Výbor z poezie významného amerického básníka a esejisty. Gary Snyder o své poezii říká: „Má poezie je o práci, lásce, smrti a hledání moudrosti. Všechno, co máme, je půda pod nohama, mysl a tělo, muž a žena, kteří nás zrodili, muži nebo ženy, s nimiž žijeme, děti, které jsme zrodili, a přátelé, které známe.“

Hrdinka příběhu, situovaného do luxusního švýcarského hotelu, tráví čas konvencemi vynuceného exilu hledáním skutečných hodnot a vztahů.

Příběh, ve kterém jsou omylem zavražděni manželé provozující poněkud neobvyklé sexuální praktiky, je parodií na perverzní thriller.

Co když to, co považujeme za lásku, není láska – ale jen způsob, jak přežít vlastní život?
Tomáš je scenárista, který celý život věřil v romantický mýtus osudové lásky. Alice chtěla rodinu, která bude bezpečným místem pro všechny. Leoš hledá dokonalý obraz ženy, který by mohl zachytit – jako fotografii. Nina touží po něčem jednodušším: být konečně viděna taková, jaká skutečně je.
Každý z nich má vlastní představu o vztahu. A každý z nich postupně zjišťuje, že ve skutečnosti miluje spíše obraz, který si o druhém vytvořil. Název Dokonalý záběr odkazuje jak k motivu fotografie a filmu, tak k lidské touze zachytit a udržet moment, který se ve skutečnosti nedá zastavit.

Když Jan Novák odcházel v druhé polovině 60. let s rodiči do exilu, bylo mu šestnáct let. Do Československa se na skok podíval na sklonku let sedmdesátých, kdy byl ovšem záhy vyhoštěn – a pak
až v prosinci 1989, a to na pouhé tři dny. Tyto tři dny však vydaly na celou knihu. Sám autor v úvodu Sametu a páry říká: „Existují dva druhy psaní. První čerpá ze zkušenosti ve službách fantazie,
a tomu se říká krásná literatura. Druhý čerpá ze zkušenosti ve službách paměti, a tomu se říká literatura faktu. Při psaní této knihy jsem si dodával odvahy tím, že jsem si říkal, že paměť je stejně
svým způsobem druh fantazie.“ Paměť a fantazie se v jeho textu skutečně uplatňují rovným dílem;
Novákův záznam tří dnů prosycených dějinnými událostmi, cigaretovým kouřem a dychtivým očekáváním příštího vývoje se vyznačuje vším, nač jsme od něj zvyklí: i zde se dočkáme umného mísení vznosných úvah a precizního popisu každodenní banality, hospodských historek, v nichž se skrývá hlubší smysl, či nekompromisního, ale zároveň empatického zobrazení lidského panoptika.

Jak se stane, že se dvě obyčejné dnešní děti ocitnou uprostřed sváru slovanských bohů s démonem?
Slovanská mytologie je stále poněkud zahalena tajemstvím a zůstává stranou zájmu spisovatelů. Veronika Pokorná to svým románem napravuje.

Blíží se Vánoce, ale dvanáctiletá dvojčata Max a Lucka teď mají úplně jiné starosti. Pronásledují je třídní trapiči a oni se na útěku před nimi ukryjí v jeskyni na Hromové hoře nad jejich vesnicí. Objeví tam zářivý kámen a odnesou si ho domů. Netuší, že jde o mocný Alatyr, úlomek základního kamene božské říše, a že tak osvobodili hadího démona Zmeje. Kdysi dávno ho tu za trest uvěznili slovanští bohové Perun s Velesem a Zmej teď zatouží po pomstě i vládě nad světem. Svým uhrančivým pohledem si z obyvatel vesnice buduje armádu poslušných, bezcitných otroků. Jen Lucka a Max zatím jeho moci unikají. Démon ale nemá času nazbyt, blíží se zimní slunovrat, jediný den, kdy Perunova síla ochabne. Podaří se bohům a dětem zhatit jeho plány?

Napínavý fantasy příběh ze současnosti umně propojený se slovanskou mytologií představuje v záplavě románů čerpajících z anglosaských nebo severských mýtů originální osvěžení.

Příští voda je poetická novela o ztrátě, rodinném mlčení a o tom, že život si vždycky najde novou cestu.
Po smrti manžela zůstává Marta sama v domě s barevnými vitrážemi na okraji vesnice. Dny plynou v tichém rytmu zahrady, slepic, cvičení jógy a drobných domácích rituálů. Zdánlivý klid postupně narušují obyvatelé vedlejšího domu – malý Vašík, jeho otec Tomáš a neklidná Gabriela. Nenápadná setkání začnou pomalu otevírat otázky, které Marta dlouho držela stranou. Především vztah k jejím dvěma dospělým dcerám, mezi nimiž se během let usadilo více ticha, než si kdy dokázala připustit.

Pokračování světového knižního hitu z Jižní Koreje doputovalo do Česka.
Penny je zaměstnaná v Dallergutově obchodním domě už více než rok. Občas sice udělá nějakou chybu, ale díky své nápaditosti a snaze učit se nové věci se stala plnoprávnou pracovnicí ve snovém průmyslu s oprávněním ke vstupu do tajemné „firemní zóny“, kde sídlí nejen továrny na sny, ale i úřad řešící stížnosti jejich uživatelů či testovací centrum plné surovin na výrobu snů. Penny kromě své běžné práce řeší problémy stálých zákazníků nebo pomáhá s přípravou velké pyžamové párty.

Druhý díl korejského bestselleru přináší ještě více fantazie, laskavého humoru a lidského porozumění a předkládá čtenářům příběhy o snech, které nás utvářejí, o odvaze hledat světlo i uprostřed nejtemnější noci.