Výtěžek z prodeje této knihy věnujeme zastupitelskému úřadu Ukrajiny v ČR k nákupu obranného vojenského materiálu.
Z krátké diskuse na Twitteru vznikl nápad složit povídkovou sbírku, jejímž společným jmenovatelem by mohl být strach či smrt a současně hrdinství i naděje. Skupina českých spisovatelek a spisovatelů (Julie Nováková, Jiří Padevět, Dalibor Vácha, Michal Kubal, Pavel Bartáček, Pavel Koudelka, Václav Syruček, Milada Střítezská, Martin Šinkovský, Bohdan Dlouhý, Zbyněk Moravec, Aleš Dvořák, Markéta Kadlecová, Irena Moravcová, Petr Sýkora, Mauser de Vader) se rozhodla tímto způsobem podpořit bojující Ukrajinu, na kterou odkazuje také název celé knihy. Úvodního textu sbírky se zhostil novinář Michal Kubal, osoba skrze své zkušenosti více než povolaná, a následující povídky čtenáře zavedou do různých končin i časů.

NEVZDÁME SE!

Čtu-li slovo povídka, mozek automaticky dodá: Povídky malostranské. Strana je v ukrajinštině i v ruštině jedním ze slov, kterým lze označit stát. Ukrajina byla 24. února 2022 (již podruhé) napadena Ruskem. Nejrozlehlejší „strana“ Evropy (i světa) napadla svého výrazně menšího, ale přesto obrovského souseda. Zdánlivě z ničeho nic jsme v Evropě opět svědky utrpení, které přeci mělo zůstal jen součástí (stále blednoucích) vzpomínek na události první poloviny 20. století. Místo toho jsme uprostřed války, mučení, zabíjení a znásilňování.

Výbor povídek, který se Vám dostává do rukou, je jednou z prvních reflexí toho, co se koncem února stalo sice nechtěnou, ale o to naléhavější součástí našich životů. Skutečnost, že se nečte pěkně, není způsobena nedostatkem talentu autorů, ale povahou tématu. Výzvy, před nimiž stojíme, rovněž nebudou pěkné a každý, kdo si tuhle knížku přečte, jim bude připraven čelit o něco lépe, protože ho všechno to násilí a utrpení, s nímž se autoři popasovali, „otuží“.

Do dalších let toho bude třeba a čím dříve začnete, tím lépe.
– Michael Romancov, politický geograf

Sbírka povídek pro bojující Ukrajinu. „Začala válka na Ukrajině. Tento den změní nejen dějiny Ukrajiny a Ruska, nejenom Evropy, ale celého světa.“
– Michal Kubal

Kniha snů zaujímá v celku Kerouacova díla zvláštní postavení: setkáváme se v ní sice s autorem samotným i s postavami, které známe z jeho ostatních próz, vše je však nahlíženo prismatem snu; tento experimentální román totiž sestává ze zápisů snů, jež Kerouac pořídil v letech 1952–1960. Kerouacovo „spontánní psaní“ je tu snad ještě spontánnější než obvykle, jelikož se osvobozuje od každodenní reality a nechává se omezovat pouze autorovým nevědomím, respektive tím, co je z něj autor schopen a ochoten zveřejnit. Onen surový básnický materiál ovšem zpracovává suverénní stylista, a výsledný text tak nabývá prazvláštní, univerzální působivosti. Řečeno se samotným Kerouacem: „Každonoční snění všech lidí na světě spojuje lidstvo (…) a je také důkazem, že svět je skutečně transcendentální.“

Po neúspěšném pokusu o sebevraždu mladý úředník Hanio Jamada nabídne svůj život na prodej formou inzerátu v tokijském bulvárním deníku. Brzy se začínají ozývat různí zájemci se stále bizarnějšími nabídkami.
Jak se sluší a patří pro četbu na pokračování, Mišima na rozdíl od zdlouhavých ušlechtilých úvah, které používá ve svých „seriózních“ románech, napsal tuto novelu formou rychlého sledu krátkých kapitol, ve kterých se hlavní hrdina dostává do řady absurdních situací s atmosférou, která snese srovnání s Tarantinovým filmem „Pulp Fiction“.

Jedná se o groteskní až surrealistický příběh plný pitoreskních postav, ve kterém Mišima využívá satiru a černý humor ke zkoumání některých témat, která ho zaměstnávala v jeho tvorbě po celý život: smrti, krásy a erotiky.
Původně byla novela Život na prodej (Inoči urimasu) v roce 1968, tedy jen dva roky před autorovou šokující sebevraždou, publikována na pokračování v časopisu Playboy Šúkan. V prosinci téhož roku byla vydána jako kniha.

Toto je James Bond s kafkovskou břitkostí. Hanio je hlavní hrdina komicky lapený mezi svými pudy sebezáchovy a sebezničení a mezi darebáky, kteří se pohybují sem a tam, přičemž vypadají jako agenti mezinárodní zločinecké sítě, a prozaickými postavami zabývajícími se vlastními fantaziemi.
– The Japan Times

Antihrdina knihy, který se marně snaží zbavit se své existence, pro kterou nemá žádný užitek, je alter egem autora, který zinscenoval smrt, o níž on i publikum, které se vysmívalo jeho poslednímu projevu, věděli, že je mimo realitu.
– The Japan Times

Brilantní příklad Mišimovy neomezené představivosti. Paradoxní představy o povaze bytí jsou prezentovány s charakteristickým ironickým úsměvem.
– The Japan Times

Svižný, šílený příběh s ozvěnou hlubších obav, které zajímaly a trápily jeho autora.
– The New York Times

Život na prodej je plný tarantinovských scén pašování a vražd, stejně jako filozofických úvah o japonských postojích ke kodexu bojovníka, meči a cti.
– The Evening Standard

Surrealistický román o městě, které ztratilo duši – od jednoho z literárních velikánů Japonska.
– The Guardian

Jen Mišima dokázal tak famózně a přirozeně míchat kýč a satiru, erotiku a klaunství, konspirační teorie a morální ponaučení.
– Publishers Weekly

V úzkostlivosti své psychologické analýzy je Mišima podobný Stendhalovi a v hloubce studia lidské touhy po sebezničení – Dostojevskému.
– The Christian Science Monitor

Volné pokračování knihy Britské obrázky, která vyšla v roce 2007. Autor, spolupracovník Radiožurnálu a České televize, působil čtvrt století jako redaktor českého vysílání BBC. V knize nastavuje britské společnosti kritické zrcadlo doplněné fotografiemi.
Brexit považuje za největší pochybení Spojeného království od druhé světové války, ale jako liberální demokrat naprosto respektuje výsledek rozhodnutí britských voličů. Nicméně ukazuje, že skotští voliči měli jiný názor než Angličané. Rozebírá vyhlídky Spojeného království v pobrexitovém kontextu a zvláštní pozornost věnuje Skotsku a Severnímu Irsku. Britskou monarchii považuje za garanta historické kontinuity.
Nabízí procházku po několika historických pamětihodnostech Londýna a zastavuje se v Chartwellu, venkovském sídle válečného ministerského předsedy Winstona Churchilla. Nutně se neslučuje s kritiky premiéra Borise Johnsona, jehož životopis Winstona Churchilla považuje za vynikající. Johnsona vidí jako nejschopnějšího britského politika vedle skotské první ministryně Nicoly Sturgeonové. Jednou z kapitol je pak úvaha o věčnosti pojímaná z křesťanského hlediska.
Mezi osobnostmi, s nimiž natočil rozhovory pro BBC, byl sir Nicholas Winton, zachránce stovek hlavně židovských dětí z Československa před začátkem druhé světové války.

Na obloze nade všemi městy planety se náhle objevily vesmírné lodě. V nich k nám dorazila intelektuálně, technologicky i vojensky nadřazená mimozemská rasa známá jako Suveréni. Jejich požadavky vůči lidstvu se zprvu zdají být mírné – sjednocení Země, odstranění chudoby, ukončení válek. Avšak za jakou cenu? Co se stane těm, kdo se postaví na odpor? Znamená jejich příchod konec lidstva… nebo začátek?
Konec dětství je jedním z vrcholných děl velmistra fantastického žánru Arthura C. Clarka, autora neméně proslulých románů 2001: Vesmírná odysea, Setkání s Rámou a mnoha dalších přelomových knih. Od svého vydání v roce 1953 je tento myšlenkově stále provokativní román o „prvním kontaktu“ považován nejen za klasiku science fiction, ale i za literární dílo nevšedních kvalit.

Píše se 10. duben 1912 a z přístavu v Southamptonu vyplouvá na svou první a poslední plavbu Titanic.

Na jeho palubě se nachází britský policejní detektiv Sanders, který má téměř nesplnitelný úkol: mezi stovkami cestujících v první třídě se má pokusit identifikovat hledaného zločince. Protože ještě na moři
nikdy nebyl a ve společnosti smetánky v první třídě se cítí poněkud nejistý, dá ho kapitán Smith, seznámit se scestovalým
badatelem Cedrikem, který se Sandersovi stane vítaným pomocníkem. Tito dva muži začnou pátrat po tom třetím – vrahovi z irských Long Meadows. Příběhu dodává na poutavosti Cedrikovo líčení jeho cest do mormonského Utahu, tradiční Indie
a židovské Haliče.

Nejznámější steampunková hrdinka se vydává do Španělska, aby vyřešila případ ještě podivnější než všechny předchozí. Mladého dědice panství totiž posedl démon a při jeho vymítání upadl do kómatu. Vše je ale ještě podezřelejší, než to na první pohled vypadá. Lady Mechanika musí z jednotlivých dílků sestavit celou skládanku, v níž má svou roli prastará magie jižní Ameriky, nadpřirození krvesajové, předsudky a hlavně láska. Lady Mechanika ale musí zachovat chladnou hlavu a rozhodnout se, na čí stranu se postaví. A když bude mít štěstí, získá další indicii k tajemství vlastního původu.

Nejznámější steampunková hrdinka se vydává do Španělska, aby vyřešila případ ještě podivnější než všechny předchozí. Mladého dědice panství totiž posedl démon a při jeho vymítání upadl do kómatu. Vše je ale ještě podezřelejší, než to na první pohled vypadá. Lady Mechanika musí z jednotlivých dílků sestavit celou skládanku, v níž má svou roli prastará magie jižní Ameriky, nadpřirození krvesajové, předsudky a hlavně láska. Lady Mechanika ale musí zachovat chladnou hlavu a rozhodnout se, na čí stranu se postaví. A když bude mít štěstí, získá další indicii k tajemství vlastního původu.

Kniha Fízl je něco mezi esejem, historiografickou prací a beletrií, přechází volně z jednoho žánru do druhého a zároveň je
i překračuje. Práce sice vychází z materiálů, které produkovala
komunistická tajná policie, nepracuje s nimi ale způsobem, jaký
používá historiografie – není svázána nějakou metodologií, ale
jsou v ní i postupy běžné v literatuře: hříčky, aluze, metafory,
hyperboly, gradace, pointy…, čímž „popisovaná“ realita získává
na plastičnosti. To je umocněno tím, že Placák nekomentuje cizí
zkušenost, ale materiály StB se týkají jeho samotného a jeho
přátel. I když Fízla zařadíme do literatury, je to zároveň zasvěcený vhled do toho, jak fungovala komunistická StB v době
normalizace. Podle autora má kniha i didaktický účel: je to návod, jak se bránit jakémukoli vnějšímu nátlaku, ať už je jeho
původcem stát nebo cokoli jiného. Druhé, rozšířené vydání je
mimo jiné doplněno o happyend – tedy vítězný polistopadový
soud autora s „hrdiny“ jeho knihy, důstojníky tajné policie.

1795 je závěrečným dílem historické noir trilogie. Tycho Ceton
se plíží městem jako raněné zvíře a spřádá plány, jak znovu nabýt důstojnost, o niž ho připravili. Rozpoutá takový chaos, jaký
v podivuhodném i zkaženém městě Stockholmu ještě nezažili.
Emil Winge je odhodlán Cetonovo řádění zastavit. Nemá však
nikde zastání – mocní, stíháni paranoidními obavami ze spiknutí, mají jiné starosti a Mickela Cardella zaměstnává pátrání po
Anně Stině Knappové, která po smrti svých dětí zmizela beze
stopy.

„Niklas Natt och Dag je vynikající vypravěč (…) nikdo před ním nedokázal popsat 18. století tak živě, jazykem, jenž dýchá starobylostí, a přesto zůstává srozumitelný. (…) Niklas Natt och Dag napsal výjimečnou trilogii, působivé historické líčení a zároveň neuvěřitelně napínavou, krvavou detektivku.
– Dagens Nyheter, Sweden