Vliv kultovní knihy Sobecký gen jde jen těžko přecenit. Richard Dawkins v ní shrnul, rozvedl a zpopularizoval pohled na evoluci, v němž jsou předmětem přírodního výběru geny, nikoliv jednotlivci, kteří jsou jejich nositeli. Tím mimo jiné v lidském jednání vysvětlil i altruismus, tedy nesobeckost. Kniha ovšem sleduje i další strategie chování, jako je spolupráce a zrada, komunikace a manipulace všeho druhu, počínaje kamufláží a konče chemickým ovlivněním nervové soustavy parazitovaného jedince. Půl století od prvního vydání je jádro této publikace uznávanou teorií, známou jako příbuzenský výběr, a její ústřední metafora je stále inspirující. Toto vydání k 50. výročí knihy obsahuje nový doslov, ale i všechny předmluvy a doslovy z předchozích vydání, a čtenář tak může sledovat, jak se autor postupně vyrovnával s námitkami oponentů i jak do paradigmatu sobeckého genu v průběhu času zapadaly nové poznatky. Ukazuje se, že jen málokterá kniha dokázala změnit naše chápání života tak zásadně jako právě Sobecký gen.

Písek, sůl, železo, měď, ropa a lithium. Tyto základní materiály, které tisíce let pohánějí naši vynalézavost i chamtivost, daly vzniknout celým civilizacím a jiné naopak zničily. Někdy si možná myslíme, že dnešní svět stojí na beztížných a volně poletujících informacích, Ed Conway nám však ve své knize připomíná, že i moderní 21. století nadále zcela závisí na hmotném světě materiálů. Vždyť jen v roce 2017 jsme vytěžili více surovin než za celou historii lidstva až do roku 1950. Optické kabely, z nichž je upředen celý web, měděné cévy elektrické rozvodné sítě, křemíkové čipy a lithiové baterie v útrobách našich mobilů i aut ‒ to je Svět materiálů, který čtenáře zavede do prostředí těžby, výrobních postupů a pro spotřebitele téměř neznámých firem, jež společnými silami z běžných surovin vytvářejí produkty, bez nichž by moderní civilizace nemohla fungovat.

Výbor z poezie významného amerického básníka a esejisty. Gary Snyder o své poezii říká: „Má poezie je o práci, lásce, smrti a hledání moudrosti. Všechno, co máme, je půda pod nohama, mysl a tělo, muž a žena, kteří nás zrodili, muži nebo ženy, s nimiž žijeme, děti, které jsme zrodili, a přátelé, které známe.“

Životopis slavného španělského spisovatele, zaměřený na Dona Quijota. Doslov Josef Polišenský.