Peruánský nositel Nobelovy ceny Mario Vargas Llosa (nar. 1936) je kromě článků, esejů o spřízněných autorech, povídek, divadelních her a vzpomínek hlavně autorem osmnácti románů, z nichž už celý tucet vyšel česky. Patří ke slavným autorům tzv. boomu latinskoamerické literatury v 60. letech, za jehož startovní výstřel se pokládá právě jeho novátorský román Město a psi (1962, čes. 1966, 2004) z prostředí vojenského gymnázia v Limě, kde sám studoval a odkud si odnesl svá hlavní témata – zpochybňování vyprázdněných autorit, zesměšňování vojenské hierarchie, krutý svět dospívajících, problematickou otcovskou postavu, ale zejména víru v moc „smyšlenek“ neboli literatury. V dalších stylisticky a kompozičně velmi originálních románech se autor pokusil vytvořit „totální román“, zachycující mnohotvárný, pestrobarevný svět v propletených časových a dějových pásmech. Zatímco zprvu Vargas Llosa fascinujícím způsobem zobrazoval zejména peruánskou společnost, později se vydal i na jiná místa a do jiných dob – do Brazílie ve Válce na konci světa, do Dominikánské republiky za vlády diktátora Trujilla v Kozlově slavnosti, do Francie a na Tahiti v knize Ráj je až za rohem, do Konga v románu vydaném v roce Nobelovy ceny (2010) Keltův sen. Také osvědčil své schopnosti na poli humoru (Tetička Julie a zneuznaný génius, Pantaleón a jeho ženská rota), v česky zatím nevydaných dílech se pokusil o erotický žánr. V nejnovějším románu Náměstí Cinco esquinas (šp. 2017) se vrací do rodného Peru a ke svému nejlepšímu stylu.