Humoristická novela pro ženy, aby zapomněly na běžné starosti, zasmály se, a možná je čtení i povzbudilo v plnění jejich snů.
Co všechno byste udělali pro splnění svého snu?
Vzdali byste se práce? Peněz? Bydlení? Slibně se rozvíjejícího vztahu s flaškou vína? Nebo byste toho zvládli mnohem víc?
Hrdinka udělala všechno z toho a dokonce i mnohem víc! Pro svůj utopický sen vlastnit zámek. A v něm cukrárnu. Jako z červené knihovny! Až na to, že ten zámek má (na rozdíl od románových předloh) protékající střechu, nezdravě vyboulené stěny a chybějící okna. Občas se v něm prohání meluzína a jeho věž vypadá, že každou chvíli spadne.
Takže ke splnění vlastního snu vlastně zbývá jenom drobnost – bude třeba ho opravit!

Jeden z největších komiksových opusů velmistra komiksového média Alana Moora vychází v jediném svazku. Vnitroblok, Neonomicon i Providence se tak dostávají českému čtenáři v opulentní knize, která je povinností pro všechny fanoušky kultovního autora. Sága vrhá světlo na dodnes neprozkoumané hrůzyplné aspekty děl H. P. Lovecrafta. Opulentní hororový komiks je proto právem oslavován jako jedna z nejobsáhlejších knih věnujících se znepokojujícím motivům Lovecraftova díla. Epos představuje události předcházející napsání nejslavnějších povídek z mytologie HPL. Zároveň ukazuje důsledky jejich stvoření pro naši realitu a sny.

Moore nenechal nic náhodě a podílel se na všech fázích výroby – od příběhu přes kresbu a lettering až po samotné vydání. Výsledkem je mistrovské dílo posouvající hranice žánru, které umožňuje znovu si prožít všechny příběhy klasického kánonu v nových, překvapujících souvislostech.

Román o svobodomyslných ženách a pytlácích, kšeftmanech s textilem a spiritistech se odehrává v sudetské vesnici první poloviny 20. století. Češi a Němci tu žijí ve smíšených manželstvích, ale taky se handrkují o to, k jaké národnosti se kdo přihlásí při sčítání lidu, kdo dřív vystaví novou školu a kdo komu zamordoval psa jménem Masaryk.
Je to příběh o tajných láskách, útěcích, křivdách, změnách jmen i příjmení a žabomyších válkách, které nakonec stály životy.
Autorka splétá velký „famílienromán“ z rodinných příběhů, vzpomínek i archivních záznamů, střídá mužské a ženské hlasy a fantazii s citacemi. K románu ji inspirovala vlastní rozpůlená rodina: po roce 1945 byla část jejích příbuzných odsunuta a část zůstala. Jeden z jejích předků se dokonce stal arizátorem židovské fabriky a přítelem Reinharda Heydricha.

Román Rozpůlený dům Alice Horáčkové se čte jedním dechem jako napínavá kronika. V Krkonoších se mluvilo česky i německy, osudy rodin se zde potkávaly, prolínaly a protínaly. A to vše je z této mimořádné knihy cítit. Název může evokovat něco rozbitého, ztraceného. Je tomu ale přesně naopak. Díky této mimořádné knize srůstá rozbitá minulost dohromady a vzniká její plastický a celistvý obraz.
Jaroslav Rudiš

Nenápadný, ale velký a – v kontextu české literatury rozhodně – výjimečný příběh vypráví Alice Horáčková v novém obsáhlém románu Rozpůlený dům.
-Irena Hejdová, vedoucí kulturní rubriky Deníku N

Vesnický román Rozpůlený dům líčí osudy rodiny a na ně nabalené příběhy sousedů a obyvatel Krkonoš tak filmově, že mě jako první otázka na autorku po vydání knihy napadlo: Už někdo koupil práva na film?
Alice Horáčková píše nesmírně čtivě. Nebojí se sexuálních scén, byť ty jsou zpočátku trochu rozpačité tak, jak její hrdinky hledají, jaké to je, mít ženské tělo a cítit touhu. Přes trapné „závojíčky“ se tak dostáváme k suverénním popisům vztahů bez náznaků, když zazní úlevné a přímé: „Nechtěl byste si se mnou zašpásovat?“
-Klára Kubíčková, Vlasta

Rozpůlený dům je (…), a to v první řadě, naprosto strhujícím čtením, velkým rodinným románem. Kdybyste si měli přečíst jedinou novou českou knihu, nechť je to právě Rozpůlený dům Alice Horáčkové.
-Vogue

Autorka s erudicí literární kritičky prostudovala řadu archivů, v Semilech například objevila beneckou kroniku a v Zámrsku autentická udání starosty Gottsteina. Mluvila s desítkami pamětníků, především ze své rodiny Horáčků Hollmannů, která byla odsunem „rozpůlena“. To všechno jí pomohlo vytvořit umělecky pravdivou románovou kroniku krásného, i kdyžpro život tvrdého kraje.
Román je plný neobyčejně lidských scén i životních paradoxů, kdy se člověk stává bezděky obětí omylů či zfanatizovaného davu. Autorka vypráví svůj mozaikovitý příběh s filmovou dynamikou a udržuje čtenáře v napětí až do konce. Román Rozpůlený dům se čte se zatajeným dechem – tahle literární kronika vyznívá překvapivě současně.
František Cinger, Právo

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Siles „32“ Jones je městský policista v mississippském městečku Chabot, motorizovaný strážník „pro všechno“. Sní o tom, že jednou bude šerifem, ale odkroucené ve službě má teprve dva roky. Městečkem hýbe případ zmizelé studentky a Siles má proto oči na stopkách. Jednoho dne na rutinní patrole zahlédne nad nedalekým lesem kroužit hejno supů. V předtuše nejhoršího se tam vydá a nalezne v močálu mrtvolu. Ale není to pohřešovaná dívka; je to muž, lokální postavička s konexemi na dealery drog. V téže době si někdo přijde pro místního „úchyláka“, který před dávnými lety svezl do kina jednu tehdejší dívku a pak se vrátil bez ní — tělo se tenkrát nenašlo, ale jeho pověst nesla stigma. A teď ho, s novým zmizením mladé ženy, někdo přijel zabít.

Kniha byla oceněna cenou Zlatá dýka a nominována na cenu Edgar, ovšem není to pouhý kriminální román. Autor v ní dostál pověsti barda amerického jihu, tak jak ho známe z povídkové sbírky Pytláci. Jeho syrové psaní bývá přirovnáváno k tvorbě Cormacka Mccarthyho nebo Raymonda Carvera.

Příběhy z osmi zemí východní a jihovýchodní Asie, které autor novinářsky pokrýval z pozice stálého zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu. Zvláštní, záhadný případ ztracených dětí v nebezpečné thajské jeskyni, děsivé utrpění rohyngských uprchlíků, kterým svět neumí pomoct a nakonec se jich ujímá jedna z nejchudších zemí světa, nebo zákulisí obou summitů Donalda Trumpa a nejtvrdšího diktátora současnosti – Kim Čong-una. Případně první dny pandemie covidu 19 tam, odkud se rozšířila a kde její původ dodnes tají – přímo v Číně. A také opakované cesty českého prezidenta tamtéž, ze kterých zbyla jen hořkost a obří účty.
Více než na všechny mocné a bohaté se autor zaměřuje na příběhy „těch, které život drtí den co den“, a přitom právě oni jsou – podle něj – těmi nejstatečnějšími bojovníky. Dozvíte se, jak se mstí siamští duchové, jak nesmlouvavá je drogová mafie nebo jak hrůzně propracovaný je systém čínské komunistické moci.

Strhující životopis téměř zapomenuté hrdinky, jíž byla doktorka Suzanne Noëlová známá jako „madame Noël“, feministka usilující o volební právo žen a průkopnice rekonstrukční chirurgie. Nárok na studium medicíny si musela vyvzdorovat, protože dívkám na počátku 20. století automaticky nepříslušelo právo studovat. Během první světové války operovala spolu s profesorem Hippolytem Morestinem mnoho vojáků zraněných granáty. Oba vyvinuli převratné chirurgické postupy, zprvu zatracované, podceňované či vysmívané, a mnoha pacientům se znetvořeným obličejem tak pomohli získat zpět sebevědomí a důstojnost.
Suzanne se ovšem nezastavila u léčení, prosadila se také na poli estetické chirurgie a v meziválečném období její klinika přitahovala známé osobnosti ze světa módy a z řad evropské aristokracie. Její osobní život byl ovšem velice pohnutý, poznamenaný ztrátami v období epidemie španělské chřipky i během světových válek. Bojovala nejen s mužským šovinismem, ale i se zarputilými feministkami, které ji obviňovaly, že estetická chirurgie příliš vychází vstříc mužskému pohledu na svět. Nikdy se však nevzdala cesty, po které se rozhodla vydat, a zejména mnoha ženám pomohla, když razila tezi, že každá žena má mít nejen právo volební, ale i právo vybrat si svůj osud a se svým tělem si dělat, co chce. Což je leckde a u leckoho stále ne zcela samozřejmý požadavek.

„Příliš dlouho jsem se smiřovala s tím, že budu žít a pracovat pod dohledem svých manželů. Teď je mi 47 let a nikomu nic nedlužím. Společně povedeme životní bitvu: umožníme ženám být nezávislé a silné.“

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Poprvé v lidských dějinách celé planetě dominuje jeden ekonomický systém. Kapitalismus triumfoval, protože se ukázal
životaschopnější a adaptabilnější než systémy jiné. Přinesl lidem blahobyt a uspokojil jejich touhu po nezávislosti. Ale vyžádal si za to vysokou morální cenu, naučil nás považovat materiální úspěch za konečný cíl našeho jednání. Kapitalismus sám
o sobě nenabízí záruku stability. Na Západě je k prasknutí napínán nerovností a nadbytkem. V Číně dobývá srdce milionů
obyvatel a na první pohled se zdá, že funguje efektivněji než
na Západě. Je však mnohem náchylnější ke korupci a při zpomalení růstu může vyvolávat ničivé sociální nepokoje. Proroctví
předpovídající jednu jedinou nevyhnutelnou budoucnost lidstva jsou lichá. Kapitalismus je systémem plným rizik, ale je systémem lidským: bude nám sloužit tím lépe, čím jasněji si budeme vědomi svých rozhodnutí.

Román inspirovaný osudem Kafkovy snoubenky Felice Bauerové. Kdo vlastně byla Kafkova snoubenka Felice Bauerová, žena, kterou generace Kafkových fanoušků znají jen jako milovnici masitých pokrmů, těžkého nábytku a přesně nařízených hodinek?

Kdo se skrýval za vyrovnanou povahou a srdečným smíchem, o kterém existuje svědectví? A kam až v jejím
životě dosáhl Kafkův stín? Literárním vědcům nikdy nestála za samostatné studium, o jejím životě po
rozchodu s pražským spisovatelem se ví málo. Provdala se, měla dvě děti, emigrovala do Ameriky.
Čtyřicet let opatrovala dopisy muže, který ji opustil.
Autorka začala pátrat po Feliciných stopách v Americe v roce 2010, kdy dosud žil její syn. Ze setkání
s ním a jeho rodinou vznikla kniha, která nakonec není jen o Felici, ale i o dalších lidech, kteří byli Kafkovi nějakým způsobem blízcí a jejichž osudy jsou spojené s předválečnou Evropou a jejími troskami: Greta Blochová, Ernst Weiss, Max Brod nebo Salomon Shocken. Ten poslední v knize říká: „Kdybychom jen tehdy věděli, co nám osud chystá, a jak je vzácné to, co prožíváme, více bychom si toho
vážili. Co nám teď zbývá než lovit třísky z potopené lodi.“

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Román Aukce bezprostředně navazuje na Zdivočelou zemi a spolu s ní tvoří románovou ságu o životních osudech Antonína Maděry, jeho rodiny a přátel od roku 1947 až do začátku devadesátých let. Bývalý letec britského letectva hospodařící na malém statku v česko-německém pohraničí neunikl po únoru 1948 pozornosti policie a i jeho záhy sleduje STB. Maděra je zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen. Ale nejen Maděra je cílem perzekuce. Stejně tak i jeho rodina. Skvělý román, v němž se odrážejí autorovy osobní zkušenosti s brutalitou policejního vyšetřování a s nelidskými podmínky politických lágrů, přináší svědectví o době, jež by neměla upadnout v zapomnění. Obě knihy byly předlohou k úspěšnému televiznímu seriálu České televize a Jiří Stránský k němu napsal scénář.

Manželský pár, který žil v osmdesátých letech šestnáctého století v Henley Street ve Stratfordu, měl tři děti, starší Susannu a mladší dvojčata Hamneta a Judith. Hamnet zemřel v roce 1596 ve věku jedenácti let. Zhruba o čtyři roky později napsal jeho otec hru Hamlet.
Hamnet se inspiruje životem slavného dramatika. Je to příběh o poutu mezi dvojčaty a o manželství poznamenaném žalem. A také o neobyčejné ženě, jejíž jméno se většinou zmiňuje jen na okraj, o bleše, která se nalodí v Alexandrii, a o synovi rukavičkáře, jenž se pro milovanou ženu vzepře konvencím. Ze všeho nejvíc je to ale něžné a nezapomenutelné vyprávění o chlapci, na nějž se téměř zapomnělo, avšak jeho jméno přetrvává v jedné z nejslavnějších her literární historie.

Women’s Prize for Fiction 2020

National Book Critics Circle Award 2020

Britský bestseller roku 2020.