Poutavý, noirový grafický román o odhalování mocných tajemství světa přírody je komiksový debut francouzského výtvarníka Lucase Harariho (*1990).

Pierre je mladý muž na rozcestí. Přeruší studium architektury a rozhodne se odjet do Vals ve švýcarských Alpách, kde se nachází komplex termálních lázní vysoko v horách. Komplex, který navrhl slavný švýcarský architekt Peter Zumthor, byl předmětem Pierrovy diplomové práce. Hora skrývá mnohá tajemství – říká se, že má ústa, která pravidelně pohlcují lidi. Pierre se skicákem v ruce objevuje záhadné síly hory a jejích pramenů a pokouší se odhalit pravdu, která se za nimi skrývá. Soupeře však najde v muži jménem Valeret, který je podobně posedlý a který si nepřeje nic jiného než konkurenta zlikvidovat.

Když otec Lonsonier opouští Francii, odváží si jedinou cennost – odnož vinné révy, kterou zachránil před zkáznou fyloxérou, jež koncem 19. století hubila evropské vinice ve velkém a vyháněla z domovů tisíce lidí. Usadí se v Chile. Po letech se zpět do Evropy vydává jeho syn Lazar, aby bojoval za otcovu vlast v zákopech absurdního představení, jímž je v jeho očích první světová válka. Po celé století plné svárů a válek zažívá rod Lonsonierů – Lazar, milovnice ptáků Tereza, aviatička Margot, rebel Ilario Da –, rod vykořeněný a přesazený stejně jako jejich vinná réva, chvíle zářné i temné, vzlety plné nadějí i kruté pády. Lonsonierové jako tažní ptáci křižují Atlantik mezi svými dvěma zeměmi, občas je strhne vítr, někdy je uvězní oko uragánu, nakonec z něj však vždycky vylétnou to vysokého nebe, neustále hnáni vpřed tajuplnou rodinnou legendou.
Miguel Bonnefoy nevypráví jen fiktivní ságu rodu Lonsonierů, ale také příběh vlastní rodiny, příběh Francouzů, kteří navzdory vzdálenosti v čase i prostoru svůj původní domov vlastně nikdy neopustili. Přesně mířenými slovy, poetickým, magickým i syrovým jazykem vtahuje čtenáře do osudů výjimečných, svobodomyslných a vášnivých mužů a žen, kteří na cestě za svými sny někdy klopýtají, ale z cesty neuhýbají, ani když jim ji zkříží velké Dějiny.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Sebrané muminí spisy patří k povinné zimní i letní výbavě každého komiksového fanouška (o obdivovatelích Tove Janssonové se asi nemusíme vůbec zmiňovat). Vzhledem k tomu, že první vydání je z větší části dávno vyprodané, přinášíme muminí omnibus, který obsahuje všech pět knih, které doposud česky vyšly. Čeká vás opravdická nálož muminích stripů, které vycházely v britských novinách (původně Evening News) mezi lety 1954 – 1975. Autorka je na zakázku kreslila přímo pro britský trh, ale na samém vrcholu muminí kariéry stripy vycházely ve více než 40 zemích a přebíralo je 120 periodik s celkovým nákladem 20 milionů výtisků denně. České noviny mezi nimi bohužel nebyly ani jedny.
Tato kniha obsahuje první polovinu celkového objemu existujících muminích stripů. Druhou, česky doposud nevydanou polovinu, připravujeme v další, stejně objemné knize.

Sarkasticky laděné příběhy psané formou povídkového komiksu vycházejí ze života současných třicátníků žijících v Bratislavě. Společně, i když každý sám, prožívají internetovou dospělost, ačkoliv neměli internetové dětství. Autorka bujaře píše a čtenář se bujaře směje – dokud nezjistí, že tu jde o důležité věci. A potom… potom se směje dál. V této knize není třeba nic brát vážně – ani sám život! Eklektik Bastard s humorem vypráví o frustracích, seberealizaci, nadváze, stárnutí, práci v korporátech a single životě po třicítce. Osvobozující kniha, ve které zdánlivě neplatí žádná pravidla. Míchají se v ní žánry, témata, vědomá povrchnost s intuitivní hloubkou. Jediným pravidlem je tu styl. Ano, je to kniha nepřehlédnutelného stylu – literárního i životního.

Extrémně vtipná kniha, čtivá, na nic si nehraje, a to je dobře, strašně mě
baví tento jazyk a styl humoru. Bavila jsem se od začátku do konce!
Martinus.sk

Eklektik Bastard je zatím nejlepší kniha Ivany Gibové a jedna
z nejvtipnějších knih současné slovenské literatury.
litcentrum.sk

Vydání knihy podpořilo Literárně informační centrum v Bratislavě.

Další výprava do světa Řek Londýna, tentokrát ve sbírce povídek!
Ben Aaronovitch svůj fantastický svět dosud představoval v románech, novelách a komiksových příbězích. Už léta však mimo tento hlavní proud píše kratší i delší povídky, v nichž rozvíjí dílčí nápady,
popisuje dosud opomíjené osudy, vypráví anekdoty, které doplňují mozaiku jedné z nejpodmanivějších sérií současnosti. S Peterem Grantem, Abigail, agentkou Reynoldsovou, Nightingalem i Tobiasem Winterem z německé obdoby londýnského Rozmaru se zde vydáme zjistit, co skrývá dálniční čerpací stanice uprostřed noci, kdo stále bloumá mezi regály populárního londýnského knihkupectví, co přesně se stalo s řekou Lugg… Každý tento střípek je doplněný autorovým úvodem a pro
snadnější orientaci se u něj udává, ve které fázi série se odehrává.
S předmluvou Charlaine Harrisové

Vítejte na Clarksonově farmě. Už když se Jeremy proháněl po světě v drahých autech při natáčení pořadu Top Gear, toužil jezdit traktorem a vyorávat své vlastní brambory. Jenomže musel řídit všechna ta různá ferrari a porsche, takže na farmaření nebyl čas. Pak však přišla covidová pandemie, a tak koupil farmu v Oxfordshiru a pořídil si největší traktor na trhu. A začal se činit. Naučil se nejen pěstovat obilí a zeleninu, ale i chovat hospodářská zvířata a včely. Přestože je největším (na výšku) farmářem v Anglii, nebyly tyto začátky lehké. O svém ročním dobrodružství na farmě napsal sérii vtipných novinových sloupků, které najdete v této knize.

„Špatný den na farmě je lepší než dobrý den v kanceláři.“

Historicky věrná detektivka z Anglie 18. století, odehrávající se v londýnské věznici pro dlužníky,
o níž psal Charles Dickens, který tam se zavřeným otcem sám pobýval, měla před reformou pověst místa, kam se člověk snadno dostane, ale ven už třeba nikdy.

Píše se rok 1727 a Thomas Hawkins, mladý karbaník, floutek a pijan se chystá splatit dluh, aby nemusel do vězení Marshalsea. Podaří se mu sice vyhrát peníze, ale je přepaden a okraden – a tak do
obávané trestnice nakonec musí. Teprve tady poprvé v životě zalituje, že se nedal na dráhu duchovního, jak si přál jeho otec.
V Marshalsea platí jiná pravidla než mimo vysoké zdi, a absolutním
pánem je tu správce. Kdo má nějaké peníze od příbuzných, může si koupit suchou postel a dobré jídlo. Kdo je nemá, dostane se do odděleného křídla pro chudáky, prolezlého krysami a úplavicí
a postiženého vysokou úmrtností.
Jako kdyby toho nebylo dost, je zavražděn kapitán Roberts, jeden z prominentních vězňů, a Thomas, aby se dostal ven, musí chytit jeho vraha.

Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno mrtví. Tento pesimistický pohled na lidstvo nejpozději od dob Hobbese prosákl do západního uvažování, v souladu s ním budujeme naše veřejné instituce a politické i ekonomické systémy. Co když je ale toto přesvědčení mylné nebo minimálně přežité? Je rozumné, aby právě očekávání toho nejhoršího mělo rozhodující dopad na naše jednání i na volbu našich politických představitelů? Autor postupně zkoumá manipulace slavných studií a předsudky vnášené do historických událostí, ať už jde o stanfordský vězeňský experiment nebo o skutečný příběh z knihy Pán much, a přináší povzbudivou zprávu. Že to je naopak laskavost a spolupráce, která se reálně všude projevila jako evolučně nejúspěšnější strategie. Možná je načase, aby se lidstvo přiklonilo k optimističtějšímu pohledu na sebe sama.

Instant New York Times Bestseller.
„Tohle je Sapiens roku 2020.“ —The Guardian

„Humankind mě donutilo podívat se na podstatu lidskosti novým pohledem.“ —Yuval Noah Harari, author of the #1 bestseller Sapiens

„Rutger Bregman si razí vlastní cestu a za vydatné pomoci historie nám dodává naději, že jako lidstvo máme vyhlídky mnohem lepší, než si momentálně umíme představit.“ Timothy Snyder, #1 New York Times bestselling author of On Tyranny and Bloodlands

„Jsou knihy, při jejichž četbě přehodnocujeme své zažité myšlenky. Po přečtení této knihy budeme přehodnocovat samotnou premisu, na které je většina našich myšlenek založena. Neotřelými a přesvědčivými argumenty nás nutí znovu od základu přemýšlet o povaze společnosti, demokracii a lidské přirozenosti. Svět teď potřebuje právě takovou nepotopitelnou loď života, na níž bez ztroskotání propluje mořem současného cynismu“ Daniel H. Pink, #1 New York Times bestselling author of When and A Whole New Mind

Vydání knihy podpořil Nizozemský literární fond.

Dílo Jacka Kerouaca lze rozdělit na romány
„ze silnice“ a na romány popisující jeho dětství
a dospívání v rodném Lowellu – a právě z druhé
zmíněné skupiny pochází román Doktor Sax, jedno
z autorových vrcholných, ale zároveň nejméně
typických děl. Melancholické vzpomínání se tu
zvláštním způsobem mísí s bizarním, fantaskním
příběhem o doktoru Saxovi, který bojuje s Hadem,
jenž chce pohltit svět.
Vyprávění plné pečlivě
zaznamenaných detailů z každodenního života,
ve kterých vystupují Kerouacovi rodiče a dětští
kamarádi, prostupují groteskní, snové pasáže plné
upírů a vlkodlaků, které jako by parodovaly gotické
romány nebo historky z šestákových magazínů;
obrazy povodně, která zaplavila Lowell v autorově
dětství, se střídají s líčením zla, které hrozí zaplavit
svět.

Arturův ostrov, čtenáři i kritikou považovaný za nejkrásnější román Elsy Morante, vyšel poprvé v roce 1957. K českým čtenářům se dostává až se značným zpožděním, které ale vzhledem k nepochybné nadčasovosti díla, není vůbec na škodu.
Je to lyrický příběh o dětství a dospívání, o jakémsi pozemském limbu, zdůrazněném izolovaným prostorem ostrova Procida v Neapolském zálivu, kde protagonista Arturo prožívá prvních šestnáct let svého života. Arturovou nejvěrnější společnicí je samota, zejména po smrti fenky Immacolaty, která pro něj vytvářela iluzi domova. Matka zemřela při porodu a otec, v chlapcových očích téměř bájná a nedostižná bytost, je stále na dobrodružných výpravách. Z jedné z nich přiveze na ostrov novou manželku a do Arturova světa vstoupí mladičká macecha Nunziata…
Elsa Morante se rozhodla dát tématu dospívání na první pohled neobvyklého chlapeckého hrdinu, sečtělého divocha, který na jedné straně žije v intimním sepjetí s přírodou, a na straně druhé si buduje světonázor na základě velmi heterogenních svazků z knihovny v jejich domě. Při bližším pohledu ale nejeden čtenář a čtenářka „se v něm ve vzpomínkách vidí“, jak naznačuje motto citující dva verše Umberta Saby, básníka a spisovatele, který podobně jako Elsa Morante dokázal vtisknout literární podobu traumatu přechodu z nevědomosti k poznání, které zažije většina z nás.

„Je ohromující, jak skvěle je to napsané… fikční svět ve své komplexnosti, širokoúhlý pohled na podstatu lidství.“
– Elena Ferrante

Vydání knihy podpořil Italský kulturní institut v Praze.