Ve třicátých letech se J. R. R. Tolkien, veden svou
profesí i zájmem o starou literaturu, pokusil přebásnit
staroanglickým aliterativním veršem nesmrtelný příběh
o králi Artušovi. Podle svědectví jednoho z blízkých
přátel šlo o velice úspěšný pokus, ale ani nadšená
chvála tohoto čtenáře nepřiměla Tolkiena k tomu, aby
text dokončil. Podle všeho jej definitivně opustil v roce
1937, kdy vyšel Hobit. Text z pozůstalosti zpracoval
jeho syn Christopher, opatřil komentáři, v nichž cituje
klasická zpracování artušovské látky i staroanglické
básně, které se k tomuto cyklu vztahují. Tolkienovu
báseň vydáváme v bilingvní verzi..

J. R. R. Tolkien se narodil roku 1892 v jihoafrickém
Bloemfonteinu, dětství však strávil v Anglii, kde rovněž
absolvoval středoškolská a univerzitní studia. V roce
1919 získal v Oxfordu diplom v oboru staroanglického
jazyka a literatury a po pěti letech se ve stejném oboru
stal profesorem. Prvními Tolkienovými publikacemi byly
ve 20. letech Slovník střední angličtiny (A Middle English
Vocabulary, 1922) a kritické vydání středověké romance
Sir Gawain a Zelený rytíř (Sir Gawain and the Green Knight,
1925), čtenářský úspěch mu však přinesl až pohádkový příběh z fiktivní dávné Středozemě
Hobit (The Hobbit, 1937, česky poprvé 1979). Po čtrnáctileté práci, započáté už před vydáním
Hobita, dokončil koncem 40. let rozsáhlé, v dějové a myšlenkové složitosti i jazykové invenci
nesrovnatelně bohatší pokračování v trilogii Pán prstenů (The Lord of the Rings, 1954–55,
česky poprvé 1990–92), jež vzbudila mohutnou vlnu zájmu zejména mezi západní mládeží
ve druhé polovině 60. let a dočkala se nesčetných vydání v milionových nákladech. Osudy
Středozemě a jejích obyvatel, letmo načrtnuté v Hobitovi a rozpracované v Pánu prstenů, dále
rozvíjí epos Silmarillion (The Silmarillion, 1977, česky 1992), který čtyři roky po autorově smrti
připravil k vydání jeho syn Christopher. Tolkienův literární odkaz doplňuje řada odborných
literárně-historických studií a série drobnějších pohádkových příběhů.

Dvojjazyčné vydání novely současného amerického spisovatele o racku Jonathanovi je podobenstvím o lidech-ptácích toužících po poznání a naplnění života, po lásce, svobodě a volnosti. Ani po téměř čtyřiceti letech od svého vzniku neztratila nic na síle a kráse. Tento příběh je napsán pro ty, kdo jdou za hlasem svého srdce a vytvářejí si svá vlastní pravidla… pro ty, které pokaždé potěší, když můžou udělat něco dobrého, i kdyby to mělo být pro ně samotné… pro ty, kdo vědí, že život je ve skutečnosti mnohem bohatší, než by se při povrchním pohledu mohlo zdát… právě ti poletí s Jonathanem výš a rychleji, než si kdy mohli přát.

Bilingvní elektronická kniha s funkcí odskoku mezi češtinou a angličtinou. Tuto funkci ocení majitelé čtecích zařízení s dotykovým displejem a i pohyblivým kurzorem.

Bilingvní vydání tří skvělých povídek známého amerického spisovatele, představitele „ztracené generace“ a jazzového věku, které s humornou nadsázkou vyprávějí příběhy o bohatství a moci.

Autor Pána prstenů se vždy zajímal o severskou mytologii. Příběh o Sigurdovi a Gudrún je součástí Ságy o Völsunzích, ale hlavní hrdina se objevuje i v Eddě. Tolkien spojil zlomky příběhu v ucelenou linii a zpracoval ji za využití obtížného eddického verše, při zachování lasického rozměru i typických aliterací. Text vydal z otcovy pozůstalosti jeho syn Christopher a doprovodil ho obšírným komentářem.
Bilingvní česko-anglické vydání.

Významný irský prozaik a básník, jenž svým dílem patří mezi přední autory
20. století a je považován za největšího experimentátora moderního románu, se
narodil a vyrůstal v Dublinu v katolické rodině. Studoval na jezuitském gymnáziu
a posléze na univerzitě v Dublinu. Po ukončení studií odchází do Evropy, kde
prožije až na několik návratů do Irska celý život. Celé jeho dílo je však dětstvím
a pobyty v Irsku protknuto a silně ovlivněno.

První česko-anglické dvojjazyčné vydání výběru z díla Roberta Fulghuma. Do knihy, která by měla sloužit jak Fulghumovým fanouškům, tak žákům angličtiny, byly vybrány eseje a příběhy z celého díla oblíbeného amerického spisovatele, jež u nás vychází od roku 1992 v překladu Jiřího Hrubého. Prvně si tak čtenáři budou moci vychutnat vypravěčský dar Roberta Fulghuma i v originále, a konečně posoudit, zda má pravdu, když při každé své návštěvě Prahy tvrdí, že jeho překladatel je lepší spisovatel než on.

Do knihy jsou zařazeny eseje, úvahy a povídky z knih: Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce, Už hořela, když jsem si do ní lehal, Ach jo, Možná, možná ne, Od začátku do konce, z románové pentalogie Třetí přání a Co jsem to proboha udělal?

Bilingvní elektronická kniha s funkcí odskoku mezi češtinou a angličtinou. Tuto funkci ocení majitelé čtecích zařízení s dotykovým displejem a i pohyblivým kurzorem.

První česko-anglické dvojjazyčné vydání z Roberta Fulghuma. Do knihy, která by měla sloužit jak Fulghumovým fanouškům, tak žákům angličtiny, byly vybrány eseje a příběhy z celého díla oblíbeného amerického spisovatele, jež u nás vychází od roku 1992 v překladu Jiřího Hrubého. Prvně si tak čtenáři budou moci vychutnat vypravěčský dar Roberta Fulghuma i v originále, a konečně posoudit, zda má pravdu, když při každé své návštěvě Prahy tvrdí, že jeho překladatel je lepší spisovatel než on.

Bilingvní elektronická kniha s funkcí odskoku mezi češtinou a angličtinou. Tuto funkci ocení majitelé čtecích zařízení s dotykovým displejem a i pohyblivým kurzorem.

Tento výbor se snaží být reprezentativním vzorkem Singerovy povídkové tvorby a jsou tu zastoupeny jak jeho „duchařské“ povídky, tak ty, které líčí obyčejné – třebaže neobyčejné – lidi. Setkáme se tu tedy s takovými postavami jako s prostou Tajbele a jejím záhrobním nápadníkem, s jurodivým newyorským impresáriem Šlojmelem, s nenapravitelným rouhačem Chazkelem, s krásnou, ale smutnou štamgastkou bistra Ester a jinými, jejichž osudy nás okouzlí i hluboce dojmou.

Bilingvní vydání výboru mýtů a legend severoamerických indiánů z oblíbené knihy Richarda Erdoese a Alfonsa Ortize, z níž vycházejí sbírky O muži, který šel za sluncem (Argo, 1996) a Duch dvou tváří (Argo, 2012). Mýty a legendy o stvoření a konci světa, o lásce, hrdinech a válkách, o zvířatech a šibalech, vážné, zábavné i lechtivé, pocházejí z nejrůznějších částí
celého amerického kontinentu.

Je možné uniknout ze zamčené a ostře hlídané cely pouze pomocí logiky? Profesor Augustus Van Dusen je o síle lidského ducha nezvratně přesvědčen. Aby svá tvrzení dokázal, nechá se zavřít do chisholmského vězení a vsadí se svými přáteli, že se s nimi sejde za týden na večeři na svobodě. Uplyne týden, a ejhle! – profesor Van Dusen svou sázku opravdu vyhrává.
Jacques Futrelle se narodil roku 1875, pracoval jako novinář a přivydělával si psaním detektivních povídek.Zahynul roku 1912 při ztroskotání Titaniku. Povídka „Problém cely č. 13“ patří mezi jeho nejznámější texty a dodnes je řazena mezi nejlepší detektivní povídky
20. století.