Výbor dvaceti devíti pohádek ze slavného Pentameronu italského básníka a sběratele pohádek G.
Basileho. Pentameron aneb Pohádka pohádek vyšel poprvé ve dvou svazcích až po smrti autora
v letech 1634 a 1636. Přestože se dočkal několika vydání, teprve znovuobjevení díla bratry Grimmy
mu přineslo uznání. Jedná se o nejstarší sbírku evropských pohádek a řada z nich, které později
zpopularizovali právě bratři Grimmové či Charles Perrault, u nás K. J. Erben a Božena Němcová, je
zde zaznamenána poprvé. Pohádky jsou napsány bohatým barokním jazykem plným metafor, synonym, vtipu až sarkasmu a moudrosti.

Na motivy z Pentameronu natočil režisér Matteo Garrone v roce 2015 italsko-francouzsko-britský
film Pohádka pohádek.

Výbor z poezie významného amerického básníka a esejisty. Gary Snyder o své poezii říká: „Má poezie je o práci, lásce, smrti a hledání moudrosti. Všechno, co máme, je půda pod nohama, mysl a tělo, muž a žena, kteří nás zrodili, muži nebo ženy, s nimiž žijeme, děti, které jsme zrodili, a přátelé, které známe.“

Hrdinka příběhu, situovaného do luxusního švýcarského hotelu, tráví čas konvencemi vynuceného exilu hledáním skutečných hodnot a vztahů.

Příběh, ve kterém jsou omylem zavražděni manželé provozující poněkud neobvyklé sexuální praktiky, je parodií na perverzní thriller.

Druhá světová válka se chýlí ke konci a vojín Marujama sloužící v japonské císařské armádě je spolu se svou jednotkou odvelen do Baienu na ostrově Nová Británie v Papui Nové Guineji. O Baienu
se hovoří jako o ráji, nicméně vojáci brzy poznají, že jde spíš o místo, odkud se do ráje dostanou –
střety s nepřítelem, drsné počasí, nemoci, místní fauna, ale také šikana ze strany nadřízených je to-
tiž houfně kosí do mělkých hrobů. Marujama má v boji zpočátku štěstí, ale i on se nakonec dostává
do svízelné situace, když jeho jednotka dostane rozkaz zemřít kvůli bizarnímu nedorozumění…

Příběh o krutosti a absurditě války od mistra japonského komiksu Šigerua Mizukiho, jenž při jeho
tvorbě vycházel z vlastních vzpomínek na válku v Tichomoří, obdržel v roce 2009 cenu Prix di patrimoine udělovanou na festivalu v Angoulême a v roce 2012 Eisnerovu cenu v kategorii Nejlepší
americké vydání mezinárodního komiksu z oblasti Asie.

Uznávaný historik Frank Dikötter vypráví strhující příběh moderní historie Číny a jejího hospodářského vzestupu po katastrofě tzv. kulturní revoluce. Díky ojedinělému přístupu ke stovkám dosud nezveřejněných dokumentů z archivů komunistické strany nahlíží do zákulisí čínské politiky od smrti Velkého kormidelníka Maa až po Si Ťin-pchinga a mapuje bezprecedentní čtyřicetiletou transformaci země, která ji vynesla ze 126. příčky na pozici druhé největší ekonomiky světa. Autor přitom zpochybňuje naše představy a mýty o společnosti, která neochvějně kráčí vpřed a drží krok s rytmem stranického bubnu, a místo toho odhaluje bouřlivý vývoj plný svárů, palácových intrik, občanské neposlušnosti, protikorupčních čistek či stínového bankovnictví a systému dvojích cen. Zkoumá, jakým způsobem Čína proplula finanční krizí roku 2008, jak roste její nepřátelství vůči Západu a proč se země vyvíjí v tuhou diktaturu s rozsáhlým bezpečnostním aparátem a nejpropracovanějším systémem sledování občanů na světě. Z této velkolepé knihy je více než patrné, že cílem komunistické strany nikdy nebylo připojit se k demokratickému světu, ale vzdorovat mu ‒ a nakonec ho porazit.

Ve stínu úlu je gotický román, který se odehrává v období první republiky v rodinné vile v horách. Mladá žena, která zde získá práci jako guvernantka, čelí však mnohem větším výzvám,
než je výchova dětí. Kromě své svěřenkyně si musí najít cestu
i k ostatním obyvatelům domu, který je dobře skrytý před zraky okolí a ve svých tichých chodbách skrývá mnohá tajemství.
V jeho koutech se hromadí dávné hříchy a před světlem prchají mnohonohé bytosti. Chce to velkou odvahu podívat se pod
masku svých bližních. A ještě větší pod tu svou.

Ve své nové knize nás Peterson provádí prastarými zakladatelskými příběhy západního světa. Detailně analyzuje starozákonní příběhy o vzpouře, oběti, utrpení a vítězství, které nás
kulturně i psychologicky ukotvují a sjednocují. Adam a Eva
a věčný Pád lidstva; vražedná válka mezi Kainem a Ábelem;
Noe a katastrofická potopa; zhroucení babylonské věže; Jonáš v pekle velrybího břicha; putování Mojžíše a jeho lidu – co
všechno mohou tyto příběhy znamenat? Jak se stalo, že utvářely našeho ducha i náš svět a obrátily nás stejným směrem?