Hvorecký: Kéž by realita byla ulítlá dystopie přitažená za vlasy!

hvorecky

Nové číslo časopisu #mojeargo najdete ZDE:.

Michale, naposledy ti v Argu vyšla krátká povídka v antologii ROBOT100. Píšeš v ní o společnosti budoucnosti, která prakticky nezná živou kulturu. Povídku jsi napsal na jaře loňského roku, jak se ti psala? (Posláno 5. leden v 11:19)

Poslal Michal, 5. leden v 15:50:

Byla to pocta bratrům Čapkovým, které nesmírně obdivuji. Josefa možná ještě víc než Karla. Mimo jiné i proto, že jsou to reprezentanti československé kultury. A zajímalo je i Slovensko, jejich rodiče tady léta žili. Hra R. U. R. vznikla v Trenčianských Teplicích. Slovo robot je taky slovenského původu. Čapek chtěl použít „labor“, uvažoval i o „dělňas“, ale Josef mu připomněl, jak často na Slovensku slyšeli o „robotě“, dřině. Karel navštěvoval T. G. Masaryka v Topolčiankách i v Bystřičce u Martina, kde měl prezident svoje letní sídla. Dnes, když demokracie umírá, si rád připomínám tyto osobnosti a jejich postoje za demokracii a proti válce. Je žalostné, jak málo je slovenská literatura a kultura obecně známá v Česku. V pražských i brněnských knihkupectvích si koupíte knihy v různých jazycích, ale ve slovenštině ne. I proto jsem si cenil toho, že můžu přispět povídkou.

Taky mě zajímá, jestli bys v povídce, kdybys ji psal dnes, nějak aktuálněji reflektoval vývoj na kulturní scéně, jehož jsme svědky u vás i u nás… (Po­sláno 5. leden v 16:03)

Poslal Michal, 6. leden v 9:33

Příběh se odehrává 100 let v budoucnosti, kdy kulturu ovládly digitální a mnohé další, vyspělejší technologie. Jenže hrdince se stýská po živém kontaktu s umělci a publikem. Vrací se dokonce i bytové divadlo. Lidé se tajně potkávají a hrají hry, i R. U. R. Moc ale znovu cenzuruje, tentokrát hlavně ekonomicky. Inspiroval jsem se reálnou situací slovenských tvůrců v době korony. Velká část z nich propadla mizerným systémem podpory a zůstali vydaní napospas. Mnozí už i změnili zaměstnání, aby se uživili a spláceli hypotéky. Slovensko dává na kulturu nejméně ze zemí V4 a v roce 2021 se rozpočet na kulturu zase snížil…

Nechce se ani věřit, že jste na tom ješ­tě hůře než my. Čtou teď aspoň lidé na Slovensku více, když jiná kultura není? (Posláno 6. leden v 9:36)

Poslal Michal, 6. leden v 9:42

Podle mě mnozí ano, i já. Ale ještě si musím počkat na přesná čísla z vánočních prodejů. Bohužel slovenská vláda absolutně nezvládla druhou vlnu pandemie. Vánoční lockdown zrušil poslední, nejdůležitější týden prodeje, a obávám se, že to položí mnohá slovenská knihkupectví i distribuce, nemluvě o nakladatelích. Zavřít obchody s knížkami před Vánocemi znamená obrovské ztráty denně. V lednu a únoru se knihy vůbec neprodávají, takže důsledky budou dlouhodobé. Děkuji každému, kdo si koupil knihu u svého lokálního knihkupce. Velmi jsem ocenil, že příkladem šla i paní prezidentka a nakoupila v Artforu, nejlepším bratislavském knihkupectví. To politici běžně nedělají.

Vaše prezidentka dokonce i nakupuje knihy? Fascinující. A co tě tedy nejvíc zaujalo z „pandemické“ četby a dopo­ručil bys to našim čtenářům? (Posláno, 6. leden v 9:44)

Poslal Michal, 4. leden v 10:45

Z vašeho nakladatelství jsem zhltl komiks Čáslavská od dvojice Jan Novák / Jaromír 99. Oba tvůrce mám už roky velice rád. A hned jsem si připomněl i jejich Zátopka. Obě knihy považuji za graphic novel evropské úrovně. Nadchly mě i dva tlusté romány, které vyšly ve slovenštině. Mircea Cartarescu – Solenoid a Fernando Aramburu – Vlast (Patria). Obdivuju to, že se v SR najdou malá nakladatelství, která se pouštějí do takových projektů, i když je to skoro komerční sebevražda. Umělecký překlad postupuje v SR velice dopředu a obecně je literární scéna živá a pestrá jako nikdy předtím. Věřím, že to korona nezničí… Zůstaňme solidární a dodržujme pravidla, abychom brzy zase mohli naplno pěstovat česko-slovenské vztahy. Všechny zdravím z Bratislavy v tvrdém lockdownu.

Pokud jsi stíhal více číst, platí to samé také o psaní? (Posláno, 6. leden v 11:47)

Poslal Michal 6. leden v 15:17

Přeložil jsem z němčiny knihu Martina Pollacka – Halič. Putování po ztraceném světě. A po letech jsem vydal krátkou sbírku fantastických povídek, jmenuje je Černý lev. Podle ohlasů se zdá, že je to můj comeback. Vrátil jsem se v ní k SF, alternativní historii, a dokonce i k hororu.

A co člověka vede k tomu vracet se se po dlouhých letech právě teď ke sci­fistickým kořenům? (Posláno, 5. leden v 15:29)

Poslal Michal, 6. leden v 16:54

Fantastika mě formovala. Romány jako Pánův hlas, Zničený muž, Neuromancer nebo Sníh na mě měly enormní vliv, změnily mi život. V uplynulých letech a měsících mám stále intenzivnější pocit, že čím dál větší počet lidí se ocitl úplně mimo realitu, mimo skutečnost. Vrátil jsem se k fantastickým povídkám, protože mi paradoxně pomáhají pochopit svět a znovu získat víru v lidstvo. Příběhům věřím mnohem víc než news feedu na sociálních sítích, připadají mi mnohem reálnější. Žádný scifistův výmysl není tak bizarní jako běžný share spoluobčana vydávaný za svatou pravdu.

To je asi pravda. Děláme spolu roz­hovor během napadení Bílého domu fanoušky Donalda Trumpa. Nepřijde ti tohle jako skvělý motiv do opravdu pokleslé SF povídky? (Posláno 7. leden v 12:26)

Poslal Michal, 7. leden v 12:41

To je kyberpunk živě. Připomnělo mi to román Troll, kde jsem si před 5 lety představoval, co by se stalo, kdyby se nenávist z internetu překlopila do skutečnosti. Ti lidé žijí ve virtuální realitě. Jednali jako infantilní, nebezpečné děti. Jen co se probili dovnitř, fotili si selfies a brali suvenýry, vůbec nevěděli, co dál. Dokonalý obraz extremisty, když se dostane k moci – neví, co si s ní počít. Bohužel, děsí mě, kolik má Trump na Slovensku věrných podporovatelů, i mezi vrcholnými politiky.

 Chystáš se napsat nějaké pokračo­vání Trolla? Ono to totiž vypadá, že vám spisovatelům realita bere práci a dost často předčí i tu nejšílenější fikci. (Posláno 7. leden v 13:37)

Poslal Michal, 7. leden v 13:40

Asi ne. Strávil jsem intenzivně ponorem do světa dezinformací a falešných zpráv několik let a už by mi dnes z toho asi hráblo. Nemůžu ještě prozradit příliš, ale v Německu se podle Trolla připravuje film. Držím tvůrcům palce. Téma je bohužel nesmírně aktuální. Přál bych si spíš, aby to byla ulítlá dystopie přitažená za vlasy.

To je v zásadě i pěkná pointa našeho rozhovoru. Kéž by dnešní realita byla praštěná dystopie přitažená za vlasy, až to není hezké. Tak snad jen na závěr – máš vůbec nějaké plány na letošek? A co bys letos chtěl ze všeho nejvíc? (Posláno 7. leden v 13:47)

Poslal Michal, 7. leden v 14:08

Připravuju dětskou knihu o Dunaji. Picture book. Spolupracuji s ilustrátorkou Simonou Čechovou, které loni dokonce získala uznání v rámci Slovenské národní ceny za design. A budu překládat nový román Judith Hermannové i komiks Reinharda Kleista. Těším se. Smysluplná práce mě naplňuje a zkrášluje i temnou dobu.

To zní dobře. Tak ať se daří a díky za rozhovor!