Život hlavního hrdiny se jednoho dne náhle změní poté, co pod
kůlnou svého venkovského domku, který kdysi koupil v žalostném stavu od místního zedníka a podivína Pivoňky, najde vstup
do podzemí a tím i do jiného světa. Nejprve jej využije jako útočiště před vnějším světem a drobnými hádkami s manželkou,
později se vydá dál na průzkum chodeb a místností, kterých tu
je bezpočet. Zpočátku se domnívá, že je stopě zločinu, který
kdysi spáchal a do podzemí ukryl právě Pivoňka, později objeví, že za dveřmi jsou ukryty i sny a touhy jeho ženy. V jednotlivých místnostech vidí obrazy, výjevy a úryvky cizích životů,
zoufale se snaží je pochopit a přizpůsobit svůj vztah se ženou
tomu, co se o ní dozví právě tady. Jeho snahy vyjít manželce
vstříc a vyprojektovat skutečné štěstí ale ve skutečném životě
narážejí a mísí se i s dalšími problémy, nastupující krizí středního věku a schopností si porozumět. Nakonec tráví ve sklepě víc
času než s rodinou a dozvídá se o Pivoňkovi, své ženě a vztahu
možná víc, než si na začátku dokázal představit.

Historicky věrná detektivka z Anglie 18. století, odehrávající se v londýnské věznici pro dlužníky,
o níž psal Charles Dickens, který tam se zavřeným otcem sám pobýval, měla před reformou pověst místa, kam se člověk snadno dostane, ale ven už třeba nikdy.

Píše se rok 1727 a Thomas Hawkins, mladý karbaník, floutek a pijan se chystá splatit dluh, aby nemusel do vězení Marshalsea. Podaří se mu sice vyhrát peníze, ale je přepaden a okraden – a tak do
obávané trestnice nakonec musí. Teprve tady poprvé v životě zalituje, že se nedal na dráhu duchovního, jak si přál jeho otec.
V Marshalsea platí jiná pravidla než mimo vysoké zdi, a absolutním
pánem je tu správce. Kdo má nějaké peníze od příbuzných, může si koupit suchou postel a dobré jídlo. Kdo je nemá, dostane se do odděleného křídla pro chudáky, prolezlého krysami a úplavicí
a postiženého vysokou úmrtností.
Jako kdyby toho nebylo dost, je zavražděn kapitán Roberts, jeden z prominentních vězňů, a Thomas, aby se dostal ven, musí chytit jeho vraha.

Kniha známého britského zoologa a popularizátora vědy navazuje na bestsellery Racionální optimista a Evoluce všeho, v nichž líčí cestu lidstva od doby kamenné k současné prosperitě. Základním faktorem na této cestě jsou inovace, záhadný a nedoceňovaný proces, který vskrytu formuje historii lidské civilizace a je obdobou biologické evoluce. Inovace se zásadně liší od vynálezů, protože při nich nevzniká něco zcela nového, ale již existující vynálezy a myšlenky se přetvářejí ve spolehlivé, prakticky upotřebitelné a masově dostupné věci. Jde o postupný, nepředvídatelný, zdola poháněný proces, který často provází šťastná náhoda. Inovace také nejsou dílem jednotlivců, ale plodem spolupráce a výměny myšlenek mnoha lidí. V řadě příběhů se seznámíme s inovacemi od vzniku zemědělství přes parní stroj a očkování až po sociální média a sdílenou ekonomiku. Vůbec první a nejdůležitější inovací je však z hlediska planety Země vznik života samotného.

Historie jedné rodiny, jednoho města a jedné továrny z doby konce Rakouska-Uherska a ve slavném dvacetiletí Československé republiky tak, jak ji ve svých zápiscích zachytil libeňský rodák ing. Bertold Neuman a do románové podoby převedl Miloš Urban.

Praga Piccola uvádí čtenáře do prostředí jedné libeňské automobilové továrny na sklonku Rakouska-Uherska a pak ve dvacátých a třicátých letech první republiky. Dostáváme se do rodiny Rudolfa Neumana, poznáváme jeho ženu a dva syny, z nichž starší Rudi oplývá nadáním na všechno a může si vybrat, kým chce být, ale očekává se, že bude nástupcem svého otce, i když jeho to táhne do světa, zatímco na mladšího Bertolda zbylo talentu málo, ale o to víc chce v továrně získat neprotekční místo a vyrábět automobily. Právě Bertold je vypravěčem rodinné ságy. Bratři zpočátku netuší, proč se k nim přistěhoval vzdálený příbuzný Fridrich se svou dcerou Lilianou, a když vyjde nepříjemná pravda a z ní vyplývající povinnost najevo, Rudi se z ní šikovně vyvlékne a nechá se zastoupit mladším bratrem. Bertold si sestřenku vezme za ženu a pokusí se žít s ní smysluplný život, přestože jeho srdce je jinde. Jak pár stoupá na společenském žebříčku a z Libně proniká do lepších kruhů do Prahy, kde tráví volné neděle mezi filmovými herci a režiséry na Barrandovských terasách (příležitost prodat automobil hvězdě stříbrného plátna), zároveň se propadá do hluboké vztahové krize, kterou nezažehná ani narození dcery. Bertold se s rozchodem vyrovná po svém, ale s čím se vyrovnat nemůže, je přechod na armádní výrobu v době, kdy republice začne čím dál víc hrozit Německo. Jeho přání zůstat v Libni vezme za své, když mu židovští přátelé doporučí odejít před Hitlerem do Anglie a on je na poslední chvíli poslechne. Svůj oblíbený automobil, skromnou Pragu Piccolu, si bere s sebou, a spolu s ní tajemný náklad, který se mu podaří v bezpečí dostat až do Londýna. Odtamtud podniká kroky na záchranu své dcery a bývalé ženy, ale milovanou továrnu zachránit nedokáže.

Když otec Lonsonier opouští Francii, odváží si jedinou cennost – odnož vinné révy, kterou zachránil před zkáznou fyloxérou, jež koncem 19. století hubila evropské vinice ve velkém a vyháněla z domovů tisíce lidí. Usadí se v Chile. Po letech se zpět do Evropy vydává jeho syn Lazar, aby bojoval za otcovu vlast v zákopech absurdního představení, jímž je v jeho očích první světová válka. Po celé století plné svárů a válek zažívá rod Lonsonierů – Lazar, milovnice ptáků Tereza, aviatička Margot, rebel Ilario Da –, rod vykořeněný a přesazený stejně jako jejich vinná réva, chvíle zářné i temné, vzlety plné nadějí i kruté pády. Lonsonierové jako tažní ptáci křižují Atlantik mezi svými dvěma zeměmi, občas je strhne vítr, někdy je uvězní oko uragánu, nakonec z něj však vždycky vylétnou to vysokého nebe, neustále hnáni vpřed tajuplnou rodinnou legendou.
Miguel Bonnefoy nevypráví jen fiktivní ságu rodu Lonsonierů, ale také příběh vlastní rodiny, příběh Francouzů, kteří navzdory vzdálenosti v čase i prostoru svůj původní domov vlastně nikdy neopustili. Přesně mířenými slovy, poetickým, magickým i syrovým jazykem vtahuje čtenáře do osudů výjimečných, svobodomyslných a vášnivých mužů a žen, kteří na cestě za svými sny někdy klopýtají, ale z cesty neuhýbají, ani když jim ji zkříží velké Dějiny.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Lucas Hildebrandt dosáhl všeho, co si předsevzal; jenže zároveň se nedopatřením a mimochodem dotkl
nejtemnějšího össenského tajemství. Na jeho rukou jsou spóry laëgühru. A nad jeho hlavou číhají Lodě.
Ty, které bdí ve vesmíru, čekaly dlouho na svou chvíli; a teď konečně nalézají. Jejich Sdílené vědomí se obrací ke
Studni planetárního ticha, kam se Lucas uchýlil společně s Aš~šádem z Fomalhiwy. Össeanka Kamëlë cítí Jejich
přítomnost a zoufale se snaží odvrátit neodvratné; ale všechny okolnosti jsou proti ní. Ve chvíli, kdy uvnitř össenské
Církve naplno propukají mocenské boje, se ocitá v sítích cizích plánů. Dělá, co může, aby se vyhnula církevnímu
Vykonavateli, záměrům velekněží i vlastní minulosti. Od Lucase Hildebrandta se nesmí nechat poznat, od ostatních
se nesmí nechat zabít – a Fomalhiwanovi nesmí uvěřit. Za jeho mediálním obrazem slavného hrdiny tuší nepřiznaný
záměr.
Jaké plány má Aš~šád z Fomalhiwy? A nakolik to souvisí s Loděmi? Co je mezi ním – a Jimi?!

Kapitán Stein a notář Barbarič na stopě zločinu v habsburském císařství za vlády Rudolfa II.

První z řady historických detektivek s prvky špionážního a konspiračního thrilleru, ale i hororu a mysteriózního či dobrodružného románu.
Hrdinami jsou kapitán Joachim Stein (válečný veterán, drsný, přímočarý, často prostořeký, zručný se zbraněmi všech druhův) a notář Matěj Barbarič (právnik, vzdělanec, diplomat, cestovatel… avšak se slabostí pro „ženy a víno“).Odehrává sa na území Horních Uher v oblasti královských horních měst, do kterých se pokouší proniknout Turci. Zápletka se týká odhalení velezrady mezi vysoce postavenými představiteli Svazu horních měst – kdo se nechal podplatit Osmany a posílá jim informace o rozmístění vojsk a horských cestách? Případ se proplétá s vraždou štiavnického šlechtice a strašidelnými příběhy o prokleté mešťance Barboře Rosselové, jejíž duch se údajně zjevuje v doprovodu pekelných psů.

Pan John McRumm je lodní kuchař, pirát… a ta nejzvláštnější slečna na hlídání, jakou jste kdy viděli.
Jednomu chlapci a jeho sestře se obyčejný večer změní ve změť neobyčejných příhod, když jim rodiče místo slečny na hlídání přivedou piráta s hákem místo ruky a s ním i celou drsnou lodní posádku! Piráti samozřejmě mají sourozence nejen pohlídat, ale taky jim něco uvařit… Mimochodem, o buřtguláši jste už asi slyšeli, ale co takový PIRÁTGULÁŠ?!
V tomto pozoruhodně praštěném a roztomile rýmovaném příběhu od jednoho z nejlepších moderních autorů fantasy, Neila Gaimana, létají pirátské lodě nad městem, baští se jen mírně prošlé koblihy a guláš se vaří z ingrediencí… no, řekněme nečekaných. Vytáhněte kotvu, rozviňte plachtu a vydejte se s námi za dobrodružstvím! Skvěle ilustroval Chris Riddell, ilustrátor a spisovatel, který za svou tvorbu získal už pěknou řádku ocenění, mj. i slavnou Kate Greenaway Medal či Costa Book Award.

Ano, stopovat po Galaxii se dá, dokonce za méně než třicet altairských dolarů na den. Zde je seznam toho, co k tomu budete potřebovat: pivo; parťáka, který už má projetou většinu galaktických barů a ví, jak přežít i bez altairských dolarů; ručník; pouze reziduální pud sebezáchovy; vstřícnost k jiným formám života. Co potřebovat nebudete: vlastní kosmickou loď, společenský oděv, jazykové příručky. Co byste možná potřebovali, ale nejspíš to neseženete: čaj. A nesmí vás znervózňovat, že se možná nestihnete dostat na Vánoce domů. To je přesně případ Arthura Denta, kterému bez přehánění hoří Země pod nohama, a ať chce nebo nechce, vydat se stopem nekonečnou rozlohou prostoru a času je pořád lepší, než spolu se zbytkem lidstva padnout za oběť budování dopravní infrastruktury.

Proslulé dílo galaktického stopaře Douglase Adamse vydáváme v jediném svazku s ilustracemi Pavla Trávníčka a Vládi Chalupy.

Žijící legenda a průvodce sérií Zázračná planeta z produkce BBC, sir David Attenborough, vypráví příběh začátku své kariéry přírodovědce, dokumentaristy a popularizátora. V roce 1954 se mladému Davidu Attenboroughovi naskytla životní příležitost cestovat po světě, hledat vzácná, stěží polapitelná zvířata pro Londýnskou zoologickou zahradu a zároveň celou expedici zachytit pro pořad BBC Výpravy za zvířaty. Výpravy do divočiny jsou příběhem těchto cest. Aby mohl Attenborough a jeho tým představit neuvěřitelnou krásu a biodiverzitu naší planety, museli se při pobytu u domorodců a výpravách za mravenečníky velikými v Guyaně, varany komodskými v Indonésii a pásovci v Paraguayi vypořádat nejen s agresivními dikobrazy, divokými prasaty a dravými rybami, ale i se zrádným terénem a nevypočitatelným počasím. Attenborough píše s typickým humorem a šarmem. Výpravy do divočiny ale nejsou jen příběhem fascinujícího dobrodružství, jsou také příběhem muže, který nás přiměl zamilovat si divokou přírodu a který nás dodnes učí, jak důležité je ji chránit.

ohlasy:

„Attenborough vypráví o dobrodružstvích, která zažil před šedesáti lety s typicky britským humorem… Je to úžasná kniha pro každého, kdo se chce zprostředkovaně vydat na cestu tak, jako to dělávali dřívější dobrodruzi, a kdo se snaží pochopit, jak daleko jsme pokročili ve snaze o ochranu divokých zvířat.“
The New York Times

„Fascinující kniha, neocenitelný záznam prvních tří cest Davida Attenborougha… Attenborough dokáže ve čtenáři vzbudit dojem, že je součástí scény, součástí jeho týmu, a proto se jeho kniha tak těžko odkládá… Na jejích stránkách, stejně jako na obrazovce, sir David sdílí, ukazuje, vysvětluje. Jeho styl je odzbrojujícím způsobem skromný a naprosto vás strhne.“
The Telegraph

„Vzácná příležitost pozorovat nezkušeného Davida Attenborougha uprostřed divočiny.“
Vanity Fair

„Úžasný pedagog a úžasný přírodovědec.“
prezident Barack Obama