Lernerův krátký, formálně precizní román Přepis je pronikavou meditací o technologiích, které naši vzájemnou blízkost prohlubují i narušují, o nástrojích, jež paměť uchovávají i mažou.

Bezejmenný vypravěč knihy přijíždí do rhodeislandského města Providence, aby tu pořídil rozhovor se svým devadesátiletým mentorem Thomasem. Ten je legendou uměleckého světa, osobností, která jako by přicházela „z budoucnosti i z minulosti zároveň“ a která dokáže „okouzlit kohokoli“, kdykoli promluví. Jenže vypravěč hned po příjezdu upustí svůj telefon do hotelového umyvadla a ocitá se bez nahrávacího zařízení – a z nejasných důvodů tuto skutečnost nedokáže přiznat. Následné setkání je vskutku pozoruhodné: Thomas osciluje mezi mimořádnou jasnozřivostí a duševním rozrušením, chvílemi si vypravěče – o němž se domnívá, že rozhovor nahrává – plete se svým synem Maxem, a postupně narušuje i vypravěčovo vnímání hranice mezi skutečností a fikcí. Ten se pak musí vyrovnat s nevyzpytatelným „posmrtným životem“ rozhovoru, který rekonstruoval z paměti.
V Lernerově stylisticky vytříbené próze rezonují ozvěny děl Franze Kafky, a přitom je zcela současná; působivě spojuje pronikavou intelektuální reflexi s lyrickou mnohoznačností a je zároveň oslavou i dokladem toho, co dokáže literatura.

Písek, sůl, železo, měď, ropa a lithium. Tyto základní materiály, které tisíce let pohánějí naši vynalézavost i chamtivost, daly vzniknout celým civilizacím a jiné naopak zničily. Někdy si možná myslíme, že dnešní svět stojí na beztížných a volně poletujících informacích, Ed Conway nám však ve své knize připomíná, že i moderní 21. století nadále zcela závisí na hmotném světě materiálů. Vždyť jen v roce 2017 jsme vytěžili více surovin než za celou historii lidstva až do roku 1950. Optické kabely, z nichž je upředen celý web, měděné cévy elektrické rozvodné sítě, křemíkové čipy a lithiové baterie v útrobách našich mobilů i aut ‒ to je Svět materiálů, který čtenáře zavede do prostředí těžby, výrobních postupů a pro spotřebitele téměř neznámých firem, jež společnými silami z běžných surovin vytvářejí produkty, bez nichž by moderní civilizace nemohla fungovat.

Pro korporátní život nepřijatelný Livius, retro punkerka Geena, rváč Blboun a „taxidrajvr“ Frenkie chtějí zmizet do Améru. Lidem doma, na nekonečném sídlišti, spojujícím dvě kdysi samostatná města, začalo totiž „solidně bliznit“. Na denní i noční obloze se vyměnily reklamní symboly, blíží se Halloween a je potřeba udržet nikdy neustávající nákupní horečku, jenže letos se to nějak vymklo z ruky. V ulicích plných špíny, moderních drog, bizarního násilí, neustále se měnící módy a subkultur, nachází naše grupa klid jen v Nechuťáku, zaplivaném bistru, kde šeredný chlápek přezdívaný Archanděl nabízí ty nejlepší syntetické burgery a ukrývá víc než dost delikátních tajemství…

Grupa z Nechuťáku je sídlištní kapitalistická dystopie z hypotetické budoucnosti. Punkově laděné vyprávění ze světa, který se řítí do chaosu, což podtrhuje babylonská řeč, příběhová roztěkanost a všudypřítomná nejistota. Román prorostlý kyberpunkovou estetikou a říznutý rapovou subkulturou vypráví nakonec především o tom, v jaké společnosti žijeme už dnes.

Že je Berlín hlavní město Německa, asi víte? Ale byli jste v něm už někdy? Vypravte se tam s liškou Františkou. Její berlínské příhody doplňují originální, ručně ušité a detailně vyšité ilustrace.

Liška Františka stojí na nástupišti pražského nádraží a loučí se s kamarádkou Terezkou. Než lištička nastoupí do vlaku, který ji zaveze do Berlína, ještě uslyší Terezčina nabádavá slova: „Najdi Sesama!“ No jo, ale kde ho má v tom velikém městě najít? A kdo to vlastně je? Na cestě za tajuplným neznámým poznává Berlín s jeho pamětihodnostmi i jinými zajímavostmi a zažije řadu pozoruhodných příhod.

Výbor z poezie významného amerického básníka a esejisty. Gary Snyder o své poezii říká: „Má poezie je o práci, lásce, smrti a hledání moudrosti. Všechno, co máme, je půda pod nohama, mysl a tělo, muž a žena, kteří nás zrodili, muži nebo ženy, s nimiž žijeme, děti, které jsme zrodili, a přátelé, které známe.“

Životopis slavného španělského spisovatele, zaměřený na Dona Quijota. Doslov Josef Polišenský.