Zajímalo by vás, co by se stalo, kdyby ze dne na den z naší zeměkoule zmizeli lidé? Jak dlouho by zůstaly po lidech na naší Zemi stopy? Jak rychle by se zhroutila námi vybudovaná infrastruktura? Jak dlouho by bez naší péče vydržely stavby, metro a města? Památky a umění? Co z toho nejdéle, a co by naopak spadlo jako první? Kteří živočichové by z našeho zmizení profitovali, a kteří by naopak zanikli s námi? Předpokládá se např., že by spolu s námi zcela přirozeně vyhynuli švábové, ale ptáci by na tom byli mnohem lépe a vyvinuli by se v mnohé nové druhy. Jak by dopadly farmy, pole, národní parky a zahrady? Nejdelší životnost na Zemi bez nás by měly bronzové sochy, umělá hmota a radiové vlny. Zároveň je z některých oblastí na Zemi, které člověk poničil, a posléze opustil (např. Černobyl), patrné, že příroda má sebeuzdravující moc.
Alan Weisman, cenami ověnčený americký novinář, postavil své hypotézy na expertizách inženýrů, konzervátorů umění, klimatologů, zoologů, biologů, astrofyziků, paleontologů a dalších odborníků a napsal knihu, která zcela jedinečně pohlíží na vliv člověka na životní prostředí.

Kniha roku časopisu Time, bestseller newyorských Timesú a jeden z nejodvážnějších myšlenkových experimentů.

První díl velkolepé historické fantasy z dob Kyjevského knížectví, kdy na pozadí vojenských výprav
knížete Svjatoslava vznikla legenda o udatných bohatýrech.
Odlehlou vesnici na území kmene Muromců přepadnou lovci otroků. Unikne jim jen Ilja, místní mrzák. Díky setkání se třemi tajemnými poutníky však mladík zlomí kletbu a zázračně se vyléčí. Plný
nepředstavitelné síly vyrazí na cestu za pomstou a osvobození svých soukmenovců. Stopa ho vede
do povodí Volhy – Itylu, kde o moc soupeří bulharský chán a obávaní mágové z Dračí věže. Stejným
směrem v tu chvíli postupuje vojsko knížete Svjatoslava. V žilách mladého vládce koluje dobyvačná
krev vikinských předků. Osudy mladého bojovníka a ctižádostivého vojevůdce se zanedlouho protnou. Ilja, zvaný Muromec, se připojí k elitní družině knížecích bohatýrů a zúčastní se největší válečné výpravy, jakou tyto končiny zažily.

Aby se vzpamatovala z nervového kolapsu, následuje Sara
Keanová svého muže Damiena z Anglie do jeho rodného Severního Irska. V pěkném domě na venkově se však cítí osamělá a izolovaná, tak trochu jako vězeň. Pak jedné noci zabouchá
na dveře zmatená zkrvavená stařena, a nic není jako dřív. Ukáže se, že tato žena je přímo spojená s děsivou historií domu.
Vypráví svůj pohnutý příběh, který po desetiletí nebyla s to
nikomu sdělit, a Sara se možná konečně odhodlá uvidět v Damienovi jeho pravou podstatu.

V lese nedaleko domu, kde bydlí malá Clare, se zjevuje a mizí tajemný nahý cizinec. Když Clare překoná prvotní strach a se záhadným mužem jménem Henry se seznámí, začne se odvíjet napínavá romance. Henry trpí zvláštní chorobou – přemisťuje se v čase, aniž by mohl ovlivnit směr a cíl své cesty. Přesto je pozoruhodně často přitahován k malé, dospívající, dospělé či stárnoucí Clare. Netradiční romance s fantastickým motivem cestování v čase a propracovaným dějem okouzlila jen ve Spojených státech 2,5 miliónu čtenářů, získala několik literárních cen a byla převedena do filmové podoby s herci Ericem Banou a Rachel McAdamsovou.

V románu Děda nabízí Jan Novák další příběh spojený s vlastní rodinou; jak naznačuje lapidární
název, vyprávění se tentokrát točí kolem autorova dědečka, středočeského zemědělce, jehož semlely dějiny i zvůle komunistické moci a jenž svého vnuka fascinuje i děsí zároveň. Kniha je vystavěna s typicky novákovským švihem: sled krátkých, ostře vypointovaných kapitol postupně skládá působivý obraz „dědy betonového srdce“, „babičky kobry královské“ a dalších členů autorovy
rodiny i jejich sousedů a známých, a přitom ukazuje střet „velkých“ a „malých“ dějin v kulisách polabské vesnice během násilné kolektivizace v padesátých letech minulého století.

Literární kvality
textu a autorovo vypravěčské mistrovství vyzdvihla i odborná porota, jež Janu Novákovi za román
Děda udělila prestižní Cenu Josefa Škvoreckého.

Nezapomenutelná, nemilosrdná a napínavá fantasy série úspěšného kanadského spisovatele Evana Wintera pokračuje druhým svazkem, v němž musí svržená královna spojit síly s mladým válečníkem, aby vyrvala svůj trůn uchvatitelům a zachránila svůj lid.
Tau a jeho královna se zoufale snaží oddálit útok domorodých obyvatel Xiddy, a tak vypracují nebezpečný plán. Pokud Tau uspěje, získá královně čas, aby mohla shromáždit své jednotky a zahájit mohutnou ofenzivu proti svému vlastnímu hlavnímu městu, kde mezitím zrádci vydávají její sestru za „pravou“ královnu Omehijců. Jestliže se Tsioře podaří město dobýt, znovu usednout na trůn a sjednotit svůj lid, pak budou mít Omehijci alespoň jistou šanci hrozící invazi přežít…

Kočičí oko je kouzelná skleněnka, která mění svět.
Z dívky, která se skrze ni dívala, vyrostla uznávaná
malířka, jejíž život i dílo silně poznamenaly zážitky
z dětství a dospívání. Když se Elaine po letech vrací
do rodného Toronta, je to pro ni zároveň cesta do
hloubi vlastní paměti. Nejostřeji vystupují vzpomínky
na Cordelii, nemilosrdnou a jindy nečekaně labilní
vůdkyní skupiny dívek, která Elaine kdysi šikanovala.
Román zasazený do Kanady druhé poloviny 20. století
sahá od konce druhé světové války až do osmdesátých
let a krom toho, že je brilantní sondou do dívčí psychiky
a nevyzpytatelných a mnohdy krutých pravidel, jež
ovládají přátelství mezi dívkami, nabízí také neotřelý
pohled na řadu kulturních fenoménů té doby, včetně
feminismu a různých proudů moderního umění.

„Kočičí oko je naprosto nevšední a stojí za pozornost, je vtipné, ale právě tak i vážné,
a překypuje zázračnou moudrostí.“

Kniha Dobrodruh Conan představuje slavného válečníka
stvořeného divokou fantazií texaského spisovatele Roberta E. Howarda v barbarově nejdivočejší podobě během
jeho dobrodružné cesty plné krvavých bojů, troufalých
činů a lásky nespočtu žen. Conan zde pátrá po podivuhodně broušených drahokamech, brání hranice Aquilonie proti
pomstychtivým piktským kmenům, objevuje pirátský poklad, bojuje proti nemilosrdným lidojedům a zaplétá se do
krvavé občanské války v rozlehlých síních zapomenutého
města.
Sbírka obsahuje povídky Služebníci Bit-Jakinovi, Za Černou
řekou, Černý cizinec, Zambulští lidožrouti a Rudé hřeby v novém překladu Romana Tilcera s přihlédnutím k původním
Howardovým textům.
V dodatcích mimo jiné naleznete
v českém překladu dosud nepublikované pracovní verze
autorem nedokončené povídky Vlci za hranicí, posmrtně
vydané povídky Černý cizinec a proslulé novely Rudé hřeby.

Je to generační konflikt, typický problém dnešní rozdělené společnosti, nebo rozpor víry a racionality? Jarka Kohoutová a Karolína Mapalová, matka a dcera, obě přišly o manžela a obě jsou nuceny se
vyrovnat se životem po smrti blízkého člověka. Inteligentní Karolína svět do důsledku racionalizuje,
zároveň se však často nečekaně ocitá v zajetí vzteku a emocí. Citově založená Jarka by svou dceru
ráda zachránila před intelektuálním nihilismem, neboť věci kolem nás nelze uchopit pouhým rozumem. Když se mezi ně nečekaně postaví jurodivá náboženská blogerka, zapůsobí jako katalyzátor
při laboratorním pokusu a látky ve směsi začnou bouřlivě reagovat. Matka si myslí, že dcera ztrácí
víru. Dcera si myslí, že matka ztrácí rozum. Každá bojuje o duši té druhé.

„Marek Technik napsal hysterickou knihu. Totiž, v kontextu současné české literatury, vzácný a odvážný výhon důsledného hysterického realismu. Příznačně technicky, zároveň však empaticky i poťouchle ironicky studuje a postihuje podivuhodný paradox našeho digitálního, přeinformovaného věku – na jedné straně až obludnou, nutkavou observaci a racionalizaci všeho, na straně druhé renesanci středověké křesťanské mystiky ústící ve vyšinutá apokalyptická proroctví. Sledujeme divokou jízdu po myšlenkových drahách dvou nesourodých postav, tak nesourodých, jak jen matka s dcerou mohou být.“

Ivana Myšková, spisovatelka a novinářka

„Ignorovat varování se často nevyplácí a v případě stejnojmenného románu Marka Technika to platí jakbysmet. Varování v nejlepším smyslu slova navazuje na historická témata a literární tradice, přitom si zachovává naprostou aktuálnost a svěžest.“

Marie Michlová, autorka Smrti múz

Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky.

Euforie je fiktivním záznamem posledního roku života Sylvie
Plathové, končící dva měsíce před její smrtí. V první osobě vypráví o střetu intelektuálních potřeb s mateřskými povinnostmi, o lásce k dětem a životní potřebě psaní i o závislosti na
manželovi, básníku Tedu Hughesovi, která ji ubíjí.
Sylvia, „uvězněná“ ve venkovském domě a ve svém stále cizejším těle nesoucím nový život, prožívá se zničující silou lásku
i žárlivost, euforii i zoufalství a přitom postupuje krok za krokem po cestě, jejíž konec je všeobecně známý. V Euforii ho
však nenajdete. Je to román oslavující Sylvii živoucí, vášnivou
a tvůrčí.
Elin Cullhedová stvořila naprosto přesvědčivý literární hlas – výsledkem je strhující román, v němž se mnozí poznají a nikoho
nenechá chladným.

Kniha získala hlavní švédskou literární cenu –
Augustovu cena za beletrii 2021.