Na jaře 1911 se Albert Einstein s manželkou a dvěma syny přestěhoval do Prahy, kde působil jako
profesor teoretické fyziky na německé univerzitě. Proti původním očekáváním zůstal v Praze jen
šestnáct měsíců, a toto období tedy jeho životopisci obvykle považují za nedůležitou epizodu. Michael Gordin důkladně zkoumá setkání velkého vědce s městem s tisíciletou historií; jeho kniha není
jen záznamem jednoho období vědecké kariéry, ale i portrétem doby a města.

Anglie, 1837. Na trůn nastoupila královna Viktorie a Anglii zaplavila spousta nových, zajímavých ingrediencí od koření po exotické ovoce. Eliza Actonová však netouží trávit čas v kuchyni, ale chce se věnovat poezii. Nakladatel však její sbírku básní odmítá a navrhuje, aby napsala knihu o vaření. Elizu návrh pohorší a nehodlá se jím zabývat. Vzápětí je ale její otec nucen kvůli bankrotu opustit zemi a Eliza z existenčních důvodů na nabídku sepsat kuchařku kývne. Začne sběrem receptů z celého světa a pokouší se naučit vařit. Ke svému překvapení zjišťuje, že jí vaření nejen jde, ale že ji těší. K ruce si najme sedmnáctiletou Ann Kirbyovou a učí ji poezii, vaření a lásce. Mezi Elizou a Ann, která postupně rozplétá záhady Eliziny minulosti i milostného života, vzniká nečekané pouto a přátelství. Obě ženy společně napíšou knihu plnou zajímavých postupů a seznamů ingrediencí, čímž naruší tradiční pojetí kuchařských knih a jednou provždy změní způsob psaní o vaření. Skutečný příběh anglické básnířky, která se stala nejznámější britskou autorkou kuchařské knihy, z níž dodnes čerpá celá řada šéfkuchařů.

Recepty na stránkách knihy přímo ožívají, román však mapuje také probíhající boj o ženská práva, přináší kreativitu, tichou radost z vaření a poezii chutí. Sara Jade-Virtue, Simon & Schuster.

Devítiletý Rádž netuší, že je válka. Má jiné starosti – přišel o dva bratry, otec je tyran a opilec… Rádž se mu snaží klidit z očí a toulá se. Místní vězení ho přitahuje jako magnet. Co je to za tou vysokou zdí za podivné lidi? Co provedli, jsou nebezpeční? A pak se pohledem střetne s chlapcem, jako je on sám; mohl by být jeho bratrem, ale je tak jiný. Černovlasý a snědý Rádž se narodil na Mauriciu, David je židovský chlapec z Prahy s andělskými blond loknami. K jejich osudovému setkání dojde na ostrově Mauricius, kam v roce 1940 připlula loď Atlantic se zhruba 1500 židovskými utečenci ze střední Evropy, z nichž několik stovek pocházelo z bývalé ho Československa. Britské úřady jim z politických a taktických důvodů nepovolily zůstat v Palestině, kam se po velkých útrapách málem dostali, ale zřídily pro ně internační tábor ve starém vězení na Mauriciu. Docházelo k násilí i bezpráví, na které by se rádo zapomnělo. Zapomenout se pokusil i Rádž, ale jako sedmdesátník k sobě vzpomínku na svého posledního bratra, na Davida, pustí zpět. Nathacha Appanah kouzelným jazykem připomíná krutou, téměř neznámou součást dějin naší západní civilizace, viděnou očima dítěte.

V centru pozornosti gerdánské tajné služby je jediný muž: ten, kterého si vybraly Lodě. Intriky a podloudné meziplanetární akce probíhají vskrytu, ale všechno nevyslovené a nepřiznané, co odpradávna bylo mezi Össe a Gerdou, přesto náhle vystoupí na povrch: křivdy, násilí, hrdinství, mlčení. Ti, jejichž světy žily ve vzájemné nenávisti celé věky, svádějí poslední bitvu o artefakt Lodí; a v téže chvíli za tenkou stěnou vlastní mysli i Lucas Hildebrandt bojuje z posledních sil – o příčetnost, o důstojnost, o lidství. Čeká ho dilema a rozhodnutí. Ökrë, Třetí z posvátných drog, může být jeho záchranou i zkázou; ale ať už se pro něj stane čímkoliv, sežehne plamenem všechno, co bylo. Minulost končí. A muže s temnou gerdánskou duší, povahou a kořeny čeká jen propast – a Pád do temnot.

Euforie je fiktivním záznamem posledního roku života Sylvie
Plathové, končící dva měsíce před její smrtí. V první osobě vypráví o střetu intelektuálních potřeb s mateřskými povinnostmi, o lásce k dětem a životní potřebě psaní i o závislosti na
manželovi, básníku Tedu Hughesovi, která ji ubíjí.
Sylvia, „uvězněná“ ve venkovském domě a ve svém stále cizejším těle nesoucím nový život, prožívá se zničující silou lásku
i žárlivost, euforii i zoufalství a přitom postupuje krok za krokem po cestě, jejíž konec je všeobecně známý. V Euforii ho
však nenajdete. Je to román oslavující Sylvii živoucí, vášnivou
a tvůrčí.
Elin Cullhedová stvořila naprosto přesvědčivý literární hlas – výsledkem je strhující román, v němž se mnozí poznají a nikoho
nenechá chladným.

Kniha získala hlavní švédskou literární cenu –
Augustovu cena za beletrii 2021.

Dvojitá porce temné imaginace slovenského spisovatele Jozefa Kariky vychází jako dvojkniha Hlad. Žízeň. Každá z knih nabízí samostatný zážitek, při čtení obou však příběh dostává nové
významové vrstvy.
Nepřirozeně vysoký muž s kufrem, ve kterém se ukrývají ty
nejhorší noční můry, brutální vrah ve žluté větrovce, strašidelná maska ze staré juty…
Mrazivé vyprávění zachycuje sto let přízračné historie vrchu
Čebrať a nedalekého Ružomberoku. Autor ji podává skrz mistrovsky vystavěnou mozaiku příběhů, které se proplétají v prostoru i čase.
„Tato dvojkniha vznikla jinak než mé předchozí romány. Chtěl
jsem sestavit sbírku svých starších i nových mysteriózních novel. Během práce jsem si všiml, že vytvářejí souvislé vyprávění.
Podvědomí mi ho dávkovalo dvacet let. Tento objev mě překvapil, s údivem jsem odhalil ten nejděsivější příběh, s nímž jsem se
doposud setkal,“ říká o své poslední knize autor.

Píše se rok 1940. Bitva o Británii vrcholí. Německá Luftwaffe se
snaží zničit britské Královské letectvo a získat vzdušnou převahu nad Lamanšským průlivem. Pokud se to nacistům podaří,
dobytí Británie pro ně už bude hračka.
Jedenáctiletý Erik tráví každou volnou chvíli v londýnské zoo.
Je to jediné místo, kde se cítí šťastný. A jedno ze zvířat mu
obzvlášť přirostlo k srdci: gorila Gertruda. Jenže každodenní
bombardování města znamená velké ohrožení pro lidi i zvířata.
Erik se proto rozhodne milovanou Gertrudu zachránit. Naštěstí má skvělého pomocníka – strýčka Sida, který v zoo pracuje
jako chovatel. Podaří se jim ukrýt na mořském pobřeží. Jejich
pocit bezpečí ale vezme za své, když odhalí supertajný plán
nacistů…
David Walliams, autor veleúspěšné Babičky drsňačky, napsal
akční, bondovsky laděný příběh z druhé světové války, v němž
však není nouze ani o humor.

David Walliams je úkaz: děti jeho knihy milují, z každé
se stane okamžitě bestseller.

Nadešel konec civilizace. Pryč jsou internet, televize i mobilní telefony. Zůstalo jen málo z toho, co by člověku připomínalo, že je stále lidským tvorem. Nastala apokalypsa. Zbývá už jen jediný cíl: PŘEŽÍT.
V nitru Evropy opanované nemrtvými se skrývá něco, co má blíž ke konečnému zatracení než k vytoužené spáse. Mladý španělský právník, žena, kterou miluje, a jeho bojem zocelený přítel se po záchraně před jistou smrtí na moři ocitají v pevnosti nenávisti. Ve Spojených státech zpustošených zombie nákazou nabízí útočiště pouze Gulfport v Mississippi… ovšem za cenu naprosté podřízenosti fašistickému diktátorovi a jeho brutálním vymahačům. Jejich hrůzovláda však nemusí mít dlouhého trvání…

Autor ve své kníize do značné míry na vazuje na svůj starší titul Fyzika nemožného. V ní zkoumal, kam ještě fyzikální výzkum a jeho aplikace ještě mohou dospět, než narazí na hranice lidských možností či na přírodní zákony. Ve Fyzice budoucnosti podrobněji promýšlí ony uskutečnitelné možnosti v různých oblastech: píše o budoucnosi počítačů, umělé inteligence, nanotechnologie, využívání energetických zdrojů, cestování do vesmíru i o budoucnosti civilizace jako takové.

Téma tajemných kódů a šifer – „nekonečný souboj mezi tvůrci a luštiteli“ – láká od nejstarších dob. V politice a válečnictví hrála utajená komunikace často klíčovou roli, její význam v informačním věku ještě stoupá a dotýká se zájmů skutečně každého jednotlivce a to zejména ve svobodné společnosti. Singhova kniha mapuje historii šifrování i současný stav kryptologie a podrobně zpracovává klíčová a nejzajímavější témata. Díky přístupnému stylu a jasnému vysvětlení řady složitých šifrovacích systémů a algoritmů lze knihu doporučit každému zájemci o tuto nesporně zajímavou oblast lidské činnosti.