Výbor z poezie významného amerického básníka a esejisty. Gary Snyder o své poezii říká: „Má poezie je o práci, lásce, smrti a hledání moudrosti. Všechno, co máme, je půda pod nohama, mysl a tělo, muž a žena, kteří nás zrodili, muži nebo ženy, s nimiž žijeme, děti, které jsme zrodili, a přátelé, které známe.“

Hrdinka příběhu, situovaného do luxusního švýcarského hotelu, tráví čas konvencemi vynuceného exilu hledáním skutečných hodnot a vztahů.

Příběh, ve kterém jsou omylem zavražděni manželé provozující poněkud neobvyklé sexuální praktiky, je parodií na perverzní thriller.

Noc baby jagy je břitký noir thriller, který v roce 2025 přepsal historii: Akira Ótani za něj jako vůbec první japonská autorka získala prestižní britskou cenu Dagger Award za nejlepší překladový kriminální román.
Příběh sleduje mladou Joriko, kterou unese klan jakuzy, aby ji přinutil sloužit jako řidičku a bodyguardku dcery šéfa gangu. V kulisách brutálního mužského světa, kde se násilí stává každodenní normou, se mezi oběma ženami rodí nečekané a hluboké pouto. Ačkoliv bývá kniha někdy označována za queer romanci, nejde o klasický romantický vztah ani sexuální vztah. Místo toho se setkáváme s příběhem dvou mladých žen, které navážou zvláštní přátelství, objeví vzájemnou spřízněnost a postupně se stanou jedna pro druhou nepostradatelnými. Síla této novely spočívá v kontrastu mezi tímto něžným vztahem a světem bez lásky, plným nesmyslného a brutálního násilí.

Co když to, co považujeme za lásku, není láska – ale jen způsob, jak přežít vlastní život?
Tomáš je scenárista, který celý život věřil v romantický mýtus osudové lásky. Alice chtěla rodinu, která bude bezpečným místem pro všechny. Leoš hledá dokonalý obraz ženy, který by mohl zachytit – jako fotografii. Nina touží po něčem jednodušším: být konečně viděna taková, jaká skutečně je.
Každý z nich má vlastní představu o vztahu. A každý z nich postupně zjišťuje, že ve skutečnosti miluje spíše obraz, který si o druhém vytvořil. Název Dokonalý záběr odkazuje jak k motivu fotografie a filmu, tak k lidské touze zachytit a udržet moment, který se ve skutečnosti nedá zastavit.

Když Jan Novák odcházel v druhé polovině 60. let s rodiči do exilu, bylo mu šestnáct let. Do Československa se na skok podíval na sklonku let sedmdesátých, kdy byl ovšem záhy vyhoštěn – a pak
až v prosinci 1989, a to na pouhé tři dny. Tyto tři dny však vydaly na celou knihu. Sám autor v úvodu Sametu a páry říká: „Existují dva druhy psaní. První čerpá ze zkušenosti ve službách fantazie,
a tomu se říká krásná literatura. Druhý čerpá ze zkušenosti ve službách paměti, a tomu se říká literatura faktu. Při psaní této knihy jsem si dodával odvahy tím, že jsem si říkal, že paměť je stejně
svým způsobem druh fantazie.“ Paměť a fantazie se v jeho textu skutečně uplatňují rovným dílem;
Novákův záznam tří dnů prosycených dějinnými událostmi, cigaretovým kouřem a dychtivým očekáváním příštího vývoje se vyznačuje vším, nač jsme od něj zvyklí: i zde se dočkáme umného mísení vznosných úvah a precizního popisu každodenní banality, hospodských historek, v nichž se skrývá hlubší smysl, či nekompromisního, ale zároveň empatického zobrazení lidského panoptika.

Jak se stane, že se dvě obyčejné dnešní děti ocitnou uprostřed sváru slovanských bohů s démonem?
Slovanská mytologie je stále poněkud zahalena tajemstvím a zůstává stranou zájmu spisovatelů. Veronika Pokorná to svým románem napravuje.

Blíží se Vánoce, ale dvanáctiletá dvojčata Max a Lucka teď mají úplně jiné starosti. Pronásledují je třídní trapiči a oni se na útěku před nimi ukryjí v jeskyni na Hromové hoře nad jejich vesnicí. Objeví tam zářivý kámen a odnesou si ho domů. Netuší, že jde o mocný Alatyr, úlomek základního kamene božské říše, a že tak osvobodili hadího démona Zmeje. Kdysi dávno ho tu za trest uvěznili slovanští bohové Perun s Velesem a Zmej teď zatouží po pomstě i vládě nad světem. Svým uhrančivým pohledem si z obyvatel vesnice buduje armádu poslušných, bezcitných otroků. Jen Lucka a Max zatím jeho moci unikají. Démon ale nemá času nazbyt, blíží se zimní slunovrat, jediný den, kdy Perunova síla ochabne. Podaří se bohům a dětem zhatit jeho plány?

Napínavý fantasy příběh ze současnosti umně propojený se slovanskou mytologií představuje v záplavě románů čerpajících z anglosaských nebo severských mýtů originální osvěžení.

Příští voda je poetická novela o ztrátě, rodinném mlčení a o tom, že život si vždycky najde novou cestu.
Po smrti manžela zůstává Marta sama v domě s barevnými vitrážemi na okraji vesnice. Dny plynou v tichém rytmu zahrady, slepic, cvičení jógy a drobných domácích rituálů. Zdánlivý klid postupně narušují obyvatelé vedlejšího domu – malý Vašík, jeho otec Tomáš a neklidná Gabriela. Nenápadná setkání začnou pomalu otevírat otázky, které Marta dlouho držela stranou. Především vztah k jejím dvěma dospělým dcerám, mezi nimiž se během let usadilo více ticha, než si kdy dokázala připustit.