Malířka Johanna žila posledních třicet let s manželem a synem v USA. Syn už má ale vlastní život, manžel zemřel a Johanna dostala od galerie v Oslu nabídku na velkou samostatnou výstavu. A tak se vrací do Norska.
Skutečný důvod návratu je však jiný, Johanna se chce setkat s matkou, s níž tři desítky let neměla téměř žádný kontakt. Impulzivně zvedne telefon a zavolá jí. Na druhé straně ji však čeká odmítnutí. Přání promluvit si s matkou, pochopit pravý důvod jejich rozkolu, sahající hluboko do minulosti, se postupně mění v posedlost. Emocionální napětí se stupňuje s každým zoufalým pokusem matku kontaktovat či o ní něco zjistit a s každou další vzpomínkou na dětství a dospívání ve zdánlivě dokonalé rodině. Která verze vzpomínek je ta pravdivá? Lze matku vyškrtnout ze života? Může být matka mrtvá, i když ještě žije?
Román Je matka mrtvá přináší intenzivní, horečně a úsečně vyprávěný příběh o tom nejbližším, a přitom nejsložitějším mezilidském vztahu. Vypráví o touze po blízkosti, pochopení a přijetí, ale také po seberealizaci, nezávislosti a svobodě.

Vydání knihy podpořila Nadace norské literatury v zahraničí NORLA.

V pořadí druhý dárkový box díla J. R. R. Tolkiena, který navazuje na box se základní pěticí tolkienovského kánonu, a to i v grafickém provedení původního boxu. Obsahuje knihy Pád Númenoru, Pád Gondolinu, Beren a Lúthien, Nedokončené příběhy, Húrinovy děti a Příběhy z nebezpečné říše. Všechny knihy obsahují bohatý ilustrační doprovod.

Box s novou grafikou! V pořadí druhý dárkový box díla J. R. R. Tolkiena, který navazuje na box se základní pěticí tolkienovského kánonu nejen obsahově, ale také graficky. Spolu s prvním boxem vytvoří v knihovně obrázek s motivem z obálky Nedokončených příběhů. Obsahuje knihy Pád Númenoru, Pád Gondolinu, Beren a Lúthien, Nedokončené příběhy, Húrinovy děti a Příběhy z nebezpečné říše. Všechny knihy obsahují bohatý ilustrační doprovod.

Děj románu je – jak tomu je u autorčiných próz obvyklé – spletitý, ne-li přímo snový. Když
protagonistka knihy Hero Tojosoa zdráhavě přijme pozvání své dávné přítelkyně Sofie a vydá se
s ní a dalšími kamarádkami na dámskou jízdu do Prahy, netuší, že se ocitne ve městě, jež si s nic netušícími turisty rádo zahrává, ve městě, které je živoucí bytostí, jež si člověka snadno omotá kolem
prstu nebo jej lhostejně odkopne.
Kniha, kterou si s sebou Hero přiveze, jako by nějak podivně deformovala její mysl: text knihy se mění v závislosti na tom, kdy ji kdo čte, a odhaluje stále nové, překvapivé příběhy fiktivních Pražanů z minulosti i současnosti, jež se pak zvláštně odrážejí v realitě.
Na skupinku kamarádek se navíc nalepí nezvaní společníci; a když se pak nečekaně zjeví žena, na
niž by Hero i Sofie nejraději zapomněly, začnou se dít podivuhodné věci. Fantaskní kaleidoskopický
román se zamýšlí nad hranicemi mezi iluzí a klamem, skutečností a interpretací, a ukazuje, jak ošidné může být vyprávění o místech, o lidech i o historii. Nakolik je příběh ovlivněn svým čtenářem,
a naopak? A je v roztržce mezi přáteli lepší být slunečníkem, nebo sekerou?

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Povídkový soubor Osamělý poutník je jakýmsi koncentrovaným výtažkem z Jacka Kerouaca. Těm,
kteří autora neznají, poslouží jako vynikající úvod do jeho díla, jeho čtenářům jej pak představí ve
vrcholné formě. Kniha je vlastně – snad ještě více než kultovní román Na cestě – jakýmsi manifestem volnosti, touhy po cestování, věčném pohybu z místa na místo, putování nejen ve fyzickém,
ale i v duchovním smyslu. Jak sám autor říká, shrnuje tu zážitky z cest, jež „pokrývají Spojené státy od jihu přes východní a západní pobřeží až k dalekému severozápadu, zahrnují Mexiko, Maroko,
Paříž, Londýn, Atlantik i Pacifik na námořních cestách a taky spoustu zajímavých lidí a měst“.
Vším
tím svatým cestovatelským vytržením a poutnickou mystikou ovšem napořád probleskuje všudypřítomný kerouacovský smutek a předtucha konce, poněvadž: „Lesy se hemží hlídači.“

Poprvé od vydání v roce 1931 se českým čtenářům dostává do rukou Kästnerovo nejzásadnější dílo v podobě, jak ho autor zamýšlel publikovat. V období vzmáhajícího se národního socialismu si však původní nakladatel na Kästnerovi vynutil řadu úprav a změn, které se týkaly zejména explicitních erotických scén, politických narážek a nekompromisní kritiky společenského úpadku výmarské republiky. Neprošel tehdy ani název Cesta do záhuby. Navzdory této cenzuře nacisti román později zakázali a veřejně pálili. A proč tolik humbuku? Román se odehrává v kulisách Berlína, kdy na město tvrdě dopadala realita hospodářské krize. Hlavní hrdina Fabian prochází demoralizovaným městem plným putyk a bordelů, nezaměstnaných, nácků i komunistů, hochštaplerů i záletných paniček a propadá deziluzi ze ztráty zaměstnání, přítelovy sebevraždy a milenčiny zrady.

Vydání knihy podpořil Goethe Institut

Příběh z jedné malé jihočeské vesnice o tom, že někdy na člověka čeká štěstí tam, kde by ho nikdy nehledal.

Blanka si vždycky představovala sama sebe jako ženu s oslnivou kariérou, neméně oslnivým manželem a třemi šikovnými a dokonale vychovanými dětmi. Škoda, že šlo jenom o představy. Škoda, že oslnivý muž po narození prvního potomka zpanikařil a teď hledá své pravé já na Novém Zélandu. Škoda, že její kariéra skončila dřív, než vůbec mohla začít a že jediné, co vlastně za posledních několik let úspěšně vybudovala, je obří tuková zásoba v oblasti pupku. A teď se k tomu všemu musí vrátit do rodné vsi, kam se vrátit už nikdy nechtěla. Vždyť tam bydlí její bývalý přítel Marek, který ji z mnoha oprávněných důvodů nenávidí, kamarádka Lucka, která její odchod nikdy nepochopila a vedle které si Blanka připadá jako zoufalec, ale také paní Kahounová, před níž nikdo nic neutají a která si nic nenechá pro sebe.

Příběh z jedné malé jihočeské vesnice o tom, že někdy na
člověka čeká štěstí tam, kde by ho nikdy nehledal.

Autor v této kontroverzní knize tvrdí, že demokracie by měla
být posuzována podle svých výsledků – a ty nejsou dostatečně dobré. Stejně jako mají obžalovaní právo na spravedlivý
proces, mají občané právo na kompetentní vládu. Vinou toho,
jak je nastaven systém voleb politického vedení, stávají se demokracie stále častěji vládou neznalých a iracionálně rozhodujících politiků, a příliš často selhávají. Podíl na politické moci
většině voličů přináší jen málo užitku.
Celá řada sociálněvědních výzkumů ukazuje, že možnost politické účasti paradoxně činí nezanedbatelnou část voličů iracionálnější a zaujatější.
Vzhledem k tomuto chmurnému zjištění Brennan tvrdí, že nový
systém vlády, který nazývá epistokracie neboli vláda znalých,
může být lepším systémem než demokracie a že je možná na
čase začít s tímto nápadem experimentovat

Kromě toho, že jsou bratři, toho Peter a Ivan Koubek nemají příliš společného.
Peterovi je přes třicet a v Dublinu pracuje jako právník. Je úspěšný, schopný a působí jako člověk, jehož nic nevyvede z míry. Po otcově smrti však neusne bez prášků a přes hlavu mu přerůstá
i vztah se dvěma velmi odlišnými ženami – jeho první láskou Sylvií, k níž pořád něco cítí, a vysokoškolačkou Naomi, které je celý svět k smíchu.
Ivan je dvaadvacetiletý závodní šachista. Vždycky si připadal jako společensky neobratný samotář, který se nonšalantnímu staršímu bratrovi nepodobá ani pramálo. Krátce po ztrátě otce se Ivan
seznámí s Margaret, o několik let starší ženou s vlastní pohnutou minulostí, a rychle spolu navážou
intenzivní vztah.
Pro oba truchlící bratry i jejich lásky nastává nové mezidobí. Čas touhy, beznaděje i nenadálých
možností, během něhož dostanou šanci zjistit, kolik jejich život unese, aniž by se docela rozpadl.

Po románu Jeden musí z kola ven je Ctihodný školáček druhým počinem autorovy volné trilogie spojené tajemným sovětským superšpionem „Karlou“…
Je rok 1974 a George Smiley se snaží postavit britskou tajnou službu přezdívanou Cirkus znovu na nohy, poté co její pověst a síť kontaktů zničil dvojitý agent Bill Haydon. Úzký tým jeho spolupracovníků přijde na to, že v Hongkongu operuje vážený obchodník Drake Kao ve prospěch Karly a tím britské kolonii škodí; ale agenti objeví i to, že Drake má v rudé Číně bratra Nelsona, vysoce postaveného státního úředníka, a že se bratři mají v Hongkongu tajně setkat. O únos a vytěžení Nelsona usiluje i CIA, sice spolupracovník Britů, ale jen občasný a málo spolehlivý. Aby operace únosu proběhla úspěšně, Smiley najme spícího agenta Jerryho Westerbyho, jemuž se sice přezdívá „ctihodný školáček“, protože jako šlechtic vychodil ty nejlepší školy, ale jeho otec zbankrotoval. Jerry se tedy živí jako člověk na špinavou práci v nebezpečných situacích.