Většina lidí chce strávit Vánoce se svými nejbližšími. Platí to i pro Beu a Ollieho, kteří se těsně před svátky vydávají z Londýna, kde pracují, do rodného Irska. Ti dva by se dost možná nikdy nepotkali, nebo by se minuli jen tak bez povšimnutí, ale osud v podobě sněhové bouře, zpožděného letu a posledního volného stolku v letištním baru rozhodne jinak. Když se dají do řeči, postupně zjišťují, že mají společného víc, než by si mysleli. Mimo jiné i to, že se oba na Vánoce sice těší, ale zároveň z nich mají trochu strach, protože je doma kromě radosti čeká i smutek.
Navzdory vzájemnému porozumění však v tu chvíli ani jeden z nich nepřikládá setkání na letišti větší váhu a po přistání si jdou každý svou vlastní cestou. Teprve příliš pozdě jim dojde, že si mohli alespoň vyměnit telefonní čísla…
A pak na sebe jednoho dne zničehonic narazí znovu. Že by dostali druhou šanci? Jenomže i náhodám je někdy potřeba trochu pomoct.

Řecké mýty spoluvytvářely západní kulturu a dodnes ovlivňují způsob, jak myslíme. Běžně říkáme, že někdo má oidipovský komplex, narcistickou poruchu nebo otevřel Pandořinu skříňku. Olympští bozi a řečtí hrdinové jsou stále okolo nás. Majestátní sochy Poseidonů stojí na kašnách, hrůzné tváře Medúz chrání důležité stavby, v zahradách nahé Afrodíty vystupují z lázně a svalnatí Herkulové zabíjejí nestvůry kyjem. V literárních dílech a divadelních hrách inspirovaných řeckými mýty nacházíme vše, co milujeme – následováníhodné vzory i odstrašující příklady, úvahy o smyslu života, záhady, dobrodružství, intriky, erotiku i humor.

V knize renomovaného odborníka na antickou kulturu, umění a mytologii, prof. Jana Bažanta, rozdělené do dvou svazků, jež zahrnou všechny řecké mýtické příběhy, které se nám dochovaly, vyprávějí o svých osudech nesmrtelní i smrtelní protagonisté. Jakkoli je toto pojetí známých mýtů nové, vychází důsledně z antických pramenů a jeho cílem je představit čtenářům v úplnosti úžasný svět, v němž lidé žili společně s řeckými bohy. První díl zahrnoval mýty o vzniku světa, bozích a lidech. Druhý díl obsáhne osudy nejslavnějších řeckých hrdinů (Perseus, Héraklés) a příběhy vylíčené v eposech (Ilias, Odysseia, Argonautica, Aeneis). Knihu doprovází seznam literatury i antických pramenů.

Tři záhadná úmrtí. Plejáda podezřelých. Třetí příběh s redaktorkou Susan Ryelandovou v roli detektiva.
Susan se po rozchodu se svým řeckým přítelem vrací do Anglie. Nechá se přemluvit, aby redigovala nový román mladého autora Eliota Cracea Pündův poslední případ, který má být pokračováním populárních detektivek zesnulého Alana Conwaye.
Susan sice kvůli Conwayovi a jeho knihám už dvakrát málem přišla o život, takže se zařekla, že s Atticusem Pündem nechce mít do budoucna nic společného, ale nakonec na nabídku kývne. Ke svému překvapení zjistí, že je Eliot vnukem legendární autorky knížek pro děti Marian Craceové, která zemřela před patnácti lety. Eliot tvrdí, že babičku někdo otrávil – a on že ví, kdo to byl.
Pokud Susan poslední případ Atticuse Pünda včas nevyřeší, může to pro oba mít fatální následky.

Písek, sůl, železo, měď, ropa a lithium. Tyto základní materiály, které tisíce let pohánějí naši vynalézavost i chamtivost, daly vzniknout celým civilizacím a jiné naopak zničily. Někdy si možná myslíme, že dnešní svět stojí na beztížných a volně poletujících informacích, Ed Conway nám však ve své knize připomíná, že i moderní 21. století nadále zcela závisí na hmotném světě materiálů. Vždyť jen v roce 2017 jsme vytěžili více surovin než za celou historii lidstva až do roku 1950. Optické kabely, z nichž je upředen celý web, měděné cévy elektrické rozvodné sítě, křemíkové čipy a lithiové baterie v útrobách našich mobilů i aut ‒ to je Svět materiálů, který čtenáře zavede do prostředí těžby, výrobních postupů a pro spotřebitele téměř neznámých firem, jež společnými silami z běžných surovin vytvářejí produkty, bez nichž by moderní civilizace nemohla fungovat.

Že je Berlín hlavní město Německa, asi víte? Ale byli jste v něm už někdy? Vypravte se tam s liškou Františkou. Její berlínské příhody doplňují originální, ručně ušité a detailně vyšité ilustrace.

Liška Františka stojí na nástupišti pražského nádraží a loučí se s kamarádkou Terezkou. Než lištička nastoupí do vlaku, který ji zaveze do Berlína, ještě uslyší Terezčina nabádavá slova: „Najdi Sesama!“ No jo, ale kde ho má v tom velikém městě najít? A kdo to vlastně je? Na cestě za tajuplným neznámým poznává Berlín s jeho pamětihodnostmi i jinými zajímavostmi a zažije řadu pozoruhodných příhod.

Výbor z poezie významného amerického básníka a esejisty. Gary Snyder o své poezii říká: „Má poezie je o práci, lásce, smrti a hledání moudrosti. Všechno, co máme, je půda pod nohama, mysl a tělo, muž a žena, kteří nás zrodili, muži nebo ženy, s nimiž žijeme, děti, které jsme zrodili, a přátelé, které známe.“

Životopis slavného španělského spisovatele, zaměřený na Dona Quijota. Doslov Josef Polišenský.