Urputný boj mezi oběma Nadacemi se konečně nachýlil k závěru a vítězství se přiklonilo k vědcům z První Nadace. Ta se nyní vrací k dávnému plánu Hariho Seldona na vybudování nové Říše. Ovšem jejich nepřítel nebyl zcela zničen a jeho zástupci plánují pomstu. Dva vyhnanci, bývalí občané Nadace, se vydávají hledat bájnou planetu Zemi… a s ní i důkaz, že Druhá Nadace stále existuje. Zároveň kdosi stojící mimo obě soupeřící strany opatrně manipuluje událostmi a sleduje tím vlastní, děsivý záměr. Zástupci obou Nadací se brzy ocitnou na cestě k záhadnému světu jménem Gaia a ke konečnému, šokujícímu osudu na samotném konci vesmíru.

Je tomu už více než sedmdesát let od
doby, kdy velmistr SF žánru Isaac Asimov
začal budovat vesmír svého celosvětově
úspěšného cyklu Nadace. Od té doby
se miliony čtenářů nechaly fascinovat
poutavým příběhem, jenž přesáhl tisíce
let budoucího vývoje lidstva a zavedl je
na desítky cizích světů. Román A zrodí
se Nadace byl dokončen těsně před
autorovou smrtí jako sedmá, závěrečná
část románové ságy, která získala
věhlasnou žánrovou cenu Hugo jako
Nejlepší science fi ction série všech dob.
V předchozích svazcích byl Hari
Seldon, geniální zakladatel Nadace,
pouhou historickou postavou. Návratem
do dob jeho života vyplnil Asimov
důležitou chybějící část svého epického
příběhu.
Autor se netajil tím, že postavu
Hariho Seldona vytvořil jako vlastní
alter ego, a tak je román ještě dojemnější
tím, že v něm Asimov Seldonovou smrtí
uzavřel celý cyklus jen krátce před
svou vlastní. Vstupme tedy posedmé
a naposledy do světa Nadace a poznejme
dosud utajované skutečnosti nadaného
matematika, jenž se snažil zachránit
lidstvo před neodvolatelně se blížící
dobou temna.

Z knihoven nadačních světů kdosi systematicky odstranil
všechny záznamy o Zemi. Kolébku lidstva se tedy vydávají
napříč galaxií hledat politik Golan Trevize a akademik
Janov Pelorat. Na světech mimo sféru vlivu Nadace
obestírají jejich cíl pověry a tabu.
Jméno Země je sprosté
slovo. Kosmičtí cestovatelé si naštěstí najdou spojence,
Pelorat dokonce milenku jménem Bliss, mezi telepaty
z planety Gaia. Na dosah cíle zachytí Bliss myšlenkové
vlny inteligentních tvorů. Nedokáže ale poznat, zda jsou
ti tvorové lidé…

Odvážné líčení budoucnosti lidstva uvozující jedno z největších mistrovských děl vědeckofantastické literatury, jímž je cyklus románů o Nadaci z pera Isaaka Asimova. Jde o dílo dosud nepřekonané co do jedinečného skloubení nepřetržité akce, smělých myšlenek i propracovanosti, které mapuje boj statečné skupiny lidí o záchranu civilizace před nezadržitelným přílivem temnoty a násilí – a to vše začíná příběhem jednoho mimořádného muže.

Píše se rok 12 020 E. G. a císař Kleon I. Neklidně poposedává na říšském trůnu v Trantoru. Zde ve slovutném, mnoha kupolemi zaklenutém hlavním městě galaktické Říše vytvořilo čtyřicet miliard lidí nepředstavitelně technicky i kulturně rozvinutou civilizaci.
Kleon však ví, že někteří lidé usilují o jeho pád – ti, které by dal zničit, kdyby uměl předvídat budoucnost. Hari Seldon přijel na Trantor zveřejnit pojednání o psychohistorii, své pozoruhodné predikční teorii. Mladý mimosvětský matematik však ještě netuší, že už zpečetil osud svůj i celého lidstva. Hari je totiž obdařen prorockými schopnostmi, které z něj činí nejhledanějšího muže Říše…muže disponujícího klíčem k budoucnosti – apokalyptické mocnosti, která bude už navždy známa pod názvem Nadace.

Jana Osterkamp si v knize Řád v rozmanitosti vytkla za cíl prozkoumat prozatím nedostatečně zpracovanou problematiku federalizace habsburské monarchie. Za katalyzátor federalizačních úvah považuje revoluční události, politické krize (revoluce 1848/1849, ústavodárná léta 1860/1861, k národnostnímu vyrovnání směřující rok 1867/1868, propuknutí první světové války a hledání nového státoprávního uspořádání císařem Karlem) a ekonomické i hospodářské změny v podobě nerovnoměrné modernizace a industrializace. Samotnou myšlenku federalizace spojuje se snahami o nalezení funkčního modelu habsburského státu a spravedlivějšího uspořádání mnohonárodnostní monarchie, v níž se po celé 19. století výrazně uplatňovaly partikulární zájmy národně definovaných politických společenství. Česká otázka v podobě trialismu se tak v jejím pohledu jeví jako pouze jedna z mnoha otázek habsburské monarchie, byť české záležitosti patřily k těm nejdůležitějším. Problematika federalizace nejsilněji rezonovala v nacionalistickém a později v socialistickém politickém prostředí, avšak nebyla cizí ani liberálům či konzervativcům. V protikladu vůči zažité představě o neúspěchu federalizace autorka inspirativně ukazuje, že na rovině víceúrovňové správy sedmnácti rakouských zemí, rozdělených do Předlitavska a Zalitavska, se přece jen vyvinul systém, který je možné označit za federativní. Jana Ostrkamp tak boří zažitou představu, v níž je federalizace tradičně spojována až se snahami o nové uspořádání monarchie císařem Karlem na konci první světové války, a v opozici vůči tomu ukazuje, že rok 1918 rozhodně nebyl z hlediska federalizace jedinečný a že ho je naopak třeba vnímat jako logický důsledek dlouholetého politického a společenského vývoje.

Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

Poutavý, noirový grafický román o odhalování mocných tajemství světa přírody je komiksový debut francouzského výtvarníka Lucase Harariho (*1990).

Pierre je mladý muž na rozcestí. Přeruší studium architektury a rozhodne se odjet do Vals ve švýcarských Alpách, kde se nachází komplex termálních lázní vysoko v horách. Komplex, který navrhl slavný švýcarský architekt Peter Zumthor, byl předmětem Pierrovy diplomové práce. Hora skrývá mnohá tajemství – říká se, že má ústa, která pravidelně pohlcují lidi. Pierre se skicákem v ruce objevuje záhadné síly hory a jejích pramenů a pokouší se odhalit pravdu, která se za nimi skrývá. Soupeře však najde v muži jménem Valeret, který je podobně posedlý a který si nepřeje nic jiného než konkurenta zlikvidovat.

Když otec Lonsonier opouští Francii, odváží si jedinou cennost – odnož vinné révy, kterou zachránil před zkáznou fyloxérou, jež koncem 19. století hubila evropské vinice ve velkém a vyháněla z domovů tisíce lidí. Usadí se v Chile. Po letech se zpět do Evropy vydává jeho syn Lazar, aby bojoval za otcovu vlast v zákopech absurdního představení, jímž je v jeho očích první světová válka. Po celé století plné svárů a válek zažívá rod Lonsonierů – Lazar, milovnice ptáků Tereza, aviatička Margot, rebel Ilario Da –, rod vykořeněný a přesazený stejně jako jejich vinná réva, chvíle zářné i temné, vzlety plné nadějí i kruté pády. Lonsonierové jako tažní ptáci křižují Atlantik mezi svými dvěma zeměmi, občas je strhne vítr, někdy je uvězní oko uragánu, nakonec z něj však vždycky vylétnou to vysokého nebe, neustále hnáni vpřed tajuplnou rodinnou legendou.
Miguel Bonnefoy nevypráví jen fiktivní ságu rodu Lonsonierů, ale také příběh vlastní rodiny, příběh Francouzů, kteří navzdory vzdálenosti v čase i prostoru svůj původní domov vlastně nikdy neopustili. Přesně mířenými slovy, poetickým, magickým i syrovým jazykem vtahuje čtenáře do osudů výjimečných, svobodomyslných a vášnivých mužů a žen, kteří na cestě za svými sny někdy klopýtají, ale z cesty neuhýbají, ani když jim ji zkříží velké Dějiny.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Sarkasticky laděné příběhy psané formou povídkového komiksu vycházejí ze života současných třicátníků žijících v Bratislavě. Společně, i když každý sám, prožívají internetovou dospělost, ačkoliv neměli internetové dětství. Autorka bujaře píše a čtenář se bujaře směje – dokud nezjistí, že tu jde o důležité věci. A potom… potom se směje dál. V této knize není třeba nic brát vážně – ani sám život! Eklektik Bastard s humorem vypráví o frustracích, seberealizaci, nadváze, stárnutí, práci v korporátech a single životě po třicítce. Osvobozující kniha, ve které zdánlivě neplatí žádná pravidla. Míchají se v ní žánry, témata, vědomá povrchnost s intuitivní hloubkou. Jediným pravidlem je tu styl. Ano, je to kniha nepřehlédnutelného stylu – literárního i životního.

Extrémně vtipná kniha, čtivá, na nic si nehraje, a to je dobře, strašně mě
baví tento jazyk a styl humoru. Bavila jsem se od začátku do konce!
Martinus.sk

Eklektik Bastard je zatím nejlepší kniha Ivany Gibové a jedna
z nejvtipnějších knih současné slovenské literatury.
litcentrum.sk

Vydání knihy podpořilo Literárně informační centrum v Bratislavě.

Sebrané muminí spisy patří k povinné zimní i letní výbavě každého komiksového fanouška (o obdivovatelích Tove Janssonové se asi nemusíme vůbec zmiňovat). Vzhledem k tomu, že první vydání je z větší části dávno vyprodané, přinášíme muminí omnibus, který obsahuje všech pět knih, které doposud česky vyšly. Čeká vás opravdická nálož muminích stripů, které vycházely v britských novinách (původně Evening News) mezi lety 1954 – 1975. Autorka je na zakázku kreslila přímo pro britský trh, ale na samém vrcholu muminí kariéry stripy vycházely ve více než 40 zemích a přebíralo je 120 periodik s celkovým nákladem 20 milionů výtisků denně. České noviny mezi nimi bohužel nebyly ani jedny.
Tato kniha obsahuje první polovinu celkového objemu existujících muminích stripů. Druhou, česky doposud nevydanou polovinu, připravujeme v další, stejně objemné knize.

Vítejte na Clarksonově farmě. Už když se Jeremy proháněl po světě v drahých autech při natáčení pořadu Top Gear, toužil jezdit traktorem a vyorávat své vlastní brambory. Jenomže musel řídit všechna ta různá ferrari a porsche, takže na farmaření nebyl čas. Pak však přišla covidová pandemie, a tak koupil farmu v Oxfordshiru a pořídil si největší traktor na trhu. A začal se činit. Naučil se nejen pěstovat obilí a zeleninu, ale i chovat hospodářská zvířata a včely. Přestože je největším (na výšku) farmářem v Anglii, nebyly tyto začátky lehké. O svém ročním dobrodružství na farmě napsal sérii vtipných novinových sloupků, které najdete v této knize.

„Špatný den na farmě je lepší než dobrý den v kanceláři.“