Výbor z poezie významného amerického básníka a esejisty. Gary Snyder o své poezii říká: „Má poezie je o práci, lásce, smrti a hledání moudrosti. Všechno, co máme, je půda pod nohama, mysl a tělo, muž a žena, kteří nás zrodili, muži nebo ženy, s nimiž žijeme, děti, které jsme zrodili, a přátelé, které známe.“

Hrdinka příběhu, situovaného do luxusního švýcarského hotelu, tráví čas konvencemi vynuceného exilu hledáním skutečných hodnot a vztahů.

Příběh, ve kterém jsou omylem zavražděni manželé provozující poněkud neobvyklé sexuální praktiky, je parodií na perverzní thriller.

Po třech letech života, práce a cestování v Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Kyrgyzstánu napsala Nikola Hrušková osobitý deník, který přibližuje realitu v dnešní Střední Asii. Zachycuje každodenní situace a interakce s místními i naplňování cestovatelských snů při projíždění Pamírského traktu, putování uzavřeným Turkmenistánem, zobrazuje tragédii vysychání Aralského jezera nebo všechny ty pestrobarevné orientální bazary a jejich (nejen) gastronomickou nabídku.

Díky osobním zkušenostem a vztahům zprostředkuje čtenářům vhled do nelehkého života žen, smýšlení společnosti, významu náboženství a rodiny. Nechybí návštěvy významných historických míst Hedvábné stezky od Samarkandu až po Chivu, a také nablýskaných metropolí. Snaží se přiblížit osudy otevřených a sdílných lidí a ukázat více do hloubky, jaká je dnešní společnost a život ve Střední Asii, pro nás Evropany často tak naprosto odlišné a nepochopitelné.

Tři komiksové příběhy podle skutečných událostí. Tři příběhy žen, které se nikdy nesetkaly, a přece jejich životy spojuje podobná zkušenost – pracovní lágr. Franciska se během nuceného nasazení narodila. Její polská matka a český otec se do sebe zamilovali na tom nejpodivnějším místě — v továrně na munici, kde byli oba nuceně nasazeni. Jarmila se chtěla otrocké práci pro nacistickou říši vyhnout, ale nakonec do Německa odjela, aby se v táboře Sackisch skryla před gestapem. Spolupracovala totiž jako spojka s odbojovou skupinou, kterou nacisté odhalili. A Helena musela na otrocké práce nastoupit poté, co ji s rodiči, sourozenci a babičkou uvěznili v židovském ghettu ve volyňském Ostrožci. Z rodiny přežila jediná.

Kniha ale nevypráví jen o ubíjejících dnech, které tyto ženy a jejich rodiny trávily v továrnách, na polích pod dohledem strážných. Vypráví i o tom, co jim válka vzala, s jakými vzpomínkami a s jakou bolestí je vrhla zpět do světa. A spolu s nimi zhruba dalších
400 až 450 tisíc Čechů, českých Židů a Romů, kteří museli odjet do nacistické říše jako levná pracovní síla a jako vězni zajateckých a koncentračních táborů.

Čtvrtý společný případ bývalého policisty Daniela Hawthorna a jeho „Watsona“ Anthonyho Horowitze vlastně ani neměl v knižní podobě spatřit světlo světa. Smlouva zněla na tři knihy a Anthonymu to bohatě stačí. A tak k Hawthornovu zklamání další spolupráci odmítne, vždyť má i jiné projekty. Například divadelní hru, která se začíná hrát, ale kritiky nenadchne. Obzvlášť obávaná Harriet Throsbyová si nebere servítky a inscenaci naprosto strhá. Druhý den je Harriet nalezena mrtvá. V srdci jí vězí dýka, která čirou náhodou patří právě Anthonymu a je pokrytá jeho otisky prstů. Bude Hawthorne ochotný bývalému parťákovi pomoct? A stihne najít skutečného vraha dřív, než Anthony skončí ve vězení.

Když se Ema, česká emigrantka žijící v Nizozemí, rozhodne s partnerem Basem koupit opuštěnou usedlost ve španělských horách Las Alpujarras, věří, že začíná nová, idylická kapitola života. Namísto růžového sadu se však hned po dramatickém odjezdu uprostřed první vlny pandemie a tvrdého lockdownu noří do nelítostného boje s vlhkostí, nefunkčním topením a zarostlou džunglí namísto zahrady. Rychle však pochopí, že těžší než práce na pozemku je Basova emocionální zeď, kterou si před světem vytvořil, a její vlastní strach z opuštění, čímž se hledání hnízda mění v cestu za vnitřní svobodou.

Příběh o Kullervovi, hrdinovi finského eposu Kalevala, patří k pracím, které vycházejí až z Tolkienovy pozůstalosti. Doprovázejí ho i dvě studie / přednášky o samotné Kalevale, z nichž je patrný
Tolkienův zájem o tuto mytologickou látku. Příběh o Kullervovi vznikal v roce 1914, a hrdinova tragédie předjímá jiného Tolkienova hrdinu Túrina Turambara. Zároveň předznamenává Tolkienovu
celoživotní práci na vytváření jeho vlastního světa s vlastní mytologií, dějinami i jazykem. Strhující,
tragický příběh neblahého hrdiny má v tomto svazku oporu v esejistickém komentáři; badatelsky
zaměřená studie ilustruje hrdinův příběh.