Výbor z poezie významného amerického básníka a esejisty. Gary Snyder o své poezii říká: „Má poezie je o práci, lásce, smrti a hledání moudrosti. Všechno, co máme, je půda pod nohama, mysl a tělo, muž a žena, kteří nás zrodili, muži nebo ženy, s nimiž žijeme, děti, které jsme zrodili, a přátelé, které známe.“

Hrdinka příběhu, situovaného do luxusního švýcarského hotelu, tráví čas konvencemi vynuceného exilu hledáním skutečných hodnot a vztahů.

Příběh, ve kterém jsou omylem zavražděni manželé provozující poněkud neobvyklé sexuální praktiky, je parodií na perverzní thriller.

Soubor posledních dopisů Rudolfa Margolia připravil k vydání jeho syn Ivan (* 1947) jako poctu svému otci, který se v roce 1952 stal obětí justiční vraždy. Rudolf Margolius byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu s Rudolfem Slánským, strávil téměř rok ve vězení, odkud směl jednou za měsíc napsat své manželce a synovi. Tyto dopisy přinášejí především svědectví o láskyplném vztahu Rudolfa Margolia k jeho nebližším, ale v druhém plánu jsou i svědectvím o praktikách tehdejší komunistické moci. Dnes víme, co museli vězni v komunistických vězeních snášet a jak z nich bylo přiznání vynucováno, proto Rudolfovo ujišťování, že mu ve vězení nic neschází a dobře se s ním zachází, stejně jako jeho kajícné sebeobviňování, působí mimořádně mrazivě.

Vliv kultovní knihy Sobecký gen jde jen těžko přecenit. Richard Dawkins v ní shrnul, rozvedl a zpopularizoval pohled na evoluci, v němž jsou předmětem přírodního výběru geny, nikoliv jednotlivci, kteří jsou jejich nositeli. Tím mimo jiné v lidském jednání vysvětlil i altruismus, tedy nesobeckost. Kniha ovšem sleduje i další strategie chování, jako je spolupráce a zrada, komunikace a manipulace všeho druhu, počínaje kamufláží a konče chemickým ovlivněním nervové soustavy parazitovaného jedince. Půl století od prvního vydání je jádro této publikace uznávanou teorií, známou jako příbuzenský výběr, a její ústřední metafora je stále inspirující. Toto vydání k 50. výročí knihy obsahuje nový doslov, ale i všechny předmluvy a doslovy z předchozích vydání, a čtenář tak může sledovat, jak se autor postupně vyrovnával s námitkami oponentů i jak do paradigmatu sobeckého genu v průběhu času zapadaly nové poznatky. Ukazuje se, že jen málokterá kniha dokázala změnit naše chápání života tak zásadně jako právě Sobecký gen.

Karlu Teigemu (a dvacátému století) bylo dvacet let, když spolu se svými stejně mladými přáteli formuloval program Uměleckého svazu Devětsil. Všichni měli pocit, že se čas, který se předtím zadrhl v zákopech „velké války“, znovu rozběhl: zrodil se poetismus, později surrealismus, v rychlém sledu vznikaly básnické sbírky, obrazy, divadlo, architektura…
Životopisná koláž o významném českém kritikovi a teoretikovi umění, výtvarníkovi a překladateli nevypráví jen jeho osobní příběh, vypráví historii celé české meziválečné avantgardy. Životní cestu Karla Teigeho zkřížily osobnosti jako Biebl, Halas, Nezval, Seifert, Voskovec, Werich, Funke, Breton, Krejcar, Majakovskij, Kokoschka, Štyrský, Toyen, Jakobson, Vančura a mnozí a mnozí další. A také ženy, které ho milovaly, podporovaly a inspirovaly. Většinu života se hlásil ke komunistické ideologii. Nebýt jeho předčasné smrti, nejspíš by sdílel osud svého přítele Záviše Kalandry a skončil by na popravišti.

Jiří Kamen jako vždy vystavěl svou knihu na zevrubném studiu všech dostupných pramenů a literatury, takže i ty nejneuvěřitelnější zvraty děje a detaily jsou podložené fakty.

Maršál Radecký zcela nepochybně patří mezi nejvýznamnější vojenské stratégy předmoderních válek. Proslavila ho především vítězství nad Napoleonem ve Francii a Německu, během
nichž působil jako náčelník štábu spojenecké koalice. Stejně tak se vyznamenal, byť již jako osmdesátiletý, vítězstvími nad revolucí opojenými Italy v letech 1848 a 1849, kdy dočasně zabránil jak sjednocení Itálie, tak oslabení postavení habsburské monarchie na politické mapě Evropy.
Alan Sked se ale ve své mistrovsky vystavěné biografii maršála Radeckého nezaměřuje pouze na jeho velitelské schopnosti. Stejně podrobně analyzuje jeho vztahy a kontakty s politiky a diplomaty první poloviny 19. století, jež dokázal získat pro svá vojenská řešení, zároveň však respektoval politická rozhodnutí, jež se mnohdy křížila s jeho vojenskými plány. Autor si rovněž všímá Radeckého schopnosti vybrat si správné a věrné spolupracovníky, bez nichž by nedokázal prosadit jak návrhy na reformu zkostnatělé rakouské armády, tak strategii vojenských tažení. Stranou pozornosti však ve Skedově biografii nestojí ani Radeckého soukromý život, který ho na počátku jeho kariéry omezoval v rozletu a opakovaně limitoval společenský vzestup, především kvůli finančním nárokům a drobným skandálům jeho ženy.

Román Pro Polinu září na německém literárním nebi jako diamant. Čtenáři jej milují – celý rok se držel na nejvyšších příčkách prestižního žebříčku bestsellerů magazínu Der Spiegel. Překladová práva se prodala do 30 zemí.

Hannes vyrůstá ve zchátralé vile uprostřed slatin s mámou, svérázným náhradním otcem a Polinou, dcerou matčiny nejlepší kamarádky. Je tichý a zakřiknutý, ale výjimečně hudebně nadaný – a tajně Polinu miluje. Když nečekaná tragédie převrátí jeho život naruby, odchází do Hamburku a přestává komponovat. Po letech prázdnoty se rozhodne Polinu znovu najít – pomocí melodie, kterou pro ni kdysi složil…

Román napsaný jazykem, který plyne jako nádherná, vroucná hudba, vypráví především o lásce – ať už mateřské nebo té, kterou muž chová k ženě – a také o vášni k hudbě.