Výbor z poezie významného amerického básníka a esejisty. Gary Snyder o své poezii říká: „Má poezie je o práci, lásce, smrti a hledání moudrosti. Všechno, co máme, je půda pod nohama, mysl a tělo, muž a žena, kteří nás zrodili, muži nebo ženy, s nimiž žijeme, děti, které jsme zrodili, a přátelé, které známe.“
Hrdinka příběhu, situovaného do luxusního švýcarského hotelu, tráví čas konvencemi vynuceného exilu hledáním skutečných hodnot a vztahů.
Příběh, ve kterém jsou omylem zavražděni manželé provozující poněkud neobvyklé sexuální praktiky, je parodií na perverzní thriller.
Hlušický čtverec je sbírkou pěti povídek odehrávajících se v průběhu dvou let. Příběh o neobvyklém rozloučení s dávnou láskou, balada o vládci věže a kraje, nečekané letní setkání na břehu rybníka, důmyslný protest proti motocyklovému závodu a vyprávění o jedné krádeži a jedné živelné pohromě čtenáře zavedou do Hlušic, vesnice ztracené v lánech rovinatého Polabí.
Vliv kultovní knihy Sobecký gen jde jen těžko přecenit. Richard Dawkins v ní shrnul, rozvedl a zpopularizoval pohled na evoluci, v němž jsou předmětem přírodního výběru geny, nikoliv jednotlivci, kteří jsou jejich nositeli. Tím mimo jiné v lidském jednání vysvětlil i altruismus, tedy nesobeckost. Kniha ovšem sleduje i další strategie chování, jako je spolupráce a zrada, komunikace a manipulace všeho druhu, počínaje kamufláží a konče chemickým ovlivněním nervové soustavy parazitovaného jedince. Půl století od prvního vydání je jádro této publikace uznávanou teorií, známou jako příbuzenský výběr, a její ústřední metafora je stále inspirující. Toto vydání k 50. výročí knihy obsahuje nový doslov, ale i všechny předmluvy a doslovy z předchozích vydání, a čtenář tak může sledovat, jak se autor postupně vyrovnával s námitkami oponentů i jak do paradigmatu sobeckého genu v průběhu času zapadaly nové poznatky. Ukazuje se, že jen málokterá kniha dokázala změnit naše chápání života tak zásadně jako právě Sobecký gen.
Major Ivoš Kylián míří stejně jako v prvotině Čistič do Havířova, aby se pokusil rozplést dva zdánlivě nesouvisející případy podezřelých úmrtí. První obětí je invalidní důchodce, vrátný karvinské pekárny, jenž při dopravní nehodě prolétl čelním sklem a podlehl smrtelným zraněním. Druhou obětí je ambiciózní realitní makléřka, již najdou o několik hodin později v kolejišti důlní vlečky v Orlové přejetou lokomotivou. Major Kilián společně se svými operativci a také s vyšetřovatelem místní výjezdové skupiny Martinem Formánkem, známým již z Čističe, zjišťuje, jestli a jak spolu tyto dva zcela odlišné případy souvisejí a zda se vůbec jedná o vraždy.
Skrytá vada je čtvrtý detektivní román odehrávající se na Ostravsku, v nichž vraždy vyšetřuje kriminalistický tým majora Ivoše Kyliána.
Kniha violoncellistky Miichaely Fukačové není klasickou autobiografií, ale pestrou mozaikou vzpomínek, úvah a reflexí. Autorka nás s pozorovatelským talentem, laskavým humorem a odzbrojující otevřeností provází jak zákulisím světových pódií, tak zážitky z dětství, tichem dánské krajiny i hlubinami lidského vědomí. S lehkostí a upřímností se skrze své příběhy dotýká témat zodpovědnosti a hledání jednoty v roztříštěném světě.
Jednotlivé kapitoly fungují jako samostatné sondy – od setkání s významnými osobnostmi kultury a politiky (Josef Suk, Mstislav Rostropovič, Jiří Dienstbier, dánská královna Markéta II.) až po zdánlivě obyčejná setkávání s postavami každodenního světa. Mezi řádky se vine tiché přesvědčení, že nejcennějším uměním je žít v úctě k životu a jeho kráse, s opravdovostí a pokorou – „naboso“.
Violoncellistka Michaela Fukačová patří k absolutní špičce svého oboru. Její umělecká dráha, lemovaná nejvyššími oceněními z prestižních soutěží, včetně ceny Grammy Classic, ji zavedla na nejvýznamnější světová pódia a seznámila s výjimečnými a inspirativními osobnostmi své doby.
Při nočním běhu městem Turku spatří A povědomou postavu a dojde jí, že nic neskončilo a možná nikdy neskončí. Spustí se zoufalý pokus o smíření se s minulostí, při němž ožívají staré křivdy a hrůzy z hudební třídy v 90. letech, šikana ze strany spolužáků i učitelky, temnota dusných učeben i samoty, kterou nelze popsat, ale je třeba o ní vyprávět.
Jak moc se zlé slovo zarývá pod kůži? Stejně jako požár, který zanechal rány a jizvy v historicky prvním hlavním městě Finska.
Hluboce psychologický a citlivý popis dospívání v nepřátelských kulisách je částečně inspirován skutečností a demonstruje schopnost literatury vypovědět pravdu, když všechny ostatní způsoby vyjadřování byly zavrženy jakožto směšné či bláznivé.