Manželský pár, který žil v osmdesátých letech šestnáctého století v Henley Street ve Stratfordu, měl tři děti, starší Susannu a mladší dvojčata Hamneta a Judith. Hamnet zemřel v roce 1596 ve věku jedenácti let. Zhruba o čtyři roky později napsal jeho otec hru Hamlet.
Hamnet se inspiruje životem slavného dramatika. Je to příběh o poutu mezi dvojčaty a o manželství poznamenaném žalem. A také o neobyčejné ženě, jejíž jméno se většinou zmiňuje jen na okraj, o bleše, která se nalodí v Alexandrii, a o synovi rukavičkáře, jenž se pro milovanou ženu vzepře konvencím. Ze všeho nejvíc je to ale něžné a nezapomenutelné vyprávění o chlapci, na nějž se téměř zapomnělo, avšak jeho jméno přetrvává v jedné z nejslavnějších her literární historie.

Women’s Prize for Fiction 2020

National Book Critics Circle Award 2020

Britský bestseller roku 2020.

Je krátce po válce a spišským Strážkám vládne revoluční národní výbor pod dohledem majora Rudé armády. Ovládá vše, až na místní baronku Margitu Czóbelovou. Mladý komunista Šlauko dostane za úkol ji jako „nájemník“ zámku hlídat a slídit. Baronka lest prokoukne, ale nechá Šlauka sedávat v ateliéru, kde místo krajin maluje portrét Lenina, aby se i ona zapojila do zavádění nových pořádků. Šlauko poslouchá její vzpomínky, pomalu propadá jejímu kouzlu i vlastní hanbě a coby vypravěč pak skládá obraz z osudů lidí známých i neznámých a z dějin kdysi bohaté Spiše propletených s dějinami Evropy. Margita Czóbelová (1891–1972) prožila život plný zvratů. Války, rozpady impérií, revoluce a totalitní režimy jí vzaly skoro všechno, hrdost a humor si ale vzít nenechala. Také se jí podařilo za chránit rodinné obrazy, písemnosti a zámeckou knihovnu. Vše (včetně díla svého strýce, malíře Ladislava Mednyánszkého) odkázala Slovenské národní galerii. Silvester Lavrík na základě barončiných deníků a dalších dokumentů vykreslil barvitý portrét jedné podivuhodné ženy a malého kusu stejně podivu hodné země.

Vydání knihy podpořilo Literárně informační centrum v Bratislavě.

Po obrovském úspěchu své komiksové adaptace Stokerova klasického románu Dracula se francouzský kreslíř Georges Bess (1947) vrhl na další monument světové fantastické a hororové prózy: na román Mary Shelleyové Frankenstein. Příběh o odpovědnosti vědce i tvůrce, o samotě a úzkosti vymykajícího se myslícího tvora v lidském světě, romantický příběh o zlobě i lásce, který se stal jedním z úhelných kamenů SF literatury i hororu, uchopil Bess se stejnou vervou a invencí a i jej opatřil výtvarným podáním tak oslnivým, že se mu máloco vyrovná.

Po obrovském úspěchu své komiksové adaptace Stokerova klasického románu Dracula se francouzský kreslíř Georges Bess (1947) vrhl na další monument světové fantastické a hororové prózy: na román Mary Shelleyové Frankenstein. Příběh o odpovědnosti vědce i tvůrce, o samotě a úzkosti vymykajícího se myslícího tvora v lidském světě, romantický příběh o zlobě i lásce, který se stal jedním z úhelných kamenů SF literatury i hororu, uchopil Bess se stejnou vervou a invencí a i jej opatřil výtvarným podáním tak oslnivým, že se mu máloco vyrovná.

Zajímalo by vás, co by se stalo, kdyby ze dne na den z naší zeměkoule zmizeli lidé? Jak dlouho by zůstaly po lidech na naší Zemi stopy? Jak rychle by se zhroutila námi vybudovaná infrastruktura? Jak dlouho by bez naší péče vydržely stavby, metro a města? Památky a umění? Co z toho nejdéle, a co by naopak spadlo jako první? Kteří živočichové by z našeho zmizení profitovali, a kteří by naopak zanikli s námi? Předpokládá se např., že by spolu s námi zcela přirozeně vyhynuli švábové, ale ptáci by na tom byli mnohem lépe a vyvinuli by se v mnohé nové druhy. Jak by dopadly farmy, pole, národní parky a zahrady? Nejdelší životnost na Zemi bez nás by měly bronzové sochy, umělá hmota a radiové vlny. Zároveň je z některých oblastí na Zemi, které člověk poničil, a posléze opustil (např. Černobyl), patrné, že příroda má sebeuzdravující moc.
Alan Weisman, cenami ověnčený americký novinář, postavil své hypotézy na expertizách inženýrů, konzervátorů umění, klimatologů, zoologů, biologů, astrofyziků, paleontologů a dalších odborníků a napsal knihu, která zcela jedinečně pohlíží na vliv člověka na životní prostředí.

Kniha roku časopisu Time, bestseller newyorských Timesú a jeden z nejodvážnějších myšlenkových experimentů.

Co si v dnešní době počít s kouzelným hrnečkem, který vaří kaši? Víťa má jasno: stane se superhrdinou a bude bojovat se zločinem jakožto Kašoman! V ospalé české vesničce je ale o zločiny celkem nouze, a tak začne se svými dvěma kamarádkami propadat beznaději. Jenomže ono v jejich vesnici není všechno, jak se na první pohled zdá… V kraji totiž dlouhá léta dřímá tajemství mnohem větší než obyčejný zločin.
Nový komiks Kateřiny Čupové pro všechny malé, větší i největší čtenáře – a je to velká bašta, i kdybyste snad kaši neměli rádi.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Tohle je Island. 10. století. Vikinský válečník Hallstein se po sedmi letech vyhnanství vrací domů. Ví dobře, že na něj nikdo nečeká s otevřenou náručí, vždyť zabil svého nejlepšího přítele… Přesto se plaví zpátky, jeho trest skončil. Chce všechno urovnat a po letech harcování začít žít konečně v míru. Erik Kriek (jemuž už v Argu vyšla komiksová adaptace povídek H. P. Lovecrafta s názvem Z neznámého světa a další příběhy) je ale skvělý vypravěč a příběh se začne odvíjet zcela jiným směrem. Nečekejte velké dějiny. Psanec vypráví komorní drama odehrávající se na Islandu v hlubokém středověku.
A vypráví ho zatraceně dobře.

Zemi ovládají orbitální mocnosti a její znesvářené národy mohou jen bezmocně přihlížet, jak jsou
drancovány zbytky jejího bohatství. Ve špinavých neony osvícených ulicích se lidská spodina živí,
jak se jen dá, aby si vydělala na vytouženou letenku z gravitační studny. Avšak kdyby se zločinecké i povstalecké podsvětí spojilo, rovnováha moci by se mohla nečekaně vychýlit. Vypukla by válka,
v níž by se střetla augmentovaná komanda na zemi, piloti deltaplánů vysoko ve vzduchu a geniální
hackeři v nervovém rozhraní.
Román Hardware je jedním z vrcholných děl kyberpunku a jako takový mimo jiné posloužil i jako prvotní inspirace ke vzniku RPG hry Cyberpunk a následně tak i k počítačové hry Cyberpunk 2077.

Strhující dílo, jež svým významem náleží ke
zlatému fondu žánru science fiction.

Změna klimatu je skutečná, ale neznamená konec světa. Dokonce to není ani ten největší současný problém životního prostředí.
Michael Shellenberger bojuje za zelenější planetu už celá desetiletí. Pomáhal zachránit poslední nechráněné sekvojové lesy na světě. Je spoluautorem předchůdce amerického politického programu New Green Deal. A vedl úspěšné hnutí vědců a aktivistů za zachování provozu jaderných elektráren, které zabránilo nárůstu emisí.
V roce 2019 se však začaly ozývat hlasy, že „zemřou miliardy lidí“, čímž přispívají k rostoucí nervozitě, která se nyní šíří i mezi mladistvými, a Shellenberger, coby celoživotní aktivista za zlepšení životního prostředí, uznávaný odborník na energetiku a otec dospívající dcery, došel k závěru, že je třeba jasně oddělit vědu od fikce.
Přestože řadě témat se média věnují už desítky let, mnozí z nás stále neznají základní fakta. Emise oxidu uhličitého dosáhly ve většině rozvinutého světa vrcholu už před více než deseti lety a od té doby klesají. Úmrtí následkem extrémního počasí, dokonce i v rozvojových zemích, klesla za posledních čtyřicet let o osmdesát procent. A riziko, že se Země ohřeje na příliš vysokou teplotu, je následkem zpomalujícího růstu populace a ohromného množství zemního plynu čím dál nepravděpodobnější.
Kupodivu právě lidé, kteří nejvíc bijí na poplach ohledně současných problémů, se často nejvíc brání očividným řešením.
Co se doopravdy skrývá za vzestupem apokalyptického environmentalismu? Jsou to silné finanční zájmy. Je to touha po postavení a moci. Ale především je to nutkání určité skupiny údajných ateistů nalézt duchovní naplnění. Takový spirituální impuls může být přirozený a zdravý. Jenže pokud toto nové náboženství hlásá strach bez lásky a vinu bez vykoupení, nedokáže uspokojit naše nejhlubší psychologické a existenciální potřeby.

V nové antologii navazující na úspěšnou Knihu mečů přichází slavný editor Gardner Dozois s příběhy plnými magie, protože za každého Froda je tu Gandalf… a spolu s ním i Saruman. Za každou Dorotku je tu Glinda… a vedle ní také Zlá čarodějka ze Západu. A kdo by byl Harry Potter bez Albuse Brumbála… či Severuse Snapea? Kouzelníci a čarodějové plni moudrosti, nadaní takřka božskými silami, přesto stále zůstávají pouhými lidmi, a tak mohou dojít nejen slávy, ale i prokletí a zkázy.
Kniha magie představuje dosud nikdy nevydané příběhy hvězdné sestavy moderních mistrů žánru, z nichž mnozí se vracejí do svých nejoblíbenějších světů. Čekají na vás příběhy od George R. R. Martina, K. J. Parkerové, Scotta Lynche, Gartha Nixe, Elizabeth Bearové, Tima Powerse, Megan Lindholmové, Johna Crowleyho a dalších. V příbězích plných čar a kouzel navštívíme světy, v nichž vládne magie, světy nepředstavitelně vzdálené… ale i ty, které jsou blíž, než si myslíme.