Francouzské komiksy, to je daleko větší téma, než mnozí vůbec tuší. Ano, jistě, to se řekne Asterix, jehož posledního pokračování se prodalo téměř 1,5 milionu výtisků… To je ovšem pouze špička ledovce. Ve Francii totiž komiks tvoří celých 29 % celého knižního průmyslu. Francie je zkrátka nejen zemí sýrů a vína, ale také komiksů.
Americké komiksy to mají s šířením v posledních letech lehké. Díky desítkám filmů, které podle nich natočili, jde propagace podstatně lépe od ruky. Ale opravdovým domovem komiksů je Francie, která je podporuje dokonce už i na úrovni vládních dotací. Za všechno hovoří komiksový festival v Angoulême, který dostal obří dotaci pro rozvoj – zhruba ve stejnou chvíli, kdy obdržel kulturní status UNESCO. Slyšíte dobře, Angoulême je nově v UNESCO, protože komiksem je toto město prodchnutější ještě víc než zbytek Francie. Také to je důvod, proč francouzské komiksy vydávat. Ten další je, že jsou velice často skvělé a čistě teoreticky by nám evropská komiksová produkce měla připadat bližší než ta americká.
Jistě že narážíme na „problémy“ a odlišnosti. Třeba nedostatek superhrdinů. Ti se ve Francii nikdy tak úplně neuchytili, ale jinak tu najdete komiksy snad úplně o všech tématech. V posledních třech letech se z nich snažíme vybírat. Pak se snažíme přesvědčit vás, že tohle za to stojí. Přiznáme se, že někdy naše snahy nejsou zcela účinné.
Třeba Kiki z Montparnassu a Josephine Bakerová. Úžasné biografické komiksy o osudech dvou výrazných kulturních osobností s pohnutými osudy od autorské dvojice Catel a Bocquet. Autoři patří ve Francii k opravdovým celebritám, každého jejich komiksu se prodá něco okolo 100 tisíc výtisků. Protože pro Francouze není na komiksovém životopise nic divného – což se o českém čtenáři s jeho přirozenou podezřívavostí rozhodně říci nedá!
Na straně druhé Moebius a Alejandro Jodorowsky (ač Jodorowsky není Francouz) u nás patří k ostře sledovaným jménům a jejich komiksy si už svoje publikum našly. Není to překvapivé, protože jde o dvojici, která svým počínáním na přelomu 70. a 80. let spoluvytvářela moderní francouzský komiks a na jejich díla se odkazuje minimálně stejně často jako u nás na Káju Saudka. Andělské drápky, Oči kočky, Šílená za Sacré-Cœur a potom Bouncer, kterého „Jodo“ vytvořil s další francouzskou komiksovou legendou jménem Boucq, nebo Moebiův samostatný počin Svět Edeny. Všechny tyto komiksy patří k tomu nejlepšímu, co jsme v komiksové sekci vydali.
Je trochu škoda, že už léta nevydáváme Donžon Joanna Sfara a Lewise Trondheima, kteří také patří k absolutní francouzské špičce, ale některým autorům v Česku zkrátka pšenka nekvete. Dobře se ale daří komiksům, které mapují zajímavá vědecká témata. Záhady kvantového světa Thibaulta Damoura a Mathieu Burniata se brzy dočkají již druhého dotisku, a jsou tudíž v tuto chvíli naším nejúspěšnějším francouzským komiksem. Špatně si zatím nevede ani Darwin a jeho plavba na lodi Beagle Fabiena Grolleaua a Jérémie Royera.
Na závěr snad uveďme, že jsme ještě v prvním roce edice Argomiks stihli vydat legendární Barbarellu, bez které by dnes francouzský komiks byl také jiný.
Co z našeho snažení vyplývá? Že u nás francouzských komiksů vychází zoufale málo. Potřebovali bychom v Argu vydávat padesát titulů ročně, abychom zvládli pokrýt alespoň základně to nejlepší, co se odehrálo v daném roce. Ale co historie? Rozhodně se však nevzdáváme a připravujeme pro vás mnoho dalších zajímavých ochutnávek francouzského bandes dessinées.