Výbor z poezie významného amerického básníka a esejisty. Gary Snyder o své poezii říká: „Má poezie je o práci, lásce, smrti a hledání moudrosti. Všechno, co máme, je půda pod nohama, mysl a tělo, muž a žena, kteří nás zrodili, muži nebo ženy, s nimiž žijeme, děti, které jsme zrodili, a přátelé, které známe.“

Hrdinka příběhu, situovaného do luxusního švýcarského hotelu, tráví čas konvencemi vynuceného exilu hledáním skutečných hodnot a vztahů.

Příběh, ve kterém jsou omylem zavražděni manželé provozující poněkud neobvyklé sexuální praktiky, je parodií na perverzní thriller.

Poémy Dutí lidé (1925) a Popeleční středa (1930) společně vytyčují nejzřetelnější předěl v Eliotově básnickém díle: první báseň je svou fragmentárností, tragikomickou rituálností a různohlasím těsně spřízněna s Pustou zemí, druhá svou meditativní
religiozitou a širším souzvukem předjímá pozdní Čtyři kvartety. Právě díky tomu však vybízejí k hledání hlubších souvislostí Eliotovy poetiky a jeho duchovního postoje. Dutí lidé jsou
mimo jiné inspirováni Conradovým Srdcem temnoty a vřazují
se do okruhu modernistických „cest do hlubin noci“; Popeleční
středa, v níž zaznívají verše převzaté z Danta a jeho současníků, patří do kontextu modernistických snah „napsat ráj“.

Výbor dvaceti devíti pohádek ze slavného Pentameronu italského básníka a sběratele pohádek G.
Basileho. Pentameron aneb Pohádka pohádek vyšel poprvé ve dvou svazcích až po smrti autora
v letech 1634 a 1636. Přestože se dočkal několika vydání, teprve znovuobjevení díla bratry Grimmy
mu přineslo uznání. Jedná se o nejstarší sbírku evropských pohádek a řada z nich, které později
zpopularizovali právě bratři Grimmové či Charles Perrault, u nás K. J. Erben a Božena Němcová, je
zde zaznamenána poprvé. Pohádky jsou napsány bohatým barokním jazykem plným metafor, synonym, vtipu až sarkasmu a moudrosti.

Na motivy z Pentameronu natočil režisér Matteo Garrone v roce 2015 italsko-francouzsko-britský
film Pohádka pohádek.

Krásná literatura a matematika – zdánlivě zcela odlehlé
disciplíny. Běžní čtenáři románů a básní si ale patrně neuvědomují, v kolika proslulých literárních dílech už narazili na motivy související s matematikou. Sarah Hartová
je nejen dychtivá čtenářka, ale i úspěšná matematička,
takže podobné motivy ihned při četbě rozpoznává, shromažďuje a odborně zkoumá. S potěšením nachází v Bílé
velrybě, Tristramu Shandym i Gulliverových cestách zmínky o cykloidě a intergrální počet ve Vojně a míru; ověřuje
správnost propočtů Swiftových i Voltairových; nesmlouvavě hodnotí kryptologické dovednosti Sherlocka Holmese
i Roberta Langdona. A svůj výklad koření hříčkami, veršíky
i historkami, a sleduje jediný cíl: dokázat všem čtenářům,
že krása matematiky a krása literatury nejsou zdaleka tak
neslučitelné, jak si možná někdo myslí.

Největší diktátoři 20. století – Hitler, Stalin a Mao – vládli pomocí brutálních represí. Mnozí z nich také zavedli oficiální ideologii
a izolovali své státy od okolního světa. V posledních desetiletích se však tvář diktatury změnila. Nová generace dobře oblečených a mediálně zdatných mocipánů přetváří autoritářskou
vládu pro éru globálních vztahů. Namísto výročních průvodů
a vězeňských táborů tito vůdci kontrolují své občany pomocí
manipulace s informacemi a předstírání demokratických postupů.
Stejně jako spin doktoři v demokraciích, i oni překrucují zprávy, aby získali podporu. Kniha sleduje vzestup takových
„spin dictators“ po celém světě – mužů jako Hugo Chávez ve
Venezuele, Vladimir Putin v Rusku a Viktor Orbán v Maďarsku.
Ukazuje, jak se tito vládci liší od zbývajících „diktátorů strachu“,
jako jsou Kim Čong-un a Bašár al-Asad, i od takových mistrů
hi-tech represe, jako je Si Ťin-pching.
Kniha, založená na důkladném výzkumu, ale napsaná přístupným jazykem, se snaží
rozluštit velkou politickou hádanku naší doby: jak mohou diktátoři přežít ve věku prohlubující se modernity. Naznačuje, proč
tento nový typ diktatury vzniká, jak funguje, jaké hrozby takové režimy představují a jak se jim Západ může nejlépe bránit.

V 15. století vypukne ve střední Evropě zuřivá náboženská válka mezi husity a katolíky. Šárka se
po sedmileté nepřítomnosti vrací k husitům. Po smrti hrdinného Jana Žižky pokračuje husitské vojsko v nezadržitelném tažení, nicméně intriky královny Barbary přinášejí nečekaná úskalí. Šárku vyděsí zvěrstva páchaná husity a opět učiní vážné rozhodnutí. Jsme svědky střídání a prolínání osudů všech zásadních postav příběhu.