V roce 1924 se v poválečné euforii v taneční restauraci seznámí
servírka Irène a Georges, kulisák pařížských filmových studií.
Zamilují se, vezmou se, narodí se jim děti. První je Arlène. Je
jiná než její sestry i její nerozluční přátelé Thomas, Daniel a Marie. Arlène je zvídavá, ponořená v knížkách, a když vyroste,
rozhodne se prorazit hráz nízkého původu, genderových předsudků a nedůvěry – chce se stát inženýrkou a věnovat se výzkumu atomové energie. Doba se ale změnila, život se dávno
neodehrává na filmovém plátně a tanečních parketech. Arlènina generace čelí válkám, krizím i společenským otřesům, na
jejichž pozadí prožívá své lásky, setkání, rozchody, naději i bolest.
Jean-Michel Guenassia v románu Děj se vůle boží fundovaně a čtivě líčí francouzské dvacáté století od epochy celuloidového snění po vývoj první francouzské atomové bomby.

Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.

Kniha provází čtenáře nejdůležitějším děním uplynulého století, jež vymezují letopočty 1914 až 1989, tedy od počátku první
světové války až do zániku Sovětského svazu.
Dvacáté století označuje za americké století, neboť Spojené
státy americké v něm sehrály rozhodující roli na poli mocenských vztahů, ale i v oblasti novátorského, „moderního“ způsobu života a kultury. Autor se hlásí ke zdánlivě překonanému
pojetí dějin, jež dává přednost roli mimořádných jedinců před
vlivem ideologií a obecně společenských trendů. Říká, že Josef Stalin a Adolf Hitler a na druhé straně Winston Churchill
a Franklin Roosevelt byli prvořadými hybateli 20. století. Nebýt
jich, jeho dějiny by se ubíraly velice odlišnými cestami.
Kniha se zaměřuje hlavně na dění v Evropě, neboť to formovalo poměry na celém světě. Nyní se ovšem dostává do popředí
mimoevropský vývoj, daný vzestupem Číny i jiných neevropských zemí. V závěru tedy konstatuje, že končí jak věk světových válek, tak rozdělení Evropy, ale také evropský věk. I tak
vyznívá kniha optimisticky: vidí sice příznaky úpadku ve sféře
kultury a umění, ale v politické oblasti je demokracie při všech
nesnázích celosvětově na vzestupu.

Urbex, to je průzkum opuštěných a zchátralých objektů. Nejde
o veřejně přístupná místa, ale naopak o objekty, do kterých se
člověk běžně nepodívá. Napospas ničemu zanechané vily plné
věcí a jídla dávno zemřelých obyvatel. Velké industriální kolosy, požírající samy sebe.
Zámky jako z pohádky Kráska a zvíře.
Prázdné nemocniční chodby s oloupanou omítkou a čpící dezinfekcí. Mechem porostlé hotely, v nichž svůj řád obnovuje příroda. Prokleté domy, v nichž nechce nikdo žít. Minulost všech
těchto budov je často stejně temná jako jejich budoucnost.
Na takováto tajemná místa se teď můžou podívat i čtenáři
z bezpečí svého křesla. Stačí otevřít knihu, nechat z ní promlu
vit fotografie a začíst se do příběhů tzv. moderních ruin – objektů, které se pomalu propadají do zapomnění.

Katastrofy jsou ze své podstaty těžko předvídatelné. Neexistuje žádný historický cyklus, který by nám pomohl předvídat
příští pandemie, zemětřesení, požáry, finanční krize nebo války. Když však katastrofa udeří, měli bychom být připraveni
lépe než Římané, když vybuchl Vesuv, nebo středověcí Italové, když udeřila černá smrt. Koneckonců máme na své straně
vědu. Přesto byla v roce 2020 reakce mnoha vyspělých zemí
na nový virus z Číny špatně zvládnutá. Proč? Proč se jen několik asijských zemí poučilo ze SARS a MERS? Autor tvrdí, že pandemie odhalila hlubší patologie – patologie, které byly patrné
již v našich reakcích na dřívější katastrofy. Kniha čerpá z mnoha
oborů, včetně ekonomie, kliodynamiky a vědy o sítích, a nabízí nejen historii, ale i obecnou teorii katastrof a ukazuje, proč se
naše stále byrokratičtější a složitější systémy s nimi vyrovnávají čím dál hůře.

Praha a Ostrava. V obou velkoměstech dojde k vraždám, které
mají jeden společný znak. Na místě činu vrah zanechává mrtvolu kočky. Týmy vyšetřovatelů z obou měst se proto musí
spojit a společně se vydat na cestu za odhalením sadistického vraha. A brzy se objeví i vhodný podezřelý, jenže něco tu
nesedí…
Unikátní projekt, kdy dochází k autorskému propojení dvou
úspěšných autorů kriminálních románů, Davida Urbana a Vladimíra Zlého.

Dojde k urovnání vnitřních rozbrojů a husitské vojsko pod velením vojevůdce Jana Žižky opět
zvítězí. Katolíci, kteří už nevidí šanci na vítězství, se uchylují k zapovězeným opatřením. Příběh se
také zaměří na Žižkovu minulost. Víra předaná Janem Husem Janu Žižkovi se přenáší na další generace a slavný vojevůdce vyráží do své poslední bitvy.

Zuřivá náboženská válka mezi husitským vojskem a křižáky pokračuje. Vojevůdce Jan Žižka ale prohrává bitvu a husité se dostávají do zoufalé situace. Během honu na otroky se kumánské jezdectvo pokouší unést bojovnici Šárku a její druhy. Husité, opakovaně pobouření krutostí nepřítele, shromáždí vojsko na jejich záchranu. Jak se tato bitva bude vyvíjet dále?

Reportérka Ela Jánská přijíždí do hor k německým hranicím, aby se
vzpamatovala z bolestné ztráty miminka. Je zlomená a postrádá důvod žít. Ve staré chalupě, kde se dočasně zabydlí, však najde dopis, který ji přiměje sebrat síly a vypátrat, co se stalo pisateli. Když
zjistí, že se v okolí na konci 80. let beze stopy ztratilo několik sotva
dospělých chlapců, novinářka v ní se zvedne z popela. Cítí závazek
dát všem zoufalým rodinám odpovědi. Nikdo jiný totiž chlapce dávno nehledá. Policie případ odložila a rodiče se vzdali naděje. Nevědomost jim už přes třicet let ničí životy. Emigrovaly jejich děti? Zastřelila je pohraniční stráž, když chtěly utéct do Německa? Žije snad
jejich vrah stále mezi horaly?
Ela se sbližuje s místními a zdejší kraj se
jí svou krásou zakusuje pod kůži. Kousek po kousku rozplétá letitou
záhadu a přichází na to, co mladé muže spojovalo. S každým dalším
dnem je odhalení pravdy blíže. Někomu se to však hodně nelíbí…
Bude pro Elu Jánskou pomoc druhým cestou ven z osobní tragédie,
nebo ji šťourání se v minulosti bude stát život?

On se považoval za rebela a ona za vzorňačku. Na prvním rande Václav Kamilu podrobil vědomostnímu testu, který hravě
zvládla. A zvládala i všechno další, co manželství s básníkem,
literárním kritikem, filozofem, matematikem, chartistou, kotelníkem, vězněm a politikem Bendou obnášelo: šest dětí, domovní
prohlídky, návštěvy manžela v kriminálu, revoluční radost i porevoluční tlak a výhrůžky.
Manželé Bendovi nevyvěšovali praporky, chodili do kostela a v době, kdy vrcholila hysterická kampaň proti Chartě 77,
ji Václav Benda podepsal. Bylo mu třicet let a mezi disidenty
ho skoro nikdo neznal. To se ale brzy změnilo. Dvakrát se stal
mluvčím Charty 77, byl jedním ze zakladatelů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a Státní bezpečnost ho považovala
za jednoho ze svých nejnebezpečnějších protivníků. Potrestali ho tím, že ho poslali na čtyři roky do vězení, kde seděl s dalšími „vonsáky“ Václavem Havlem a Jiřím Dienstbierem.
Kamila s dětmi za ním jezdila na návštěvy, posílala balíčky a dopisy,
ale zároveň bez „generála“ Bendy objevila svoji vlastní sílu.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Severočeské maloměsto plné zchátralých domů a opuštěných továren je kulisou napínavé městské fantasy pro dospívající čtenáře. Gymnazistku Simonu temná krása těchto staveb fascinuje. Na jedné toulce ulicemi potká Larina, který také rád prolézá staré budovy, třebaže z jiných důvodů. Než se o nich Simona může dozvědět víc, Larina někdo unese a ona se ocitá ve víru nebezpečného dobrodružství. V jeho středu stojí tajemné ovum, čtyři sta let staré stolní hodiny ve tvaru vejce s podivuhodně složitým strojkem. Jde o sběratelskou raritu, jejímž posledním známým vlastníkem byl místní továrník. Ten svým potomkům odkázal záhadné indicie, jak se k ovu dostat. Proč s tím ale dělal takové tajnosti? A co jsou vlastně Larin a jeho nekonvenční kamarádka Alice zač?