Jak těžký je sníh v horkém létě

Jestli těžko snášíte letní horka, možná byste mohli vyzkoušet sílu myšlenek a mentálně se ochladit četbou, ze které by vás mohlo i sem tam zamrazit. Už jen ten název!

Když jsem před téměř třemi lety pátrala po zajímavých titulech na knižním veletrhu v Montrealu, tahle knížka mi padla do oka mezi prvními. A nebylo to tím, že bych se potřebovala zchladit – byla jsem tam přece jen v listopadu.

Kanadský nakladatel mi o Tíze sněhu vyprávěl s opravdovým nadšením, a to i přesto, že základní děj se vlastně moc převyprávět nedá. Svým nadšením mě nakazil. Očividně jí věřil, a když jsem si ji přečetla také, začala jsem jí věřit i já: ten prazvláštní text mi učaroval, přečetla jsem ho jedním dechem, jeho atmosféra je jedinečná.

A tak Argo o knihu projevilo zájem, s kanadským nakladatelem se rychle dohodlo – a dobře jsme udělali! Následovala totiž série literárních ocenění, a mladý autor (ročník 1982) Christian Guay-Poliquin začal stoupat po pomyslném žebříčku cen až k metě nejvyšší, tj. k Ceně Generálního guvernéra (Prix GG).

To, že Tíhu sněhu skvěle přijali nejen čtenáři, ale i kritici a porotci několika prestižních literárních cen, to se přece jen nestává běžně. Zatím byla přeložena do 10 jazyků.

 

Literární bomba pod sněhem

Je to prostě malá literární bomba. Přitom jde o útlou knížku, takovou… severskou. Jistě, padá tam sníh, padá a padá, je tam les a jezero… Ale hlavně je tam tajemství: proč se děje to, co se děje, to nikdo nevysvětlí, hrdinové jsou málomluvní, hlavní postava (vypravěč!) zpočátku odmítá promluvit úplně.

Krajina, možná celá země, snad celý kontinent, a kdoví, třeba celá zeměkoule se propadly do tmy, civilizace je pravděpodobně na prahu zkázy, nejde proud, nepřicházejí zprávy, zato odcházejí lidé. Kam? Těžko říct. Ti, co zbývají ve vsi, kde se děj příběhu odehrává, se pohybují na hraně mezi lidskostí a sobeckostí – přežije ten, kdo bude součástí fungujícího společenství, nebo spíš ten, kdo dá přednost systému „malá domů“?

A pak – opravdu se blíží zkáza, nebo jde jen o krizi, takže by nebylo vhodné zapomínat na dobré mravy? Autor drží čtenáře v napětí a v údivu, stejně jako hrdinové drží sami sebe vzájemně v šachu. Nečekejte ale žádnou zvrhlou krutost – zato opravdu hodně, hodně, hodně sněhu. Což se teď v létě může hodit.