Výbor z poezie významného amerického básníka a esejisty. Gary Snyder o své poezii říká: „Má poezie je o práci, lásce, smrti a hledání moudrosti. Všechno, co máme, je půda pod nohama, mysl a tělo, muž a žena, kteří nás zrodili, muži nebo ženy, s nimiž žijeme, děti, které jsme zrodili, a přátelé, které známe.“

Hrdinka příběhu, situovaného do luxusního švýcarského hotelu, tráví čas konvencemi vynuceného exilu hledáním skutečných hodnot a vztahů.

Příběh, ve kterém jsou omylem zavražděni manželé provozující poněkud neobvyklé sexuální praktiky, je parodií na perverzní thriller.

Nemilosrdná náboženská válka mezi husity a katolíky, která zuřila ve střední Evropě v první polovině 15. století, se pomalu, ale jistě chýlí ke konci. Radikální husitské síly táboritů a orebitů nepřijímají mírové podmínky, které si husité s katolíky vyměnili v Basileji. Rozkol mezi nimi a umírněnými
husitskými kališníky se tak jen prohlubuje. Mírumilovná Šárka se postaví mezi obě strany a snaží se konfliktu zabránit. Historické drama ze středověkých Čech, plné setkání, rozchodů, intrik, zrady, nenávisti a lásky tak spěje k nezadržitelnému konci.

Neschopnost, román spoluautora legendárního seriálu Červený trpaslík, se dokáže zaseknout pod kůži. Co před lety při prvním vydání působilo jako drsná satira, dnes čteme téměř jako dokument.
Rob Grant popisuje svět, v němž se neschopnost stává normou, hloupost strategií a cynismus podmínkou přežití. Hrdina příběhu se snaží obstát v systému, který nepřeje inteligenci, empatii ani odpovědnosti — a zjišťuje, že největší trumfem je nebýt příliš schopný. Grantův humor je ostrý, nemilosrdný a přesný – ostatně jako vždy – a Neschopnost zraje jako víno: s dobou nevyčpěla, právě naopak. V éře manažerských frází, prázdných gest a algoritmického myšlení působí až znepokojivě aktuálně. Je to kniha o moci, selhání a lidské povaze — a o tom, proč svět často řídí ti nejméně vhodní lidé.

Jednoho dne se v hlubokém lese narodila maličká panda. Byla překrásná, až na to, že měla jinou
barvu srsti než ostatní pandy… Byla oslnivě oranžová! Šťastná pandí maminka jí proto dala jméno
Marmeláda. Jenže černo-bílé pandy zlostně prohlásily, že to oranžové mládě do jejich smečky nepatří. A tak se malá panda rozhodla, že se vydá zjistit, kde je její opravdová rodina. A cesta to byla
náramně dobrodružná, zavedla pandu k oranžovým ibisům, opicím, ba i tygrům…

Barevná obrázková knížka pro děti od zhruba 3 let vypráví jednoduchý příběh o tom, jaké to je být
jiný než ostatní a že ze všeho nejlepší je… zůstat zkrátka sám sebou.

Jaké to je být jiný než ostatní ve světě, kde konformita je klíčem k úspěchu? Být jedinou svobodnou matkou ve městě, mluvit doma jinou řečí než ve škole, milovat člověka stejného pohlaví,
chodit do kostela, když ostatní jenom sedí u televize? Povídky na
motivy skutečných vyprávění pamětníků pro Paměť národa přinášejí příběhy lidí, kteří se lišili. Ať už svým původem – jako neodsunutí sudetští Němci, Romové nebo Židé přeživší holocaust –,
svým vzhledem, vírou, sexuální orientací, postižením anebo prostě odvahou vystoupit z davu a udělat něco jinak. I když si nepřipadali jako hrdinové, každodenně prokazovali statečnost už jen tím,
že zůstávali sami sebou, na očích šedivé společnosti, která pro ně
měla jen hanlivá jména: živly, pámbíčkáři, Němčouři, cikáni, úchylové, kriplové, ti divní. Prostě exoti…

Kniha Martina Páchy je věnována problematice vztahu komunistického režimu k náboženským denominacím, jež se v letech 1948–1989 pohybovaly na hraně legality, resp. těm, jež nebyly státem uznány jako povolená náboženská společenství. V centru autorova jeho zájmu stojí Svědkové Jehovovi, letniční křesťané a Adventisté sedmého dne. Páchovi se podařilo na základě archivního výzkumu prokázat, že komunistické Československo nemělo jednotnou náboženskou politiku. Vůči každé denominaci, vůči každé náboženské menšině přistupovalo svébytně a nahodile. Zásadní rozdíly rovněž panovaly v Čechách a na Slovensku, přičemž v samotné české části republiky existovaly i velmi výrazné regionální odlišnosti. Ty byly způsobeny nejen nesystematičností církevní politiky, rozkolísaným či neukotveným ideologickým přístupem, ale stejně tak i postoji konkrétních osob, především tajemníků pro věci církevní. Pozornost je rovněž věnována represi příslušníků náboženských menšin, jejich vytěžování, ale i sledování Státní bezpečností a otázkám religiózní každodennosti v Československu druhé poloviny 20. století.