Výbor z poezie významného amerického básníka a esejisty. Gary Snyder o své poezii říká: „Má poezie je o práci, lásce, smrti a hledání moudrosti. Všechno, co máme, je půda pod nohama, mysl a tělo, muž a žena, kteří nás zrodili, muži nebo ženy, s nimiž žijeme, děti, které jsme zrodili, a přátelé, které známe.“

Hrdinka příběhu, situovaného do luxusního švýcarského hotelu, tráví čas konvencemi vynuceného exilu hledáním skutečných hodnot a vztahů.

Příběh, ve kterém jsou omylem zavražděni manželé provozující poněkud neobvyklé sexuální praktiky, je parodií na perverzní thriller.

Ekonomie může pomoci realizovat společné dobro, pokud ekonomové opustí své obvyklé role: psaní odborných článků do vědeckých časopisů, které čtou jen jejich kolegové, nebo vypouštění zjednodušených pouček v televizních debatách, které už veřejnost i politici znají nazpaměť.
Autor sám jde v této knize příkladem, vymaňuje se z role akademického ekonoma a věnuje se široké škále oblastí, které aktuálně ovlivňují naše každodenní životy i budoucnost lidstva: klimatické změně, nezaměstnanosti, světovému finančnímu řádu po roce 2008, digitální revoluci, inovaci, právu na soukromí nebo správné rovnováze mezi trhem a regulací. Vysvětluje příčiny řady palčivých společenských problémů, podrobuje kritice převládající ekonomické teorie, vyvrací běžné představy o ekonomii, odmítá přistoupit na polarizované debaty o pravici a levici či státu a trhu. S nakažlivou vehemencí, intelektuální důsledností, skepsí k jednoduchým vysvětlením a důrazem na nepřetržité korekce našich politik podává důkaz, že pokud bude ekonomie identifikovat klíčové společenské cíle a nástroje potřebné k jejich dosažení v této podobě, může dobře sloužit potřebám nás všech.

Dějepisectví jako výzva je výsledkem výzkumů, publikovaných během posledních šesti let, výrazně ovlivněných dobou covidovou. Eseje a studie zde uveřejněné se zaobírají problémy, koncentrovanými do tří tematických celků: sociální dějiny, historická paměť a politika paměti a osobnosti středoevropské historiografie 50.-80. let 20. století. Vedle analytických studií, věnovaných genezi tak významných pojmů, jakými jsou táborský komunismus, buržoasní revoluce či chudí a bohatí, autor kriticky zkoumá vědecký přínos tří významných českých historiků (Jaroslav Mezník, František Šmahel, Josef Válka, Robert Kalivoda) evropské vědě. Spolu s tím je v knize možné číst programatické úvahy, věnované současným výzvám sociálních dějin nebo podobám politiky paměti, resp. vědomému zneužívání politiky paměti, v České republice.

Dějepisectví jako výzva navazuje na dvě předchozí autorovy práce, věnované dějinám a teorii historiografie 19. a 20. století: Dějepisectví mezi vědou a politikou: Úvahy o historiografii 19. a 20. století (2007) a Na vlnách dějin: minulost, přítomnost a budoucnost českého dějepisectví (2020).

Obuv je materiální konstantou lidské existence. Před první světovou válkou bychom v českých a rakouských zemích nalezli výrobce obuvi téměř v každé obci. Počátkem 20. století začalo obuvnictví ve střední Evropě procházet dynamickou proměnou. Naprosto zásadní roli v tomto procesu sehrála Velká válka, hromadné zakázky vojenské obuvi a postupné prosazování strojní práce. Na procesu opožděné industrializace obuvnické výroby se podílela několik aktérů, počínaje malovýrobci přes výrobní družstva obuvi až po plně mechanizované továrny soustředěné ve Vídni a v českých zemích. V meziválečném Československu se obuvnictví stalo jedním z hlavních exportních oborů.

Monografie Válka ševců je věnována navrhování, výrobě, distribuci, spotřebě a recyklaci obuvi jako strategického konzumního statku v době první světové války. Interpretačně je založena na metodě životního cyklu výrobku. Důraz na životní cyklus výrobku učinil z civilní a vojenské obuvi téma odborných debat, nepostradatelnou součást vojenské výstroje, předmět výrobních experimentů s novými či úspornými materiály i druhy obuvi a v neposlední řadě rovněž symbolickou zbraň v boji proti dopadům válečné mizérie.

„Měl jsem za to, že jsem už ve věci Lásky promyslel vše, když mi do rukou padlo kázání Henryho Drummonda. Od okamžiku, kdy jsem si přečetl jeho slova, snažil jsem se jeho učení naplňovat v praxi, a můj život se zásadně změnil,“ napsal Paulo Coelho o textu, který jej inspiroval ke knize
Nejvyšší dar.
„Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.“ Každý z nás někdy slyšel tuto pasáž z Listu Korintským od svatého Pavla, ale porozuměli jsme vskutku jeho poselství? Koncem 19. století byl mladý misionář Henry Drummond povolán
nahradit slavného kazatele. A i když mu zprvu posluchači naslouchali s nedůvěrou, zakrátko byli uchváceni jeho výkladem slov apoštola Pavla. Z kázání Největší věc na světě se stal klasický text, nepochybně jeden z nejkrásnějších, jaké byly kdy o lásce napsány.
Drummond jej rozčlenil do devíti částí: trpělivost, laskavost, velkorysost, pokora, jemnost, oddanost, tolerantnost, upřímnost a nevinnost. Na rozdíl od toho, co jsme uvyklí slýchat, za největší poklad duchovního života nepovažuje víru, ale lásku. Nehledě na to, k jakému náboženství se hlásíte, právě tyto city váš život obohatí nejvíce. V Nejvyšším daru Paulo Coelho na základě Drummondova textu nabízí skutečně působivou zprávu, jež nám pomůže pojmout lásku do našich každodenních životů a zakusit její transformativní sílu.

Kultovní kyberpunkový román Neala Stephensona, pro kterého znamenal raketový start do světa science fiction, představuje Ameriku takovou, jak ji (dnes ještě) neznáme: jako změť městských
státečků založených na prodejních licencích a propojených pouze hypermoderní virtuální sítí, jakýmsi internetem na třetí. Tento svět je však ohrožen novou drogou zvanou Snow Crash, která je
zároveň i počítačovým virem. Na scénu tak vstupuje Hlavní Hrdina, geniální hacker, mistr bojových
umění a zaměstnáním poslíček pro mafiánskou rozvážkovou službu pizzy. Jeho úkolem je zachránit civilizaci před osudem, který stihl staré Sumery při stavbě Babylónské věže…

Vize postmoderní společnosti ohrožované zcela současnými riziky, přímo ďábelské tempo rozvíjení děje a lehce černý humor – to všechno jsou nepochybně důvody, proč se tato kniha stala světovým bestsellerem.