Volmanova vila je členem světové sítě Iconic Houses, prestižní mezinárodní sítě spojující architektonicky významné domy a ateliéry z 20. století, které jsou zároveň přístupné veřejnosti. Zařadila se mezi světové modernistické ikony a reprezentuje Českou republiku na mapě moderní architektury.
Volmanova vila je fenomenálním příkladem české meziválečné architektury i dokladem společenské ambice první československé republiky podepřené její ekonomickou silou. Kniha „Volmanova vila – klenot české meziválečné architektury“ je stejně tak výpravnou monografií představující její architekturu, jako sondou do české moderní historie. Svědectvím o proměnách naší společnosti po roce 1948 i dokladem více jak patnáctiletého úsilí spojeného s obnovou a rekonstrukcí vily.
Kromě podrobného popisu stavby jsou zde představeny dodnes neuveřejněné dobové plány a fotografie doprovázené mnohovrstevnatými historickými komentáři a vysvětlením technik použitých při rekonstrukci objektu. Část textů je věnována autorům vily, době jejího vzniku i dílu významného českého podnikatele Josefa Volmana, zakladatele závodu, který dal vzniknout legendární české značce obráběcích strojů i současné tváři města Čelákovice, a také osudům jeho rodiny, které byly stejně pohnuté jako osud samotného domu. To vše se prolíná s úvahami historiků a architektů o kompozici domu, jeho estetice, atmosféře, expresi i řádu, které jsou poselstvím pro současnou dobu.
.
Druhé vydání knihy je rozšířené o anglický překlad vybraných kapitol.
Vychází ve spolupráci s Národním technickým muzeem
Debutové album žižkovské kapely T.G.P. nazvané „Praha, Texas“ nabízí rozryvné songy o lásce, smrti, ginu, letní cestě na jih, zimní cestě domů, nočních dostaveníčkách mezi žižkovskými domy, povodni v centru Prahy a texaském městě duchů.
Ve své tvorbě T.G.P. nezapřou své vzory – Bobem Dylanem, Nickem Cavem či Markem Laneganem počínaje, Velvet Underground, Sonic Youth či PJ Harvey konče –, zároveň je ovšem z jejich hudby i textů slyšet, že sólový kytarista Tomáš Pácalt pochází z hardcoreových a alternativních vod (Bonus, Bezbolestná, Bumbrle), saxofonista Ondřej Zátka hraje také se superskupinou Zvíře jménem Podzim, bubenice Šárka Dohnalová studuje muzikologii, zpěvačka Gabriela Kiszová dlouhá léta zpívala renesanční písně, baskytarista Vít Penkala dodnes staví na svém punkovém mládí a zpěvák a kytarista Petr Onufer překládá americkou poezii.
Obsah alba:
1. Proxy Wars 04:32
2. Sparks and Water 04:06
3. Hard to Say 04:54
4. Driving South 03:03
5. Suddenly, It Is All Gone 03:23
6. Praha, Texas 04:58
7. On the Way Home 03:55
8. Gin’s Gone 04:46
9. Brown Water Blues 04:41
10. Last Lines 04:04
Šárka Dohnalová, drums, vocals
Gabriela Kiszová, vocals
Petr Onufer, guitar, lap steel, vocals
Tomáš Pácalt, guitar
Vít Penkala, bass
Ondřej Zátka, saxophones
Andrea Jarolímková, trumpet (2)
Helen Oyeyemi, vocals (10)
Music by Pácalt (1, 4, 6, 9, 10) & Onufer (2, 3, 5, 7, 8); lyrics by Onufer.
Recorded (at Klub Varšava) and mixed by Jan Kašpar; mastered by Michal Rataj.
Cover design by Pavel Růt.
Bob Dylan patří k největším hudebním, kulturním a vlastně i společenským ikonám dvacátého a jednadvacátého století – na jeho písně odkazovali Beatles i Rolling Stones, David Bowie, Leonard Cohen či Tom Waits, ale také třeba Salman Rushdie, Allen Ginsberg, Václav Havel či Barack Obama. Nemá snad ani smysl vypočítávat všechna ocenění, jichž se Dylanovi během jeho zcela mimořádné tvůrčí dráhy dostalo – od mnoha cen Grammy přes Oscara, Zlatý glóbus, Pulitzerovu cenu, záplavu čestných doktorátů až po Nobelovu cenu za literaturu; postačí konstatovat, že vydal osmatřicet autorských alb, prodal přes sto dvacet milionů desek a jeho písně tvoří samotné srdce kánonu současné populární hudby. Náš třísvazkový dvojjazyčný komplet přináší kompletní Dylanovy texty od počátku jeho kariéry do současnosti, tj. od alba Bob Dylan z roku 1961 po poslední autorské album The Tempest z roku 2012, a k tomu ještě texty písní nezařazené na studiová alba. Nabízíme přitom tzv. zrcadlovou edici: nalevo Dylanův originál, na protější stránce český překlad Gity Zbavitelové.
Jaroslav Róna není pouze autorem monumentálních soch a velkých pláten, jak jej v posledních letech vnímá veřejnost. Rád se věnuje také kresbě a ilustracím (vzpomeňme na jeho podání povídek E. A. Poea v souboru Démon zvrácenosti nebo autentický pohled do světa Orwellova románu Devatenáct set osmdesát čtyři). Tento konkrétní knižní soubor představuje Rónovy „zápisky z cest“, které vznikají ve chvílích autorovy relaxace a můžeme je označit třeba termínem poloautomatická kresba.
Přes jejich zdánlivou nahodilost v nich však Jaroslava Rónu poznáváme zcela bezpečně. Objevují se na nich stejně tak jeho oblíbené motivy, jako jeho specifický smysl pro humor. Rónovy kresby – mnohem subtilnější než ostatní dílo – jsou vhledem do autorova podvědomí, poodkrytím pomyslné pokličky nad tyglíkem jeho mysli. Vzhledem k jejich rozměrům k nim nacházíme cestu snáze než k Rónovým velkým plastikám.
Bob Dylan patří k největším hudebním, kulturním a vlastně i společenským ikonám dvacátého a jednadvacátého století – na jeho písně odkazovali Beatles i Rolling Stones, David Bowie, Leonard Cohen či Tom Waits, ale také třeba Salman Rushdie, Allen Ginsberg, Václav Havel či Barack Obama. Nemá snad ani smysl vypočítávat všechna ocenění, jichž se Dylanovi během jeho zcela mimořádné tvůrčí dráhy dostalo – od mnoha cen Grammy přes Oscara, Zlatý glóbus, Pulitzerovu cenu, záplavu čestných doktorátů až po Nobelovu cenu za literaturu; postačí konstatovat, že vydal osmatřicet autorských alb, prodal přes sto dvacet milionů desek a jeho písně tvoří samotné srdce kánonu současné populární hudby. Náš třísvazkový dvojjazyčný komplet přináší kompletní Dylanovy texty od počátku jeho kariéry do současnosti, tj. od alba Bob Dylan z roku 1961 po poslední autorské album The Tempest z roku 2012, a k tomu ještě texty písní nezařazené na studiová alba. Nabízíme přitom tzv. zrcadlovou edici: nalevo Dylanův originál, na protější stránce český překlad Gity Zbavitelové.
Když v roce 1887 přihlásil vynálezce Emile Berliner na patentovém úřadě gramofon a gramofonovou desku, jistě netušil, že stojí u zrodu průmyslového odvětví, které změní svět. Se zvyšující se oblibou hudby reprodukované ze šelakových gramodesek strmě rostla i spotřeba jehel – na přehrání každé strany gramodesky totiž měla být použita vždy jen nová jehla.
Tato knížka přináší životní příběhy rodiny Semlerů, majitelů plzeňské železárny a drátovny produkující od svého založení široký sortiment výrobků pro každodenní použití a to včetně gramofonových jehel.
Příběh významné německo-židovské rodiny Semlerů je ale zajímavý nejen pro dnešní sběratele malebných krabiček na gramofonové jehly. Publikace na pozadí dějinných událostí seznamuje s podnikatelským prostředím vládnoucím v habsburské monarchii i v nové republice.
A ony krabičky s jehlami do gramofonů? Ty jsou vlastně již jen takovou zářivou aurou pomyslného pomníku, kterým tato knížka chce vzdát poctu nejen několika generacím rodiny Semlerů, ale i všem podnikatelům „baťovského“ naturelu, kteří se prostřednictvím výrobků svých firem proslavili doma i daleko za hranicemi.
Kromě pokusu o katalogizaci všech známých druhů krabiček s jehlami z produkce československé firmy SEM jsou na závěr obrazové části zařazeny i krabičky z produkce zahraničních firem, kterým se při objednávce určitého počtu krabiček domácími prodejci gramodesek vyplatilo opatřit je potiskem v češtině. A že ta čeština nebyla vždy gramaticky korektní? O to příjemnější náladu dnes navozují…
Using an innovative approach, these 13 comic strips narrate the destinies of people who in the battle against totalitarian power either morally triumph or succumb to their weaknesses. The tales deal with the conflict of specific individuals with totalitarian power, and are as diverse as life itself – they present both victory and defeat, great acts of heroism as well as human frailties and the struggle to come to terms with them.
Poetický příběh o daru přátelství napsala spisovatelka, hudebnice, divadelní režisérka a herečka Marka Míková, která má na svém kontě již devět knih pro děti, mj. Zlatou stuhou ověnčenou Knihafoss a na Magnesii Literu nominované Josef/JO537, Mrakodrapy a Škvíry.
Hlavním bezejmenným hrdinou příběhu je pán. Žije osaměle v domku se zahradou a celý den cosi pilně píše na počítači. Když se jednoho dne pod střechou domku uhnízdí vrabec, pán se zaraduje: konečně má kamaráda! Brzy se seznámí také se sousedkou a jejím šestiletým synem. Jednoho dne ho sousedka poprosí, jestli by jí syna nepohlídal. A tak ti dva společně stráví den a kluk se skamarádí s vrabcem. Jenže pak události naberou rychlý, nečekaný spád – kluk onemocní a nedlouho poté vrabec zmizí. Pán má plnou hlavu otázek: Kdypak se kluk vrátí z nemocnice a jestli se uzdraví? A kam se poděl vrabec?
Kniha je bilingvní, anglicko-česká, a její součástí jsou komiksové dvoustrany se samostatnými epizodami ze života tří hlavních postav. Kniha tak plní více funkcí: dospělí z ní můžou předčítat dětem, které ještě neumějí číst. Začínající čtenáři si mohou louskat komiksy. A těm, kteří se už učí anglicky, poslouží kniha rovněž, a to na dvou úrovních: jednodušším, komiksovým textem a obtížnějším, souvislým textem s bohatou slovní zásobou.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Using an innovative approach, these 13 comic strips narrate the destinies of people who in the battle against totalitarian power either morally triumph or succumb to their weaknesses. The tales deal with the conflict of specific individuals with totalitarian power, and are as diverse as life itself – they present both victory and defeat, great acts of heroism as well as human frailties and the struggle to come to terms with them.
Díky své delikátní formě a vytříbenému obsahu, spojujícímu ty nejlepší prvky
středověké básnické tradice, si Ptačí sněm anglického básníka Geoffreyho Chaucera
(asi 1343–1400) zajistil nejen výsadní postavení v rámci autorova rozsáhlého díla,
ale rovněž platí za klenot středověkého literárního kánonu. Skladba komorní délky
zachycuje básníka neznalého lásky, jenž po dni stráveném nad latinskými spisy usíná
neklidným spánkem. Ve snu se mu zjevuje římský vojevůdce Scipio Africanus, který se
mu stává průvodcem a zavádí jej do alegorické zahrady, v níž „plodný květen vládne celý
věk“ a kde básník poprvé dostává příležitost poznat (byť jen jako svědek) lásku a její
rituály zblízka.
Ptačí sněm je ukázkou tzv. snového vidění, jednoho z nejoblíbenějších literárních
žánrů vrcholného a pozdního středověku. O zdomácnění této formy se v anglickém
prostředí nemalou měrou zasloužil právě Geoffrey Chaucer, a to jak překladem, tak
vlastní tvorbou. Přestože datace i účel Ptačího sněmu jsou do značné míry spekulativní,
mnohými historiky bývá báseň kladena do přímé souvislosti s námluvami mladého
anglického krále Richarda II. a Annou Českou, dcerou římského císaře Karla IV., jíž vzdal
Chaucer hold hned v několika svých skladbách. Zároveň se jedná o jeden z nejranějších
dokladů spojení kultu svatého Valentýna s milostnou tematikou. Českému čtenáři se
tímto vydáním dostává překlad básně do rukou poprvé, doplněný předmluvou nastiňující
hlavní rysy žánru středověké snové poezie a Chaucerových variací na její témata
a ukázkami z několika významných děl, jež s Ptačím sněmem úzce souvisejí.