Výbor z poezie významného amerického básníka a esejisty. Gary Snyder o své poezii říká: „Má poezie je o práci, lásce, smrti a hledání moudrosti. Všechno, co máme, je půda pod nohama, mysl a tělo, muž a žena, kteří nás zrodili, muži nebo ženy, s nimiž žijeme, děti, které jsme zrodili, a přátelé, které známe.“

Hrdinka příběhu, situovaného do luxusního švýcarského hotelu, tráví čas konvencemi vynuceného exilu hledáním skutečných hodnot a vztahů.

Příběh, ve kterém jsou omylem zavražděni manželé provozující poněkud neobvyklé sexuální praktiky, je parodií na perverzní thriller.

Děj románu, jehož hlavními postavami jsou Nancy Wheelerová a Robin Buckleyová, se odehrává v mezidobí mezi čtvrtou a pátou řadou kultovního seriálu Stranger Things.
Nancy by měla na podzim nastoupit na univerzitu, ale může z Hawkinsu vůbec odejít, když kdesi v přítmí pořád číhá Vecna? Když se začne spolužák Joey Taft chovat podivně, je Nancy přesvědčená, že si netvor vybral další oběť. A proč náhle tolik obyvatel Hawkinsu trpí dýchacími potížemi? Jakmile se Nancy s Robin pustí do vyšetřování, pověsí se jim na paty tajemný muž. Kdo to může být? Má snad něco společného s Obráceným světem?

Kdo byla Magda Goebbelsová? Jak se z adoptivní dcery židovského obchodníka stala přesvědčená nacistka a příkladná matka třetí říše?

Román německé spisovatelky Nory Bossongové se opírá o skutečné události a vykresluje čtvrtstoletí německých dějin mezi roky 1919–1944 prostřednictvím dvojportrétu Magdy Goebbelsové a jejího mladého milence Hanse Kesselbacha. Sblížili se, když Magda hledala únik z nešťastného manželství s průmyslníkem Güntherem Quandtem a Hans se snažil utajit svou homosexualitu. Záhy život zavál oba jinam, Magda se provdá za Goebbelse a září z titulních stránek propagandistických plátků, zatímco Hans balancuje na hraně před branou do nacistického pekla…

„Román o plíživém rozkladu demokracie.“
Norddeutscher Rundfunk

„Román o spoluvině a o tom, jak z malého zla roste to velké.“
Daniel Kehlmann, autor jednoho z nejlepších románů roku 2025 Šálivá hra světla

To, že se v přírodě nesmí rámusit, vědí všechny děti na světě. Jak jsou na tom ale dospělí? Chovají se tiše a ohleduplně?
Malé medvídě dovádí s mámou medvědicí na zasněžené pláni. Hory na obzoru připomínají kopečky vanilkové zmrzliny a krajinou se rozléhá veselé medvědí bručení. Zkrátka den jako malovaný –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nic by ho nemohlo pokazit. Nebo snad ano?
Bohatě ilustrovaná kniha inspirovaná skutečným příběhem vypráví o tom, co všechno se může stát, když do takové idylky vstoupí člověk.

Kniha pro děti od 6 let je vhodná i jako první čtení.

Vydání knihy finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Málokteré knize se povede ocitnout se na čele žebříčku bestsellerů New York Times a dalších zaoceánských listů, a zároveň vzbudit nefalšované nadšení literárních recenzentů a posbírat nominace na všemožné literární ceny, včetně prestižní National Book Award for Fiction. Románu Na čtyřech všestranné umělkyně Mirandy July se tento husarský kousek povedl. O co v knize, jež tolik zaujala odborné publikum i širokou čtenářskou veřejnost, vlastně jde?

Vypravěčka románu, středně známá umělkyně prožívající akutní krizi středního věku, se rozhodne podniknout cestu autem z Los Angeles do New Yorku. Rozloučí se s mužem a dítětem, ale půl hodiny po startu z náhlého popudu odbočí z dálnice, ubytuje se v tuctovém motelu a její cesta nabere naprosto jiný a naprosto nečekaný směr.
Román vypráví příběh o ženském hledání nového druhu svobody, a činí tak sarkasticky, s dokonalým komediálním načasováním, s nezkrotnou potřebou zkoumat ty největší intimnosti a s přímo hmatatelným potěšením z posouvání hranic. Tahle knížka – částečně groteskní taškařice, částečně něžný text o proměnách sexuálního, milostného a rodinného života pětačtyřicetileté umělkyně – překonává veškerá očekávání a zároveň obnažuje naše utkvělé představy o životě ženy. Miranda July se ve svém románu chopila důvěrně známého materiálu a uhnětla z něj text, který je strhující a skrz na skrz živoucí.

Neuvěřitelný příběh mladičkého „básníka z Terezína“ Hanuše Hachenburga (1929–1944). Baptiste Cogitore jemně, s velkou empatií proniká do krátkého, pohnutého a přitom bohatého života židovského chlapce z Prahy, který byl do drsné reality uvržen ještě dřív, než svět začala ničit zhoubná ideologie: narodil se v roce 1929 v židovské zámožné rodině, ale v roce 1938 ho matka z osobních důvodů umístila do sirotčince. Ve třinácti letech byl deportován do ghetta Terezín a v prosinci 1943 do Osvětimi-Březinky, kde byl den před svými patnáctými narozeninami zavražděn. Předtím, ještě v Terezíně, za sebou zanechal hlubokou stopu – v jednom z baráků ghetta na čtyřicet chlapců založilo tajný časopis Vedem a „autonomní republiku ŠKID“.
V této skupině si Hanuš rychle získal ústřední postavení jako mimořádně talentovaný básník a publicista.

Baptiste Cogitore deset let bádal v archivech, shromažďoval informace i svědectví lidí, kteří Hanuše znali. Na základě svých rešerší natočil o Hanušovi dokumentární film Le Fantôme de Theresienstadt a poté napsal knihu Chlapec kometa (L’enfant comète, 2025) – v nich se mj. objevují i nesmírně působivé Hanušovy básně.