Ve své knize autor zkoumá, jak došlo k tomu, že Stephen Hawking je považován za jednoho z největších géniů lidstva. Hawking sice strávil svou vědeckou dráhu řešením hlubokých fyzikálních problémů, jeho proslulost však nespočívá na vědě. Byl totiž i mistrem sebepropagace – pořádal večírky
pro cestovatele časem, prohlašoval se za řešitele problémů, které nevyřešil, vlichocoval se miliardářům. Byl sice upoután na invalidní vozík a odkázán na péči oddaných příznivců, přesto si však dokázal lidi kolem sebe podmanit a využít pro své cíle.
Skutečný Hawking je kontroverzní odhalení i vynikající biografie současně. Odkrývá skutečnou osobu skrytou pod nánosem výmyslů. Je to příběh muže, jehož genialitě ve vědě se plně vyrovnala
jeho schopnost budovat mýtus o sobě samém.

Nelichotivá, ale výtečná biografie jednoho z gigantů fyziky 20. století.
Kirkus

Nadešel konec civilizace. Pryč jsou internet, televize i mobilní telefony. Zůstalo jen málo z toho, co by člověku připomínalo, že je stále lidským tvorem. Nastala apokalypsa. Zbývá už jen jediný cíl: PŘEŽÍT.
V nitru Evropy opanované nemrtvými se skrývá něco, co má blíž ke konečnému zatracení než k vytoužené spáse. Mladý španělský právník, žena, kterou miluje, a jeho bojem zocelený přítel se po záchraně před jistou smrtí na moři ocitají v pevnosti nenávisti. Ve Spojených státech zpustošených zombie nákazou nabízí útočiště pouze Gulfport v Mississippi… ovšem za cenu naprosté podřízenosti fašistickému diktátorovi a jeho brutálním vymahačům. Jejich hrůzovláda však nemusí mít dlouhého trvání…

Hvězdovláda se blíží.
Psychotronika je na vzestupu.
Zakázané směry jsou přístupné.
Moc staré Církve Akkütlixovy slábne.
Končí všechno, co bylo.
Lodě míří k Zakázaným směrům. Staroslavná Tlix, planeta argenitu a Akkütlixe, nadále zůstává skrytá za obzorem, ale Lucas vidí obrovskou příležitost; a psychotronika mu dává možnost bleskově jí využít. Právě on je první. Nachází si cesty. V jeho rukou sbíhají nitky staletých plánů.
A mezitím psychotronika přetváří Zemi. Noví Vítači z Eilu následují svého proroka a čekají na příchod mesiáše; ale kdo přesně má být tou božskou figurou? Kdo využije Hvězdovládu a přizpůsobí si svět podle svého? Naplňují se intriky velekněží, vynořují se staré psychoaktivní předměty, objevuje se nečekaná hrozba z vesmíru – a Lucas, který stojí v centru toho všeho, hledá způsob, jak tyto síly využít pro sebe.
A zároveň je tu ovšem Aš~šád: jeho učitel, přítel, konkurent a protivník. Aš~šád má svá tajemství. Nehodlá přiznat, čím přesně pro něj byl fomalhiwský Sgen. Aš~šád může být jeho obětí. Může být Sgenův agent. Ale možná je naopak právě on tím, kdo před Sgenem brání Zemi.
Jedno je ale jisté.
Lucasovi překáží v cestě.

Andri Snaer Magnason má zkušenost s nejrůznějšími
žánry – píše romány, povídky i dětské knížky. Když
jej ale požádali, aby napsal text na pamětní desku za
zaniklý ledovec Ok, zaskočilo ho to. Právě na tomto
ledovci strávili jeho prarodiče líbánky a stali se
zakladateli Islandské glaciologické společnosti. Tehdy
v 50. letech 20. století byli přesvědčeni, že ledovce
jsou věčné – existovaly dávno před příchodem člověka
a také jej přetrvají.
Také výzvě k sepsání „knihy o klimatické krizi“
se Magnason nejdřív bránil: „Není něco takového
spíš záležitostí vědců?“ Ale nakonec jej přesvědčili.
Všechny vědecké poznatky totiž máme k dispozici, ale
nedokážeme si je vyložit, nedokážeme si doopravdy
představit, co z nich vyplývá. Autor v knize O času
a vodě dokázal zkombinovat prastaré mýty, vlastní
rodinnou historii a vědecká fakta do přesvědčivého,
znepokojivého obrazu: náš svět, tak jak ho známe,
mizí, a chceme-li, aby se i naše děti mohly šťastně sejít
u rodinného stolu se svými vnoučaty, každý z nás musí
proměnit slova v činy.

Hvězdovláda se blíží.
Psychotronika je na vzestupu.
Zakázané směry jsou přístupné.
Moc staré Církve Akkütlixovy slábne.
Končí všechno, co bylo.
Lodě míří k Zakázaným směrům. Staroslavná Tlix, planeta argenitu a Akkütlixe, nadále zůstává skrytá za obzorem, ale Lucas vidí obrovskou příležitost; a psychotronika mu dává možnost bleskově jí využít. Právě on je první. Nachází si cesty. V jeho rukou sbíhají nitky staletých plánů.
A mezitím psychotronika přetváří Zemi. Noví Vítači z Eilu následují svého proroka a čekají na příchod mesiáše; ale kdo přesně má být tou božskou figurou? Kdo využije Hvězdovládu a přizpůsobí si svět podle svého? Naplňují se intriky velekněží, vynořují se staré psychoaktivní předměty, objevuje se nečekaná hrozba z vesmíru – a Lucas, který stojí v centru toho všeho, hledá způsob, jak tyto síly využít pro sebe.
A zároveň je tu ovšem Aš~šád: jeho učitel, přítel, konkurent a protivník. Aš~šád má svá tajemství. Nehodlá přiznat, čím přesně pro něj byl fomalhiwský Sgen. Aš~šád může být jeho obětí. Může být Sgenův agent. Ale možná je naopak právě on tím, kdo před Sgenem brání Zemi.
Jedno je ale jisté.
Lucasovi překáží v cestě.

Jana Osterkamp si v knize Řád v rozmanitosti vytkla za cíl prozkoumat prozatím nedostatečně zpracovanou problematiku federalizace habsburské monarchie. Za katalyzátor federalizačních úvah považuje revoluční události, politické krize (revoluce 1848/1849, ústavodárná léta 1860/1861, k národnostnímu vyrovnání směřující rok 1867/1868, propuknutí první světové války a hledání nového státoprávního uspořádání císařem Karlem) a ekonomické i hospodářské změny v podobě nerovnoměrné modernizace a industrializace. Samotnou myšlenku federalizace spojuje se snahami o nalezení funkčního modelu habsburského státu a spravedlivějšího uspořádání mnohonárodnostní monarchie, v níž se po celé 19. století výrazně uplatňovaly partikulární zájmy národně definovaných politických společenství. Česká otázka v podobě trialismu se tak v jejím pohledu jeví jako pouze jedna z mnoha otázek habsburské monarchie, byť české záležitosti patřily k těm nejdůležitějším. Problematika federalizace nejsilněji rezonovala v nacionalistickém a později v socialistickém politickém prostředí, avšak nebyla cizí ani liberálům či konzervativcům. V protikladu vůči zažité představě o neúspěchu federalizace autorka inspirativně ukazuje, že na rovině víceúrovňové správy sedmnácti rakouských zemí, rozdělených do Předlitavska a Zalitavska, se přece jen vyvinul systém, který je možné označit za federativní. Jana Ostrkamp tak boří zažitou představu, v níž je federalizace tradičně spojována až se snahami o nové uspořádání monarchie císařem Karlem na konci první světové války, a v opozici vůči tomu ukazuje, že rok 1918 rozhodně nebyl z hlediska federalizace jedinečný a že ho je naopak třeba vnímat jako logický důsledek dlouholetého politického a společenského vývoje.

Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

Urputný boj mezi oběma Nadacemi se konečně nachýlil k závěru a vítězství se přiklonilo k vědcům z První Nadace. Ta se nyní vrací k dávnému plánu Hariho Seldona na vybudování nové Říše. Ovšem jejich nepřítel nebyl zcela zničen a jeho zástupci plánují pomstu. Dva vyhnanci, bývalí občané Nadace, se vydávají hledat bájnou planetu Zemi… a s ní i důkaz, že Druhá Nadace stále existuje. Zároveň kdosi stojící mimo obě soupeřící strany opatrně manipuluje událostmi a sleduje tím vlastní, děsivý záměr. Zástupci obou Nadací se brzy ocitnou na cestě k záhadnému světu jménem Gaia a ke konečnému, šokujícímu osudu na samotném konci vesmíru.

Je tomu už více než sedmdesát let od
doby, kdy velmistr SF žánru Isaac Asimov
začal budovat vesmír svého celosvětově
úspěšného cyklu Nadace. Od té doby
se miliony čtenářů nechaly fascinovat
poutavým příběhem, jenž přesáhl tisíce
let budoucího vývoje lidstva a zavedl je
na desítky cizích světů. Román A zrodí
se Nadace byl dokončen těsně před
autorovou smrtí jako sedmá, závěrečná
část románové ságy, která získala
věhlasnou žánrovou cenu Hugo jako
Nejlepší science fi ction série všech dob.
V předchozích svazcích byl Hari
Seldon, geniální zakladatel Nadace,
pouhou historickou postavou. Návratem
do dob jeho života vyplnil Asimov
důležitou chybějící část svého epického
příběhu.
Autor se netajil tím, že postavu
Hariho Seldona vytvořil jako vlastní
alter ego, a tak je román ještě dojemnější
tím, že v něm Asimov Seldonovou smrtí
uzavřel celý cyklus jen krátce před
svou vlastní. Vstupme tedy posedmé
a naposledy do světa Nadace a poznejme
dosud utajované skutečnosti nadaného
matematika, jenž se snažil zachránit
lidstvo před neodvolatelně se blížící
dobou temna.

Z knihoven nadačních světů kdosi systematicky odstranil
všechny záznamy o Zemi. Kolébku lidstva se tedy vydávají
napříč galaxií hledat politik Golan Trevize a akademik
Janov Pelorat. Na světech mimo sféru vlivu Nadace
obestírají jejich cíl pověry a tabu.
Jméno Země je sprosté
slovo. Kosmičtí cestovatelé si naštěstí najdou spojence,
Pelorat dokonce milenku jménem Bliss, mezi telepaty
z planety Gaia. Na dosah cíle zachytí Bliss myšlenkové
vlny inteligentních tvorů. Nedokáže ale poznat, zda jsou
ti tvorové lidé…

Odvážné líčení budoucnosti lidstva uvozující jedno z největších mistrovských děl vědeckofantastické literatury, jímž je cyklus románů o Nadaci z pera Isaaka Asimova. Jde o dílo dosud nepřekonané co do jedinečného skloubení nepřetržité akce, smělých myšlenek i propracovanosti, které mapuje boj statečné skupiny lidí o záchranu civilizace před nezadržitelným přílivem temnoty a násilí – a to vše začíná příběhem jednoho mimořádného muže.

Píše se rok 12 020 E. G. a císař Kleon I. Neklidně poposedává na říšském trůnu v Trantoru. Zde ve slovutném, mnoha kupolemi zaklenutém hlavním městě galaktické Říše vytvořilo čtyřicet miliard lidí nepředstavitelně technicky i kulturně rozvinutou civilizaci.
Kleon však ví, že někteří lidé usilují o jeho pád – ti, které by dal zničit, kdyby uměl předvídat budoucnost. Hari Seldon přijel na Trantor zveřejnit pojednání o psychohistorii, své pozoruhodné predikční teorii. Mladý mimosvětský matematik však ještě netuší, že už zpečetil osud svůj i celého lidstva. Hari je totiž obdařen prorockými schopnostmi, které z něj činí nejhledanějšího muže Říše…muže disponujícího klíčem k budoucnosti – apokalyptické mocnosti, která bude už navždy známa pod názvem Nadace.