Výbor z poezie významného amerického básníka a esejisty. Gary Snyder o své poezii říká: „Má poezie je o práci, lásce, smrti a hledání moudrosti. Všechno, co máme, je půda pod nohama, mysl a tělo, muž a žena, kteří nás zrodili, muži nebo ženy, s nimiž žijeme, děti, které jsme zrodili, a přátelé, které známe.“

Hrdinka příběhu, situovaného do luxusního švýcarského hotelu, tráví čas konvencemi vynuceného exilu hledáním skutečných hodnot a vztahů.

Příběh, ve kterém jsou omylem zavražděni manželé provozující poněkud neobvyklé sexuální praktiky, je parodií na perverzní thriller.

Na začátku knihy se dozvídáme o záhadném a děsivém konci jedné vědecké expedice – konci tajemně provázaném s budoucími událostmi a s manipulativními praktikami tajemné státní agentury známé jako Centrála.
O mnoho let později se materiály ohledně expedice dostanou do rukou agenta Centrály Jima a podivný dojem, který z materiálů má ještě zesílí, když se ocitne v terénu na takzvaném Zapomenutém pobřeží. S mladou a nezkušenou kolegyní postupně zjišťuje, že má co do činění nejen se skupinou nebezpečných podivínů zkoumajících paranormální jevy, ale že se v okolí znovu pohybuje tajemný Renegát, zodpovědný za tragický osud oné dávné expedice.
Příběh vrcholí vysláním první výpravy do Oblasti X, za tajemnou bariéru, která někdejší Zapomenuté pobřeží odřízla od okolního světa. Očima elitního, ale výstředního agenta sledujeme, jak se dobře vycvičený tým pokouší v nejisté, proměnlivé krajině nalézt „vypínač“, který by území navrátil
jeho dřívější podobu. Jenomže Oblast X tak či onak vstřebá a poznamená vše, co její hranice překročí…

Deset let od prvního vydání Anihilace, Autority a Adaptace, děsivé i poetické trilogie o tajemné Oblasti X, nás autor zve na další neočekávanou výpravu.

Strata, tedy vrstvy. Román, v němž Terry Pratchett poprvé zkoumá myšlenku plochého světa –
dávno předtím, než vznikla jeho slavná Zeměplocha. Nacházíme se prozatím v žánru science fiction, ale autor už s typickým kacířstvím a nadhledem přemítá o původu vesmíru, civilizací i samotné
reality.
Na cestu za největším tajemstvím všech dob se vydává posádka složená ze tří bytostí různých ras,
a jejich výprava je stejně dobrodružná jako podvratná. Pratchett zde spojuje humor, filozofii a nápady, které později dozrály v jeho nejslavnějších knihách.
Po třiceti letech se tak českým čtenářům vrací pozoruhodný titul, který ukazuje autora na prahu
jeho největších objevů.

V kavárně velkého frekventovaného nádraží sedí žena. Pije kávu a zvědavě a zároveň zdrženlivě sleduje okolí. Jmenuje se Evropa. A tohle je její příběh…

Lenka Horňáková-Civade ve svém esejistickém vyprávění představuje Evropu jako živoucí bytost, vypravěčku vlastní historie, v níž se mýtus prolíná s realitou, minulost se současností a literatura s geografií a filosofií. Evropa, tajuplná žena v nádražní kavárně, vzpomíná, jak ji unesl Zeus v podobě bílého býka, vysvětluje, proč ji středověcí geografové zpodobňovali jako královnu, a zkoumá vlastní identitu skrze otázky lidí, kteří kolem ní spěchají nádražní halou a promlouvají k ní různými jazyky.

V postapokalyptickém světě, jenž zničila genetická manipulace a lidská chamtivost, se skupina přeživších snaží vybudovat nový způsob soužití – mezi sebou navzájem i s podivuhodnými, pečlivě vyšlechtěnými bytostmi, které jsou předurčeny zdědit svět. Jejich křehké společenství však čelí nejen hrozbě ze strany zmutovaných zvířat, ale i útokům agresivních a všehoschopných zločinců…

Román MaddAddam uzavírá stejnojmennou dystopickou trilogii kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové v příběhu napsaném jejím typicky svižným, podmanivým a leckdy i štiplavě humorným stylem.

V antikvariátu poblíž pražského Klementina se odehrává příběh o drahocenných knihách, mluvících krysách, kouzelném inkoustu, rodičovské lásce i veliké povodni. Jeho hlavní hrdinka, jedenáctiletá Adina, žije jen se svým tatínkem, majitelem antikvariátu. Jednoho dne v nejhořejší polici knihovny najde sbírku básní. Napsala ji její maminka nedlouho před svou smrtí. Jenže verše jsou francouzsky. A pak Adina učiní ještě jeden podivuhodný objev: ve skladu přistihne krysu, přesněji krysáka, jak se ve světle svíčky hrbí nad knihou a cosi si mumlá. Hlodavec ale umí nejen číst a mluvit mnoha jazyky, umí také psát. Jmenuje se Aleph Rattus, krátce Alfréd, a zrovna sepisuje své paměti – sahají až do roku 1455, kdy si krysák v dílně vynálezce knihtisku Johannese Gutenberga lízl kouzelného inkoustu…