Výbor z poezie významného amerického básníka a esejisty. Gary Snyder o své poezii říká: „Má poezie je o práci, lásce, smrti a hledání moudrosti. Všechno, co máme, je půda pod nohama, mysl a tělo, muž a žena, kteří nás zrodili, muži nebo ženy, s nimiž žijeme, děti, které jsme zrodili, a přátelé, které známe.“

Hrdinka příběhu, situovaného do luxusního švýcarského hotelu, tráví čas konvencemi vynuceného exilu hledáním skutečných hodnot a vztahů.

Příběh, ve kterém jsou omylem zavražděni manželé provozující poněkud neobvyklé sexuální praktiky, je parodií na perverzní thriller.

Největší diktátoři 20. století – Hitler, Stalin a Mao – vládli pomocí brutálních represí. Mnozí z nich také zavedli oficiální ideologii
a izolovali své státy od okolního světa. V posledních desetiletích se však tvář diktatury změnila. Nová generace dobře oblečených a mediálně zdatných mocipánů přetváří autoritářskou
vládu pro éru globálních vztahů. Namísto výročních průvodů
a vězeňských táborů tito vůdci kontrolují své občany pomocí
manipulace s informacemi a předstírání demokratických postupů.
Stejně jako spin doktoři v demokraciích, i oni překrucují zprávy, aby získali podporu. Kniha sleduje vzestup takových
„spin dictators“ po celém světě – mužů jako Hugo Chávez ve
Venezuele, Vladimir Putin v Rusku a Viktor Orbán v Maďarsku.
Ukazuje, jak se tito vládci liší od zbývajících „diktátorů strachu“,
jako jsou Kim Čong-un a Bašár al-Asad, i od takových mistrů
hi-tech represe, jako je Si Ťin-pching.
Kniha, založená na důkladném výzkumu, ale napsaná přístupným jazykem, se snaží
rozluštit velkou politickou hádanku naší doby: jak mohou diktátoři přežít ve věku prohlubující se modernity. Naznačuje, proč
tento nový typ diktatury vzniká, jak funguje, jaké hrozby takové režimy představují a jak se jim Západ může nejlépe bránit.

V listopadu roku 1995 je v potoce u fotbalového hřiště nedaleko vlakového nádraží v Háji ve Slezsku nalezeno nahé lidské
tělo přikryté kabátem. Přivolaná policie následně zjistí, že se
jedná o dívku, kterou někdo znásilnil a zavraždil. Kam se ale
podělo její oblečení, boty a osobní věci? Vrah na místě kromě
samotného těla a kabátu nic dalšího nezanechal. Kriminalisté z ostravského prvního oddělení rozjíždějí rozsáhlé pátrání
a složité vyšetřování. Počítače, mobily, internet i nejmodernější
kriminalistické metody – to vše je zatím hudbou budoucnosti.
Vyšetřovatelé pracují s tužkou, zápisníkem, ručně kreslenými
portréty a psacími stroji, jimiž popisují stohy papírů. Musejí ale
konat rychle, protože se obávají, že vrah zaútočí znovu…

Jeden z prvních případů
vyšetřovatele Ivoše Kyliána.

Do městečka Scauri (autorčina rodiště) v jižním Laziu se přistěhuje Vittoria. Přichází s mladší přítelkyní, kupuje dům se zahradou, kam může kdokoli kdykoli vstoupit, zřizuje v něm penzion pro
zvířata, najde si práci jako asistentka v lékárně, v klubu železničářů hraje brilantně karty. V provinčním prostředí je ve všem odlišná, pro místní komunitu záhadná a neproniknutelná, zároveň však
její sebevědomá jinakost, přímočarost a ochota pomáhat budí zájem maloměsta. Jednoho dne je
nalezena mrtvá ve vaně, v níž patrně nešťastnou náhodou utonula. Jiná žena, vypravěčka příběhu
Lea, právnička žijící šťastný rodinný život s manželem a dvěma dcerami, jež byla vždy vnímavá vůči
Vittoriinu magnetismu, se nespokojí s výrokem o nehodě a pustí se do takřka detektivního pátrání. Postupně se jí daří rozplétat neznámé stránky Vittoriiny osobnosti a rekonstruuje její minulost,
současně však prohlubuje poznání sebe samé.

Příběh z provinčního města, které je plné
záhad a každodenních, hořkosladkých
radostí.

Ilustrované vydání s více jak 170 ilustracemi od Garyho Gianniho.
Dlouho před událostmi, které znáte ze Hry o trůny, sedí Targaryenové pevně na Železném trůně. To ovšem neznamená, že v Západozemí panuje klid. Bratrovražedný boj uvnitř vládnoucí dynastie rozpoltil Sedm království. A právě v té době křižuje krajem potulný rytíř ser Duncan Vysoký. Anebo Dunk tupý jako lenochův meč? Všechno je to nějak zamotané, a to včetně původu jeho panoše Egga.
Tři uzavřené, ale navazující novely ze světa Hry o trůny představují G. R. R. Martina tak, jak si jej čtenáři zamilovali dávno před slavnou ságou – jako jednoho z nejlepších povídkářů žánru.

Románový debut Rity Bullwinkelové nazvaný Úder na hlavu sleduje osudy osmi mladých boxerek, které se z různých koutů Spojených států sjedou do nevadského Rena na dvoudenní juniorské
mistrovství v boxu. Každá kapitola románu přitom zachycuje jeden zápas, od čtvrtfinále až po neočekávaně obsazené finále. Minulost dívek se ve vyprávění prolíná s jejich budoucností – a průsečíkem je vždy daný boxerský mač; díky autorčině mimořádně preciznímu jazyku, vytříbenému vypravěčskému stylu a odstředivé obrazotvornosti se líčení nemilosrdného boxerského klání
postupně proměňuje v působivé podobenství o dívkách na prahu dospělosti a jejich potýkání se
světem kolem nich.
Při čtení románu není těžké pochopit, proč vzbudil takové literárněkritické
i čtenářské nadšení – a člověk dá ochotně za pravdu recenzentům, kteří mj. prohlašují, že „román
Bulwinkellové je nesmírně silný a svěží; na co autorka upře pozornost, to se doslova rozzáří“ (New
York Times); že jde o „elegantní meditaci nad fyzickým zápolením… prodchnutou metaforami a ra-
finovanými obrazy, jež v každé scéně poeticky zastavují čas: do osmi dvouminutových kol boxer-
ského zápasu se toho vejde opravdu hodně“ (Washington Post); že je Úder na hlavu „brilantní,
nepředvídatelná próza“ (San Francisco Chronicle), jež se „nepodobá žádné jiné, a přece dokonale
funguje a zanechá v nás nesmazatelný dojem“ (Guardian)

Vydání knihy finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.