaz toho, že novogotika se nemusí jen trpně ohlížet do minulosti, ale může svou historickou předlohu nápaditě obohacovat. Svědek ojedinělé regionální rebelie, při níž lidé roku 1949 zabránili Státní bezpečnosti zatknout zdejšího oblíbeného děkana Jaroslava Daňka. To všechno patří k charakteristikám kostela svatého Jakuba v Poličce, kterému vdechl život Přemysl Otakar II., po jehož dlažbě kráčel Karel IV. a který v polovině 19. století fakticky přestal existovat. Slavného zmrtvýchvstání se dočkal roku 1865. Na začátku 21. století rozdává z toho, co nabral, a kvete do krásy: navzdory nedávné době, která to s kostely moc dobře nemyslela, přináší dál naději „hostům na této zemi“, od roku 2010 je národní kulturní památkou a v letech 2017¬–2021 se mu dostalo kompletní opravy za zhruba 70 milionů korun, již umožnila dotace z Integrovaného regionálního operačního programu Evropské unie.

Kniha mapuje pět let prací na velké obnově svatojakubského kostela a formou rozhovorů s projektantem, historiky, restaurátory, archeoložkou nebo pracovnicí památkové péče přibližuje, co všechno a jakým způsobem se v kostele vykonalo. Fotografie z toho období zprostředkovávají atmosféru velké obnovy, nabízejí srovnání různých předmětů před restaurováním a po něm a ukazují utajené detaily a průhledy, jinak návštěvníkům chrámu skryté. Úvodní část knihy představuje historii kostela a duchovní správy od založení města v roce 1265. Vůbec poprvé se čtenářům dostávají do ruky souvislejší informace o životě svatojakubské farnosti v době vlády komunistů. Kniha podává čtivou formou ucelenou zprávu o kostele svatého Jakuba v proměnách času i o lidech s kostelem spojených.

Původně disertační práce Petra Honče je věnována problematice vztahu církve a státu v Českém království v období 17. a 18. století. Přestože se po bělohorské porážce v Českém království prosadilo katolické náboženské jako jediné povolené, bylo postavení katolické církve v počátečním období především z materiálního hlediska velmi nejisté. Sekularizace, jež byla důsledkem husitské revoluce, zmenšila majetek a příjmy katolické církve natolik, že i v 17. století zůstávala závislá na světské moci, resp. na státu. Vytvořit nově podmínky bylo třeba konkordátní smlouvou, často označovanou jako solní smlouva. Autor v knize objasňuje jak složitá jednání o této smlouvě, tak fungování tzv. solní pokladny, z níž byly příjmy katolické církve v letech 1630–1782 hrazeny. Zvláštní pozornost je v knize rovněž věnována opakovanému porušování konkordátu ze strany státu během 18. století, neboť státní moc se opakovaně snažila zbavit Svatý stolec práva na rozdělování prostředků ze solní pokladny. Tento proces byl ukončen až jejím přivtělením k zemskému náboženskému fondu za vlády císaře Josefa II.

Co má společného míšeňský porcelán, šťavnaté klobásky, Valhala nebo design Bauhausu, Bismarck či Karel Veliký, Braniborská brána a vjezd do koncentračního tábora v Buchenwaldu? Všechno jsou to symboly Německa vztahující se k jeho vzletům i pádům. Jejich prostřednictvím zkoumá britský kunsthistorik Neil MacGregor klíčové okamžiky německých dějin. Analyzuje pozadí převratných německých úspěchů, rozvoje kultury i technického a společenského pokroku, a zároveň sleduje cestu vedoucí k děsivým tragédiím.
Obsáhlá kniha vznikla paralelně k úspěšné rozhlasové sérii Německo: Vzpomínky jednoho národa, kterou produkovala stanice BBC Radio 4 ve spolupráci s Britským muzeem a Neilem MacGregorem.

„ „Každý, kdo chce porozumět Německu, by si měl
tuto knihu přečíst.“
Observer

„Tato kniha, sepsaná s obrovským osobním zanícením, obstojí i při zkoumání pod drobnohledem (jemuž bude nepochybně vystavena) (…) Německo, Vzpomínky jednoho národa je hluboce prožitým, pečlivě zkoncipovaným a důležitým příspěvkem k úvahám nejen o charakteru moderního Německa, ale i celé Evropy.“ (Economist)

Unikátní obrazová publikace předního české odborníka Mnislava Zeleného Atapany přináší souhrnný pohled na život jihoamerických indiánů. V knize je zastoupeno 217 etnik všech kulturních areálů v různě obsáhlých heslech s důrazem na specifika i rozmanitost jednotlivých oblastí a kmenů, a dotýká se tak témat, jako jsou porody, infanticida, souboje s kyji, kanibalismus, manželství, sex, prostitutky, boje mezi kmeny, keramika, výroba kánoí, lov velryb, šamanismus, výchova dětí, léčení, války s bělochy, únosy žen, náčelnictví, jazyky, pohřby, iniciace dospělosti, první menstruace, tance, zpěvy, rituály, láska, sběr kobylek, žárlivost, přátelství, kuvade, yurupary, duchové, stvoření světa, halucinogeny, jedy, malování těla, výrobu tsan tsy, rybolov s jedy, výroba péřové čelenky, výroba šípů, obřady pití yagé, zpěvy ícaro, magické lety, vztah k přírodě a ke kosmu, rituální odchycení kondora rukama, genocida indiánů kvůli zlatu, půdě, diamantům či kaučuku, i starost indiánů o budoucnost Země.
Součástí knihy je také podrobný glosář indiány používaných rostlin, sbíraného ovoce a lovené zvěře. Text je bohatě doprovázen mapami, fotografiemi, kresbami a také barevnými malbami Jana Dolejše, které věrně rekonstruují obydlí, šaty či rituály již zaniklých etnik.