Výbor z poezie významného amerického básníka a esejisty. Gary Snyder o své poezii říká: „Má poezie je o práci, lásce, smrti a hledání moudrosti. Všechno, co máme, je půda pod nohama, mysl a tělo, muž a žena, kteří nás zrodili, muži nebo ženy, s nimiž žijeme, děti, které jsme zrodili, a přátelé, které známe.“

Hrdinka příběhu, situovaného do luxusního švýcarského hotelu, tráví čas konvencemi vynuceného exilu hledáním skutečných hodnot a vztahů.

Příběh, ve kterém jsou omylem zavražděni manželé provozující poněkud neobvyklé sexuální praktiky, je parodií na perverzní thriller.

Čtyřicetiletému Higovi toho na světě moc nezbylo, jen stará Cessna, vzpomínky a pes. Jako jeden z mála přežil ničivou epidemii chřipky a nyní spolu se sousedem Bangleym, bláznem do zbraní, snaží na zchátralém letišti odrážet vpády zlodějů a rabiátů. Hig pravidelně kontroluje okolí ze svého letadla, až jednoho dne zaslechne ve vysílačce útržek cizího hlášení. Od té doby ho pronásleduje otázka: Je naděje, že by někde poblíž našel další obyčejné lidi? Sousedy, s nimiž by mohl mluvit a kteří by ho nechtěli okrást, nebo ho rovnou zabít? Opustit bezpečný perimetr a vypravit se do neznámé divočiny je ale zatraceně nebezpečný podnik a Hig váhá – až do dne, kdy už zdánlivě nemá co ztratit…
V románu Psí hvězdy, jenž v sobě nese ozvuky z díla Londona, Melvilla či Hemingwaye a bývá přirovnáván k McCarthyho Cestě, se dobrodružný děj mísí s nadčasovými úvahami o smyslu přátelství, sounáležitosti, lidskosti.
Kniha se stala předlohou k filmu Vzhlížet ke hvězdám zkušeného režiséra Ridleyho Scotta, z léta roku 2026.

Málokteré knize se povede ocitnout se na čele žebříčku bestsellerů New York Times a dalších zaoceánských listů, a zároveň vzbudit nefalšované nadšení literárních recenzentů a posbírat nominace na všemožné literární ceny, včetně prestižní National Book Award for Fiction. Románu Na čtyřech všestranné umělkyně Mirandy July se tento husarský kousek povedl. O co v knize, jež tolik zaujala odborné publikum i širokou čtenářskou veřejnost, vlastně jde?

Vypravěčka románu, středně známá umělkyně prožívající akutní krizi středního věku, se rozhodne podniknout cestu autem z Los Angeles do New Yorku. Rozloučí se s mužem a dítětem, ale půl hodiny po startu z náhlého popudu odbočí z dálnice, ubytuje se v tuctovém motelu a její cesta nabere naprosto jiný a naprosto nečekaný směr.
Román vypráví příběh o ženském hledání nového druhu svobody, a činí tak sarkasticky, s dokonalým komediálním načasováním, s nezkrotnou potřebou zkoumat ty největší intimnosti a s přímo hmatatelným potěšením z posouvání hranic. Takhle knížka – částečně groteskní taškařice, částečně něžný text o proměnách sexuálního, milostného a rodinného života pětačtyřicetileté umělkyně – překonává veškerá očekávání a zároveň obnažuje naše utkvělé představy o životě ženy. Miranda July se ve svém románu chopila důvěrně známého materiálu a uhnětla z něj text, který je strhující a skrz na skrz živoucí.

Kniha představuje údajně autobiografické svědectví Cataliny de Erauso (kol. 1592–1650), ženy, která se rozhodla žít jako muž, účastnit se vojenského života a jednat v rozporu s očekáváními, která na ni kladla společnost, rodina i církev. Její osud narušuje tradiční představy o ženské roli v raném novověku a dodnes zůstává jedinečným dokladem osobní odvahy, touhy po svobodě a schopnosti vytvářet si vlastní identitu navzdory rigidním normám.
Catalina pocházela z baskického San Sebastianu a byla od dětství předurčena pro klášterní život. V dospívání však z kláštera utekla a pod mužským jménem se vydala do španělských kolonií v Latinské Americe, kde se zapojila do vojenské služby, účastnila se bitev, střetávala se se zákonem a neustále měnila místa i identity. Když byla její totožnost nakonec odhalena, nesetkala se s trestem, ale s nečekanou mírou pochopení. Obdržela rozhřešení a výsadu nosit mužský oděv i nadále, a to přímo z rukou papeže Urbana VIII. Její příběh se následně stal předmětem fascinace po celé Evropě a koloval v různých jazykových a literárních verzích.

Příběh císařovny, manželky posledního íránského šáha. Příběh, který začal jako romantická pohádka…
Jedenadvacetiletá Farah Díba se provdá za Muhammada Rezu Pahlavího a život mladé dívky se v průběhu několika málo měsíců od základu změní. Píše o ní světový tisk, je považována za módní ikonu a jednu z nejkrásnějších žen planety, později je mladá královna korunována na íránskou císařovnu. Přivede na svět čtyři děti a přitom plní úkoly, které se od panovnice očekávají: věnuje se kultuře, charitě, setkává se s obyvateli své země, reprezentuje ji v cizině… O dvacet let později se sláva mění v noční můru: demonstrace, krvavé bouře, spěšný odjezd již vážně nemocného šáha, exil bez možnosti najít trvalé útočiště, protože s novým íránským režimem, s režimem ajatolláhů, chtějí zůstat zadobře všechny státy světa. USA šáha přijmou kvůli nutné operaci, ale islamisté si chtějí vynutit jeho vydání do Íránu a zajmou diplomaty amerického velvyslanectví v Teheránu. Rodina se přesouvá do Panamy, ovšem ani tam nejsou v bezpečí, nakonec najdou útočiště v Egyptě, kde šáh záhy zemře. Život pokračuje dál, děti dospívají, svět se proměňuje – a jméno Rezá Pahlaví se opět objevuje v titulcích světových médií.
Farah Pahlaví doplnila nové vydání svých Pamětí o aktuální úvod a doslov. Jak tyto doplňující texty, tak vlastní kniha jsou ryze osobní výpovědí ženy, která byla svého času v centru dění v zemi, jež má dodnes potenciál změnit celý svět. Paměti nikdy nemůžou už ze své podstaty být objektivní, jsou ale důležitou součástí celého obrazu a mnohdy i základem hlubšího poznání regionu nebo doby.

Během šesti měsíců jsou zavražděny tři malé děti a čtvrté unikne smrti jen o vlásek. Zpočátku pachatel řádí na Ostravsku, posléze se přesouvá do Prahy. Všechny případy mají jedno společné – k vraždám či pokusům o ně dochází den před narozeninami obětí. Kdo za ohavnými
skutky stojí a jaké pohnutky ho k nim vedou, intenzivně zjišťují zprvu ostravští kriminalisté pod vedením Ivoše Kiliána a později se k nim připojí i pražští kolegové s týmem Radima Brázdy.
Jde o jejich druhý společný případ, poprvé se takto sešli při vyšetřování případu, který čtenáři znají z knihy Perfektní alibi. Při postupném odhalování nových a nových skutečností jsou okolnosti smrti malých dětí čím dál děsivější. Mordparty svádějí závod s časem a dělají všechno pro to, aby vraha dopadly dříve, než stačí znovu zaútočit.