Malvína sice není Aristokratka, ale návrat do lůna rodiny na moravském venkově jí přichystá řadu zážitků, které čtenáře pobaví a rozesmějí.
Doktorandka Malvína Velehorská musí kvůli neblahému duševnímu stavu přerušit studium na Oxfordu a vrátit se domů na severní Moravu. Tam na ni čeká svérázná rodina – otec je politik, matka fanynka Karla Gotta s autistickými sklony, prarodiče chorobně šetrní katolíci a bratranec příležitostný alkoholik. Motivy zahrnující komunální politiku, paletu lidových veselic od hodů po hokej, výuku řízení auta nebo soužití s dětmi staví Malvínu do centra bizarně komických situací.
Kniha nepřináší vůbec žádné morální ponaučení, zato se ale třeba dozvíte, jak pít slivovici naprosto chlapsky, jestli jsou zemědělští inženýři skuteční inženýři, proč politici nosí pod sakem toaletní papír nebo že fretky vlastní samí frigidní lidé.
„Bug“ býval nejlepším šoférem podsvětí, než se ošklivě spálil a starý život raději hodil za hlavu. Vybudoval vlastní autodílnu, miluje svou ženu, stará se o rodinu a vášni pro rychlost podlehne jen občas. Jenže pak se to zase zvrtlo, podnik drtí konkurence, poctivá práce nevynáší a „Bug“ se nechá umluvit k poslední velké akci. Vždyť tam, kde se vůně benzinu mísí se strachem, na něj nikdo nemá. A tak to riskne. Najde v asfaltové pustině, kde ho nepronásleduje jen přízrak dávno ztraceného otce, ale i stíny vlastní minulosti, tu správnou cestu? Nebo naopak přijde o všechno, na čem mu záleží?
Naprosto senzační – originální, neotřelý, věrohodný román plný napětí,
divokých zvratů a postav, jejichž životní dilemata vám zlomí srdce.
Lee Child
Téhle knize jsem propadl… Zběsile rychlý thriller, v němž se pro ránu nejde
daleko. Za vše mluví jediná hláška: Ujížděj s tou károu, jako bys ji ukradl.
Stephen King
Před třiceti lety rodina musela uprchnout před totalitou a „normalizací“. Od té doby je vztah jejích členů poznamenán vším, co exil navždy zlomil. V průběhu let si všichni znovu vybudovali své životy, i když na různých kontinentech, s vědomím, že nejsou odnikud. Vzdálenost, málo času, který spolu sdílejí, a rozdílná realita, v níž žijí, jejich pouta oslabily. Když dcera letí přes oceán, aby se možná naposledy setkala se svou matkou, přezkoumává životy obou a hledá pochopení. A po příletu ji čeká ještě nejedno překvapení, které ukáže, že konec života může být tím nejintenzivnějším, nejhlubším a nejkrásnějším okamžikem, jaký lze prožít.
„Krásný a odvážný román, a tak osobní. Cesty, hledání odpovědí, místa, kořeny a vykořenění, s matkou tak komplikovanou, tak zbloudilou, a rodina, která trpí exilem. Skvělý souboj postav, Jany, která ubližuje, a Mileny, která léčí.“
– Casa del Libro
„Zatím nejosobnější dílo Moniky Zgustové, skvělý román, který vypovídá o nesmyslnosti totality.“
– Eva Cosculluela, ABC Cultural
„Zgustová s lehkostí, lehkostí ducha, citovou hloubkou a jasným rozuzlením vypráví o všem, co přináší odchod z nucené země; tak, jak se to nyní děje ve východní Evropě. “
– Pedro Bosqued, Heraldo de Aragón
Ferguson líčí historii Britského impéria od 16. do 21. století. Impérium, které v době svého vrcholu ovládalo čtvrtinu světové populace, čtvrtinu zemského povrchu a téměř všechny oceány, se příznivě podepsalo na vývoji Spojených států a Kanady, Indie, Afriky, Austrálie, Nového Zélandu, východní Asie a Číny. Podle Fergusona impérium neožebračovalo národy, které se ocitly pod jeho nadvládou, ale naopak zajišťovalo jejich ekonomický blahobyt tím, že díky této nadvládě byly tyto země politicky stabilní. Idea svobody odlišovala impérium v minulosti od jeho evropských soupeřů, což se mj. projevilo během boje proti nevolnictví. Autor rovněž vyzdvihuje funkční efektivitu impéria. Například v Indii 900 civilních úředníků a 70 tisíc vojáků vládlo 250 milionům Indů.
Kniha pro českého čtenáře představuje nejen možnost seznámit se s dějinami, fungováním a dědictvím Britského impéria, ale zároveň jedinečnou příležitost korigovat obsah takových zažitých pojmů, jako je kolonialismus nebo vykořisťování. Díky této knize můžeme také lépe pochopit odstup, který si Velká Británie vždy udržovala od kontinentu i Evropské unie a který nakonec vyvrcholil brexitem. Publikace je vybavena rozsáhlým obrazovým materiálem, který působivě dokresluje charakter a atmosféru impéria v té které době a zemi.
Nové vydání světového bestselleru.
Topeka, Kansas. Rok 1997. Adam Gordon, student čtvrtého ročníku střední školy, se připravuje na
celoamerické finále v debatní soutěži. Ta ovšem k jeho zklamání připomíná spíš jakýsi absurdní rituál, protože v ní už nejde ani tak o obsah a smysl jako o množství argumentů vznášených rychlostí tří
set slov za minutu s cílem převálcovat soupeře.
Adama zajímá řeč ve všech jejích extrémních podobách, je nadaný básník, věnuje se freestylovému rapu, ale pod tlakem okolí se snaží být typický chlapák, chodí do posilovny, pije, užívá drogy,
rve se. Z napětí mezi těmito dvěma světy trpí migrénami a úzkostmi, z nichž se mu snaží pomoct
rodiče, kteří působí v topeckém psychiatrickém institutu. Oba pak v knize vyprávějí po dvou kapitolách, v nichž předkládají svůj pohled na rodičovství a Adamovo dospívání. Další pohled vnáší mentálně handicapovaný ztracený kluk Darren s omezenými vyjadřovacími schopnostmi, tedy
přesný opak Adama. A tato působivá polyfonie vyprávěcích hlasů se postupně skládá v nesmírně
citlivou a zároveň čtivou anamnézu jednotlivých hrdinů i nelehké doby, v níž žijí.
Ben Lerner ve svém třetím románu svým vytříbeným stylem spojuje žhavou aktuálnost a literární
nadčasovost a dokazuje, proč je považován za nejtalentovanějšího spisovatele své generace.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Anglie, 1837. Na trůn nastoupila královna Viktorie a Anglii zaplavila spousta nových, zajímavých ingrediencí od koření po exotické ovoce. Eliza Actonová však netouží trávit čas v kuchyni, ale chce se věnovat poezii. Nakladatel však její sbírku básní odmítá a navrhuje, aby napsala knihu o vaření. Elizu návrh pohorší a nehodlá se jím zabývat. Vzápětí je ale její otec nucen kvůli bankrotu opustit zemi a Eliza z existenčních důvodů na nabídku sepsat kuchařku kývne. Začne sběrem receptů z celého světa a pokouší se naučit vařit. Ke svému překvapení zjišťuje, že jí vaření nejen jde, ale že ji těší. K ruce si najme sedmnáctiletou Ann Kirbyovou a učí ji poezii, vaření a lásce. Mezi Elizou a Ann, která postupně rozplétá záhady Eliziny minulosti i milostného života, vzniká nečekané pouto a přátelství. Obě ženy společně napíšou knihu plnou zajímavých postupů a seznamů ingrediencí, čímž naruší tradiční pojetí kuchařských knih a jednou provždy změní způsob psaní o vaření. Skutečný příběh anglické básnířky, která se stala nejznámější britskou autorkou kuchařské knihy, z níž dodnes čerpá celá řada šéfkuchařů.
Recepty na stránkách knihy přímo ožívají, román však mapuje také probíhající boj o ženská práva, přináší kreativitu, tichou radost z vaření a poezii chutí. Sara Jade-Virtue, Simon & Schuster.
Ištván Jeseter se narodil jednoho zářijového odpoledne v tramvaji číslo 17 ze špatně vyrešeršovaného novinového článku – jeho otcem je nepokrytá lež a matkou mizerná novinářská práce. Jediné, co má, je rybí šupina pro štěstí a doklad o tom, že je duševním dědictvím jistého Metoděje H., který ovšem tvrdí, že je to celé nějaký omyl. Ištván se musí rychle zorientovat nejen v hektickém postmoderním světě, ale i v tom, odkud přišel a co je vlastně zač on sám.
Naděje, že není jediný svého druhu, mu svitne, když si v Kunderově Nesmrtelnosti přečte, jak se postava Agnes zrodí z jediného gesta postarší dámy u bazénu. Ištvánovi je jasné, že musí Agnes za každou cenu najít. Ale co když ani ona nezná odpovědi na všechny jeho otázky? A proč se Ištván při pohledu do zrcadla nemůže zbavit dojmu, že každé ráno vypadá jako trochu někdo jiný?
.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Texas, 1934. Velké planiny sužuje tragické sucho. Miliony lidí jsou bez práce. Farmáři bojují o zachování své půdy i živobytí, plodiny však skomírají, voda vysychá a všechno halí oblaka dusivého prachu. Do životů místních lidí se s neodvratnou neúprosností prašné bouře přihnaly „Špinavé třicítky“, jedno z nejtemnější období velké hospodářské krize.
Doba je nejistá a nebezpečná, a tak je Elsa Martinelliová – stejně jako řada jejích sousedů – postavena před nelehkou volbu: zda dál bojovat o půdu, kterou miluje, nebo se vydat na západ, do Kalifornie, kde by mohla začít lepší život. Román Čtyři vichry představuje jedinečný portrét Ameriky a amerického snu v podání nezkrotné ženy, jejíž odvaha a sebeobětování se staly vzorem pro celou jednu generaci.
Je to generační konflikt, typický problém dnešní rozdělené společnosti, nebo rozpor víry a racionality? Jarka Kohoutová a Karolína Mapalová, matka a dcera, obě přišly o manžela a obě jsou nuceny se
vyrovnat se životem po smrti blízkého člověka. Inteligentní Karolína svět do důsledku racionalizuje,
zároveň se však často nečekaně ocitá v zajetí vzteku a emocí. Citově založená Jarka by svou dceru
ráda zachránila před intelektuálním nihilismem, neboť věci kolem nás nelze uchopit pouhým rozumem. Když se mezi ně nečekaně postaví jurodivá náboženská blogerka, zapůsobí jako katalyzátor
při laboratorním pokusu a látky ve směsi začnou bouřlivě reagovat. Matka si myslí, že dcera ztrácí
víru. Dcera si myslí, že matka ztrácí rozum. Každá bojuje o duši té druhé.
„Marek Technik napsal hysterickou knihu. Totiž, v kontextu současné české literatury, vzácný a odvážný výhon důsledného hysterického realismu. Příznačně technicky, zároveň však empaticky i poťouchle ironicky studuje a postihuje podivuhodný paradox našeho digitálního, přeinformovaného věku – na jedné straně až obludnou, nutkavou observaci a racionalizaci všeho, na straně druhé renesanci středověké křesťanské mystiky ústící ve vyšinutá apokalyptická proroctví. Sledujeme divokou jízdu po myšlenkových drahách dvou nesourodých postav, tak nesourodých, jak jen matka s dcerou mohou být.“
Ivana Myšková, spisovatelka a novinářka
„Ignorovat varování se často nevyplácí a v případě stejnojmenného románu Marka Technika to platí jakbysmet. Varování v nejlepším smyslu slova navazuje na historická témata a literární tradice, přitom si zachovává naprostou aktuálnost a svěžest.“
Marie Michlová, autorka Smrti múz
Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky.
Dobrodružný příběh o převeliké odvaze a síle přátelství zavede čtenáře do tajuplné říše obývané nejoblíbenějšími dětskými hračkami. Netflix podle knižní předlohy připravuje čtyřdílný rodinný seriál.
Záhadná země hraček skrývá mnohá tajemství. Platí v ní zákony staré jako dětství samo a naplňuje se tam kouzlo, kterým se z obyčejné hračky stává hračka dítětem nejmilovanější.
Olíka ušila Vilíkova maminka a plyšáček se stane chlapcovým nejlepším kamarádem, a ano, i jeho největším oblíbencem.
Jenže v říši hraček žijí také padouši, a nejobávanější z nich je její král, šašek Zozo. Přísahal, že zlé příšerky v jeho službách ukradnou všechny nejoblíbenější hračky a budou je věznit, dokud nezapomenou na dítě, kterému kdysi patřily.
Když unesou i Olíka, Vilík se rozhodne, že ho najde stůj co stůj. Musí při tom porušit spoustu rodičovských pravidel. Navíc venku číhá temná noc. Ale je nejvyšší čas: Olíkovi hrozí veliké nebezpečí!
Od spisovatele, ilustrátora, filmaře a spoluautora animovaných filmů Toy Story: Příběh hraček, Legendární parta, Život brouka a Roboti.