Edice Memoria medii aevi slaví 30!

Edice Memoria medii aevi čili Pameť středověku má důvod k oslavě – do tiskárny jsme totiž právě poslali už třicátý titul. Jsou jím Dějiny Langobardů od významného představitele karolinské renesance Paula Diacona, zásadní pramen k historii tohoto germánského kmene, které do češtiny přeložila a okomentovala Magda Králová.

Letošní rok byl pro naši edici historických pramenů vůbec mimořádný: vyšly v ní rekordní čtyři svazky: vedle již zmíněných Dějin Langobardů to je polemický pohled na dějiny husitství Ondřeje z Řezna (Husitská kronika / Dialog o kacířství, v překladu Jany Zachové, s komentářem Pavla Soukupa), dílo záhadného tzv. Fredegara a jeho pokračovatelů (Fredegarovy kroniky. Čtvrtá kniha /Pokračování v překladu Magdaleny Moravové s komentářem Martina Wihody) a konečně dávné dějiny jedné z nejvýznamnějších duchovních institucí západního světa – kláštera v St. Gallen (Osudy Svatohavelského kláštera v překladu a s komentářem Jany Nechutové).

Od roku 2006, kdy edice Memoria medii aevi vznikla, se nám podařilo vydat zásadní historické texty, mnohdy v prvním překladu do češtiny (Helmold z Bosau, Kronika Slovanů, Dětmar z Merseburku, Kronika, Ota z Freisingu, Historiae aneb O dvou obcích či Gallus Anonymus, Kronika a činy polských knížat a králů), i několik titulů v revidovaném znění (Kosmas, Kronika Čechů a Milevský letopis).

Z tohoto výčtu titulů je patrné, že se zaměřujeme hlavně na středoevropský prostor a nám nejbližší oblast, která byla historicky součástí římsko-německé říše, a na překlady z latiny. Přesto se nám už podařilo „zabrousit“ i do historie křížových výprav, a to jak z pohledu muslimů (Křížové výpravy očima arabských kronikářů jsou kupodivu jedním z našich nejúspěšnějších titulů), tak francouzských křižáků (Geoffroy z Villehardouinu / Robert z Clari, Dobytí Konstatinopole), nebo do dějin Pyrenejského ostrova (Fernão Lopes, Kronika vlády D. Pedra I., Pád Granady a zánik al-Andalúsu či Dobytí Lisabonu). Dokonce jsme několik svazků věnovali i britským ostrovům (Beda Ctihodný, Církevní dějiny národa Anglů, Gerald z Walesu, Putování Walesem / Popis Walesu, Geoffrey z Monmouthu, Dějiny britských králů) a Francii (Jan z Joinvillu Život Ludvíka Svatého a Rodulfus Glaber, Dějiny světa s v čase milénia).

Mile nás překvapilo, jak rychle si edice získala pravidelné čtenáře, a to nejen mezi odbornou, ale i širší veřejností.  Před několika lety jsme se proto rozhodli rozšířit „portfolio“ edice o literární texty, a založili jsme podřadu Literaria et poetica. Dosud v ní vyšly proslulá obhajoba žen Město dam Kristiny Pisánské, epos Vilém ze země Slovanů Oldřicha z Etzenbachu a výbor milostné poezie Dopisy dvou milenců.

Spolupracujeme s renomovanými medievisty i s čerstvými absolventy a absolventkami historických a překladatelských oborů; o grafickou podobu hlavní řady se stará Miroslav Kloss, Literaria má na starosti Martin Radimecký.

Jménem celé ediční rady, tedy svých milých kolegů Libora Jana, Martina Nodla, Pavla Soukupa a Martina Wihody děkuji všem našim dosavadním spolupracovníkům a spolupracovnicím za skvělou spolupráci a těším se na další – zdroje středověké literatury, která čeká na české vydání, se nám totiž určitě ještě dlouho vyčerpat nepodaří!