Francouzská spisovatelka Alexandra Lapierre (*1955) vystudovala literaturu na Sorbonně. Poté pokračovala jako stážistka na American Film Institute a University of Southern California a věnovala se psaní scénářů a natáčení filmů, za které získala několik cen na festivalech krátkých filmů. Po návratu do Paříže začala psát knihy, vesměs vystavěné na pečlivém a pracném bádání v archivech a knihovnách. Její doménou jsou totiž životopisné romány – ráda zpracovává až neuvěřitelné osudy, kterým by jistě slušelo i filmové ztvárnění (např. život Isabely Barreto, první a jediné admirálky španělské armády v době conquisty, zlatokopky a manželky slavného spisovatele R. L. Stevensona nebo ukrajinské šlechtičny, která se stala láskou britského tajného agenta, múzou Maxima Gorkého za bolševické revoluce a byla poslední společnicí H. G. Wellse). Je autorkou 15 takovýchto románů, za něž získala řadu literárních ocenění.