Co nového v edicích Historické myšlení a Každodenní život?

Na vydávání knih v Argu to ale přílišný vliv nemělo. Překládat horké novinky nemá smysl. Je třeba přinejmenším rok dva počkat na to, jaký daná kniha vyvolá ohlas, jaké se na ni objeví recenze. Dnes vychází mnoho knih, jejichž životnost je jepičí. Touto cestou jsme ale v Argu nikdy nešli a ani jí nikdy nepůjdeme. Naopak. Kniha je jako dobré víno. Musí uležet. A teprve po létech ukáže svoji kvalitu. Proto jsme i v roce 2022 vydali několik knih, které nesou punc starých ročníků.

Nejvíce to platí pro esej nizozemského historika Johana Huizingy Nizozemská kultura 17. století. Huizinga je znám především jako autor Podzimu středověku a Homo ludens. Mistrovským dílem je ale i jeho pojednání o zlatém věku nizozemské kultury, jejíž kontury nahlíží prostřednictvím krásné literatury a malířství. Promyšleně v této knize ukazuje, jak byly kulturní inovace podmíněny hospodářským vzestupem i náboženskou atmosférou, jež v nizozemských provinciích v 17. století panovala.

Ke klasice patří i dva dotisky slavných knih: Dubyho Věk katedrál a Ginzburgův bestseller Sýr a červi, který jsme v roce 2022 vydali v novém kabátě s Ginzburgovým doslovem, v němž autor reflektuje kritické pohledy na jeho opus magnum.

V roce 2022 jsme jako každý rok připravili k vydání knihy věnované středověku i moderním dějinám. K autorům, jejichž knihy má pro jejich trvalý vliv cenu překládat, patří ruský historik Aron Gurevič. Jeho poslední velká práce představuje pozoruhodnou analýzu středověkých exempel. Prostřednictvím těchto krátkých mravoučných textů, jejichž autory byli středověcí kazatelé, se Gurevičovi podařilo v Kultuře a společnosti středověké Evropy očima současníků postihnout obraz středověké lidové zbožnosti, jež medievistům jinak uniká.

Stejně jako Gurevičova kniha je inovativní i esej francouzského historika Alaina Corbina Dějiny ticha, v němž se autor vydává do historiograficky nezpracovaného prostoru ticha. Corbin si položil otázku, jak se od renesance do současnosti změnilo vnímání a uvědomování si ticha a jaký vliv mají v moderní době ztráta ticha a hlukový smog na lidskou intimitu a subjektivitu.

Českým dějinám má v roce 2022 nejblíže vynikající práce německé historičky Jany Osterkamp Řád v rozmanitosti. Autorka v této jedinečné knize výstižně boří zažité představy o habsburské monarchii druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Mnohonárodnostní monarchie byla podle jejího výkladu kolbištěm mnoha partikulárních národních a národnostních zájmů, jež v Předlitavsku vedly ke vzniku funkčního federalismu, který v mnoha ohledech přesahoval a zároveň i nahrazoval rakousko-uherský dualismus. Osterkamp výstižně ukazuje, že Češi z této situace profitovali a díky štědrým subvencím došlo na přelomu 19. a 20. století v českých zemích k mohutnému rozvoji železnice stejně jako k rozkvětu národně pojatého školství či kultury. Prostě kdo nečetl Janu Osterkamp, nemůže zasvěceně hovořit o významu habsburské monarchie pro moderní české dějiny a českou společnost.

V Argu se dlouhodobě věnujeme i vydávání knih, jejichž autoři reflektují vývoj a metodické přístupy historiografie jako společenské vědy. Po nedávno vydaných knihách Richarda Evanse Na obranu historie či Jana Horského Teorie a narace jsme v roce 2022 vydali soubor studií zkoumajících historické myšlení Josefa Války, jež ve svém celku zprostředkovávají nové pohledy na české dějepisectví druhé poloviny 20. století.